Moderní léčba není zásadním rizikem pro financování českého zdravotnictví, ukázal seminář

Praha, 30. 6. 2017 (Medica Healthworld) – Výdaje na inovativní takzvané centrové léky nepředstavují i přes dynamický nárůst zásadní riziko pro český systém financování zdravotnictví. Celkové výdaje na léky, včetně inovativních, za posledních pět let stagnují nebo rostou jen velmi mírně. Upozornili na to účastníci specializovaného semináře Přínosy inovací ve zdravotnictví, který se konal 13. června v rezidenci Velvyslanectví USA. Souhrn informací ukázal, že se děje pouze redistribuce v relativně stabilním či mírně rostoucím rozpočtu na léky směrem k inovativním lékům.

Centrové léky mohou pacienti dostávat jen ve specializovaných centrech zaměřených na onkologii, revmatologii či léčbu roztroušené sklerózy a dalších vážných nemocí. Nově přicházející léky čekající od pojišťoven na úhradu systém též neohrozí, protože podle žádostí firem směřovaných Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv by v nejbližších pěti letech zvýšily výdaje v rozpočtu na zdravotnictví z 5 na přibližně 6,5 procenta. Pojišťovny navíc mají nástroje na regulaci skutečné výše výdajů v této oblasti, připomněl seminář.

“Bohužel, někdy to vypadá, že se pacient v přetahované o náklady na inovativní léčbu a možnosti státu moderní léky financovat zaměňuje za položku v ceníku. I když je jasné, že zdravý člověk je pro tuzemskou ekonomiku mnohem výhodnější než člověk nemocný, plně závislý na příspěvcích od státu,” uvedla ředitelka pořádajícího Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP) Hana Potměšilová.

Adam Vojtěch z ministerstva financí upozornil na potřebnost zavedení nástroje Health Technology Assessment (HTA) – komplexního hodnocení daného léku či léčebné metody vzhledem k jejímu celkovému přínosu a dopadu na rozpočet. Již na předchozím semináři pořádaném NFOZP zástupce Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment upozornil, že například u nedostatečně léčené těžké formy lupénky až dvacet procent pacientů přijde o pracovní schopnosti, což má pro stát vysoké ekonomické dopady. „Růst nákladů na inovativní léky bude pokračovat. Můžeme jej opatřeními zbrzdit, ale ne zastavit. Je proto nezbytné zavést pravidla HTA pro vstup nových technologií. V současnosti je HTA částečně aplikováno u léků, ovšem zcela absentuje v případě zdravotnických prostředků, přístrojů, postupů léčby nebo vakcín,“ zdůraznil Vojtěch. Účastníci také upozornili na to, že zatímco ceny léků jsou ze zákona pečlivě sledovány a odrážejí nejnižší ceny v EU, voperovávané implantáty či například některé speciální kardiostimulátory mají mnohdy méně přísné regule a jsou nesmyslně drahé.

Farmakoekonom Jindřich Kotrba upozornil, že mezi lety 2000 až 2009 se průměrná délka života zvýšila u 30 zemí OECD o 1,74 roku. „Odhaduje se, že inovativní léčba měla 73procentní podíl na tomto zlepšení vzhledem k ostatním faktorům jako je například příjem, očkování, vzdělání, dostupná zdravotní péče či snížení rizikových faktorů,“ uvedl Kotrba. Zdůraznil, že inovativní léky nejsou hrozbou pro financování zdravotnictví. Celkové náklady zdravotních pojišťoven na léky v Česku se pohybují relativně stabilně kolem 50 miliard korun ročně, z čehož inovativní léky tvoří přibližně třetinu s tím, že vykazují značnou dynamiku růstu.

Česká republika ve výdajích na zdravotnictví výrazně zaostává za západními zeměmi. V roce 2015 činily podle Českého statistického úřadu, OECD a Eurostat 7,8 procenta HDP, oproti tomu například v sousedním Rakousku 10,5 a v Německu či Švédsku dokonce 11 procent. Přitom o pět let dříve, v roce 2010 to bylo ve Švédku i v ČR obdobně – kolem 8,5 procenta. Průměr 28 členských zemí EU činí 9,9 procenta. Peníze vynaložené za inovativní léčbu na jednoho pacienta jsou nyní v ČR jedny z nejnižších v Evropě. "Mrzí mě, že všechny zajímají čísla, málokdo ale vysloví slovo pacient. A každý se jím přitom může stát,” uvedla ve své prezentaci předsedkyně Výboru České onkologické společnosti Jana Prausová.

 

Viz též http://twitter.com/statistickyurad