89 % onkologicky nemocných dětí doprovázejí při hospitalizaci rodiče, na nové…

Praha, 1. června 2018 (Botticelli) – Ministerstvo práce a sociálních věcí bude od dnešního dne finančně pomáhat lidem, kteří se rozhodnou dlouhodobě pečovat o nemocného příbuzného nebo partnera formou domácí péče. Nárok na novou dávku z nemocenského pojištění tzv. „Dlouhodobé ošetřovné“ lze pobírat až 90 dní od ukončení hospitalizace nemocného, která je jednou z podmínek. Dávka se ale nevztahuje na rodiny, které mají své příbuzné stále hospitalizované. Jejich situace je přitom často problematická, což potvrzují zástupci neziskových organizací. Právě na „dobrosrdečnost“ nemocnice nebo podporu nadačních fondů se rodiny hospitalizovaných často musí spolehnout.

Náklady se pohybují v desítkách tisíc měsíčně

Možnost získat Dlouhodobé ošetřovné začíná platit od 1. června 2018. Nová dávka prodloužila dobu, po kterou lze dávku ošetřovného pobírat a rozšířila okruh pečujících osob, kromě přímých příbuzných sem spadají i manžel, dlouhodobý partner i vzdálenější příbuzní – strýc, snacha, tchýně nebo například bratranec. Podmínky pro přiznání dávky ale požadují, aby péče o nemocného trvala alespoň 30 dní a předcházela jí nejméně 7denní hospitalizace. Mnoho rodin ale potřebuje pomoci již v době hospitalizace nemocného.

„Z naší zkušenosti s dlouhodobě nemocnými dětmi víme, že 89 % rodičů své dítě v nemocnici doprovází. S tím se pojí téměř okamžité přerušení zaměstnání a pokles příjmů. Průměrně domácnost během léčby přichází o 8 600 Kč měsíčně a navíc se objevují i nové výdaje související s léčbou. Ty se pohybují okolo 6 400 Kč měsíčně. Rodina se tak téměř ze dne na den ocitne ve složité finanční situaci,“ vysvětluje ředitelka nadace Dobrý anděl, Šárka Procházková s doplněním, že nadstandartní náklady způsobuje například častá doprava do nemocnice, doplatky léků a nízkobakteriální stravy, nebo nákupy desinfekčních prostředků. Se získáním prostředků na tyto náklady právě Dobrý anděl nemocným a jejich rodinám pomáhá.

Měsíc bydlení na ubytovně vyjde na 3 až 9 tisíc korun

Rodiče, kteří se rozhodnou své dítě v nemocnici doprovázet, nejen, že nemají na dávku dlouhodobého ošetřovného nárok, nemají ani jistotu, že jim možnost ubytování v nemocnici zajistí pojišťovna. Nárok na bydlení v nemocnici mají pouze rodiče dětí mladších 6 let. Rodiče těch, kterým už je 6 a více se musejí spolehnout na posudek lékaře a rozhodnutí pojišťovny. „Přítomnost a podpora rodiče v době hospitalizace dítěte má velmi pozitivní vliv na spolupráci dítěte při léčbě, jeho pohodu i průběh léčby samotné, to potvrzují i lékaři,“ říká ředitel Nadačního fondu Dům Ronalda McDonalda Marek Šedivý. Fond staví domy pro rodiny dlouhodobě nemocných přímo v areálech nemocnic. Po celém světě je Domů Ronalda McDonalda už 365, stavba toho českého se zatím připravuje. „V zařízeních, která u nemocnic budujeme, mají rodiče možnost dlouhodobého ubytování rodinného typu. K dispozici jim je například i kuchyně nebo prádelna. Ubytování je bezplatné a v pokoji může pobývat nejen jeden z rodičů, ale například i sourozenec, nebo občasné návštěvy. Schválení takového domu ale nebývá snadné pro nás ani nemocnici samotnou,“ dodává Šedivý.

Nemocné dítě? Starost o zdraví, finance i domácnost

Svoji zkušenost s hledáním pomoci při úhradě nákladů spojených s léčbou i ubytováním v nemocnici má i Veronika Vlková. Její dcera poprvé onemocněla v září 2016. „Pro rodiče je taková zpráva jednoduše šokující, na to se připravit nelze. Jakmile s ní ale začnete pracovat, objevují se nejen starosti o zdraví dítěte, ale i praktické problémy s prací a domácností,“ popisuje matka dnes třináctileté Zuzany. I ona, stejně jako většina rodičů, se rozhodla svoji dceru v době hospitalizace doprovázet a podporovat přímo v nemocnici. Uvolnit se tak musela nejen z práce, ale i z péče o domácnost, manžela a mladšího syna – následující měsíce strávila na nemocniční ubytovně. Rodině Vlkových nakonec pomohly obě výše zmíněné nadace. Dobrý anděl se získáním prostředků na náklady spojené s léčbou, Dům Ronalda McDonalda uhradil náklady za pobyt Zuzaniny matky na nemocniční ubytovně.

