Kancelářská práce zdraví neprospívá – Až 30 000 lidí v ČR trpí syndromem karpálního tunelu

Praha, 14. června 2017

Kancelářské profese zcela jistě nepatří mezi ta nejrizikovější povolání, ale i ony mohou způsobit řadu zdravotních potíží. Lidem, kteří tráví dlouhé hodiny u počítače, hrozí srdeční a cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka, či problémy s pohybovým systémem. Jednou z nejčastějších nemocí z povolání je syndrom karpálního tunelu. V České republice jím trpí přibližně 30 000 lidí a jejich počet každoročně mírně narůstá.

Syndrom karpálního tunelu je způsoben útlakem nervu a jeho následným nedokrvením pod příčným zápěstním vazem – v tzv. karpálním tunelu. Vzniká na základě genetické predispozice, po úrazu zápěstí, po zánětech, při hormonálních změnách v organismu během těhotenství či menopauze, nebo dlouhodobým přetěžováním ruky, například při práci s počítačem. Syndrom postihuje 3-6 % populace. U žen se vyskytuje až 3x častěji než u mužů, a to nejčastěji mezi 40. – 50. rokem, u mužů pak po 60. roce života.

„Příčinou syndromu karpálního tunelu při kancelářské práci je především práce s myší a klávesnicí. Dochází při ní k jednostrannému přetěžování jedné ruky a mnohdy i jednoho nebo dvou prstů. Potíže může zapříčinit nevhodná pracovní poloha horních končetin v zápěstí a špatný způsob psaní na klávesnici,“ říká MUDr. Michal Lazák, praktický lékař z Prahy. Nejvíce problémů způsobují klasické rovné klávesnice. Jejich uživatelé píší často ve fyziologicky nevhodné poloze zápěstního kloubu, což přispívá k většímu namáhání šlach i nervů procházejících zápěstím. Vhodnější jsou proto klávesnice lomené či zaoblené. Syndrom karpálního tunelu může mít pro zaměstnance neblahé důsledky. Onemocnění může vést k pracovní neschopnosti a riziku ztráty zaměstnání.

Akutní příznaky nastupují obvykle postupně a jsou převážně senzitivní povahy. Pacienti si stěžují na mravenčení, brnění či pálení prstů, které zesiluje po předchozím zatížení ruky, ale často se objevuje i v klidovém režimu. V noci mohou tyto obtíže postiženého budit ze spánku, a to i několikrát za noc. Následným příznakem jsou bolesti v zápěstí a bolesti prstů ruky. Ruka působí nešikovně a postupně ztrácí svalovou sílu. Svaly ochabují a začínají se projevovat poruchy jemné motoriky ruky – např. při zapínání knoflíků, sbírání drobných předmětů ze stolu, otevírání kulatých uzávěrů lahví apod. V chronickém stádiu ubývá bolesti a trnutí, ale naopak dochází ke ztrátě citlivosti a síly v prstech. Charakteristický je i úbytek svalů v dlani.

„Léčba syndromu karpálního tunelu probíhá konzervativní nebo chirurgickou cestou, měla by však vždy být řízena lékařem. V prvním případě spočívá v klidovém režimu a omezení zátěže, jež k problémům vedla.

K udržení správného postavení ruky napomůže měkká ortéza. Doporučují se některé z fyzioterapeutických technik zaměřených proti otoku měkkých tkání, lokální i celkové podávání léků proti otoku a zánětu, jako je například ibuprofen, případně lokální aplikace kortikoidů v injekční formě,“ doplňuje MUDr. Michal Lazák.

Při prvních známkách bolesti šlach na rukou je možné zvolit léčbu kombinací systémového (tablet) a lokálního antirevmatika (krému či gelu), jako je např. kombinace Ibalginu 400 a Ibalgin gelu. Oba obsahují účinnou látku ibuprofen, která kromě tlumení bolesti působí také protizánětlivě. Pokud selže konzervativní léčba, přistupuje se k chirurgickým zákrokům.

 

Ibalgin® gel je volně prodejný lék k vnějšímu použití. Ibalgin® 400 je volně prodejný lék k vnitřnímu užití. Obsahují ibuprofen. Pozorně čtěte příbalovou informaci a poraďte se s lékařem nebo lékárníkem.

Ibalgin® gel – nezávazná orientační spotřebitelská cena v lékárně za balení 50 g je 99,90 Kč, za balení 100 g je 159,90 Kč.

Ibalgin® 400 – nezávazná orientační spotřebitelská cena v lékárně za balení 24 tablet je 49,90 Kč.

 

SACS.GIBUZ.17.05.0631

 

Zdroje:

1. Gilbertová S.: Ergonomické a rehabilitační zásady sedavých zaměstnání. R.M.A. Centrum s.r.o. Dostupné z: http://www.vubp.cz/ces/soubory/ergonomicka-konference-2008/gilbertova-ergonomicke-a-rehabilitacni-zasady-sedavych-zamestnani.pdf

2. Čechová H.: Syndrom karpálního tunelu jako nemoc z povolání. Klinika pracovního lékařství LF UK a FN v Plzni. Dostupné z: http://www.pracovnilekarstvi.eu/doc/ppt/2012-11-10/03.Syndrom_karpalniho_tunelu.pdf

3. Fakultní nemocnice Olomouc: Co dělat po operaci karpálního tunelu. Edukační materiál pro pacienty. Dostupné z: https://www.fnol.cz/pdf/pacientske_brozurky/NCHIR_Karpalni%20tunel.pdf

4. Euroclinicum: Zdravotní rizika práce v kanceláři a jak jim předcházet. Dostupné z: https://www.ozdravotnictvi.cz/zpravodajstvi/zdravotni-rizika-prace-v-kancelari-a-jak-jim-predchazet/

5. Dufek J.: Profesionální syndrom karpálního tunelu. Neurologie pro praxi 5 / 2006. Dostupné z: http://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2006/05/06.pdf

6. Senčík J.: Vybrané aspekty ergonomie při kancelářské práci. Výzkumný ústav bezpečnosti práce. Dostupné z: http://www.bozpinfo.cz/josra/vybrane-aspekty-ergonomie-pri-kancelarske-praci

7. SPC přípravku IBALGIN GEL datum revize textu 16. 9. 2015

 

 

KONTAKT:

Kateřina Jíchová

email: katerina.jichova@allmedia4u.cz
M: +420 603 280 300