Za dvacet let bude mít diabetes každý devátý člověk. Léčba se posouvá. Už dnes ji lékaři vybírají pacientům na míru.
Praha, 29. května 2019 (AIFP)
Současný životní styl vede k nárůstu problémů s diabetem. Za dvacet let má být v ČR 1,2 milionu diabetiků. Také léčba jde dopředu, takže pacienti budou žít déle. Moderní léky brání nástupu nebezpečných komplikací nebo je alespoň odsouvají. K hitům léčby diabetu 2. typu patří moderní antidiabetika s kardioprotektivními a nefroprotektivními účinky. U diabetu 1. typu zase pomáhají senzorové technologie a nová analoga inzulinu.
Počet léčených diabetiků v ČR šplhá k hranici 900 tisíc. „V roce 2040 už tu bude nejméně 1,2 milionu diabetiků.1 Jejich průměrný věk se zvýší. Je nutné investovat do léčby, přestože se taková investice nevrátí okamžitě. Největším problémem – z hlediska zdravotního i ekonomického – jsou totiž pozdní komplikace diabetu, které se dají kvalitní léčbou odvrátit nebo oddálit,“ informoval diabetolog a internista doc. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D. ze 3. interní kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Diabetologie podle jeho slov v posledních letech prodělala velký pokrok. „U diabetu prvního typu pomáhají chytřejší analoga inzulinu, špičkové inzulinové pumpy a senzorové technologie. Rychlá analoga inzulinu mají rychlejší nástup a komfortnější způsob užívání, bazální analoga zase delší a vyrovnanější účinky,“ popisuje doc. Prázný. „Na poli léčby diabetu 2. typu, což je zdaleka nejčastější forma nemoci, se v klinické praxi stále významněji uplatňují moderní perorální antidiabetika i injekční neinzulínová antidiabetika s kardiovaskulárními a renálními benefity a s pozitivními vlivy na srdeční selhání,“ dodává lékař.
Nové léky na diabetes 2. typu významně ovlivňují délku života pacientů i jeho kvalitu. Podle nedávné analýzy jednoho z výrobců dokáže jeho moderní lék v kombinaci se standardní léčbou prodloužit život 60letého diabetika s komplikacemi o 2,5 roku ve srovnání se standardní léčbou doplněnou placebem.2
„Antidiabetika vyvíjejí farmaceutické společnosti s důrazem na to, aby byly šetrné a nezhoršovaly například riziko kardiovaskulárních obtíží. To provázelo některé starší typy léků. V dalších generacích se již jednalo o léčiva s neutrálním kardiovaskulárním působením. Nyní se posouváme od neutrality k protektivitě, léky mají dokonce na srdce, cévy a ledviny ochranný účinek,“ sdělil Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Léčba se šije pacientům na míru
Diabetes není homogenní chorobou. Jde o skupinu metabolických chorob, které se projevují vysokou hladinou cukru v krvi, přičemž příčiny mohou být různé. „Výběr léčby pro konkrétního diabetika hodně ovlivňuje, jaká jsou jeho další onemocnění a komplikace. Vždy musíme dbát na to, aby léčba nezvyšovala kardiovaskulární riziko,“ dodal doc. Prázný.
Příkladem člověka, kterému takové léky pomáhají, je bývalý extraligový volejbalista a profesionální trenér volejbalu Miroslav Horáček, který měl problémy se srdeční arytmií už dlouho předtím, než se u něj rozvinul diabetes. „Od doby, co jsem přešel na tyto léky, jsem v pohodě. Díky nim nehrozí ani hypoglykémie, se kterou bojuje hodně diabetiků,“ hodnotí. Protože předepsané léky mají pozitivní vliv na srdce a cévy, lékaři mu také mohou postupně snižovat dávky léků užívaných k prevenci srdečních arytmií.
Co je velice důležité: díky pokrokům v léčbě se postupně daří dostávat pod kontrolu nebezpečné a nákladné komplikace diabetu. „Přestože absolutní počty diabetiků rostou, daří se stabilizovat počet případů závažnějšího poškození ledvin (nefropatií) a počet diabetiků, kteří kvůli nim potřebují dialýzu,“ sdělil doc. Prázný. Stejně potěšující je podle něj zastavení růstu počtu nejzávažnějších forem retinopatie čili poškození oční sítnice. V našich krajích jde přitom o nejčastější příčinu získané slepoty v produktivním věku.3 V případě vysokých amputací dolních končetin se dokonce podařilo trend otočit, jejich počet začal mírně klesat.4
Kombinují se různé typy léčiv. Někteří pacienti si na léčbu dobrovolně přispívají
Také v diabetologii vidíme trend kombinování různých léčivých látek. „Na přelomu tisíciletí byla patrná nedůvěra k lékovým kombinacím, ale dnes je tento pohled překonaný. Kombinují se různé skupiny léčiv, a to často tak, že jsou fixní kombinace léčiv dodávány přímo od výrobce,“ informoval ředitel AIFP Jakub Dvořáček.
V České republice nejsou hrazené všechny moderní léky, které dostaly v Evropě povolení k využití coby účinné a bezpečné. „Dnešní pacienti jsou ale často poučení, čtou na internetu zprávy ze zahraničí a informují se o novinkách v léčbě. Mnohdy jsou zapojení do informačních sítí, které představují pacientské organizace. Také u nás se už objevují případy, že si poučený pacient z vlastních zdrojů uhradí léčbu, na kterou pojišťovna zatím nepřispívá,“ říká Dvořáček.
„V praxi to vidíme. Lidé se ptají na všechny dostupné možnosti. Velmi zvídaví a zodpovědní bývají příslušníci mladší generace. Stává se, že na dražší léčbu přispívají dospělí potomci svým rodičům v seniorském věku,“ potvrzuje doc. Prázný.
Mezi nejznámější pacientské organizace, které působí mezi diabetiky, patří Diaktiv. Předloni vyhrál cenu Akademie pacientských organizací (APO) za projekt motivačních a vzdělávacích pobytů pro mladé diabetiky. Od té doby se uskutečnily dva úspěšné turnusy těchto pobytů. „U diabetu platí, že pacient musí dobře spolupracovat, dodržovat doporučení lékařů a užívat předepsané léky správně. Některé autority tvrdí, že v tom je 95 procent úspěchu,“ uvedl prezident Diaktivu Mgr. Vlastimil Milata a přiblížil tak, k čemu vede jeho organizace mladé pacienty na pořádaných kurzech.
1 Jde přitom o konzervativní odhad. Skoro pětina nemocných o své nemoci neví, takže počty léčených hodně ovlivní i rozvoj diagnostiky diabetu.
Podle Projekce obyvatelstva České republiky 2018-2100 od ČSÚ u nás bude při střední variantě vývoje počtu obyvatelstva v roce 2040 žít 10,74 milionu lidí. (Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-2018-2100). Diabetiků tedy za dvacet let má být už asi 11,2 %, každý devátý člověk.
2 U 45letého pacienta by mělo jít dokonce o 4,5 roku života navíc. Zdroj: Dlouhodobý efekt empagliflozinu na přežití u pacientů s DM 2. typu a KV onemocněním: odhad přežití ze studie EMPA-REG OUTCOME® (2017)
3 Celkově v populaci dominuje věkem podmíněná makulární degenerace – ta je příčinou asi poloviny případů oslepnutí.
4 Diabetici mají potíže s hojením ran, a proto jim i po drobném úrazu či otlačení hrozí syndrom diabetické nohy. Amputace je ve vážných případech jediným řešením. Vysoká amputace znamená amputaci dolní končetiny v úrovni kyčle.