Pomoc doporučují lékaři. Přesto se část pacientů obává o pomoc požádat

Rodinám, doporučují finanční i psychologickou pomoc lékaři i další zdravotnický personál. Přesto někdy převládne stud a ostych a rodiny i jednotlivci se tak snadno dostávají do finančních problémů. „Na počátku onemocnění si rodiny neumí představit, jak velká finanční zátěž je čeká. Obzvlášť pro dospělé pacienty je složitější o pomoc požádat,“ vysvětluje Šárka Procházková z organizace Dobrý anděl důvody, proč pacienti a jejich příbuzní o pomoc neziskových organizací nežádají včas. Její slova potvrzuje i ředitelka nadace Pink Bubble, Martina Šmuková: „Říct si o pomoc neziskové organizace je pro mnoho nemocných velmi náročné. Předpokládají, že vše zvládnou, léčba bude krátká a brzy se postaví na nohy, případně je dostatečně zajistí příbuzní, pojišťovna nebo stát. Ne vždy je tomu ale tak. Setkali jsme se i s případy, kdy rodina nemocného zažádala o pomoc až v situaci, kdy jim hrozila exekuce.“

Smoothie Balance od Hollandie oceněno Mlékárenským výrobkem roku 2018

Praha, 1.6.2018 (Apriori)

Novinka mlékárny Hollandia Karlovy Vary, smoothie Balance, získala při letošním hodnocení Mlékárenského výrobku roku 2018 první místo v kategorii „Jogurtové smoothies“. Akci pořádal Českomoravský svaz mlékárenský a proběhla pod záštitou Ministerstva zemědělství a hejtmanky středočeského kraje.

Hodnocení nejlepších mlékárenských produktů z mléka proběhlo 3. května na Ústavu mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT Praha. Slavnostní vyhlášení se konalo ve středu 30. května. V komisi bylo 23 nezávislých porotců, z toho 10 z nich hodnotilo kategorii „Jogurtové smoothies“, zakysané mléčné nápoje s významným podílem ovocné složky.

S 87,8 body ze 100 možných z něj vzešlo vítězně nové smoothie Balance mix jablko, hruška, banán a špenát od Hollandie. Nejlépe splnilo kritéria zahrnující nejen celkovou kvalitu produktu, ale také mj. rozšířenost na trhu nebo marketingové aktivity na podporu prodeje.

„Naše novinka, smoothie Balance, reaguje na současné výživové trendy, které jsou ale nadčasové. Proto obsahuje mj. velké množství mixu ovoce a zeleniny v zajímavých chuťových kombinacích, BiFi kultury a bílkoviny. Navíc je bez lepku, stabilizátorů, barviv i aromat“ vysvětluje Jan Škoda, Corporate PR & Marketing Manager HOPI HOLDING a.s., Hollandia Karlovy Vary, s.r.o.

„I sebekvalitnější produkt potřebuje být vidět. Smoothie Balance má kompletní marketingovou podporu. Setkáte se s ním v rádiích (Evropa 2 a Frekvence 1), v onlinu (ADform, Youtube, Facebook), na BiG Boardech (v Praze, v Brně, v Ostravě), v časopisech (PR podpora). K jeho propagaci využíváme také ochutnávky v retailu, účastníme se různých eventů (sampling Balance) a samozřejmě nezapomínáme ani na zasílání newsletteru a proma na našem webu, FB a instagramu,“ dodává Jan Škoda.

Smoothie Balance je možné zakoupit ve čtyřech kombinacích ovoce a zeleniny:

• Zázvor, banán, červená řepa

• Špenát, jablko, hruška, banán

• Konopné semínko, dýně, maracuja, avokádo

• Pomeranč, jablko, banán

Vítězným produktem se stal mix jablko, hruška, banán a špenát. Tento produkt navíc získal 2. místo v kategorii „Novinka roku 2018“, kde je hodnocení zaměřeno mj. na stupeň produktové, procesní a obalové inovace, „nové“ výživové parametry a atraktivitu pro spotřebitele.

