Tři města pořídí kola, na nichž mohou dobrovolníci vozit…

Praha 29. srpna (ČTK) – První tři česká města pořídí elektrokola, na nichž mohou dobrovolníci vozit seniory na výlety. Kadaň, Ústí nad Labem a Otrokovice dostanou kola na podzim. S takzvanou cykloterapií začali před šesti lety v Dánsku. Projekt dnes představili novinářům Oldřich Čepelka a Leoš Hrádek, který na jeho propagaci projel 4000 kilometrů dlouhý závod Transcontinental Race.

„Cykloterapie je dobrovolná služba pro seniory nebo tělesně postižené, kteří mají problémy s pohybem. Takových lidí je v České republice hodně, ale nejsou vidět, protože jsou bytech nebo domovech pro seniory,“ vysvětlil Čepelka.

V Dánsku objednala kodaňská radnice před šesti lety pět elektrických tříkolek, mezitím se projekt rozšířil do 37 zemí světa včetně například Islandu, Havaje nebo Pakistánu. Tříkolek je kolem 1500. Jedno stojí asi 150.000 korun. Má sedačku pro dvě vezené osoby a bezpečnostní pásy. Může mít i stříšku nebo vyhřívání. Motor kola má 250 wattů, takže vozit dva lidi zvládne každý, kdo může jezdit na klasickém kole.

Podle ředitelky Městské správy sociálních služeb Kadaně Lenky Radové mají dobrovolníky přislíbené ze střední škol, které s domovem pro seniory spolupracují, ale také z místní cyklistické komunity. „Dokážu si představit, že si kolo půjčí třeba také příbuzní, kteří mají babičku v domově pro seniory a vyvezou jí ven,“ dodal Hrádek.

Čeští členové spolku Cycling Without Age (česky Cyklistika pro všechny) se také snaží vybrat peníze na „ukázkovou“ cyklorikšu, kterou by mohli při jednáních ukazovat zástupcům samospráv.

„Rozhodl jsem se absolvovat závod, protože se nám nedařilo komunikovat s městy, aby začaly cyklorikšy kupovat,“ řekl na tiskové konferenci Hrádek, který před dvěma týdny dokončil cyklistický závod z Belgie do Řecka. Závodníci při něm nesmí spoléhat na cizí pomoc, z 250 jich polovina nedokončila nebo nestihla limit. Jízdu na cyklorikše si sám vyzkoušel v Bratislavě, kde vozí seniory z tamního domova důchodců už dva roky.

V Česku je asi dva miliony lidí na 65 let, poměr seniorů vůči pracující populaci se bude dál zvyšovat. Demografové očekávají, že v roce 2030 bude seniorů čtvrtina a v roce 2050 celá třetina. Každý desátý bude starší 85 let. S rostoucím počtem seniorů Česko bude muset zajistit na péči finance. Výdaje na sociální služby se sice každý rok zvyšují, peníze v systému ale chybí. Výdělky těch, kteří se o seniory starají, jsou nízké. V Česku v roce 2016 fungovalo 514 domovů pro seniory s 37.247 lůžky.

van mtj

Lékaři čelí obžalobě kvůli přijímání úplatků za předpis léků

Praha 29. srpna (ČTK) – Státní zastupitelství obžalovalo 25 lékařů a zástupců farmaceutických firem, kteří se podle policie podíleli na systému nelegální podpory prodeje léků. ČTK to dnes sdělil šéf Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 Tomáš Svoboda. Obžaloba tvrdí, že lékaři přijímali úplatky za přednostní předepisování některých medikamentů. Části obviněných hrozí až deset let za mřížemi.

„Obžaloba se týká všech 25 původně obviněných. Státní zástupkyně ji podala dne 28. srpna 2018 k Obvodnímu soudu pro Prahu 2,“ uvedl Svoboda.

Devět lékařů převzalo podle vyšetřovatelů úplatky od 370.000 korun do 2,5 milionu. V závislosti na výši přijatých částek jim soud může v případě prokázání viny uložit buď až čtyři roky vězení, nebo trest v přísnější sazbě tří až deseti let odnětí svobody. Může jim také zakázat činnost.

Úplatky údajně nabízelo 16 manažerů, zaměstnanců a reprezentantů dvou farmaceutických společností. „Společně se podíleli na fungování systému nelegální podpory prodeje generických léčiv produkovaných či distribuovaných těmito společnostmi,“ popsalo státní zastupitelství již dříve.

Peníze na úplatky podle obžaloby získávali daňovou trestnou činností. „Podle míry svého zapojení do systému jsou tyto osoby obviněny převážně ze zločinu účasti na organizované zločinecké skupině, případně i v kombinaci se zločinem podplacení,“ sdělil v minulosti Svoboda.

