K hledání analgetik bez vedlejších účinků pomáhá český chemik

Praha 23. června (ČTK) – Najít léky, které by tišily silné bolesti, ale přitom neubližovaly nemocnému svými vedlejšími účinky, se snaží tým vědců z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Jeho členem je od loňského září i český chemik Václav Havel, který má na starosti izolování účinných látek z rostlin a jejich modifikaci tak, aby se staly pro organismus bezpečné. Jak Havel řekl v rozhovoru pro ČTK, výzkum vypadá nadějně, látky se nyní testují na buněčných kulturách a na zvířatech.

K potlačení silné chronické bolesti se využívají nejvíce opiáty, které ale nejsou pro dlouhodobé podávání bezpečné. “Způsobují například závislost, problémy s dýcháním, se zažíváním, případně některé i srdeční arytmii. Dalším problémem je, že u pacientů postupně ztrácejí na účinnosti, takže se musí jejich dávky zvyšovat, což zhoršuje nežádoucí vedlejší vlastnosti,” řekl Havel. Vědci se pro hledání nových, bezpečnějších analgetik inspirují v přírodě, konkrétně u listů asijské rostliny, které se česky říká kratom. Dalším zdrojem potenciálního léčiva je drobný africký stromek s latinským názvem Voacanga africana, u něhož vědce zajímá především kůra kořenů.

Vědci nejprve museli z rostliny “vytáhnout” právě tu látku, která má hledané účinky. V rostlinách je totiž celý koktejl látek a jak uvedl Havel, stává se, že právě ta potřebná může být přítomna jen v malých koncentracích. Alkaloidy, které z rostlin získal, musel dále modifikovat, aby co nejvíce snížil případné vedlejší účinky. Nová možná analgetika se podle něj vážou v těle do stejného receptoru jako běžně užívané léky na bázi opiátů, ale aktivují jiné biologick dráhy. “Primární cíl v těle je tedy stejný nebo velmi podobný, ale působení může být výrazně odlišné,” vysvětlil Havel.

Některé z látek, které se jemu a jeho kolegům podařilo získat, si prý již univerzita dala patentovat. I to svědčí o tom, jak nadějné jsou pro další výzkum. “Zatím se věnujeme testování těchto látek na buněčných kulturách a případně na zvířatech,” řekl Havel. Pokud budou testy úspěšné, mohly by být dalším krokem klinické studie.

Havel v New Yorku pracuje ve skupině amerického profesora s českými kořeny Daniela Sameše. Na Kolumbijskou univerzitu se dostal díky ročnímu stipendiu od Nadace Experientia manželů Hany a Dalimila Dvořákových. Díky jeho úspěšné práci mu Sameš pobyt o rok prodloužil. “Rok ve vědě není až tak dlouhá doba. Než se zapracujete a získáte nějaké výsledky, trvá to,” řekl Havel. Stáž mu prý přinesla kromě odborné zkušenosti i silný zážitek z amerického multikulturního prostředí, který by v ČR nezískal.

pak mal