Císařský řez na přání, …aneb selhání předporodní přípravy
Praha, 10.10.2017 (VFN)
V České republice je v současné době 94 porodnických zařízení, z toho 20 specializovaných na intermediální péči (zejména pro předčasné porody po 32. týdnu těhotenství) a 12 perinatologických center (v nich se řeší nezávažnější těhotenské patologie, zejména předčasné porody před 32, týdnem). V roce 2016 se v Česku narodilo 105 tisíc dětí. Perinatální mortalita činila v loňském roce 5,01 ‰.
Pravděpodobnost, že v České republice žena zemře v souvislosti s těhotenstvím, porodem a šestinedělím je 1: 9 000. Císařských řezů bylo 24,9 %, což znamená, že jejich počet poklesl a jsme pod průměrem zemí EU (medián činí 25,2 %). Tento pokles byl většinově českými odborníky velmi pozitivně přijat. O tom svědčí ohlasy z kongresu v dubnu 2017 v Karlových Varech. „Výsledky jsou tedy impozantní a řadí naší zemi z hlediska péče o matku a dítě mezi nejlepší státy světa. Úkol dnešního porodnictví, respektive perinatologie je tyto výsledky a úroveň udržet,“ komentuje prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc., vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze. V poslední době se objevil kontroverzní názor (velmi ojedinělý, respektive jednoho pracoviště), a to, že by mělo existovat právo ženy, aby si vyžádala na přání císařský řez. Ženy si nejčastěji přejí vyhnout se přirozenému, vaginálním porodu, protože se bojí porodních bolestí. Zmíněný názor, že je třeba ženám vyhovět, nebo dokonce je nabádat k císařskému řezu je opřen o riziko poranění pánevního dna rodičky průchodem plodu porodnímu cestami. Tyto komplikace sice hrozí, ale zejména u starších žen, a to ještě ne u všech.
Tělo těhotné je na bolest dobře připravené. Žena jen potřebuje dostatek informací
Právě proto, že poměrně častým problémem těhotných žen je strach z porodních bolestí, je třeba jim vysvětlit, že bolest je základní vlastnost vaginálního porodu. Dnes víme proč bolest u porodu nastává. Také je známo, že tělo těhotné je na bolest fyziologicky připraveno (žena má vyšší práh bolesti, než před otěhotněním). Je proto velká naděje, že bolest zvládne žena sama. Pokud nebude zátěž zvládat, mohou jí být poskytnuty prostředky na tlumení bolesti. Tyto prostředky a metody pro tlumení porodních bolestí jsou dnes zcela bezpečné.
Naprosto nezastupitelná role v uklidnění těhotných žen spočívá na bedrech porodních asistentek v kurzech předporodní přípravy. Na žádost České společnosti porodních asistentek tým lékařů a porodních asistentek z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (porodnice „U Apolináře“) připravil unikátní program pro porodní asistentky z celé České republiky „Jak naučit učit“. „Pomocí dnešních informačních technologií je možné, aby porodní asistentky, které tento program absolvují, získaly dovednosti jak těhotné přesně a objektivně informovat. Pro tyto účely bylo v porodnici „U Apolináře“ vybudováno centrum (AVE Centrum) za přispění Avent Phillips prostřednictvím Nadačního fondu VITA et FUTURA, které se právě dnes otevírá,“ vysvětluje prof. Pařízek.
Porodní asistentky se zde budou vzdělávat v různých dovednostech, mimo jiné i v tom, jak informovat veřejnost, že císařský řez se má provádět jen v případě rizika ohrožení zdraví matky a/nebo dítěte. Budou muset umět vysvětlit, že je sice císařský řez z hlediska matky dnes bezpečná operace, že máme bezpečnou anestezii (regionální) a bezpečné operační techniky, ale že existují krátkodobé ale i dlouhodobé výsledky u dětí porozených císařským řezem, a ty tak pozitivní nejsou.