Za zapojení do organizovaného gangu hrozí dva až deset let vězení nebo propadnutí majetku. Za samotné podplácení lze uložit rok až šestileté vězení, propadnutí majetku nebo peněžitý trest.

Podle dřívějších informací médií se korupce týká let 2008 až 2013 a stály za ní dnes již neexistující firmy Interchemia a Genericon. Obvinění lékaři pocházejí z různých částí republiky. U některých dalších lékařů státní zastupitelství podmíněně zastavilo trestní stíhání poté, co poslali peníze na pomoc obětem jiné trestné činnosti. Tuto možnost však dostali pouze ti, kteří se přiznali a kteří na úplatcích nevzali více než půl milionu korun. Někteří lékaři se hájili tím, že peníze od distributorů nebyly úplatky, ale odměny například za spolupráci na dotazníkových šetřeních.

tep mtj

Jihlavská nemocnice bude možná léčit i čínskou medicínou

Jihlava 29. srpna (ČTK) – Chirurg jihlavské nemocnice Petr Vylam bude tři měsíce studovat čínskou medicínu v autentickém prostředí čínské nemocnice. Své poznatky by rád zúročil při léčbě vážně nemocných pacientů Nemocnice Jihlava. Byla by to zřejmě jediná nemocnice v ČR, která by čínskou medicínu nabízela pacientům mimo specializované ambulance. Nejdřív je ale nutné ověřit, zda taková léčba vůbec bude možná, řekl ČTK Vylam. Do čínské provincie Chu-pej odletí 3. září.

Při studijním pobytu se chce přesvědčit, zda by bylo možné například akupunkturou a změnou stravy příznivě ovlivňovat léčbu vážně nemocných onkologických pacientů, případně pacientů po mozkových příhodách či infarktech. „Stáž jsem si naplánoval na delší dobu, abych viděl, jaký je u těch lidí posun v léčbě,“ řekl třiačtyřicetiletý Vylam. Působí jako chirurg, ale osm let se z vlastního zájmu věnuje také čínské medicíně.

Její poznatky by rád využil při léčbě nemocných i mimo chirurgický obor. „Bylo by to zároveň něco jiného než koncept ambulantní péče,“ řekl Vylam. Ambulantně se lze podle něho čínskou medicínou v České republice léčit v Hradci Králové nebo v pražské motolské nemocnici. Přidávat postupy čínské medicíny ke klasické léčbě podle něho v českých nemocnicích běžné není. „Mám sice ideje o tom, co by mohlo fungovat, ale až na místě uvidím, zda je to aplikovatelné tak, jak si představuji,“ dodal Vylam.

Jeho studijní cestu podporuje i Kraj Vysočina. Vylam míří do nemocnice v provincii Chu-pej, se kterou kraj dlouhodobě spolupracuje. Dva tamní lékaři v roce 2016 pobývali v nemocnicích zřizovaný krajem, řekl hejtman Jiří Běhounek (ČSSD). Vylam je podle něho pravděpodobně největším odborníkem na tradiční čínskou medicínu v regionu, který bude schopný posoudit i případné podvodné praktiky některých léčitelů.

Provincie Chu-pej ve východní části střední Číny má 57 milionů obyvatel. Na jejím území se nachází elektrárna a přehradní nádrž Tři soutěsky. Tamní hospodářství se specializuje hlavně na automobilový průmysl, lehké a těžké strojírenství, letecký průmysl i oblast životního prostředí. Provincie má vysoké procento vysokoškoláků, v regionu je 130 univerzit.

vkr hj

Zdravotnická zařízení i jejich dodavatele napadá malware Kwampirs. Cílem jsou…

Praha, 28. srpna 2018 (BDO)

Skupina hackerů říkající si Orangeworm šíří přes internet po celém světě trojského koně, který napadá zdravotnické přístroje, jako jsou rentgeny nebo magnetické rezonance. Program Trojan.Kwampirs sbírající širokou škálu informací zatím zasáhl USA, Evropu i Asii. Informaci zveřejnila společnost Symantec zabývající se bezpečností na internetu. Trojan.Kwampirs dle dostupných informací Česko nezasáhl, byl ale odhalen v Polsku, Německu, Maďarsku nebo Švýcarsku. Podle pravidelné studie Cyber Threat Insights poradenské společnosti BDO, vzrostl jen za první čtvrtletí letošního roku počet kyber útoků na zdravotnická zařízení o 126 %.

