MZd: Letecká záchranná služba by v Karlovarském kraji mohla být v roce 2024

„Zachování umístění Letecké záchranné služby v Plzeňském kraji je součástí usnesení vlády z července tohoto roku. My tedy nyní pracujeme právě na tomto řešení a na hledání vhodné lokality v rámci kraje,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva průmyslu Vojtěch Srnka.

V Karlovarském kraji stanoviště záchranářských vrtulníků dosud není, přestože ho regionální politici dlouhodobě žádají. Pokrývají ho letečtí záchranáři z letiště v Líních na Plzeňsku. Základny chybí také ve Zlínském a Pardubickém kraji, které také pokrývají letečtí záchranáři ze sousedních regionů.

„Probíhá vyhodnocení dostupnosti LZS v Karlovarském kraji v rámci přípravy nové strategie LZS po roce 2028. Materiál je nyní vytvářen, v připomínkovém řízení bude počátkem roku 2024 a vláda by jej měla schválit pravděpodobně v březnu 2024,“ doplnil mluvčí ministerstva zdravotnictví Jakob.

Současná smlouva na provoz LZS platí do konce roku 2028, náklady na osm let provozu jsou 2,8 miliardy korun. V šesti krajích zajišťuje vrtulníky pro záchranáře společnost DSA a ve dvou Air Transport Europe (ATE). DSA létá v Hradci Králové, Liberci, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Jihlavě a Brně, ATE v Olomouci a Ostravě. Armádní vrtulník obsluhuje Plzeň, policejní pak Prahu a střední Čechy. Roční provoz jednoho stanoviště stojí přibližně 43 milionů korun, provozovaná armádou a policií jsou dražší.

Před uzavřením současné smlouvy vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) zvažovala, že by LZS provozoval státní podnik. Podle analýz by to ale nejspíš bylo nejen dražší kvůli nutnosti jednorázové investice do flotily vrtulníků, ale problém by byl také sehnat piloty, kteří se cvičí několik let.

Podle dřívějších údajů ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1,055.000 obyvatel, v Rakousku se složitějším terénem 343.000 obyvatel a v Polsku 2,226.000 lidí. Záchranářský vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů. Jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu. Menší část práce leteckých záchranářů tvoří převozy pacientů mezi nemocnicemi, častější byly v době epidemie covidu-19 kvůli nerovnoměrnému zaplnění kapacit.