Společnost HOLLANDIA Karlovy Vary, s.r.o. je společností s ryze českou účastí a byla založena v polovině roku 1991. Od konce roku 2003 vyrábí HOLLANDIA v Krásném Údolí své výrobky v nových výrobních prostorách, vybudovaných s nákladem přibližně 140 mil. Kč. Denně se v Hollandii spotřebuje kolem 100 000 litrů mléka nejvyšší kvality. V roce 2015 získal jogurt Hollandia ocenění „Nejdůvěryhodnější jogurt“. Mezi další uznání patří například titul „Regionální potravina“, Superbrands 2017 či Volba spotřebitelů 2017

V ČR se zavádí až tříměsíční placené volno na…

Praha 1. června (ČTK) – V Česku se ode dneška zavádí dlouhodobé ošetřovné. Lidé, kteří se budou chtít postarat o příbuzné s vážnou nemocí či po úrazu, si mohou vybrat až tříměsíční placené ošetřovatelské volno. Získat ho mohou tehdy, pokud odvádějí nemocenské pojištění. Z něj pak dostanou 60 procent základu svého příjmu. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) je podle své mluvčí Jany Buraňové na novinku připravena. V úřadu kvůli vyřizování nové dávky přibylo 60 míst. Potřeba je hned několik tiskopisů.

Volno je možné získat na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici a podle lékařů potřebuje ještě aspoň měsíc celodenní opatrování. Týká se to třeba lidí po vážných úrazech, po mozkové příhodě, operacích či s rakovinou a jinou těžkou nemocí. Volno si může vzít manželka, manžel, registrovaný partner či partnerka, sourozenci, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta či strýc. O nemocného může pečovat i protějšek těchto příbuzných, pokud bydlí s pacientem ve stejné domácnosti. Pečující se mohou střídat.

Zaměstnavatel musí zaměstnance v práci omluvit. Pustit ho nemusí jen tehdy, pokud mu v tom brání vážné provozní důvody. Musí to ale pracovníkovi písemně zdůvodnit. Hospodářská komora ošetřovatelské volno už dřív kritizovala. Podle ní novinka může ještě prohloubit nedostatek pracovníků a někteří zaměstnanci ji budou zneužívat.

Ministerstvo práce s tím nesouhlasí. Poukazuje na to, že ošetřování bude možné jen u lidí po návratu z nemocnice a musí ho navíc schválit lékař. Vedení resortu už dřív uvedlo, že by si volno mohlo ročně vybrat asi 30.000 lidí. Stát by to mělo kolem 1,8 miliardy korun. Suma zahrnuje výdaje na ošetřovné z nemocenského pojištění i výpadek u daní a sociálních odvodů. O 242 milionů ročně by přišlo ještě zdravotní pojištění. Za pobyt nemocných v léčebnách a nemocnicích by se ale díky péči v rodinách mohla ušetřit asi miliarda.

ktk mha

Lékaři v Podolí operují miminka už v tělech matek

Praha 1. června (ČTK) – Lékaři z Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí operují miminka s vážnými zdravotními komplikacemi už v tělech matek. Zaměřují se hlavně na jednovaječná dvojčata, kde se problémy objevují ve třetině těhotenství. Novinářům to dnes řekli lékaři z tamního Centra fetální medicíny. Největší výhodou takových operací je podle lékařů to, že dítě je pak často možné porodit v plánovaném termínu a často přirozenou cestou.

Ročně jde asi o 30 operací, nejčastěji jde o přerušení cévních spojek na placentě mezi jednovaječnými dvojčaty pomocí laserového paprsku. Jednovaječná dvojčata mají společnou placentu. “Děti se o ní nestejnoměrně dělí, ‘bojují’ spolu o množství krve,” uvedl vedoucí lékař centra Lubomír Hašlík. Lékaři placentu rozdělí na dvě samostatné části, které nemají propojené cévy. Dvojčatům ohroženým smrtí v děloze nebo předčasným porodem lékaři pomohli v 72 případech.

Někdy musí lékaři přerušit tok krve do pupečníku jednoho z dvojčat, aby zachránili druhé. “Toto dítě mívá například vrozenou vadu, která je neslučitelná se životem, těžkou poruchu růstu nebo jinou vážnou diagnózu, která ohrožuje celé těhotenství. Pravděpodobnost přežití druhého dítěte je pak 93 procent,” uvedl garant Centra fetální medicíny Ladislav Krofta.

Operace dítěte v těle matky pomáhají také u jednočetných těhotenství. Lékaři řeší například uzavření močové trubice, které hrozí selháním ledvin, nebo vrozené vady, jako je například operace brániční kýly.

Podle neonatologa z podolského centra Zbyňka Straňáka se celková nemocnost dětí, operovaných v děloze matky, neliší od stejně starých dětí. “Operací jsme schopni v zásadě oddálit porod. Problém se zcela eliminuje a plod je možné porodit v normálním termínu, což zlepšuje jeho stav,” dodal Krofta.