Ukradená data se prodávají dál

Téměř 40 % útoků výzvědného trojanu se odehrálo ve zdravotnictví. Dalšími cíli jsou dodavatelé softwarových řešení, zpracovatelský průmysl i zemědělství. Podle údajů ze souhrnné zprávy Cyber Threat Insights společnosti BDO došlo v sektoru zdravotnictví k 17 globálně významným hackerským prolomením, při nichž bylo ukradeno a zneužito několik milionů citlivých dat. „Z dostupných dat je zřejmé, že útoky míří primárně na sektor zdravotnictví a na síť napojených dodavatelů. Přesné cíle trojanu zatím nejsou známy. S velkou pravděpodobností ale hackery zajímají osobní údaje pacientů, typy zdravotnických zařízení připojených k internetu a míra softwarového zabezpečení,“ uvádí Petr Slavíček z poradenské společnosti BDO a dodává: „Pokud hackeři vytvoří určitým způsobem zaměřenou databázi dat týkající se pacientů po celém světě nebo statistiku aktuálně využívaných přístrojů ve zdravotnických zařízeních a úrovně jejich digitálního zabezpečení, pak tato souhrnná data mají samozřejmě velkou cenu. Motivací může být utajený prodej těchto informací některé z firem, které přímo či nepřímo podnikají ve zdravotnictví.“

Trojan se úspěšně šíří ve Windows XP

První hackerské útoky skupiny Orangeworm byly odhaleny již v roce 2015. Současná metoda napadání online zařízení ve zdravotnictví je velmi úspěšná především na operačním systému Windows XP, který je v tomto sektoru stále velmi rozšířený. „Velká většina malwarových útoků ve zdravotnictví probíhá pomocí souborů rozesílaných jako přílohy e-mailů nebo pomocí přeposílaného URL odkazu. V prvním kvartále letošního roku převažoval druhý zmíněný způsob,“ dodává Petr Slavíček.

Hackerské útoky na zdravotnická zařízení jsou na denním pořádku také v České republice. V průběhu nejnovějšího případu u nás útočníci vyřadili z provozu počítačovou síť Léčebny TRN Janov a za její zprovoznění požadují výkupné. „Během útoku na Plzeňsku došlo pouze k zablokování přístupů do složek. Horší variantou jsou krádeže osobních údajů pacientů, k nimž ve světě dochází dle našich informací stále častěji. Obdobné snahy hackerů monitorujeme také v České republice,“ upozorňuje Petr Slavíček z BDO.

Síť BDO poskytuje služby v oblasti auditu, účetnictví, daní, finančního poradenství a znaleckých služeb v oboru ekonomika.Celosvětově BDO tvoří jednu z největších sítí auditorských a poradenských společností. Zaměstnává více jak 64 tisíc odborníků a působí ve 154 zemích. Díky své globální působnosti zajišťují společnosti BDO přístup k odborníkům dle potřeb klientů a lokalitě jejich podnikatelských aktivit.Na českém trhu BDO působí od roku 1991. Se svými více jak 300 zaměstnanci a dlouholetou praxí se řadí k předním společnostem s tímto zaměřením v České republice. Zastoupena je zde společnostmi BDO Audit, BDO Tax, BDO Účetnictví, BDO Appraisalservices, BDO IT, BDO Advisory a třemi regionálními společnostmi.
Jakost procesu auditů a testování je řízena podle normy ČSN EN ISO 9001.Jedinečnost BDO spočívá v kombinaci silného zázemí mezinárodní sítě a individuálního přístupu ke klientům v jednotlivých zemích. 

Větší kompetence nelékařů? Česká asociace sester představila Ministerstvu zdravotnictví…

Praha, 28. srpna 2018 (ČAS)

MZ ČR v červenci 2018 oslovilo Českou asociaci sester, aby se svými členy, odborníky ve svých profesích a specializacích, zpracovala návrhy na rozšíření kompetencí sester a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků. Koncept ČAS vychází z již fungujících a osvědčených vzorů vyspělých zemí, nicméně je ušit přímo na míru českému prostředí.

Rozšířenými kompetencemi nelékařských zdravotnických pracovníků se rozumí přesun některých kompetencí, které původně příslušely zejména lékařům, na vybrané, zkušené a proškolené všeobecné sestry/nelékaře. Tito profesionálové by pak byli za výkon svých nových oficiálních činností zodpovědní a také náležitě finančně ohodnoceni.

„Zkušenosti ze zahraničí ukázaly, že rozšíření kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků přináší celou řadu pozitiv. Jednak zvyšuje atraktivitu profese pro talentované studenty, přispívá k další profesionalizaci oboru a zefektivňuje poskytovanou péči. Velkým přínosem je i to, že se díky větším kompetencím sester zlepšuje dostupnost péče i spokojenost pacientů. Sestry tráví s pacienty více času, poskytují jim podrobnější informace a rady,“ říká PhDr. Martina Šochmanová, MBA, prezidentka ČAS.

