Chřipka zabíjí statisíce lidí. Jak se proti ní chránit? Jak ji léčit, když onemocníme?

Praha, 28.2.2019 (EUC)

Chřipková onemocnění stále podceňujeme, i když na chřipku a komplikace, které způsobuje, u nás ročně zemřou zhruba dva tisíce lidí. „Každý si rád počte o ničivých infektech typu Eboly, píší se o nich romány. Ebola ale zabíjí své oběti v počtu desetitisíců, zatímco chřipka v počtech statisíců,“ upozorňuje MUDr. Silvie Knoppová, vedoucí lékařka se specializací pediatrie z kliniky Canadian Medical.

Jak poznáme chřipku?

Chřipku od běžného nachlazení rozeznáte velmi jednoduše „Nachlazení začíná postupně jako rýma, kašel, bolest v krku, může se přidat teplota. Chřipka oproti tomu je typická svým rychlým začátkem, kdy mezi hlavní příznaky patří vysoká teplota, s jejím nástupem může být zimnice či třesavka, dále bolesti hlavy, nevolnost, extrémní únava či malátnost, bolesti svalů, kloubů,“ říká MUDr. Silvie Knoppová, vedoucí lékařka se specializací pediatrie z kliniky Canadian Medical. Chřipku přitom není radno podceňovat, protože především u velmi malých dětí, těhotných žen, seniorů a chronicky nemocných lidí může vyvolat nežádoucí komplikace, nejčastěji zápal plic. „U chronicky nemocných pacientů se obáváme zhoršení základního onemocnění, například u pacientů s chronickými onemocněními dýchacího systému jsou častější tzv. nasedající infekce neboli bakteriální superinfekce. Chroničtí kardiaci nezvládají horečky malým dětem zase hrozí rychleji dehydratace,“ vypočítává hrozící potíže MUDr. Silvie Knoppová z kliniky Canadian Medical.

Na chřipku antibiotika nezabírají

U chřipky se vždy léčí jen příznaky. Antibiotika nepomáhají, protože jsou účinná proti onemocněním vyvolaným bakteriemi, ovšem chřipka je virového původu. Existují i takzvaná antivirotika, která v některých případech pomoci mohou, ale musí být nasazena včas, ideálně první den nemoci, a vždy o tom rozhoduje lékař. „Při chřipce by ho měl vždy vyhledat člověk trpící nějakou chronickou nemocí plic, srdce, ledvin, s metabolickými onemocněními, s neurologickými onemocněními, člověk se sníženou funkcí imunitního systému, rodič s malým dítětem a vůbec každý, jehož celkový stav je při chřipce zásadně změněn,“ zdůrazňuje MUDr. Silvie Knoppová.

Základem léčby je tedy klidový režim, dostatek tekutin, lehčí strava a léčba konkrétních příznaků. Nejdůležitější a věčnou lékařskou i „babskou“ radou je: „vypotit se“. „Bez přísného klidového režimu a dostatečné hydratace nepomůže nic. Netrpí-li člověk žádným chronickým onemocněním a dodržuje-li dostatečný pitný režim, pak mu horečka mezi 38-39 ˚C neuškodí a není vždy nutné ji úzkostlivě srážet. Na druhou stranu u lidí s chronickým onemocněním, u malých dětí či seniorů je třeba zvažovat, zda jejich organismus nezatíží přespříliš,“ říká MUDr. Silvie Knoppová.

Horečku pak lze zmírnit buď léky či fyzikálními metodami chlazení (zábaly či sprcha vlažnou vodou). Z léků je běžně dostupný paracetamol či ibuprofen, pro dospělé se nabízí i přípravky na bázi acylpyrinu či aspirinu a další léky. „Zásadní je ale vědět, že každé zvýšení tělesné teploty s sebou nese nutně vyšší nároky organismu na příjem tekutin. Bez dostatečné hydratace budeme s horečkou bojovat marně,“ zdůrazňuje lékařka. Samozřejmě existuje celá řada podpůrných prostředků, které organismu pomáhají. „Zde mívá často každý individuální zkušenost, někdo nedá dopustit na zázvor, jiný na produkty z česneku, med, vitamíny, bylinkové směsi k uvolnění kašle.“

Samotný kašel při chřipce není nemoc, ale příznak. „Je-li suchý, pak kromě dostatečné hydratace si můžeme pomoci léky z řad antitusik, při vlhkém kašli mukolytik. Pokud se s kašlem objevují i potíže s dýcháním, dušnost, bolesti na hrudi, je nezbytné vyšetření u lékaře,“ zdůrazňuje MUDr. Silvie Knoppová. Běžné úlevové léky na kašel nezkracují dobu trvání kašle, mohou však snížit dráždění dýchacích cest a ztlumit kašel během noci. A pokud vás při chřipce bolí klouby, uleví vám běžně dostupná nesteroidních antirevmatika, jako je například ibuprofen.

