Nechtěné lékové interakce mohou zabíjet, nadějí je záznam

Praha 22. března (ČTK) – S vyšší spotřebou léků narůstá počet nechtěných lékových interakcí, kdy se neplánovaně účinek léků zvýší, sníží nebo změní. V těch nejzávažnějších případech mohou dopady být až fatální. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli zástupci Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Podle asociace mohou lékové interakce v ČR zabít více než 200 lidí ročně a způsobit škody za 850 milionů korun.

Naději v tomto ohledu podle lékařů představuje elektronický recept doplněný o lékový záznam pacienta, jehož budoucí podoba je nyní předmětem jednání sněmovního zdravotního výboru. “Už abychom lékový záznam měli. Lékař stále nemá šanci dovědět se o léku předepsaném jiným lékařem, pokud mu o něm pacient sám neřekne. Nežádoucí interakce pak nemůže pohlídat,” řekl lékař Jiří Slíva z Ústavu farmakologie 3. LF UK.

Od začátku roku 2018 mají lékaři povinnost předepisovat všechny léky pacientům elektronicky. Dosud však chybí lékový záznam pacienta, jehož budoucí podoba se nyní projednává ve Sněmovně. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje, aby do záznamu mohli nahlížet zdravotníci s prokazatelným vztahem k danému pacientovi. Podle resortu by každý pacient zároveň měl mít možnost v případě pochybností o bezpečnosti svých dat vyjádřit nesouhlas s nahlížením do svého záznamu.

Riziko lékové interakce podle Slívy vzrůstá nejen s vyšším počtem užívaných léků, ale také s věkem a s některými onemocněními. Jako příklad lékař zmínil sníženou činnost jater, ledvin či onemocnění zažívacího traktu. Ke zvýšení rizika nežádoucích účinků některých léčiv může přispět také například alkohol či kouření. Symptomy lékové interakce se podle Slívy objeví u 11 procent léčených osob, zároveň má podle něj nevhodná kombinace léků za důsledek dvě až tři procenta hospitalizací. Velké části nežádoucích účinků plynoucích z lékové interakce by nicméně podle lékaře šlo zabránit.

Příkladů, kdy se mohou dostavit nežádoucí interakce léčiv, Slíva uvedl několik. Například některé látky podávané ke snížení cholesterolu nesmí být užívány společně s některými antibiotiky, jelikož by to u pacienta mohlo vést k poškození svaloviny. Dále warfarin, což látka užívaná k ředění krve, může v kombinaci s nesteroidními antiflogistiky (NSA) vést ke zvýšenému riziku krvácení. NSA, které jsou užívány proti bolesti, horečce či zánětům, mohou také snížit účinnost léků na vysoký krevní tlak, zatímco antihistaminika v kombinaci s alkoholem vedou k sedaci.

O možných nežádoucích účincích spojených s interakcí léků se lidé také mohou informovat v on-line poradně Znám své léky, kde na dotazy odpovídají odborníci. Poradna funguje pět let a za tu dobu přijala téměř 50.000 dotazů. Loni se u 41 procent dotazů objevila alespoň jedna interakce, což je narůst proti rokům 2017 (37 procent) i 2016 (33 procent). Zároveň poradna loni evidovala nejzávažnější interakce u 65 dotazů a u jednoho tazatele dokonce 18 potenciálních interakcí najednou.

Lidé by měli dbát na doporučení svých lékařů a číst příbalové letáky k léčivům, které užívají, uvedl Slíva. Zdravotníci zároveň upozorňují na lékové interakce s ovocem či kořením; jedná se například o přípravky z třezalky, grepu (včetně džusu), pomela či kurkumy. Následky kombinování těchto potravin s některými léčivy přitom v některých případech mohou být vážné. Poněkud kuriózním příkladem, který v této souvislosti Slíva uvedl je, že pití třezalkového čaje může snížit účinnost antikoncepce.

Lékové interakce nicméně nejsou vždy nežádoucí. Některé kombinace léčiv dokonce lékaři čím dál častěji předepisují, například k léčbě vysokého krevního tlaku. Záměrně užívané kombinace jsou však ověřené, upozorňují.

ngl jw