Rozšiřování kompetencí sester podle aktuálních potřeb populace jsou momentálně celosvětovým trendem, který je reflektován řadou autorit, například Světovou zdravotnickou organizací (WHO), Mezinárodní radou sester (ICN) či Evropskou federací sester (EFN). Mezi členy stávajícího ošetřovatelského týmu zahrnuje EFN kromě všeobecné sestry a sestry specialistky i sestru s rozšířenými kompetencemi (advanced practice nurse) a zdravotnického asistenta. Ve světě, stejně jako v ČR, obvykle přesuny kompetencí začínají na jednom pracovišti na základě dovedností konkrétních zdravotníků a postupně se rozšiřují až na celonárodní či nadnárodní úroveň.

Členové ČAS se shodli na konkrétních rozšířených kompetencích, které by bylo možné a žádoucí svěřit v českých podmínkách zkušeným a proškoleným všeobecným sestrám. Jedná se například o:

• indikace a preskripce vybraného zdravotnického materiálu a pomůcek sestrou, která u pacienta přesně zhodnotila jeho stav,
• ordinace základních vyšetření a jejich interpretace,
• předepisování léčebné výživy (diet) u pacientů s nutričními problémy nutričním terapeutem,
• úpravy vybrané medikace sestrou proškolenou ve farmakologii,
• edukace pacienta před a po výkonu o detailech tohoto výkonu (jedná se o rozšíření edukace v dalších specifických oborech jako je ortopedie, transplantační medicína apod.),
• šití hráze po episiotomii porodní asistentkou,
• ordinace zavedení laryngeální masky, intubace zdravotnickým záchranářem.

Mnohé z těchto kompetencí jsou již nyní sestrami vykonávány neoficiálně a výkon je proplácen lékařům. Vzhledem k nedostatku sester je nicméně nezbytné sestry s rozšířenými kompetencemi adekvátně odměňovat. Své specifické návrhy poslaly onkologické, psychiatrické, oftalmologické a stomické sestry, ale i nutriční terapeuti, porodní asistentky nebo zdravotničtí záchranáři.

Česká asociace sester je největší odborná profesní organizace sester a jiných odborných pracovníků. Tato nepolitická, nezisková organizace s právní subjektivitou hájí pozici profese sester v českém zdravotnictví. Je otevřena pro všechny sestry a ostatní nelékaře působící v resortu zdravotnictví, sociální péče, školství a ve všech oblastech soukromého, nebo jiného podnikání bez ohledu na národnost, nebo náboženské vyznání s působností po celé České republice. Základním posláním České asociace sester je, aby profese nelékařů měla celospolečenské uznání, přijatelné pracovní podmínky i adekvátní finanční ohodnocení.

Zářiové „oční“ poradny

Praha, 28.8.2018 (Side Effect)

Kdy a jak je nejvhodnější zbavit se dioptrií?

Operovat lze krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus, vetchozrakost a další vady. Mezi nejčastější oční operace u pacientů ve věku od 18 do 40 let patří právě laserové odstranění dioptrií. Věk zde ale není rozhodující podmínkou, zákrok podstupují i pacienti mladší 18 let, stejně jako ti, jejichž oční vada není stabilní a narůstá. Laserový zákrok není překážkou ani pro těhotné ženy, které nemusejí čekat až do porodu. Operovat lze jakýkoliv počet dioptrií, ovšem pro oči s vadou nad -10 dioptrií či nad +5 dioptrií je vhodnějším řešením implantace nitrooční čočky. Pro oči s vadou -0,25 až cca -10 dioptrií a pro oči od +0,5 do cca +5,0 dioptrií zase většinou volíme laserový zákrok. Ten vždy probíhá ambulantně a vyžaduje důkladné předoperační vyšetření. Pokud vám během vstupního vyšetření nabízejí možnost nechat se okamžitě operovat, změňte kliniku. Může se zdát, že operace ve stejný den jako vyšetření šetří čas, ve skutečnosti se ale jedná o zbytečné riziko. Například v Německu je to dokonce přímo zakázané. Znamená to, že pacientovi při předoperačním vyšetřením nerozkapali oči. Po rozkapání se oko vrací do původního stavu zhruba za 24 hodin a teprve poté je možné operovat. Špičkové pracoviště by také mělo nabídnout široké spektrum operací a vybrat pro vás metodu na míru. V nabídce nesmí chybět nejmodernější laserové metody NeoSMILE 3D (ReLEx Smile) a NeoLASIK HD, ale ani nitrooční varianty zákroku, jako je implantace nitrooční fakické čočky ICL.

Odpovídá MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky DuoVize Praha

Kdy by měl být operován šedý zákal, dá se určit věk?