Předčasně narozené děti se často potýkají se zdravotními komplikacemi. Jejích počet v Česku stále roste, v současné době je to asi osm procent všech novorozenců, v roce 2002 to bylo kolem pěti procent. Díky lepší péči a jejich soustředění v perinatologických centrech mají vyšší šanci na život bez komplikací včetně dětí s extrémně nízkou hmotností pod 500 gramů a narozené už od 22. týdne. Čím nižší porodní váha, tím je riziko zdravotních komplikací vyšší. Častěji trpí také například hyperaktivitou nebo psychickými problémy.

van jw

Kontrola odhalila ve zdravotním ústavu pochybení za 80 mil.…

Praha 1. června (ČTK) – Kontrola odhalila ve Zdravotním ústavu v Ostravě pochybení v hospodaření a zadávání veřejných zakázek. Porušení rozpočtové kázně vyčíslilo ministerstvo zdravotnictví na 80 milionů korun. Nálezy dostane policie, finanční úřad i Úřad na ochranu hospodářské soutěže, informovalo dnes ministerstvo v tiskové zprávě. Ředitel Petr Hapala má podle ministra vlády v demisi Adama Vojtěcha (za ANO) urychleně zvážit své setrvání v úřadu. Vyjádření ředitele ústavu ČTK zjišťuje.

Podle ministerstva ústav porušil zákon o zadávání veřejných zakázek, když omezil okruh možných dodavatelů. “Zadávací podmínky byly formulovány tak, aby skrytě preferovaly určitého dodavatele na úkor jiných. To je absolutně nepřijatelné,” uvedl ministr.

Ředitel také podle ministerstva uzavíral smlouvy v rozporu se zákonem o finanční kontrole. Platil například za právní či dopravní služby, poradenství, reklamu či marketing, včetně prezentace ústavu na golfových akcích. Kontrola také zjistila, že ústav bezúplatně poskytl laboratoř soukromé firmě nebo pronajímal prostory pod obvyklou cenou.

Ústav vyplácel až jedenáctkrát ročně mimořádné odměny zaměstnancům, čímž jejich příjem i několikanásobně převyšoval tarifní plat, kterým se musí odměny státních zaměstnanců řídit, uvedlo ministerstvo.

“V ústavu budu požadovat okamžitou nápravu nastavení zadávání veřejných zakázek, hospodaření s majetkem, revizi odměňování a smluv. Současný ředitel by měl urychleně zvážit své další setrvání v úřadu a přijmout za své kroky odpovědnost,” dodal ministra.

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě je příspěvkovou organizací ministerstva a poskytuje laboratorní a zdravotní služby, například rozbory vody, měření hluku nebo čistoty ovzduší, testy zdravotní nezávadnosti výrobků a materiálu, ale také odběry krve, laboratorní diagnostiku nebo očkování. Působí pro Moravu a Vysočiny, druhou polovinu země obhospodařuje ústav v Ústí nad Labem.

V Ostravě už musel skončit od nástupu současné vlády také ředitel tamní fakultní nemocnice. Ministr letos v únoru odvolal Svatopluka Němečka (ČSSD), který byl ministrem zdravotnictví za ČSSD a měl spory se současným premiérem Andrejem Babišem (ANO). V dubnu na jeho místo nastoupil Evžen Machytka.

Opozice kritizuje, že vláda bez důvěry dělá velké množství personálních změn. Ve zdravotnictví skončila také ředitelka pražské Nemocnice Na Bulovce Andrea Vrbovská, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta, ředitelka Státního zdravotního ústavu Jitka Sosnovcová a dva odborní náměstci ministra Tom Phillipp a Petr Landa, jejichž sekce se sloučily.

van snm

Evropští praktici proberou obezitu a očkování. Sdílejí zkušenosti s eReceptem

Praha, 31. 5. 2018 (SPL) – Prevenci, e-health, obezitu, vakcinaci, ale i stav a vliv praktického lékařství na podobu zdravotnictví budou řešit desítky lékařů z 26 zemí Evropy tento pátek a sobotu v Praze. Zástupci národních odborných organizací se sjíždí na Valné shromáždění Evropské unie praktických lékařů – UEMO (European Union of GeneralPractitioners/Family Physicians). Navzájem se inspirují tím, co u nich funguje, či právě naopak. To zkušenosti pak přenášejí do svých domovských zemí i směrem do Evropské unie s návrhy k nápravě.

„Přesně v den zahájení sjezdu, 1. června, začne v Belgii platit povinnost eReceptu. Na rozdíl od nás jej ale nemusí používat lékaři nad 62 let věku, což mi přijde moudré, zvlášť ve světle toho, že v Evropě se průměrný věk praktika pohybuje kolem 54 let,“ uvádí MUDr. Petr Šubrt, místopředseda Sdružení praktických lékařů a koordinátor pražského setkání UEMO. Z Dánska by se zase podle něj všechny země mohly inspirovat, co se elektronizace zdravotnictví týče. „Řada českých praktických lékařů má ve srovnání se zahraničními protějšky kvalitně vybavené ordinace přístrojovou technikou, zejména POCT – Point of care testing, která jim umožňuje změřit CRP, INR, vitalitu plic či natočit EKG. To rozhodně není v ostatních zemí vždy obvyklé,“ doplňuje MUDr. Šubrt s tím, že na tom je vidět pozitivní vliv a motivace soukromého zdravotnictví.

