Lékařka: Léčba obezity musí být doživotní, ideální je kombinace přístupů

Zahraniční studie ukazují, že například v USA pouze 11 procent lidí, kteří výrazněji zhubli, si udrželo desetiprocentní úbytek váhy rok a více. Celosvětově je to asi pět procent. „Musí to být doživotní terapie, stejně jako u pacienta s vysokým krevním tlakem, kterému taky neřeknete, že už nemusí brát léky, když se mu tlak po nich srovná,“ uvedla s tím, že je potřeba se na obezitu dívat jako na každou jinou nemoc.

Obezita navíc zvyšuje rizika vzniku jiných chorob, často se pojí s cukrovkou nebo s onemocněními srdce a cév. Obézní lidé také často onemocní rakovinou nebo mají problémy s plodností. „Čím jsme obéznější, tím kratší máme délku dožití,“ doplnila.

V současné době má pětatřicetiletý muž se zdravou hmotností 80procentní šanci, že se dožije 70 let. Naopak u obézního s indexem BMI, tedy poměru váhy v kilogramech k výšce v metrech na druhou, vyšším než 40 je pravděpodobnost dožití 70 let pouze 50procentní. U muže vysokého 185 centimetrů by to znamenalo váhu zhruba 140 kilogramů.

Poslední dostupná oficiální data o nadváze a obezitě pocházejí z roku 2019 a jsou z evropské studie, na které se podílel Český statistický úřad. Další kolo tohoto pravidelného průzkumu bude příští rok. Samo ministerstvo zdravotnictví na svém informačním webu Národní informační zdravotní portál (NIZP) odkazuje na ještě starší průzkum z roku 2013, podle kterého nadváhu mělo 35 procent dospělých a obezitu 23 procent.

Podle dřívějšího vyjádření Ústavu zdravotnických informací a statistiky se tato data o pacientech centrálně nesbírají, jsou jen z průzkumů. Podle Pichlerové by ale bylo vhodné, aby lékaři tato data evidovali a informaci měly také zdravotní pojišťovny.