Dříve se šedý zákal operoval až v pokročilé fázi, dnes je to ale jinak. Operaci doporučujeme hned v okamžiku, kdy šedý zákal začne pacientům zhoršovat vidění. Jednak je zbytečné trápit se se zhoršeným viděním, a také platí, že čím je šedý zákal pokročilejší, tím je oční čočka tvrdší a její odstranění je při operaci náročnější. Vhodné načasování operace je nutné konzultovat s lékařem, ten zváží obtíže, zhoršené vidění a veškeré výsledky vyšetření a doporučí to nejlepší řešení. Rozhodně se nevyplatí spoléhat na to, že se onemocnění rozvíjí pomalu a na řešení je dost času – šedý zákal se sice může rozvíjet měsíce i roky, ale rychlost změn bývá individuální. Proto je důležité nepodceňovat preventivní oční prohlídky a ve vyšším věku navštěvovat lékaře jednou za rok.

Odpovídá docentka MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno

Jak často navštěvovat očního lékaře?

Vyšetření očním lékařem se doporučuje minimálně jednou za čtyři roky do 45 let věku, a jednou za dva roky po pětačtyřicátém roce. Preventivní prohlídka slouží nejen k vyšetření dioptrií, ale i k odhalení závažných očních chorob, které dlouho probíhají nepozorovaně a pacient si jich sám nevšimne, například zeleného zákalu. Pokud se v takovém případě léčba promešká, může být i pozdě. Na preventivní prohlídky by neměli zapomínat především lidé s vyšším rizikem nějaké oční choroby – například lidé silně krátkozrací, diabetici, anebo ti, v jejichž rodině se vyskytl zelený zákal. Povzbudivé je, že osmdesát procent zrakových vad je léčitelných. Současná oftalmologie nabízí nejen včasnou, účinnou a efektivní léčbu, ale také implantaci vysoce kvalitních nitroočních čoček nebo odstranění očních vad laserem. V rámci prevence se provádí vyšetření zrakové ostrosti, které odhalí refrakční vady nebo změny dioptrií. Vyšetření zorného pole zase zachycuje jakékoliv výpadky i v periferních částech. Dalším krokem je měření nitroočního tlaku, který je rizikovým faktorem vzniku zeleného zákalu. Důležité je také vyšetření očního pozadí při rozšířené zornici, které zobrazí chorobu sítnice nebo zrakového nervu. V případě, kdy lékař odhalí refrakční vadu, doporučí jednu ze tří možností její korekce: brýle, kontaktní čočky nebo refrakční chirurgii.

Odpovídá MUDr. Šárka Skorkovská, primářka Oční kliniky NeoVize Brno

Poslanci navrhují změny v nové úpravě úhrad zdravotních pomůcek

Praha 28. srpna (ČTK) – K navrhované nové úpravě zdravotnických prostředků se ve Sněmovně už scházejí pozměňovací návrhy. Zdravotnický výbor je posoudí příští týden ve středu. Vyplývá to z informací, které dnes ČTK poskytl zpravodaj Kamal Farhan (ANO). Vládní novela o veřejném zdravotním pojištění by měla lidem ušetřit stovky milionů korun na spoluúčasti, víc pomůcek by mělo být bez doplatků.

Předchozí úpravu zrušil Ústavní soud ke konci roku. Pokud by nový způsob úhrad nebyl do té doby účinný, hrozil by podle vlády nárůst spoluúčasti pacientů o více než miliardu korun.

Poslanci zatím podali k předloze podle Farhana do deseti pozměňovacích návrhů. „Nemění věcnou podstatu zákona,“ řekl zpravodaj. Podrobněji je zatím přiblížit nechtěl. Další požadavky na úpravy ještě mohou od poslanců přijít.

Zdravotnickými prostředky se rozumí různé výrobky od obvazů a vatových tamponů přes kompresní punčochy, ortézy, berle, chodítka a protézy, brýle, paruky, pomůcky pro diabetiky a naslouchátka až po vozíky pro handicapované. Zrušená část zákona stanovila úhradu 75 procent ceny nejméně ekonomicky náročné varianty, kterou stanoví zdravotní pojišťovny.

Senátoři ji napadli u Ústavního soudu, protože podle nich systém umožňoval pojišťovnám, aby si samy určovaly, jestli a v jaké výši pomůcku uhradí. Podle senátorů to zasahovalo do práv pojištěnců i výrobců pomůcek. Soud v tom shledal rozpor s právem na bezplatnou zdravotní péči.

Nově si podle novely základní parametry úhrady stanoví přímo výrobci tím, že svůj produkt zařadí do skupiny výrobků. Peníze, které lidé ušetří, se mají hradit z veřejného zdravotního pojištění. Nastavení limitů ale má znamenat stejnou úsporu.