Jedním z ožehavých problémů, který lékaři na UEMO již léta marně řeší, je snaha prosadit v zemích jako jsou Velká Británie, Itálie, Rakousko či Belgie uznání všeobecného lékařství jako samostatné specializace, srovnatelné s ostatními obory. „Pocit druhořadosti praktiků je tísnivý – to platí nejvíce v Itálii. Veškeré snažení je zatím marné. Znepokojuje nás zejména fakt, že například zahraniční absolvent lékařské fakulty ve Velké Británii řeší po návratu uznání diplomu ze země, kde VPL není uznanou specializací,“ doplňuje MUDr. Šubrt.

Mezinárodní akce UEMO začíná 1. a končí 2. 6., přijede na ni i Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch a viceprezident České lékařské komory, MUDr. Zdeněk Mrozek, Ph.D.

O SPL
SPL ČR je nezávislou dobrovolnou organizací, sdružující na profesním principu všeobecné praktické lékaře pro dospělé, vykonávající praxi v ČR. Jeho posláním je rozvoj všeobecného praktického lékařství jako oboru a primární péče jako základního článku zdravotního systému, zlepšování podmínek i kvality činnosti praktických lékařů, hájení jejich zájmů, podpora a pomoc při výkonu jejich povolání. V současné době má SPL 4 800 členů (přibližně 90 % z celkového počtu praktických lékařů pro dospělé v ČR), což z něj činí vůbec největší dobrovolnou organizaci lékařů v ČR. Více na www.splcr.cz.

Oslavy Dne dětí se týkají i těch ze zkumavky. Je…

Praha, 31. května 2018 (ISCARE IVF)

Prvního června je tradičně věnováno oslavám dne dětí. Zhruba pětině párů ale tento svátek jen připomene, že početí vytouženého dítěte není samozřejmostí. Těm šťastnějším se to již díky lékařské pomoci podařilo, řada z nich ale musí být trpělivá a ještě si počkat. Prvnímu v Česku uměle počatému dítěti je dnes přes třicet let. Aktuálně se u nás ročně narodí více než pět tisíc dětí ze zkumavky. Celkem tak letošní Den dětí oslaví více než 100 tisíc dětí narozených díky umělému oplodnění.

V současnosti řeší problémy s otěhotněním již každý pátý pár. Kromě nečekaného onemocnění jednoho z partnerů se na tomto faktu často podílí také odkládání mateřství do pozdního věku, které snižuje šanci na přirozené otěhotnění. Neplodnost hrozí také v případě úrazů či při podstoupení chemoterapie při léčbě rakoviny reprodukčních orgánů. "Pokud se žena snaží rok neúspěšně otěhotnět, doporučuji nechat si vyšetřit hormonální profil, podstoupit ultrazvukové vyšetření a nechat partnera vyšetřit spermiogram. To vše by měla provést v koordinaci se svým ošetřujícím gynekologem a případně navštívit některé z center asistované reprodukce," radí Petr Pícha, primář pražského GynCentra.

Prvním dítětem ze zkumavky byl chlapec narozený v roce 1984, letos tak oslaví své 34. narozeniny. Narodil se díky odborníkům z brněnské fakultní nemocnice. Jednalo se tehdy o vůbec první porod takto počatého dítěte ve střední a východní Evropě. Opravdový rozvoj ale nastal až po roce 1989, kdy začala vznikat první soukromá specializovaná centra asistované reprodukce.

Letos proběhne také tradiční setkání dětí ze zkumavky, které pořádá klinika ISCARE pravidelně každý rok. Jde o největší setkání dětí ze zkumavky na světě. „Podobná setkání organizujeme řadu let, držíme také světový rekord v počtu dětí ze zkumavky na jednom místě,“ prozradil Jaroslav Hulvert, primář IVF klinického centra ISCARE, a dodal, „Pomoc se založením rodiny neplodným párům už pro nás na klinice dávno není jen zaměstnáním. Být svědkem toho, jak „naše“ děti rostou, sílí a dospívají, je k nezaplacení. Možná i díky tomu máme velmi vysokou úspěšnost zákroků/léčby.“

Social freezing jako investice do rodinné budoucnosti

Mladí v západní Evropě myslí na svou budoucnost a tak často podstoupí tzv. Social freezing, neboli zmražení pohlavních buněk. Tento krok jim do budoucna poskytuje jistotu založení rodiny. Jedná se o preventivní zamrazování spermií a oocytů, tedy mužských a ženských zárodečných buněk, za účelem jejich pozdějšího využití. Tento proces dává mužům a ženám možnost počít geneticky vlastního potomka i v době, kdy již nejsou plodní.

