Co a kolik toho pít k ovoci nebo zelenině?

Praha, 18.4.2019 (AquaLife Institute)

S delšími prosluněnými a teplejšími dny odkládáme teplé kabáty nebo huňaté svetry, které mohly zakrýt nějaký ten špíček. Zcela přirozeně také přestáváme jíst hutná jídla a dáváme přednost lehkým pokrmům, máme větší chuť na ovoce a zeleninu. To je ta pravá chvíle, kdy začít s úpravou životosprávy. Všechno půjde mnohem lépe, když spolu s jídelníčkem ozdravíme i pitný režim v čele s čistou pramenitou a minerální vodou.

V roce 2017 byla spotřeba ovoce v České republice¹⁾ 82 kg (v hodnotě čerstvého) na osobu a rok, z toho 57,2 % tvořilo ovoce mírného pásma a 42,8 % jižní ovoce. Spotřeba zeleniny (v hodnotě čerstvé) byla 88,2 kg na osobu a rok. Denní průměrná spotřeba na osobu je tedy dle statistik v ČR necelých 225 g ovoce a necelých 242 g zeleniny. Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky uvádí 200 g ovoce a 400 g zeleniny včetně tepelně upravené pro dospělé na den.

„Naprostá většina ovoce a zeleniny je tvořena převážně vodou, v průměru kolem 90 %. Díky konzumaci ovoce a zeleniny je bohatý na vodu i náš jídelníček. To však nic nemění na důležitosti pitného režimu. Ovoce i zelenina obsahují mimo jiné také vlákninu, zejména rozpustnou. Ta je pro naše zdraví velmi podstatná – působí jako prebiotikum, tedy živná půda pro tělo prospěšné mikroorganizmy (střevní mikrobiom), které se nacházejí v tlustém střevě a které mají velký význam pro naši imunitu. Vláknina také pomáhá snižovat hladinu krevního cukru i cholesterolu,“ konstatuje nutriční terapeutka Věra Boháčová, DiS., spolupracovnice AquaLife Institutu.

Vláknina na sebe váže vodu, v trávicím ústrojí bobtná a zvětšuje svůj objem (až čtyřicetkrát), žaludek se rychleji zaplní a vysílá signál, že už je zasycený. To znamená, že pocit sytosti přichází po relativně menší porci jídla, respektive po snědení menšího množství energie, pokud je součástí jídel ovoce a zelenina. Vyšší podíl vlákniny ovšem znamená také větší potřebu tekutin.

„U běžných druhů ovoce a zeleniny (např. jablka, jahody, hrušky, mrkev, papriky, květák) pokryje voda v nich obsažená tak akorát potřebu současně přítomné vlákniny. U některých druhů, kde je vlákniny více (např. lilek, kedlubna), už je potřeba tekutiny přidávat. Pokud jsou součástí jídelníčku i luštěniny a celozrnné varianty potravin, potřeba tekutin se také zvyšuje. Doplňování dostatečného množství tekutin v rámci pitného režimu je pro naše zdraví naprosto zásadní a s vyšším podílem vlákniny ve stravě se potřeba tekutin ještě navyšuje,“ vysvětluje nutriční terapeutka Boháčová.

Tekutiny potřebuje každá buňka v těle, všechny systémy, díky tekutinám funguje termoregulace, tělo se zbavuje odpadních látek, krev a veškeré tělesné tekutiny jsou v základu voda. Mozek je velmi citlivý na nedostatek tekutin, svaly je potřebují pro správný výkon. Bez tekutin to prostě nejde. Proto stejně jako jídelníček si ozdravení zaslouží i pitný režim.

„Základem pitného režimu by měla být čistá voda, minerálky a čaje. Minerální vody dobře poslouží i v rámci pravidelné pohybové aktivity, která v tomto období také přichází více ke slovu. Při sportu se více potíme, tělo ztrácí nejen tekutiny, ale i minerální látky. Minerálky tak mohou skvěle doplnit obojí,“ radí Věra Boháčová, spolupracovnice AquaLife Institutu.

Přírodní minerální voda může být různě mineralizovaná, to znamená, že může mít různý obsah minerálních látek. Složení a obsah minerálních látek včetně množství rozpuštěných pevných látek je vždy uveden na obalu.

„Pro každodenní pití u lidí bez rozlišení věku a zdravotního stavu jsou vhodné slabě a středně mineralizované vody s obsahem rozpuštěných pevných látek do 1000 mg/l – mohou je pít bez omezení jako součást pravidelného pitného režimu. Silně mineralizované vody (obsah rozpuštěných pevných látek 1500–5000 mg/l) jsou vhodné při velké zátěži v letním období nebo při sportu, kdy je třeba rychle tělu doplnit nejen hydrataci, ale i minerální látky,“ rozlišuje mineralizaci balneotechnik Ing. Jana Ježková, předsedkyně Svazu minerálních vod.

Do zdravé životosprávy se nehodí výrazně slazené nápoje. Zejména limonády jsou velmi významným zdrojem cukru a tedy i energie. Energie naprosto zbytečné, kterou je třeba kompenzovat pohybovou aktivitou, jinak bude v těle přebývat a organizmus ji ve formě tuku uloží do tukových zásob, což povede k tloustnutí. Také alkohol je hodně energetický, byť v tabulce výživových hodnot jsou u některých druhů (čistých destilátů) nulové hodnoty bílkovin, tuků i sacharidů. Energetická hodnota je u nich reprezentována pouze alkoholem, a to v množství nikterak zanedbatelném (přibližně 195 kJ ve 2 cl). Do zdravého životního stylu tyto nápoje v rámci pravidelné konzumace zkrátka nepatří.

 

1) Zdroj: http://www.akcr.cz/data_ak/18/k/Stat/Potraviny2017.pdf

 

AquaLife Institute (www.aqualifeinstitute.cz) je organizace, která sdružuje přední odborníky a vědce zabývající se hydratací organizmu, výživou a zdravým životním stylem, ale i vodou jako přírodním zdrojem. Sleduje aktuální problémy a potřeby české společnosti v oblasti výživy a zdraví s důrazem na pitný režim a poskytuje informace s cílem zlepšit pitný režim a kvalitu života široké veřejnosti. AquaLife Institute také podporuje vědu a výzkum týkající se pitného režimu a vlivu příjmu tekutin na zdraví.