Brněnští vědci vyvíjejí vakcínu proti zánětu mléčných žláz u krav

„Mastitidy jsou celosvětový problém. Chovatelům dojnic způsobují obrovské ztráty. Například v Evropské unii to vychází na 200 až 300 eur (5000 až 7600 Kč) za krávu ročně,“ uvedl vedoucí výzkumu Petr Sláma z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat na agronomické fakultě. V současnosti se k léčbě používají běžně antibiotika. Vzhledem k tomu, že patogeny se stávají rezistentní a antibiotika se používají masivně, se vědci rozhodli najít jiný typ léčby. Soustředili se přitom na jeden z častých patogenů, bakterii Streptococcus uberis.

 

Bakterie se díky specifické molekule na své cytoplazmatické membráně dokáže přilepit na epitelové buňky, které tvoří výstelku dutinového systému mléčné žlázy. „Když se tato bakterie dostane strukovým kanálkem do dutinového systému, zaleze si do epitelových buněk a tam si v klidu přežívá. Antibiotika se k ní nedostanou, takže je jejich použití v této situaci vlastně bez efektu,“ vysvětlil Sláma.

 

Vakcína, která by měla antibiotika nahradit, funguje právě na principu využití dendritických buněk. Ty si vědci dokážou uměle vyrobit v laboratoři, buňka pracuje jako pomyslný spojovatel mezi vrozenou a získanou imunitou. Svými dlouhými výběžky vzorkuje prostředí v organismu, a když rozpozná škodlivou bakterii, pozře ji a ve svém těle rozloží. Část bakterie ale dendritická buňka zároveň vystaví na své cytoplazmatické membráně, a ukáže ji tak lymfocytům. Jeden jejich druh buď přímo zničí napadené buňky, nebo stimulují jiný druh lymfocytů, které jsou poté schopné produkovat protilátky. Cílem je vakcínu dodat do lymfatických uzlin, ve kterých lymfocyty čekají na potřebné informace.

 

Pokud se princip léčby osvědčí, přenesou ho vědci na další typy patogenů. Sláma však považuje za naprostý základ čistotu chovu. Čím čistší, tím méně organismů, které se mohou dostat do mléčné žlázy.