Pojišťovna: Nemocnice nemají motivaci k jednodenní chirurgii

Praha 18. října (ČTK) – Nemocnice podle České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) nemají motivaci k jednodenní chirurgii, protože za ni mají méně peněz. Věnují se jí tak především soukromá zařízení. Podle odborníků by ale byla vhodná až pro polovinu chirurgických výkonů. Informace dnes zazněly na konferenci Ekonomie zdravotnictví. Pro systém veřejného zdravotního pojištění je krátká hospitalizace u plánovaných operací levnější než delší pobyt pacienta v nemocnici.

V USA se jednodenní chirurgie začala prosazovat už od 60. let, v Česku v polovině 90. let. Umožnily ji málo invazivní metody, jako je laparoskopie nebo artroskopie, kdy se pacient operuje přístroji skrze velmi malou ránu. Základním důvodem pro její použití je podle Renaty Knorové ze Svazu zdravotních pojišťoven, která je ředitelkou zdravotního úseku ČPZP, snížení nákladů pro systém zdravotnictví.

Podle Beáty Gavurové z Technické univerzity v Košicích, která se věnovala analýze situace na Slovensku, je jednodenní chirurgie vhodná až pro polovinu chirurgických výkonů. O tom, zda je ji možné u konkrétního pacienta využít, rozhoduje lékař po vyšetření. „Ten hodnotí celkový zdravotní stav pacienta a rizika anestezie,“ vysvětlila Knorová.

Důvody, kdy se dá přednost hospitalizaci, mohou být i sociální. Například pokud o pacienta po propuštění nemá doma kdo pečovat. Jednodenní chirurgie počítá s tím, že pacient bude propuštěn do 24 hodin po výkonu.

Na Slovensku se podle Gavurové jednodenní chirurgii věnují hlavně soukromá zařízení, případné pooperační komplikace ale řeší státní nemocnice. V Česku je podle Knorové situace jiná. „Máme smluvně vyřešeno, že komplikace si řeší pracoviště samo nebo je povinno mít smlouvu s poskytovatelem lůžkové péče,“ vysvětlila.

Jednodenní chirurgii mají podle ní nasmlouvanou s ČPZP téměř všechny nemocnice, mnoho z nich ji ale neprovádí. Ambulantním poskytovatelům zdravotních služeb za ni ČPZP, která je třetí největší pojišťovnou v zemi, zaplatila loni 180 milionů korun, částka každý rok o desítky milionů korun roste. Nejčastější jsou výkony v ortopedii, plastické chirurgii, gynekologii a chirurgii, nově se objevují i v intervenční kardiologii.

Do budoucna by podle Knorové měl být systém nastaven tak, aby zařízení k těmto časově a finančně úspornějším výkonům motivoval. „Měli bychom dokázat za případ bez komplikací uhradit jinak než s komplikacemi, možná zohlednit i hodnocení občanem nebo zhodnotit jeho návrat do pracovního procesu,“ řekla. Nejčastěji jednodenní péči využívají pacienti ve středním věku, ale vyskytují se všechny věkové skupiny.

Už před pěti lety největší česká zdravotní pojišťovna Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) informovala, že jednodenní chirurgie je cesta, jak dosáhnout úspor v síti nemocnic. Některá lůžka se postupně měla měnit na jednodenní.

Někde se to už děje, důvody jsou ale jiné. „Když máme nedostatek personálu, tak se nám živelně v některých menších nemocnicích stává to, že se z nich stávají pracoviště jednodenní operativy. Ovšem ne vždy je to v souladu s potřebou,“ dodala Knorová s tím, že naopak někde chybí péče dostupná pro akutní stavy v celodenním režimu.

Jednodenní péči mohou nemocnice poskytovat ale jen v případě, že na to mají technické vybavení a mají dostatečně zkušené lékaře. Nemocnice přitom musí mít zázemí pro případ, když se v ambulantní operaci něco nepovede, tak aby plynule mohla operace pokračovat klasicky. Musí tedy mít nadále zázemí operačních sálů i lůžek.

van snm