Pacientům ohroženým mozkovou mrtvicí nejvíce vadí denní užívání léků a s tím související vyšší riziko krvácení

Praha, 31.1.2018 (AMI Communications)

Vyplývá to z čerstvého průzkumu společnosti Boehringer Ingelheim, která zkoumala postoje pacientů užívajících tzv. antikoagulační léčbu, tedy léčbu, jejímž cílem je snížit srážlivost krve v případě, že pacientovi hrozí například ischemická cévní mozková příhoda neboli mozková mrtvice. Za jeden z největších problémů respondenti kromě nutnosti denního užívání léků dále označili riziko nekontrolovaného krvácení v případě zranění, kdy je schopnost organismu zastavit krvácení v důsledku protisrážlivé léčby snížena a pacientovi hrozí přílišná ztráta krve. Více než 90 % respondentů se domnívá, že je důležité, aby existovala účinná možnost jak okamžitě „vypnout“ protisrážlivou léčbu.

Krvácení = noční můra pacientů užívajících protisrážlivé léky

Více než 220 tisíc osob v České republice užívá protisrážlivé léky (léky na ředění krve) neboli tzv. antikoagulancia (snižují koagulaci neboli srážení krve). Jejich cílem je ztížit tvorbu sraženin v krvi a snížit tak riziko například ischemické cévní mozkové příhody u ohrožených pacientů. Starší a nejrozšířenější skupinou těchto léčiv jsou. Antagonisté vitaminu K (VKAs), u nichž je nutný přísný, pravidelný monitoring léčby z důvodu možného předávkování. Moderní léčebnou možnost představují nová perorální antikoagulancia (NOACs), která jsou z hlediska účinnosti srovnatelná, v některých indikacích i účinnější. Jejich užívání je ale hlavně spojeno s vyšší bezpečností, např. nižším rizikem klinicky závažného krvácení.

Nejčastějšími zdravotními komplikacemi pacientů účastnících se výzkumu byly: arytmie (62 %), vysoký krevní tlak (55 %), vysoký cholesterol (49 %) a fibrilace síní (31 %).*
* Údaj z pacientského průzkumu (slide 5)

Nechtěným důsledkem každé antikoagulační léčby je nebezpečí, že organismus pacienta v případě zranění, například při pádu z kola nebo při autonehodě, nebude schopen kvůli snížené srážlivosti krve zastavit sám krvácení. Pacientovi tak hrozí vykrvácení. Kromě nutnosti denního užívání léků (53 %) je právě riziko krvácení jedním z nejčastěji zmiňovaných problémů (30 %) pro osoby užívající protisrážlivou léčbu. Pouze 8 % procentům pak výrazněji přijde, že by trpěli sníženým každodenním výkonem či byli omezeni při běžných aktivitách. Vyplývá to z průzkumu společnosti Boehringer Ingelheim na vzorku 395 respondentů z České republiky, Slovenska, Rakouska a Polska. „Antikoagulační léky mají v medicíně široké uplatnění. Mezi situace vyžadující jejich podávání patří například ischemická choroba srdeční, fibrilace síní, hluboká žilní trombóza, plicní embolie nebo ischemická cévní mozková příhoda. V posledních letech mají pacienti možnost užívat zcela novou generaci antikoagulačních léků, tzv. nová perorální antikoagulancia (NOACs), která snižují riziko nesprávného dávkování, zvyšují kontrolu léčby a zlepšují kvalitu života. Vážnou komplikací při protisrážlivé léčbě je pochopitelně nežádoucí zvýšená krvácivost, která v případě nehod, pokud pacient neobdrží adekvátní léčbu, může vyústit až ve vykrvácení. Až třetina respondentů musela z různých důvodů přerušit antikoagulační léčbu v uplynulých 12 měsících,“ říká prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc. z FN Brno.

Z výzkumu dále vyplynulo, že až 93 % respondentů považuje za důležité, aby existovala účinná možnost jak okamžitě „vypnout“ protisrážlivou léčbu. Pouze 53 % z nich však uvedlo, že s nimi jejich lékař diskutoval o možnostech zastavení účinku protisrážlivé léčby v případě potřeby, například při zraněních, urgentních situacích či akutních chirurgických zákrocích. Téměř 70 % respondentů si uvědomuje, že o užívání antikoagulačních léků musí vždy informovat ošetřující personál.

Dobrá informovanost je předpokladem úspěšné léčby

• 53 % pacientů vadí, že musí užívat léky každý den (pacientům užívajícím NOACs méně oproti pacientům užívajícím VKAs (47 % x 57 %)), 30 % vadí riziko krvácení, pouze 8 % vadí snížení každodenního výkonu (omezení při aktivitách)
• 34 % muselo v minulých 12 měsících přerušit antikoagulační léčbu s ohledem na urgentní situaci nebo chirurgický zákrok
• 88 % pacientů se cítí být informovanými o své léčbě
• 40 % uvádí, že je doktor upozornil, že antikoagulační lék slouží k prevenci před ischemickou cévní mozkovou příhodou, pouze 34 % varoval jejich lékař, že je zde riziko krvácení
• 31 % diskutovalo s lékařem a zapojilo se do rozhodování o léčbě
• Pouze 53 % pacientů si vybavuje, že by s nimi lékař probral možnosti „vypnutí“ antikoagulace v případě potřeby
• 69 % si zapamatovalo, že především musí informovat ošetřující personál o tom, že užívají antikoagulační léky

Zvláště to platí u léčby, při které mohou nastat život ohrožující komplikace, což protisrážlivá léčba bezpochyby je. Až 88 % antikoagulovaných pacientů se cítí být plně či částečně informovanými o svém zdravotním stavu a léčbě. 40 % uvádí, že jim bylo dostatečně srozumitelně vysvětleno, že protisrážlivá léčba slouží k prevenci před ischemickou cévní mozkovou příhodou. Překvapivé však je, že pouze 34 % z nich bylo varováno lékařem, že jsou vystaveni riziku zvýšeného krvácení. 31 % respondentů se při konzultacích nezdráhá s lékařem o léčbě diskutovat a zároveň se zapojit do rozhodování o její podobě. Dalších 38 % také s lékařem probírá detaily léčby, ale následně se bez další diskuse řídí jeho doporučeními.