Změny leukemických buněk lze využít k účinnější léčbě, zjistili vědci

Chronická lymfocytární leukémie (CLL) je nejčastější leukémií starších dospělých. Postihuje bílé krvinky zvané B lymfocyty, které se začnou nekontrolovaně množit a hromadit v krvi, kostní dřeni a uzlinách. Léčba se v posledních letech proměnila. Moderní léky dokáží zablokovat signály, které nádorové buňky potřebují k přežití a množení.

Vědci se nyní zaměřili na to, co se s buňkami při léčbě děje. Analyzovali vzorky pacientů léčených dvěma různými BCR inhibitory, což jsou běžně podávané léky. Přestože každý z nich má pro nádorové buňky jiné důsledky, buňky na oba reagovaly podobnými změnami.

„My jsme se ptali, jestli mezi změnami, které léčba vyvolá, najdeme něco, co bychom mohli využít proti nim. A právě tak jsme se dostali k receptoru CXCR4,“ uvedla výzkumnice Veronika Šandová.

CXCR4 je receptor na povrchu buněk, který leukemickým buňkám mimo jiné pomáhá přesouvat se do prostředí s vhodnými podmínkami pro přežití. Po zahájení léčby jeho množství na povrchu nádorových buněk výrazně vzrůstá. Reakce na léčbu, by se tak zároveň mohla stát jejich slabinou. Molekuly na buněčném povrchu jsou totiž dobře dostupné pro cílenou terapii pomocí specifických protilátek.

Vědci v laboratorních podmínkách k používaným lékům přidali protilátku ulocuplumab, která se váže právě na receptor CXCR4. Výsledek byl výrazný. Zatímco po působení samotných léků přežívalo přibližně sedm z deseti leukemických buněk, při kombinaci s protilátkou jen přibližně tři až čtyři z deseti.

Výsledky vědci ověřili na myším modelu s leukemickými buňkami pacientů. Výzkum je však stále v preklinické fázi, nejde tedy o novou léčbu, kterou by bylo možné začít používat u pacientů. Ukazuje ale směr, jak hledat účinnější kombinace protinádorových léčiv.

„U nádorových onemocnění často nestačí zasáhnout jediný mechanismus, protože nádorové buňky dokážou na léčbu reagovat a hledat jiné cesty úniku a přežití. Naše výsledky ukazují, že i tyto změny lze využít a zaměřit proti nim další léčbu,“ řekl vedoucí výzkumné laboratoře Marek Mráz.

Studie vznikla ve spolupráci vědců z CEITEC Masarykovy univerzity, Fakultní nemocnice Brno, Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Dana-Farber Cancer Institute v Bostonu. Výsledky publikoval odborný časopis HemaSphere.