S chřipkou bychom měli zcela jistě zůstat doma po dobu akutních příznaků. Bezprostředně po chřipce bývá navíc imunitní systém oslaben a člověk je proto náchylný znovu onemocnět. Proto je i po návratu do práce či do školy třeba dodržet rekonvalescentní režim a neskočit rovnýma nohama do plné zátěže. A pokud chřipka neustupuje a váš stav se zhoršuje, případně se přidávají nové příznaky, například bolesti na hrudi, ztížené dýchání, progredující kašel, vyhledejte ihned lékaře. „Může se i stát, že zdravému jedinci v případě nekomplikovaného průběhu nemusí nedoléčení chřipky způsobit nic vážného. Pro jeho okolí to ale může znamenat zásadní rozšíření nákazy,“ podotýká MUDr. Silvie Knoppová z kliniky Canadian Medical.

Chřipkovému viru svědčí nízké teploty a suchý vzduch

A proč se chřipka objevuje převážně v zimě? „Bylo prokázáno, že virus chřipky nejdéle přežívá na kontaminovaných površích při nízkých teplotách, je-li méně než pět stupňů Celsia, přežije virus i 14 dní. A fakt, že se chřipka rychle rozšíří, souvisí s dalšími charakteristikami zimního období: v budovách, domech či bytech se topí, vzduch tedy bývá výrazně sušší než jindy. Suchý vzduch chřipkovým virům obecně svědčí, a navíc vysušuje sliznice respiračního traktu, na kterých se virus snáze uchytí. K tomu se kvůli venkovním nízkým teplotám lidé častěji shlukují v menších prostorách a mají tak mezi sebou užší kontakt, což opět usnadňuje přenos viru. A ke vzniku chřipkové epidemie přispívá i snížená obranyschopnost lidského organismu v zimních měsících, kdy máme nižší příjem vitamínů a minerálů,“ dodává MUDr. Silvie Knoppová.

Očkování je účinnou ochranou, ale musí být aplikováno včas

Očkovat proti chřipce se stále nechává příliš málo lidí. „Rizikové skupiny obyvatel, jako jsou senioři a lidé s chronickým onemocněním, by měli být očkováni pravidelně. Chronická onemocnění svého nositele tak oslabují, že chřipka může být pro jeho organismus přílišnou zátěží. Mnoho seniorů zase pobývá v ústavech, kde se chřipkový vir velmi rychle šíří,“ říká MUDr. Silvie Knoppová, z kliniky Canadian Medical, a dodává: „Protože každý rok „řádí“ jiný typ viru, je každým rokem vyvinuta nová vakcína na základě epidemiologických dat z celého světa. Také proto je třeba se očkovat proti chřipce každý rok znovu, očkování z loňského roku nás nechrání proti novému typu viru.“

Očkování je přitom jedinou opravdu účinnou ochranou proti chřipce, kterou vyvolávají chřipkové neboli influenza viry ze tří samostatných rodů A, B, C z čeledi orthomyxoviry. „Otužování a posilování imunitního systému vůbec je sice dobrou prevencí vůči všem infekcím, chřipku nevyjímaje, na druhou stranu historie se svými epidemiemi chřipky ukazuje, že leckdy virus z nejasného důvodu nejvíce ohrozil na zdraví či životě právě mladé zdravé jedince,“ uvádí MUDr. Silvie Knoppová.

Při chřipkové epidemii už je na očkování pozdě

V době chřipkové epidemie je ovšem na očkování už většinou pozdě. „Tvorba protilátek proti chřipce trvá po očkování 10 až 14 dní. Přesáhne-li počet nemocných určitý počet, pak se vakcína z nabídky lékařských ordinací stahuje, neboť doba na vytvoření protilátek k zábraně infekci je již vyčerpaná,“ vysvětluje MUDr. Silvie Knoppová. Vzhledem k vysoké nakažlivosti chřipkového viru jsou ale stejně důležitá preventivní opatření. Především bychom se měli vyhýbat místům, kde se setkává velké množství lidí, a to především uzavřeným prostorám jako jsou nákupní centra či kulturní instituce. V případě kontaktu s nemocným je pak třeba velmi pečlivě dbát na hygienická pravidla.