Rizikové chování pro oči i svět

Praha, 7.6.2019 (DuoVize)

Staré přísloví „Kdo s čím zachází, tím také schází“ lze aplikovat i v současnosti. Například na kontaktní čočky.

Když v roce 1961 profesor Otto Wichterle doma na přístroji sestaveném z dětské stavebnice Merkur odlil první polymerové čočky, které nedráždily oči, a když pak v roce 1999 byl vyvinut ještě lepší materiál silikon-hydrogel, mělo se za to, že prapůvodní nápad „největšího všeuměla“ Leonarda da Vinci k nápravě očních vad byl doveden k dokonalosti. Jenže praktický život dokáže překvapit i geniální vědce.

Místo pomoci škodí

Kontaktní čočky se staly běžnou pomůckou. Jen v zemi jejich vynálezce, České republice je nosí přibližně 150 000 lidí. Jsou vítanou náhradou brýlí při sportu, zjemňují vzhled při společenských příležitostech, ale jejich nositelé si jimi mohou pořádně škodit. Z rozsáhlého internetového průzkumu očních klinik DuoVize a NeoVize, do kterého se zapojilo 745 respondentů, vyplynulo, že potíže z působené nevhodným zacházením s kontaktními čočkami má více než 60 procent jejich uživatelů.

Nejčastější zdravotní problémy nositelů kontaktních čoček jsou:

• pocit řezání a pálení (38 %)
• červené oči (31 %)
• zhoršené vidění (14 %)
• zánět spojivek (10 %)

 

Kdo je vinen?

Čočky za tyto a mnohdy ještě vážnější nemoci oka, jako je třeba zánět rohovky nebo rohovkový vřed, ovšem samy o sobě nemohou. Na vině je rizikové chování lidí. Přestože většina nositelů je hned na počátku užívání poučena, jak s čočkami zacházet, neřídí se podle toho. Přes 70 % například překračuje doporučenou dobu jejich nošení. „Na cestách, zejména v přírodě, bývá komplikované dodržovat patřičnou hygienu, mít dostatečnou zásobu čoček, a navíc ještě pouzdro i roztok při sobě,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, primářka pražské DuoVize. Nebezpečné rovněž je jít s čočkami na očích spát, ale přesto tak občas učiní 79 % jejich uživatelů. Další příklady nevhodného chování jsou:

• omývání čoček vodou místo k tomu určeným roztokem (79 %)
• plavání s kontaktními čočkami na očích (76 %)
• pozdní výměna pouzdra na čočky (64 %)
• manipulace s čočkami s neumytýma rukama (46 %)

 

Řešení jednou provždy

I když se ale o čočky staráte vzorně (což je opravdu náročné), pečujete o pouzdro i roztok, je to něco cizorodého v oku. Jsou v přímém kontaktu s tkání s vysokou hustotou nervových zakončení a často narušují tvorbu a rozprostření slzného filmu. Podle zahraničních studií až 51 % nositelů kontaktních čoček je přestalo používat právě kvůli pocitu diskomfortu. Další argument je finanční. I když jednorázové pořízení čoček představuje relativně nízkou sumu, během deseti let za ně zaplatíte zhruba 60 000 korun. Laserová operace je sice už jednorázová „investice“, ale ta nejlepší – do sebe. „Lidé často ve snaze uspořit riskují zdraví. Přitom se mohou zbavit dioptrií jednou pro vždy. Vysoce kvalitní laserová refrakční operace včetně předoperační i pooperační péče a doživotní záruky se dá pořídit za čtyřicet tisíc korun za obě oči,“ říká MUDr. Valešová.

 

Nerozloží se, nerozplynou, nezmizí

Škodit nesprávným užíváním mohou oční čočky i po tom, co doslouží. Jsou totiž z plastu, který v posledních letech zamořuje Modrou planetu v časech profesora Wichterleho nepředvídatelným způsobem. Ačkoliv jsou miniaturní, představují pro životní prostředí nemalou zátěž. Američtí vědci zjistili, že v USA se do odpadu dostane minimálně 20 tun kontaktních čoček ročně. Podle dotazníkového šetření jeden z pěti uživatelů vyhazuje čočky do umyvadla nebo do záchodu. Ve vodě se však čočky nerozloží, nerozplynou, nezmizí, čistička je nezlikviduje. Stávají se z nich mikroplasty, které se dostávají do řek, do půdy, do rostlin. Klidně je tak můžeme vypít ve své ranní kávě a „pochutnat“ si na nich v sendviči. Rizikové chování v tomto případě ohrožuje nejen oči.