Přílohou novely je aktualizovaný seznam zdravotnických prostředků, v němž jsou pro jednotlivé skupiny stanoveny úhradové hranice a další podmínky. Nové zdravotnické prostředky by měly být zařazovány do systému úhrad každý měsíc, nikoli jen jednou za půl roku. Pacienti se díky tomu ke svým zdravotnickým pomůckám dostanou rychleji.

Zařazování nových prostředků budou navrhovat přímo jejich výrobci, stát bude řešit jenom chyby, na které mohou upozornit zdravotní pojišťovny, konkurenti nebo Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že jich budou nejvýše jednotky procent.

Úspory si úřad slibuje od pravidelných revizí cen jednotlivých kategorií. Novela umožňuje uzavřít takzvanou dohodu o nejvyšší ceně pojišťovny s dodavatelem, který garantuje snížení ceny a pokrytí aspoň poloviny trhu. SÚKL pak může podle dohody snížit ceny v celé kategorii.

Zdravotní pojišťovny budou také moci požádat SÚKL o vypsání cenové soutěže. Půjde o elektronickou aukci, která bude platná v případě, že se v ní podaří cenu kategorie snížit aspoň o deset procent a přihlásí se do ní aspoň tři dodavatelé. V případě individuálně připravovaných zdravotnických prostředků, jako jsou například protézy končetin, zaplatí pojišťovny 75 až 99 procent ceny.

Kabinet žádal poslance, aby novelu schválili zrychleně už v prvním čtení koncem června. Snahu zablokovala část opozičních klubů. Předlohu tedy po projednání ve výboru čeká standardní druhé čtení a potom závěrečné schvalování.

mbc mha

Registry dárců kostní dřeně v posledních letech rostou

Praha 28. srpna (ČTK) – Počty lidí zapsaných v registrech dárců kostní dřeně a krvetvorných buněk v posledních letech rostou. V Českém národním registru dárců dřeně (ČNRDD) při Fakultní nemocnici Plzeň se počet dárců za osm let zdvojnásobil, Český registr dárců krvetvorných buněk při pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) rostl o třetinu. Pomáhají i náborové akce propagované v médiích nebo na sociálních sítích. ČTK to zjistila od pracovníků registrů. Díky mezinárodnímu propojení registrů se podaří najít dárce pro 90 procent českých pacientů. Úspěšnost léčby je 60 až 80 procent u dospělých a 70 až 90 procent u dětí.

Na celém světě je zapsáno v podobných registrech přes 31 milionů lidí. „Ideální situace by byla, kdyby každý člověk ve věku 18 až 35 let byl zapsán v registru,“ řekla ČTK Marie Němcová z Českého národního registru dárců kostní dřeně, který eviduje přes 81.000 dárců. Registr IKEM letos překročil 30.000 dárců, částečně se databáze obou překrývají.

Pro Česko by bylo potřeba asi 200.000 dárců. „Vhodný dárce se zpravidla nejprve hledá v úzké rodině, největší pravděpodobnost shody je mezi sourozenci,“ vysvětlila za registr při IKEM koordinátorka Gabriela Hošková. Každý rok musí registry vyřadit dárce starší 60 let.

V posledních letech rostou počty zapsaných i díky náborovým akcím. „Naši dobrovolníci se domluví v místě bydliště nebo okresu s pořadateli jiných akcí a připojí se se stánkem. Jsou domluveni s náborovým střediskem v okolní nemocnici, kam pak vzorky a přihlášky předají k zápisu do registru,“ dodala Němcová. Připojují se i vysoké školy, firmy nebo spolky. Časté jsou také akce organizované příbuznými nemocných, pro které se dárce nenajde v rodině.

Oba české registry fungují od začátku 90. let. ČNRDD při plzeňské fakultní nemocnici umožnil od doby svého vzniku transplantaci 1517 nemocným, 205 z nich bylo v zahraničí, 652 jeho dárců věnovalo krvetvorné buňky, mnozí z nich vícekrát. Zahraniční dárci pomohli 864 Čechům.

Za loňský rok umožnil ČNRDD import kostní dřeně od 68 zahraničních dárců, v devíti případech vyvezl buňky do zahraničí. V 27 případech se našel dárce v Česku.

Pro registr při IKEM byl letošní rok rekordní. „Od začátku roku 2018 do 24. srpna vstoupilo do registru 2691 nových dárců. V současnosti je to o 659 dárců víc než v minulém roce,“ uvedla Hošková. Za jediný den v dubnu, kdy v Miletíně na Jičínsku uspořádali nábor rodiče nemocného chlapce, registr zaznamenal přírůstek o 741 dárců.

