Je Vincentka mořskou vodou, nebo není?

Luhačovice 10. dubna 2017 (Paper Life)

Tak je Vincentka mořskou vodou, nebo není? Mladá farmaceutka v Praze v lékárně vedle Václaváku tvrdila, že není. Na internetu se zase píše, že je. Tak jak je to tedy: Je, anebo není? Odpověď znal už Miloš Kopecký, jako Chytrý princ v pohádce Byl jednou jeden král, a ta zní: „Přijde nato.“ Vincentka SVÝM PŮVODEM JE MOŘSKOU VODOU. Ovšem svým složením, obohacením dalšími minerálními prvky, oxidem uhličitým a zředěním podzemní vodou více než trojnásobně, SE OD MOŘSKÉ VODY LIŠÍ. Mořská voda má cca 35 g solí na litr, Vincentka cca 10 g/l.

Navíc to moře, z kterého Vincentka pochází je třetihorní, tedy z dob pravěku, kdy se ještě do moří nedostávala umělá hnojiva, pesticidy, odpadní vody z chemiček, čističek, ani latrín, či jiných vymožeností, jimiž člověk –„obohatil“ přírodu. Protože v době třetihor ještě žádný člověk nebyl. Zato v křišťálově čistém mělkém moři v Luhačovicích se zhruba před 33 milióny let (střední eocén) proháněli žraloky, rejnoky, ryby, do písku na dně se zavrtávali numulity a ti všichni v kvalitě bio, protože jiná kvalita ani nebyla. A nebylo ani gurmánů, kteří by si ji vychutnali. Zato si můžou dnešní gurmáni pochutnat na Vincentce, která je čistě přírodním produktem. Existují stovky důvodů, proč je minerální voda Vincentka, vyvěrající v Lázních Luhačovice, jednou z nejlepších a nejžádanějších minerálek v Česku a na Slovensku. Vincentka si svou slávu a obdiv opravdu zaslouží.

Jan Šumšal, ředitel společnosti Vincentka, a. s. vysvětluje: „Geologické podloží širokého okolí Luhačovic tvoří flyše (račanská jednotka magurského flyše). Jsou charakteristické střídajícími se vrstvami pískovců, slepenců a jílovců. Ty jsou značně neprostupné pro vodu, díky čemuž došlo v hloubce k uchování zbytkové vody třetihorního (pleistocenního) moře. Tektonické poruchy v neprostupných horninách (nezdenický zlom v širším okolí Luhačovic) umožňují výstup vod k povrchu. Různé cesty výstupu tak vedou k rozličnému složení zdejších kyselek (známo je jich 17 a jeden sirný pramen). Nejvěhlasnějším z nich je Vincentka, lidově Slanica, kdysi známa také jako Hlavní pramen. V Lázních Luhačovice se používá k pitným léčbám a inhalacím. Vydatnost pramene se pohybuje mezi 10 až 12 l/min. Vincentka vyvěrá na severním úpatí Velké Kamenné (384 m), je svedena do vlastní haly u velké kolonády na Lázeňském náměstí. Vincentka pramení v centru města uprostřed kolonády na břehu říčky Šťávnice. Původem je to vlastně zbytková mořská voda z pravěkého třetihorního moře, která zůstala uvězněná mezi vrstvami hornin pod Luhačovicemi. Ze zemských hlubin ji obohacuje oxid uhličitý a ředí se obyčejnou podzemní vodou. Při své cestě na povrch prochází různými vrstvami hornin a rozpouští stopové prvky, takže nakonec obsahuje takovou širokou škálu prvků jako málokteré jiné minerální vody.“

Žertem se říká, že Vincentka obsahuje téměř celou Mendělejevovu periodickou tabulku prvků. Je to velmi silně mineralizovaná, jodová uhličitá minerální voda z přírodního léčivého zdroje, hydrogenuhličitan-chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů a kyseliny borité, studená, hypotonická. Obsahuje ionty sodíku, draslíku, vápníku, lithia, hořčíku, fluoru, chloru, jódu a železa. Železo je však před stáčením do lahví odstraňováno. Celková mineralizace dosahuje 10050 mg/l. Osmotickým tlakem 634,7 kPa se blíží osmolaritě lidské krve a nitrobuněčných tekutin. Obsahuje biogenní prvky, jakými jsou lithium, rubidium, cesium, měď, zinek, vanad, chrom, kobalt ve fyziologickém poměrném zastoupení.