Centrum asistované reprodukce ISCARE IVF

Centrum zahájilo svou činnost v lednu 1995 jako jedno z prvních nestátních center asistované reprodukce v ČR, od roku 2014 je členem skupiny FutureLife. Úspěšností léčby se centrum řadí po celou dobu své existence mezi přední špičková zařízení. Doposud centrum přivedlo na svět už 10 tis. dětí. Centrum vede primář MUDr. Jaroslav Hulvert. Tým IVF, včetně pracovníků IVF laboratoře, byl vyškolen nejlepšími světovými odborníky převážně z Izraele, kde je úspěšnost léčby neplodnosti nejvyšší na světě. Všichni lékaři, kteří v IVF programu pracují, tak mají nejvyšší možnou odbornou kvalifikaci doplněnou řadou specializovaných zahraničních školení a stáží. Centrum IVF poskytuje celou škálu léčebných postupů, a to včetně těch nejmodernějších jako je IVM,ICS/ PICSI, embryomonitoring, preimplantační diagnostika (PGD, PGS), kryokonzervace/vitrifikace apod. Centrum asistované reprodukce dosahuje svých úspěšných výsledků prostřednictvím mnoha osvědčených léčebných metod pro umělé oplodnění. Kromě výše uvedeného se oddělení IVF aktivně podílí na radě studií a výzkumných projektů. Klinické centrum ISCARE I.V.F. a.s. je nestátní soukromé zdravotnické zařízení, které poskytuje zdravotnické služby také v oblasti plastické chirurgie, komplexní léčby obezity, gastroenterologie a léčby idiopatických střevních zánětů. Další informace najdete na www.iscare.cz.

Češi kouří průměrně 12,9 cigaret denně, o 2,1 méně než…

Praha, 31. května 2018 (Media:list) – Dopady protikuřáckého zákona zkoumá nová studie realizovaná Klinikou adiktologie 1. LF UK, sledující reprezentativní vzorek kuřáků v 7 měsících před a 7 měsících po zavedení zákona. Až 80 procent kuřáků, vybraných pro účely studie 5 praktickými lékaři z řad jejich pacientů, sice považuje své zdraví za hlavní důvod, proč se snaží kouření zanechat, určité posuny v jejich chování jsou ale způsobeny i jinými důvody, mezi které patří i zavedení tzv. protikuřáckého zákona. Konzumace cigaret se přesunula z restaurací do ulic, kde stoupla na 4,5 kusu z předchozích 1,8. Češi naopak vykouří méně cigaret doma, v zaměstnání a logicky v restauracích. To má za následek změnu míst, kde se s kuřáky nejčastěji setkáme – přesunuli se do ulic, kde kouří až 30 procent uživatelů, více jich ale najdeme i v domácnostech a v zaměstnání. Průměrně český kuřák spotřebuje 12,9 cigaret denně, což je o 2,1 méně než před zavedením protikuřáckého zákona.

Oproti zvýšené spotřebě na ulici klesla konzumace v restauračních zařízeních, a to z 5 kusů na pouhých 0,8. Sestupnou tendenci výzkumníci zaznamenali i v případě kouření doma (posun ze 7 na 6,3) a o jednu desetinu klesla spotřeba v zaměstnání (na nynějších 3,6). Většina účastníků studie udává snížení průměrné denní spotřeby z 15 kusů na 12,9 a zvýšení subjektivní motivace pro nastoupení cesty odvykání ze 5,08 na 5,44 bodů na pomyslné desetibodové škále.

Opak k těmto posunům ukazují data o místech, kde kuřáci kouří nejčastěji. Ta již nevypovídají o počtu spotřebovaných cigaret, ale naopak o počtu kuřáků v určitých lokalitách. Zatímco v restauračních zařízeních kleslo procento kuřáků z 22,1 na zanedbatelných 0,5, na ulicích sledujeme rapidní nárůst z 3,8 procent na výše zmíněných 30. Lidé také více kouří doma, kde výskyt kuřáků vzrostl o 10 procentních bodů na 44,2, a v zaměstnání dosahuje podíl kuřáků hodnoty 20 procent oproti předchozím 11,5.

