Česko v dostupnosti antikoncepce dělí západní a východní Evropu. Vítězí Belgie s Francií, nejhorší je Polsko

Praha, 8. dubna 2019 (Dark Side)

Česká republika má stále co dohánět v dostupnosti existujících metod proti nechtěnému početí. V hodnocení Atlasu antikoncepce získala 50,8 bodu ze 100. Podle zjištění projektu Evropa v datech se tak Česko v rámci Evropy umístilo přesně na pomezí západních států se snadno dostupnou antikoncepcí a východních zemí, které k ní mají horší přístup. Nejdostupnější je antikoncepce v Belgii a Francii (90,1 bodu), nejhůře dostupná naopak v Polsku (31,5 bodu). Česko ztrácí body například kvůli neproplácení antikoncepce ze zdravotního pojištění.

Česko se v odborném hodnocení dostupnosti antikoncepce umístilo v polovině evropského žebříčku s 50,8 body. Nejlepšího výsledku dosáhly Belgie a Francie, které shodně získaly 90,1 bodu ze sta. Za nimi následuje Velká Británie s 87,6 body. Na posledním místě figuruje Polsko s pouhými 31,5 body, na druhé nejhorší příčce s výrazným rozestupem Rusko (42,8) a třetí Bělorusko (44,3). „V přístupu k antikoncepci jsou pokročilejší nejen sousední Německo a Rakousko, ale mezi zeměmi Evropy třeba i Chorvatsko nebo Ukrajina. Hůře než my v hodnocení dopadá Slovensko,“ říká Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech. Hodnocení vychází z monitoringu Evropského parlamentárního fóra pro sexuální a reprodukční práva, které každoročně vydává Atlas antikoncepce. Zmíněné Polsko například mezi lety 2017 a 2018 v žebříčku výrazně pokleslo proto, že „záchrannou“ antikoncepční pilulku zvanou „den poté“ tam již není možné pořídit bez receptu.

Antikoncepci nelze proplácet z veřejného pojištění

Česká republika se pohybuje v evropském průměru s hodnocením 50,8 bodu ze sta. „Vliv na to má například fakt, že antikoncepce se u nás neproplácí ze zdravotního pojištění,“ říká Adéla Denková z Evropy v datech. Hodnocení totiž zahrnuje širokou škálu faktorů včetně dostupnosti přehledných online informací o antikoncepčních metodách nebo možnosti konzultovat tuto problematiku s odborníky. Jednou ze zkoumaných kategorií je také možnost užívat hormonální antikoncepci v pilulkách bez lékařského předpisu. To mezi evropskými zeměmi – včetně Česka – není příliš obvyklé. Legálně je hormonální antikoncepce bez receptu dostupná v Arménii, Ázerbájdžánu, Černé Hoře, Chorvatsku, Kosovu, Moldavsku, Severní Makedonii a Turecku. Nelegálně k ní lidé získávají přístup v Bulharsku, Rusku, Řecku, Srbsku a Ukrajině.

Pilulka pro muže už je na cestě

Hormonální pilulky však nejsou jedinou možností antikoncepce. Mezi dlouhodobé metody patří zavádění nitroděložních tělísek, hormonálních injekcí nebo podkožních implantátů. Ke krátkodobým druhům se řadí také antikoncepční náplasti nebo vaginální kroužky a takzvané bariérové metody jako kondomy nebo pesary. Kromě toho existují nevratné způsoby antikoncepce, tedy sterilizace a vasektomie. Odborníci ale také zdůrazňují potřebu osvěty. Například proto, aby ženy mohly spolehlivěji sledovat svůj ovulační cyklus a mít lepší představu o tom, jak vysoká je pravděpodobnost otěhotnění v konkrétní chvíli. Za deset let už by mohla být dostupná hormonální antikoncepce pro muže, oznámili tento týden vědci z ústavu Biomed Research Institute v Los Angeles. Česko ale zatím zaostává i ve využívání dosud vynalezených metod proti početí.