Autisté: Další výzvou je chráněné bydlení a pracovní místa

Praha 18. února (ČTK) – Vznik chráněného bydlení a porozumění na trhu práce je další výzvou pro zlepšování života lidí s poruchami autistického spektra (PAS), pokrok je již ve vzdělání a zdravotní péči. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci k Mezinárodnímu dni Aspergerova syndromu. Ten je formou autismu, jež se často pojí s vysokým IQ a silným zájmem o jedno téma, potíže jsou naopak v komunikaci a oblasti emocí. Lidí s různými PAS žije v Česku asi 200.000, často bez diagnózy.

„Stále jsou v oblasti zaměstnávání nedobré zkušenosti, se kterými se setkáváme, ale množí se i ty pozitivní,“ uvedl ředitel pacientské organizace Adventor, který sdružuje lidi s Aspergerovým syndromem, Michal Roškaňuk. Podle něj je lepší než zřizovat chráněná pracovní místa, když se firmy zajímají o to, jaký přínos pro ně autista jako zaměstnanec může být.

Některé firmy už s tím zkušenosti mají. Například Šimon Hlinovský s Aspergerovým syndromem pracuje ve velké softwarové společnosti v oddělení náboru zaměstnanců. „Všimla si potenciálu lidí s poruchami autistického spektra, pracuje nás tam víc. Projekt Autismus v práci funguje v mnoha zemích po celém světě. Pracují často jako IT specialisté nebo programátoři,“ vysvětlil.

Právě pracovní pohovor je podle něj často důvodem, proč firma nakonec člověka s PAS nevybere. „Někteří personalisté nechápou naše specifika. Někteří lidé s PAS mají třeba problém s očním kontaktem, což podle nich působí nedůvěryhodně,“ dodal.

Situace se zlepšila i v oblasti zdravotnictví. „Vznikla metodika pro dětské lékaře, která je schopná zachytit první příznaky při preventivních prohlídkách ve 24 měsících. Aspergerův syndrom se pak projevuje mezi pátým a sedmým rokem života,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Lékaři mají navíc na ošetření osoby s PAS více času hrazeno zdravotní pojišťovnou. Dospělé autisty, kteří o to budou stát, bude moci dál ošetřovat dětský lékař.

Ministerstvo podporuje také vzdělávání dětských klinických psychologů, kteří mohli PAS diagnostikovat. „Pracujeme na tom, abychom obor zatraktivnili i z hlediska úhrad,“ dodal. Letos podle poslance Davida Kasala (ANO) dokončí studium na Masarykově univerzitě v Brně první terapeuti takzvané ABA terapie, která dětem s PAS pomáhá.

Podle bývalé ministryně školství Kateřiny Valachové byl od roku 20015, kdy se potřebami lidí s PAS začala zabývat i vláda, velký posun v oblasti vzdělávání. „Nikdo nezpochybňuje, že děti s Aspergerovým syndromem mají právo na vzdělání. Potřebujeme se ale vypořádat se specifickými vzdělávacími potřebami těchto dětí, které jsou často kombinovány s mimořádným nadáním,“ uvedla. Podle Roškaňuka lépe lidem s PAS vycházejí vstříc vysoké školy.

Vzdělávat o autismu by se ale podle odborníků měly také různé profese, aby věděly, jak s lidmi s autismem jednat. Na tiskové konferenci zmiňovali například úředníky, soudy nebo policii. Je třeba se také zaměřit na dostupnost sociálních služeb, zejména v některých obcích. Naději lidé s PAS a jejich rodiny vkládají do novely zákona o sociálních službách.

Problematice osob s PAS se věnuje skupina při výboru pro zdravotně postižené Rady vlády pro lidská práva vedené Helenou Válkovou. Někteří členové si na fungování rady stěžovali, funguje podle nich nekoncepčně a nemá ani jednací řád. V listopadu byli – podle nich bezdůvodně – ze skupiny odvolaní. Další rezignovali, aby vyjádřili nesouhlas s tímto krokem vedení skupiny. Vyjádření Válkové, která je později vyzvala k návratu, ČTK zjišťuje. Otevřeným dopisem se obrátili také na premiéra Andreje Babiše (ANO), žádají rozpuštění stávající skupiny a jmenování nového vedení.

van mha