Zásadní role novorozeneckého mikrobiomu při vzniku řady nemocí
Císařský řez může být nenahraditelným, život a zdraví zachraňujícím výkonem, tam kde je akutně ohrožen plod či matka, nebo v případech kde vaginální porod představuje příliš vysoké riziko. Porod volitelným (elektivním) císařským řezem je ovšem ve srovnání s běžným vaginálním porodem spojen s rizikem vyšší nemocnosti takto porozených dětí. Z krátkodobého hlediska představují problém poruchy poporodní adaptace novorozenců porozených císařskými řezy, jako významná se ovšem ukazují i dlouhodobá zdravotní rizika. „Již dlouho jsou publikována epidemiologická data o vztahu mezi porodem dítěte císařským řezem a následným rozvojem obezity, astmatu, diabetu I. typu a neurovývojových poruch mezi které se řadí i poruchy autistického spektra,“ upozorňuje MUDr. Jan Smíšek, neonatolog a pediatr z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Rozvoj těchto chorob v dětství může podporovat rozvoj dalších, takzvaných nepřenosných (civilizačních) chorob v dospělosti a celoživotně narušovat zdraví jednotlivce. V nových výzkumech se ukazuje, že jedním z důvodů, který stojí v pozadí těchto problémů, je narušení vývoje novorozeneckého mikrobiomu, tedy souboru mikroorganismů, které za fyziologických okolností při vaginálním porodu a bezprostředně po něm kolonizují zažívací trakt a kůži novorozence. Přirozený rozvoj pestrého mikrobiomu hraje významnou úlohu v celé řadě fyziologických procesů souvisejících zejména se zdravým rozvojem imunitního systému. Narušení vývoje mikrobiomu může vést k narušení zásadních regulačních procesů organismu a tím podpořit vznik celé řady chorob. Tyto skutečnost by si měly uvědomovat zejména rodičky, které se rozhodují o provedení císařského řezu bez jasné zdravotní indikace.
Národní studie Kojení v ČR a jeho vliv na zdraví dítěte 2016
Česká společnost porodních asistentek v loňském roce zpracovala rozsáhlou studii (zúčastnilo se jí 2300 respondentek ze všech krajů a ze všech porodnických zařízení v ČR) pod názvem Národní studie kojení a jeho vliv na zdravotní stav dítěte 2016.
Dle aktuálních doporučení Světové zdravotnické organizace představuje kojení ideální výživu pro kojence do věku 6 měsíců. Hlavním cílem naší dotazníkové studie bylo zjistit „propojenost“ jednotlivých věkových obdobích (0.,3.,6., 12. měsíc) u dětí s ukončeným prvním rokem věku v České republice. Jak je z výsledků studie patrné, podpora kojení a míra „propojenosti“ současné české dětské populace je na velice dobré úrovni a výsledky jsou více než pozitivní. Níže uvedený graf popisuje míru „propojenosti“ ve výše uvedených měsících českých dětí v porovnání s Velkou Británií, která je určitou menšinovou skupinou směřující k alternativním postojům zejména v oblasti porodnictví v ČR preferována a udává se jako vzor v poskytovaní zdravotní péče v oblasti těhotenství, porodu a péče o dítěte. Je zřejmé, že dle této statistiky jsme právě my, kteří máme být udáváni jako vzor.
Novinky, které budoucím rodičům dodají klid, pohodu a důvěru
Zrekonstruované moderní prostory v historické budově přinesou budoucím rodičům klid, pohodu a důvěru, kterou v období těhotenství očekávají. Na základě zachování potřebné intimity rodících žen a jejich partnerů, připravila porodnice novinku, která bude součástí předporodní přípravy. Jedná se o virtuální prohlídku všech prostor porodnice, včetně zázemí pro odborný personál. Na tento trend zachování intimity párů bude navazovat i organizace individuálních předporodních kurzů organizovaných v AVE centru. V neposlední řadě bude nové zázemí sloužit studentkám porodní asistence 1. LF UK v Praze k jejich studiu.
“Jsme přesvědčeni, že první vlaštovka ve formě daru ve výši 30 000 Euro od společnosti Philips ČR zahájí další potřebné investice do rekonstrukce budovy od architekta a mecenáše Josefa Hlávky, který tuto budovu nechal postavit před více jak 140 lety. Dodnes tato budova plní funkci, pro kterou byla postavena,” říká vedoucí porodník z porodnice u Apolináře a předseda představenstva nadačního fondu Vita et Futura prof. Antonín Pařízek.
O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.
Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.