Za dvacet let bude mít diabetes každý devátý člověk. Léčba se posouvá. Už dnes ji lékaři vybírají pacientům na míru.

Autor: Redakce | Zpravodaj | 28. 5. 2019

Praha, 29. května 2019 (AIFP)

Současný životní styl vede k nárůstu problémů s diabetem. Za dvacet let má být v ČR 1,2 milionu diabetiků. Také léčba jde dopředu, takže pacienti budou žít déle. Moderní léky brání nástupu nebezpečných komplikací nebo je alespoň odsouvají. K hitům léčby diabetu 2. typu patří moderní antidiabetika s kardioprotektivními a nefroprotektivními účinky. U diabetu 1. typu zase pomáhají senzorové technologie a nová analoga inzulinu.

Počet léčených diabetiků v ČR šplhá k hranici 900 tisíc. V roce 2040 už tu bude nejméně 1,2 milionu diabetiků.1 Jejich průměrný věk se zvýší. Je nutné investovat do léčby, přestože se taková investice nevrátí okamžitě. Největším problémem – z hlediska zdravotního i ekonomického – jsou totiž pozdní komplikace diabetu, které se dají kvalitní léčbou odvrátit nebo oddálit,“ informoval diabetolog a internista doc. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D. ze 3. interní kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Diabetologie podle jeho slov v posledních letech prodělala velký pokrok. „U diabetu prvního typu pomáhají chytřejší analoga inzulinu, špičkové inzulinové pumpy a senzorové technologie. Rychlá analoga inzulinu mají rychlejší nástup a komfortnější způsob užívání, bazální analoga zase delší a vyrovnanější účinky,“ popisuje doc. Prázný. „Na poli léčby diabetu 2. typu, což je zdaleka nejčastější forma nemoci, se v klinické praxi stále významněji uplatňují moderní perorální antidiabetika i injekční neinzulínová antidiabetika s kardiovaskulárními a renálními benefity a s pozitivními vlivy na srdeční selhání,“ dodává lékař.

Nové léky na diabetes 2. typu významně ovlivňují délku života pacientů i jeho kvalitu. Podle nedávné analýzy jednoho z výrobců dokáže jeho moderní lék v kombinaci se standardní léčbou prodloužit život 60letého diabetika s komplikacemi o 2,5 roku ve srovnání se standardní léčbou doplněnou placebem.2

Antidiabetika vyvíjejí farmaceutické společnosti s důrazem na to, aby byly šetrné a nezhoršovaly například riziko kardiovaskulárních obtíží. To provázelo některé starší typy léků. V dalších generacích se již jednalo o léčiva s neutrálním kardiovaskulárním působením. Nyní se posouváme od neutrality k protektivitě, léky mají dokonce na srdce, cévy a ledviny ochranný účinek,“ sdělil Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Léčba se šije pacientům na míru

Diabetes není homogenní chorobou. Jde o skupinu metabolických chorob, které se projevují vysokou hladinou cukru v krvi, přičemž příčiny mohou být různé. Výběr léčby pro konkrétního diabetika hodně ovlivňuje, jaká jsou jeho další onemocnění a komplikace. Vždy musíme dbát na to, aby léčba nezvyšovala kardiovaskulární riziko,“ dodal doc. Prázný.

Příkladem člověka, kterému takové léky pomáhají, je bývalý extraligový volejbalista a profesionální trenér volejbalu Miroslav Horáček, který měl problémy se srdeční arytmií už dlouho předtím, než se u něj rozvinul diabetes. „Od doby, co jsem přešel na tyto léky, jsem v pohodě. Díky nim nehrozí ani hypoglykémie, se kterou bojuje hodně diabetiků,“ hodnotí. Protože předepsané léky mají pozitivní vliv na srdce a cévy, lékaři mu také mohou postupně snižovat dávky léků užívaných k prevenci srdečních arytmií.