70 účastníků studie udává za preferovanou formu odvykání svépomoc. Podstatně méně kuřáků pak využívá terapie náhradním nikotinem (19) nebo odvykání s podporou rodinných příslušníků (9). Až na chvostu žebříčku se umístily varianty využívající odborné pomoci, kdy pomoc adiktologa, lékaře či k tomuto účelu vyráběných léků preferují shodně pouze 4 respondenti. Jeden účastník studie uvedl, že využívá služeb poskytovaných Národní linkou pro odvykání kouření (NLOK). Během roku 2017 Linka vypořádala téměř 1 200 hovorů a přes 60 % klientů hodnotí její přínos pozitivně. 44 % přitom v době průzkumu stále nekouřilo. Statistická data totiž dokazují, že pouhá 4 % pokusů odvykání nikotinismu bez odborné pomoci se ukážou z dlouhodobého hlediska úspěšnými.

„Ukázalo se, že se zavedením protikuřáckého zákona vzrostla i motivace kuřáků k opuštění tohoto návyku. Národní linka pro odvykání kouření jim je schopná v tomto ohledu pomoci – a to nejen odbornými radami, ale i díky empatickému přístupu konzultantů, kteří neodsuzují a naopak motivují," shrnuje poslání NLOK Lukáš Kohoutek, prezident České koalice proti tabáku. Na telefonním spojení 800 350 000 se zájemce o odvykání podrobí konzultaci se speciálně vyškolenými odborníky, kteří kladou důraz na konstruktivní vedení s cílem pomoci. Poradenství ocení i ti, kteří tuto možnost teprve zvažují nebo se potýkají s potřebou si zapálit. Služba pomůže i praktickým lékařům v komunikaci s jejich pacienty-kuřáky. Na webu www.bezcigaret.cz si každý může sestavit seznam svých pociťovaných pro a proti a dle výsledku zvažovat další kroky. Všechny služby NLOK poskytuje zdarma, tudíž se na ni může obrátit opravdu každý, kdo odvykání zvažuje, bez obav z navýšení svých výdajů.

Světová zdravotnická organizace (WHO) stanovila hlavním tématem Světového dne bez tabáku pro rok 2018 souvislost užívání tabákových výrobků a úmrtnosti v důsledku kardiovaskulárních onemocnění. Odborníci na poli kardiologie v nich vidí vůbec nejrozšířenější příčinu lidských úmrtí a vliv tabáku sledují až ve 12 % případů, čímž se řadí na druhé místo hned za vysoký krevní tlak.

Tým, stojící za projektem Národní linky pro odvykání kouření, do budoucna plánuje spuštění dalších dvou sesterských projektů – Národní linky pro odvykání alkoholu a Národní linky pro odvykání gamblingu. K tomu má dojít na podzim letošního roku.

Studie, která si stanovila ambici být časosběrnou sondou sledující dopady nových pravidel na návyky průměrného českého kuřáka, se zúčastnilo 131 oslovených kuřáků. Cílem tedy nebylo získat data zobecnitelná na celou populaci, tudíž ani její výsledky nelze takto interpretovat. Průměrný věk sledovaných kuřáků se ustálil na 47 letech, přičemž věkové rozmezí sahá od jedinců ve věku 19 let až po 77 let. 61 procent vzorku tvoří ženy, ve zbylých 39 procentech jsou pak zastoupeni muži. V 85,5 procentech přitom šlo o denní spotřebitele cigaret a ostatní tabákové výrobky se tak ve výsledcích projevují pouze nepatrně.

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky, Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky a za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví České republiky.

Návrh MPSV: Posudky vypracuje i ošetřující lékař, nejen posudkář

Praha 31. května (ČTK) – Posudky zdravotního stavu kvůli získání příspěvků či speciálního průkazu pro postižené by mohli od příštího roku dělat i ošetřující lékaři. Doplnili by tak chybějící posudkové doktory. Posudkáři by se do pololetí příštího roku navíc vyčlenili ze státní služby a patřili nově mezi zaměstnance. Počítá s tím novela, kterou připravilo ministerstvo práce. Změny podle něj mají zajistit chybějící posudkové lékaře, usnadnit jejich nábor a zkrátit dlouhé vyřizovací lhůty. Návrh novely zveřejnila na svém webu vláda.

Posudková služba se s nedostatkem lékařů potýká léta. Na její přístup a dlouhé vyřizovací lhůty si dlouhodobě stěžují lidé se zdravotním omezením i pacientské organizace. Situaci kritizují také poslanci. Státní služba je možná do 70 let. Posudkoví lékaři mají výjimku, která skončí na konci roku. Odejít by tak měla podle podkladů pro vládu zhruba stovka posudkářů nad 70 let, kteří se dělí o 68 míst. Na konci loňska byla přitom neobsazená už čtvrtina lékařských postů – 95 ve správě sociálního zabezpečení a 12 na ministerstvu práce. Posudkáři ročně vypracují kolem 400.000 posudků.

