Nádorů mozku přibývá, někdy lékaři operují pacienta při vědomí

Praha 28. května (ČTK) – Nádorů mozku přibývá, za rok jich lékaři v posledních letech odhalí kolem 900 a většina nemocných nepřežije. Nutná je chirurgická operace, v případech, kdy je třeba kontrolovat funkce mozku, prováděná i při vědomí pacienta. Někdy ji doplňuje i radiochirurgie, při níž se tkáň nádoru spálí přesně cíleným zářením. Odborníci to dnes řekli na tiskové konferenci v Ústřední vojenské nemocnici v Praze (ÚVN). Světový den nádorů mozku je připomínaný 8. června.

Nádory mozku mohou být různého typu, některé začínají v mozkové tkání, další jsou metastázami rakoviny z jiného místa do celého těla včetně mozku. Mohou také růst v jiných částech hlavy a na mozek tlačit. Mezi příznaky patří zhoršené vidění, každodenní bolesti hlavy, které nereagují na léčbu běžnými léky nebo poruchy řeči, ztráta sluchu v jednom uchu, ztráta rovnováhy či neschopnost porozumět mluvenému slovu.

Dvě třetiny nádorů umí lékaři léčit. U některých velmi agresivních typů, jakým je například glioblastom, je prognóza pacientů stále špatná. Podle přednosty Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze Vladimíra Beneše přežije deset let jeden ze sta pacientů a prognóza se za poslední desetiletí zlepšila jen málo.

Některé pacienty lékaři musí operovat při vědomí, protože odstraňování nádoru může ovlivňovat jejich mozkové funkce. Novinářům dnes nemocnice umožnila přítomnost na jedné z nich. Na operaci už den předem nemocného připravuje psycholog, který od něj zjistí osobní informace, na které se pak znovu ptá při operaci. Povídat si musí i několik hodin. Cílem je, aby se odpovědi shodovaly. Další možností je také poznávání obrázků. „V případě, že pacient přestane reagovat nebo odpovídá špatně, okamžitě upozorním lékaře a operaci zastavíme,“ řekla operaci přítomná psycholožka novinářům.

Po operaci, při níž chirurgové odstraní nádor, nebo v případech, kdy operovat nejde, následuje obvykle radiochirurgie. Jde o aplikaci vysoké dávky záření do přesného místa. „Nejvíce se používá v léčbě mozkových lézí, nádorů či metastázy, ale poslední dobou se stále více využívá také v léčbě neoperabilních nádorových ložisek v plicích, játrech, prostaty a jiných,“ řekl přednosta Kliniky radiační onkologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Masarykova onkologického ústavu v Brně Pavel Šlampa.

Na rozdíl od operace trvá podle něj několik týdnů až měsíců, než mozek sám spálenou tkáň vlastními procesy odstraní. Obvykle má radioterapie následovat do čtyř týdnů po operaci. „Tento čas se nám někdy nedařilo plnit, protože nebyl k dispozici přístroj,“ dodal děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Aleksi Šedo. Nový bude pořízený do ÚVN, léčit by měl začít příští rok.

Nádorům mozku se věnují i čeští vědci. Jejich práce o kmenových buňkách glioblastomu se loni zařadila mezi stovku nejcitovanějších publikací v časopise Scientific Reports prestižního vydavatelství Nature ve výzkumu buněčné a molekulární biologie nádorových onemocnění.

Kmenové buňky glioblastomu rozhodují o agresivitě a intenzitě postupu tohoto nádoru a přispívají k jeho rezistenci vůči léčbě, čímž délku přežití pacienta ovlivňují. Podle Šeda lékaři zjistili, že existuje skupina molekul zodpovědná za schopnost sebeobnovy buněk. „Dokázali jsme, že horší prognóza pacientů souvisí s vyšší mírou zastoupení buněk s kmenovým potenciálem. Tento fakt může v budoucnu lékařům pomáhat v rozhodnutí, zda pacienta léčit agresivně nebo méně agresivními postupy,“ dodal děkan, který je zároveň přednostou Ústavu biochemie a experimentální onkologie fakulty.

Počty nádorů mozku v ČR:

Rok	Počty případů	Počty úmrtí
1977	331	194
1982	398	330
1987	474	370
1992	487	383
1997	629	511
2002	746	637
2007	769	595
2012	851	660
2016	881	696

zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky, SVOD

van jw