V Luhačovicích existují tři prameny nazvané Vincentka. Jsou to Vincentka, Nová Vincentka a Vincentka 2. O zvelebování jména Vincentka se v současnosti dělí dvě společnosti – akciová společnost Lázně Luhačovice, která má práva na lázeňský způsob využívání Vincentky přímo v Luhačovicích a akciová společnost Vincentka, která má práva na její plnění do lahví a prodej. Jako zdroj pro lahvování a stáčení je od roku 1991 používaná Nová Vincentka s vydatnosti 30 litrů za minutu.

Vincentka je označována také jako „lék našich babiček“. Její léčivé i preventivní účinky prověřila staletí. Vincentka svým obsahem a vyvážeností minerálních solí a prvků umožňuje rozpouštění hlenů v dýchacích cestách, žaludku a střevech. Je doporučená na pitné a inhalační kúry při onemocněních dýchacích cest, hlasivek, při chorobách látkové výměny, vředové choroby žaludku, dvanácterníku a jejich pooperačních stavech, při vleklém zduření jater, diabetu mellitus, chronické pankreatitidě. Pomáhá regenerovat i vnitřní prostředí člověka po velkých ztrátách potu (sport, těžká fyzická práce, horečnatá onemocnění) a upravuje metabolismus po alkoholových excesech. Jeden doušek Vincentky postačí na uhrazení denní dávky jódu, může sloužit k prevenci zubního kazu u dětí (0,25 l denně) a je vhodná jako přírodní doplněk výživy pro sportovce, děti, těhotné ženy a rekonvalescenty. Doporučuje se také proti vzniku suchých zánětů nosní sliznice a k prevenci jejích recidiv.

Vincentka se osvědčila jako výborný prostředek hlavně v zimních měsících v období chřipkových epidemií a onemocnění dýchacích cest, kdy přináší úlevu v podobě zlepšeného dýchání. Neocenitelným pomocníkem se však Vincentka stává i pro alergiky, kterým přináší úlevu celoročně a nejvíce právě v období pylové sezóny. Tato minerálka pomáhá k obnově přirozeného prostředí nosních sliznic a zlepšování dýchání. Je určena na pitné kúry, kloktání, k inhalacím a koupelím. Měla by se podávat dvakrát denně nalačno, v dávce 2,5 – 3,5 dcl. Pitná kúra by měla trvat 15 – 20 dní.

Vincentka se kdysi podávala na císařském dvoře a ve vídeňských kavárnách. Byla zdrojem obživy zdejších vodařů, kteří ji vozili na různá místa do Rakouska a Uherska. Pramen byl upraven kolem roku 1680. Po druhé světové válce vznikla nová plnička za kolonádou a v roce 1976 byla zmodernizována. V roce 1993 byla plnička privatizována, ale po třech letech činnost ukončila a provoz byl uzavřen. Současný vlastník – akciová společnost Vincentka plnírnu znovu postavila na nohy a vrátila minerálce výsadní postavení.

Jméno Vincentka pochází od hraběte Vincence (z rodu Serényiů), který dal v Luhačovicích koncem 18. století postavit první léčebná a ubytovací zařízení. Název Vincentka se objevil v roce 1792. Historie prodeje Vincentky v lahvích má téměř 200 let a sahá do roku 1820. Historie lázeňství v Luhačovicích však sahá až do roku 1590. Akciová společnost Vincentka prodává ročně více než 4 miliony 0,7 l lahvových balení Vincentky. Hlavním odbytištěm je domácí trh, ale v současnosti se Vincentka vyváží i do dalších 6 zemí – na Slovensko, do Číny, Ruska, na Ukrajinu, do Estonska a v menším množství do Maďarska.

 

Více informací je na www.vincentka.cz.