Novela počítá se zapojením smluvních lékařů, kteří dosud mohou připravovat jen dílčí podklady pro posudkové doktory. Nově by vypracovali celý posudek. Dělat by ho mohli ošetřující lékaři, tedy praktici i specialisté. Jejich činnost a dodržování vyřizovacích lhůt by kontrolovaly okresní správy sociálního zabezpečení.

O odvoláních by pak nově neměly rozhodovat tříčlenné posudkové komise ministerstva práce, ale už jen jeden lékař České správy sociálního zabezpečení. Tam by se lékařská místa z ministerského úřadu přesunula.

Od července by posudkáři neměli také spadat do státní služby, ale měli by pracovat “pod zákoníkem práce”. Netýkala by se jich tak už věková hranice 70 let a mohli by v práci pokračovat dál na smlouvu.

Posudkovým lékařům by za dobrovolný odchod ze služby mělo podle ministerstva náležet “zadostiučinění”. Odpovídalo by třem průměrným výdělkům. Celkem by odstupné, na které by ale neměli nárok sedmdesátníci či lidé ve službě na dobu určitou, vyšlo podle resortu asi na 50 milionů korun. Ministerstvo v podkladech neuvedlo, kolik míst pro lékaře nyní má, kolik lidí chybí a kolik by jich chtělo získat na smlouvu. V dokumentech není ani to, jak dlouho musejí lidé na posouzení teď čekat a jak tato doba přesahuje stanovené vyřizovací lhůty.

O situaci v lékařské posudkové službě diskutoval už několikrát sněmovní sociální výbor. Naposledy se jí věnoval koncem dubna. Zástupci ministerstva práce tehdy poslancům nejprve odmítli chystané změny představit s tím, že je ještě nemohou zveřejnit. Po důrazné žádosti nakonec politický náměstek ministryně práce Oleg Blaško uvedl, že existují “čtyři koncepty” řešení. Zvažovalo se například převedení části odvolacího řízení z ministerstva do úřadu práce.

Někteří poslanci s chystanými změnami spokojeni nebyli. Poukazovali mimo jiné na to, že na návrhu ke zlepšení stavu pracují lidé, kteří ve správě a na ministerstvu v minulosti už působili a problém s lékařskou službou nevyřešili. V týmu, který měl novelu chystat, zákonodárcům naopak chyběli zástupci lékařů či pacientských organizací.

ktk snm

MZ: Povinnost dodat do lékárny lék do dvou dnů…

Praha 31. května (ČTK) – Zákonná povinnost distributorů dodat do lékárny na základě jejího požadavku lék do dvou pracovních dnů je nevymahatelná. Při dnešních sněmovních interpelacích to řekl ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (ANO). Ministerstvo zdravotnictví (MZ) proto podle něho chce připravit novelu, povinnost zřejmě přenese na výrobce. Lékárníci kritizují, že jim distributoři v rozporu se zákonem nedodávají léky.

Povinnost distributorů se dostala do lékového zákona zhruba před rokem na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu. Ustanovení obsahuje i související část, podle níž výrobci musejí léky poskytnout po výzvě distribučním firmám jen v rozsahu jejich tržního podílu na trhu. To má výrobce chránit před neobvyklými objednávkami.

Adam uvedl, že legislativa neurčuje pravomoci, kdo má stanovit tržní podíl distributora a jak jej vypočítat, ani kdo povede případné správní řízení. “Znění zákona je nevymahatelné. Nedomyslely se konsekvence,” podotkl ministr v odpovědi na dotazy Daniela Pawlase (KSČM), jenž poukazoval na případ pacientky, která má podle něho opakované problémy se sháněním konkrétního léku na vysoký tlak.

Ministerstvo zdravotnictví založilo podle Vojtěcha pracovní skupinu, která má navrhnout úpravu zákonné povinnosti tak, aby byla vymahatelná. Později na dotaz Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) ministr upřesnil, že úprava je ze čtyř pětin hotová a předložena by měla být do konce roku.

Přenesením povinnosti na výrobce se ministerstvo podle Vojtěcha inspirovalo na Slovensku. Bude podle něho lhostejné, zda producent dodá lékárně lék přímo, nebo prostřednictvím distributora. Ti v současné době podle lékárníků svou zákonnou povinnost ignorují a Státní ústav pro kontrolu léčiv povinnost nekontroluje.

V dopise ministerstvu, na který upozornil Zdravotnický deník, si lékárníci stěžují, že mezi farmaceutickými firmami a distributorskými společnostmi funguje kartel. Některé z firem jsou navíc přímo napojené na lékárenské řetězce, což podle majitelů lékáren řetězce zvýhodňuje. Někteří majitelé lékáren podle deníku poslali distributorům předžalobní výzvy.

V Česku je asi 2800 lékáren. Řetězce provozují přes pětinu z nich. Největší řetězec je Dr. Max s asi 420 lékárnami, druhý Benu má 214 lékáren.

mbc van mha