Co je velice důležité: díky pokrokům v léčbě se postupně daří dostávat pod kontrolu nebezpečné a nákladné komplikace diabetu. „Přestože absolutní počty diabetiků rostou, daří se stabilizovat počet případů závažnějšího poškození ledvin (nefropatií) a počet diabetiků, kteří kvůli nim potřebují dialýzu,“ sdělil doc. Prázný. Stejně potěšující je podle něj zastavení růstu počtu nejzávažnějších forem retinopatie čili poškození oční sítnice. V našich krajích jde přitom o nejčastější příčinu získané slepoty v produktivním věku.3 V případě vysokých amputací dolních končetin se dokonce podařilo trend otočit, jejich počet začal mírně klesat.4

Kombinují se různé typy léčiv. Někteří pacienti si na léčbu dobrovolně přispívají

Také v diabetologii vidíme trend kombinování různých léčivých látek. „Na přelomu tisíciletí byla patrná nedůvěra k lékovým kombinacím, ale dnes je tento pohled překonaný. Kombinují se různé skupiny léčiv, a to často tak, že jsou fixní kombinace léčiv dodávány přímo od výrobce,“ informoval ředitel AIFP Jakub Dvořáček.

V České republice nejsou hrazené všechny moderní léky, které dostaly v Evropě povolení k využití coby účinné a bezpečné. „Dnešní pacienti jsou ale často poučení, čtou na internetu zprávy ze zahraničí a informují se o novinkách v léčbě. Mnohdy jsou zapojení do informačních sítí, které představují pacientské organizace. Také u nás se už objevují případy, že si poučený pacient z vlastních zdrojů uhradí léčbu, na kterou pojišťovna zatím nepřispívá,“ říká Dvořáček.

V praxi to vidíme. Lidé se ptají na všechny dostupné možnosti. Velmi zvídaví a zodpovědní bývají příslušníci mladší generace. Stává se, že na dražší léčbu přispívají dospělí potomci svým rodičům v seniorském věku,“ potvrzuje doc. Prázný.

Mezi nejznámější pacientské organizace, které působí mezi diabetiky, patří Diaktiv. Předloni vyhrál cenu Akademie pacientských organizací (APO) za projekt motivačních a vzdělávacích pobytů pro mladé diabetiky. Od té doby se uskutečnily dva úspěšné turnusy těchto pobytů. „U diabetu platí, že pacient musí dobře spolupracovat, dodržovat doporučení lékařů a užívat předepsané léky správně. Některé autority tvrdí, že v tom je 95 procent úspěchu,“ uvedl prezident Diaktivu Mgr. Vlastimil Milata a přiblížil tak, k čemu vede jeho organizace mladé pacienty na pořádaných kurzech.

 


1 Jde přitom o konzervativní odhad. Skoro pětina nemocných o své nemoci neví, takže počty léčených hodně ovlivní i rozvoj diagnostiky diabetu.

Podle Projekce obyvatelstva České republiky 2018-2100 od ČSÚ u nás bude při střední variantě vývoje počtu obyvatelstva v roce 2040 žít 10,74 milionu lidí. (Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-2018-2100). Diabetiků tedy za dvacet let má být už asi 11,2 %, každý devátý člověk.

2 U 45letého pacienta by mělo jít dokonce o 4,5 roku života navíc. Zdroj: Dlouhodobý efekt empagliflozinu na přežití u pacientů s DM 2. typu a KV onemocněním: odhad přežití ze studie EMPA-REG OUTCOME® (2017)

3 Celkově v populaci dominuje věkem podmíněná makulární degenerace – ta je příčinou asi poloviny případů oslepnutí.

4 Diabetici mají potíže s hojením ran, a proto jim i po drobném úrazu či otlačení hrozí syndrom diabetické nohy. Amputace je ve vážných případech jediným řešením. Vysoká amputace znamená amputaci dolní končetiny v úrovni kyčle.