Další významný průlom v léčbě metastazujícího zhoubného melanomu

Praha, 28. 2. 2018 (Medica Healthworld) – Metastazující zhoubný melanom, patří k vysoce agresivním kožním nádorům, jehož výskyt neustále roste – každých 10 let se přibližně zdvojnásobí. Vychází z pigmentotvorných buněk a na jeho vzniku se podílí především ultrafialové záření, a to zejména jeho UVB složka. Díky každoročním preventivním akcím a obecně vyšší informovanosti o nutnosti sledovat si svá mateřská znaménka úmrtnost na toto onemocnění nestoupá. Díky novým převratným imunoterapeutickým přípravkům v onkologii svítá naděje na dlouhý a kvalitní život i pro pacienty s pokročilým onemocněním s metastázami.

Metastazující melanom je jednou z nejhorších onkologických diagnóz. I přesto, že tvoří jenom 4 % kožních nádorů, způsobuje až 79 % úmrtí na nádory kůže. „Melanom vzniká z pigmentotvorných buněk, většinou to bývá jejich poškozením, obvykle v důsledku častého výskytu na slunci a nedostatečné ochraně. Tvoří se buď z mateřských znamének nebo z tzv. zdravé kůže, kde se ale mohou také vyskytovat pigmentotvorné buňky,“ říká prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrad a předseda České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP.

Před několika lety přežíval déle než rok pouze jeden ze čtyř pacientů s diagnózou zhoubného (maligního) melanomu. Střední doba přežití se pohybovala mezi šesti a devíti měsíci. Naděje pacientům svítá až nyní v souvislosti s příchodem imunologické léčby. Ta dokáže působit na mechanismus, kterým se nádor maskuje, aby nebyl odhalen imunitním systémem. Imunoterapie zaměřená na protein PD-1 jej donutí „sundat maskování“ odbrzdí imunitní systém a vyvolá reakci cíleně proti nádorovým buňkám.

„Ze skupiny pacientů, kterým byla nasazena imunologická léčba a přežili jeden až tři roky, prakticky nikdo neumírá. Pacienti se nemohou považovat za vyléčené, ale z akutního stádia se dostanou do tzv. chronického stádia, který známe například ve spojitosti s infekcí HIV. V dnešní době jsme právě díky imunoterapii schopni protáhnout dobu spolužití s nádorovými buňkami a docílit toho, aby dále neubližovaly,“ dodává prof. MUDr. Petr Arenberger.

Díky imunoterapii se téměř zdvojnásobuje počet pacientů přežívajících se zhoubným melanomem rok i dva roky. Až 25 procent – a možná i více – má dokonce naději na dlouhodobé přežití 10 a více let, a to v plné kvalitě života, bez známek onemocnění. Od letošního února je tato léčba k dispozici i českým pacientům a je hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Brzy snad ale budou mít i naději i pacienti s některými typy rakoviny plic, kde je rovněž účinná a již se jen čeká na schválení úhrad.

„Když prodloužíte moderní léčbou nemocnému život, dáváte mu tím i šanci dožít se za tři nebo čtyři roky – možná – nějaké nové léčebné metody, která zasáhne v jeho nádoru nový cíl nebo která dále ovlivní imunitní stránku jeho nádoru či celého organismu a on bude moci žít svůj život plnohodnotně dále,“ konstatuje doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA, přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol, Praha, a předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP.

Maligní melanom

Nejčastějšími pacienty jsou ženy i muži ve věku 55 – 59let. Příznaky časného stadia maligního melanomu nejsou nijak výrazné. Nejčastěji mění útvar své zbarvení a okraje, šupí se, mění svou velikost, roste, vyklenuje se nad povrch či může docházet k jeho svědění nebo ke krvácení. Přítomnost zvětšených lymfatických spádových uzlin je již známkou pokročilosti maligního melanomu.

Největší riziko vzniku kožního melanomu je spojeno s akutním „spálením“ kůže zejména v dětském věku a dlouhodobými pobyty v blízkosti rovníku nebo častými dovolenými v této lokalitě. Další faktory podílející se na vzniku tohoto zhoubného nádoru jsou genetické povahy, především fototyp kůže. Ohrožen je zejména fototyp I a II – tzn. světlá kůže, světlé vlasy, modré oči. Proto mezi státy s nejvyšším výskytem patří Austrálie a Nový Zéland. Přibližně u 10 % nemocných se vyskytuje maligní melanom také u rodinných příslušníků.