Analýza: ČR přichází ročně kvůli domácímu násilí asi o 14,5 mld

Praha 6. května (ČTK) – Česko přichází kvůli domácímu násilí ročně zhruba o 14,5 miliardy korun. Největší část z této sumy představují ztráty kvůli pracovní neschopnosti a výdaje na léčbu obětí, a to asi 13 miliard. Zjistila to analýza úřadu vlády, jejíž výsledky obsahuje plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí s opatřeními od letoška do roku 2022.

Úřad vlády situaci analyzoval v roce 2017. Navázal na výzkum ekonomických dopadů domácího násilí, který o pět let dřív provedla organizace proFem. Podle jejích zjištění veřejné rozpočty ztrácely ročně kolem 1,3 miliardy korun za policejní vyšetřování, soudy, podpory v nezaměstnanosti, nemocenské či řešení přestupků. Tehdejší studie počítala ale jen s částí nákladů, nezahrnula třeba výdaje na invalidní důchody či ztráty zaměstnavatelů a obětí.

Podle analýzy úřadu vlády největší část ze zjištěné částky 14,5 miliardy korun činí právě „ztráta produktu“ kvůli zranění a pracovní neschopnosti po domácích výpadech. Předloni to bylo osm miliard korun. Léčba stála pět miliard korun a dalších 250 milionů si vyžádala terapie psychických následků. Výdaje policie a justice na řešení kauz dosáhly 86 milionů korun. Krizová pomoc, poradenství, chráněné bydlení, intervenční centra a další služby vyšly na 487 milionů korun.

„Celkové náklady nezahrnují výdaje samotných obětí domácího násilí a jejich psychickou újmu, z toho důvodu jsou ekonomické dopady domácího násilí podhodnoceny,“ uvedli autoři plánu opatření.

Akční plán od letoška do roku 2022 zařadila dnes vláda do svého programu jednání. Seznam kroků navazuje na stejný materiál na roky 2015 až 2018 a příliš se od něho neliší, řada záměrů se opakuje.

Podle dokumentu je dostupnost služeb pro ohrožené násilím stále nedostatečná a chybí třeba utajené azylové domy či sociální bydlení pro oběti. Je nutné také zajistit dostatečné a předvídatelné financování. U řady kroků se dál počítá s tím, že je zaplatí tzv. norské fondy.

Mají pokračovat školení lékařů, učitelů, policistů či soudců. Rozšířit by se měly preventivní programy pro ty, kteří se chovají násilně. Nyní existuje devět organizací, které se práci s pachateli věnují, a to hlavně v Praze a Brně. Podle plánu by měly být v každém kraji.

Dál by měla fungovat krizová telefonní linka. Začít by měl pilotní projekt k nastavení pomoci obětem sexuálního násilí. Další pilotní projekt by měl ověřit fungovaní signalizačního zařízení pro ohrožené domácím násilím. V cizině se signalizace využívá v případech, kdy hrozí to, že po vykázání z domova násilné osoby znovu zaútočí. Po stisknutí tlačítka je možné přivolat policii. Loni se tento model zkoušel ve Středočeském kraji.

Mělo by se konat několik kampaní. Příští rok by měla osvětová akce informovat o dostupnosti služeb pro ohrožené. V roce 2021 se má zaměřit na pomoc obětem. V roce 2022 by hlavním tématem mělo být kybernásilí a násilí mezi mladými. Nově by se také měly sbírat a vyhodnocovat statistické údaje o domácím násilí.

ktk snm