V polovině září se slaví Mezinárodní den dárců kostní dřeně. Připomínat se bude celosvětově, české registry chystají zápis ministra zdravotnictví nebo rozsvícení petřínské rozhledny a Tančícího domu.

Registry se stále snaží hledat nové potenciální dárce, mohou se jimi stát zdraví dospělí do 40 let. Najít pro příjemce toho nejsprávnějšího není snadné. Shoda se hodnotí v deseti znacích, ideální je deset z deseti. Až pro 60 procent Čechů, kteří potřebují transplantaci kostní dřeně, existuje nejvhodnější dárce v zahraničí. Nejčastěji je to v Německu, případně v Polsku a někdy i v USA. Znaky, ve kterých se musí dárce s příjemcem shodovat, jsou z velké části dědičné a závisí i na místě, odkud pacient pochází. Problematické je podle Jindry najít dárce například pro etnické menšiny nebo pro pacienty ze smíšených manželství.

Ročně v Česku některým typem leukémie onemocní kolem stovky lidí, u dalších zhruba 1000 lidí se objeví porucha krvetvorby. Transplantace je úspěšná u dospělých z 60 až 80 procent, u dětí ze 70 až 90 procent. Za 25 let fungování registru se mění druhy leukémií, pro něž se transplantace jako léčba využívá, počty potřebných pacientů jsou ale stále podobné. Kostní dřeň se musí k pacientovi dostat do 24 hodin, krvetvorné buňky do 48 hodin.

Počty dárců zapsaných v českých registrech:

zdroj: ČNRDD a Český registr dárců krvetvorných buněk

Vanda Králová rot

Charita ČR: Domácí zdravotní péče kvůli nízkým úhradám kolabuje

Praha 28. srpna (ČTK) – Proplácení domácí zdravotní péče ze zdravotního pojištění je podle Charity ČR dlouhodobě nedostatečné, chybějí kvůli tomu sestry a ošetřování kolabuje. Charita žádá ministerstvo zdravotnictví, aby začalo situaci řešit a jednalo o podpoře. Poskytovatelé navrhují zvláštní měsíční příspěvek 2000 Kč pro sestry, aby neodcházely na lépe placená místa. Charita to dnes uvedla v tiskové zprávě. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dříve řekl, že pojišťovny se už pro příští rok dohodly na úhradách s poskytovateli všech druhů péče, jednání proto nechce znovu otevírat. Do domácí péče šlo loni přes 1,9 miliardy, příští rok to bude podle tiskové zprávy ministerstva asi o 200 milionů více.

„Pokud stát neprodleně domácí zdravotní péči finančně nepodpoří, bude si muset připravit několik tisíc lůžek pro ležící a umírající pacienty, kteří jsou nyní ošetřováni sestrami domácí zdravotní péče, protože tato forma zdravotní péče z důvodu finančního krachu skončí,“ uvedl ředitel Charity ČR Lukáš Curylo.

Charita je největší nestátní organizace v Česku, která poskytuje sociální a zdravotní služby. Provozuje například 87 středisek domácí zdravotní péče, která loni ošetřila přes 35.700 nemocných. Má i 54 center domácí hospicové péče, která se v minulém roce starala o 1363 nevyléčitelně nemocných, upřesnil mluvčí Charity ČR Jan Oulík.

Na nízké výdělky upozorňují dlouhodobě zdravotnické odbory. Poukazují na to, že se odměny sester ve velkých nemocnicích, v malých zařízeních a v sociálních službách liší. Volají po sjednocení odměňování. Například v roce 2015 byl průměrný plat sestry ve státní nemocnici 30.866 korun, v sociálních službách pracovala za 29.378 a v soukromých či městských zařízeních za 25.434.

Organizace poskytovatelů péče podle Oulíka navrhují, aby ministerstvo zdravotnictví sestrám vyplácelo motivační příspěvek. Za letošní rok by měl činit měsíčně 2000 korun, za loňský rok dodatečně tisícikorunu měsíčně. „Tato motivace se jeví jako dostatečná pro sestry, které hromadně odcházejí do lépe placených oborů,“ uvedl Oulík.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová ČTK sdělila, že úřad si je vědom podfinancování domácí péče v minulosti, ale příští rok se úhrady zvýší o pět procent. „Dohoda pro rok 2019, kterou podepsal segment domácí péče se zdravotními pojišťovnami a se kterou souhlasila i Charita ČR, tak přináší v porovnání s minulými roky výrazný nárůst úhrad, a umožňuje tak navýšení platů a mezd sester,“ sdělila. V dohodě byly podle ní zohledněny také individuální aspekty péče, třeba za péči o těžké pacienty nebo práci o víkendech, nárůstem úhrad o další tři procenta.

Peníze do systému zdravotního pojištění přicházejí zejména z odvodů z výdělku zaměstnanců a podnikatelů na zdravotní pojištění. Za seniory, děti, nezaměstnané, studenty či vězně se pojistné platí ze státního rozpočtu. Meziročně to bude asi o 3,5 miliardy víc, za každého 1018 korun měsíčně. Platby za tyto takzvané státní pojištěnce tvoří téměř čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění, výdajů ale spotřebují většinu.

Zákon o veřejném zdravotním pojištění z roku 1997 předpokládá, že o úhradách péče na příští rok se dohodnou pojišťovny s jednotlivými segmenty zdravotní péče. Až do letošních jednání o úhradách na příští rok se to ale nikdy nepovedlo úplně. Ministerstvo do října připraví úhradovou vyhlášku, která výsledky dohod převede do legislativy. Když se v předchozích letech k dohodě nedospělo, rozdělilo peníze ve vyhlášce ministerstvo.

Podle Oulíka si poskytovatelé sociálních služeb stěžují na to, že úhradová vyhláška upřednostňuje jednorázové výkony a reguluje péči o těžce nemocné, kteří potřebují ošetření několikrát denně. Stanovuje totiž paušální částku za ošetřovací den a nezohledňuje, jakou konkrétní péči pacient dostane.

Zatímco v roce 2012 šlo na domácí péči asi 1,4 miliardy korun, loni to bylo přes 1,9 miliardy. Od letošního roku je navíc z veřejného zdravotního pojištění nově hrazena také domácí péče o umírající prostřednictvím mobilních hospiců. V ČR umírá ročně asi 108.000 lidí, zhruba 65 procent zemře v nemocnici. Z průzkumů vyplývá, že více než tři čtvrtiny Čechů by chtěly umírat doma. Síť mobilních hospiců, které to umožňují, ale zatím není dostatečná.

Náklady na domácí péči hrazené z veřejného zdravotního pojištění (v mld Kč)

zdroj: zpráva analytické komise v dohodovacím řízení

van ver rot

Fakultní nemocnice Plzeň modernizovala všechny 4 vjezdy do areálů

Plzeň 27. srpna (ČTK) – Fakultní nemocnice v Plzni, jedno z největších zdravotnických zařízení v ČR, zmodernizovala všechny čtyři vjezdy do svých tří areálů. V největší části na Lochotíně navíc upravila režim venkovního asfaltového parkoviště, které bude jen pro pacienty a návštěvníky. ČTK to řekl ředitel Václav Šimánek.

Ve středu zprovozní nemocnice nový parkovací systém. „Týká se všech vjezdů i zrekonstruovaného parkoviště na Lochotíně před vchodem F,“ řekla mluvčí nemocnice Gabriela Levorová.

Nemocnice od září zrekonstruovala všechny vjezdy za 30 milionů Kč. Poslední byl lochotínský horní, předtím to byly spodní lochotínský, do bývalé vojenské nemocnice a v borské části. „Návštěvník si při vjezdu odebere parkovací lístek, který musí před odjezdem uhradit u pokladen v areálu,“ řekla mluvčí. To má eliminovat kolize a zácpy u vrátnic. Sazba deset korun na hodinu od 06:00 do 18:00, platná už několik let, zůstává nezměněna. Za méně než 60 minut se neplatí nic.

Nemocnice nyní zpoplatnila i venkovní parkoviště s 240 místy. Čtyři hodiny jsou zdarma. „Do čtyř hodin je každý pacient vyšetřený a pátá a šestá hodina bude za 30 korun, další za 60 korun,“ uvedl ředitel. Parkoviště chce nemocnice uvolnit pro pacienty, imobilní lidi a matky s dětmi. „Zaměstnanci mají parkovací dům i možnost parkovat po areálu,“ řekl. V nabídce míst bez zpoplatnění zůstává sousedící zpevněná provizorní plocha. Celkem je na Lochotíně asi 1300 míst, což by mělo stačit.

V lochotínském areálu, který byl dříve trvale zcela zaplněný auty, už se teď najdou volná parkovací místa. Hodně je to dáno parkovacím domem se 400 místy, otevřeném loni v září.

Rozšířené tříproudé vjezdy mají pruhy pro zajíždění a výjezd a nový prostřední pruh pro rychlou záchrannou službu, policii a zásobování. Je tam i nový kamerový systém, který přečte každou značku. Pokud jde o zaměstnance nebo o služební vozidlo nemocnice, tak se automaticky zvedne závora. Na každém vjezdu se tak ušetří jeden vrátný. Zůstane tam pouze jeden koordinátor.

Václav Prokš kš