Nechtěných lékových interakcí přibývá. Zastaví to elektronické recepty?

Praha, 25.3.2019 (AIFP)

Jakmile člověk užívá víc než jeden lék najednou, může teoreticky dojít k nežádoucí interakci. Při ní se léky mezi sebou „poperou“ a jejich účinek se neplánovaně zvýší, sníží nebo změní. Jak narůstá spotřeba léků, roste i počet lékových interakcí. Naději představuje plně funkční elektronický recept doplněný o lékový záznam pacienta. Pod jednou podmínkou – že by se týkal skoro všech pacientů.

 

Podíl dotazů s potenciální lékovou interakcí v poradně Znamsveleky.cz

2018 40, 8 %

2017 37 %

2016 33 %

 

Problémů s nežádoucími interakcemi neubývá. Spíše jich je rok od roku víc. Naznačují to čísla z poradny Znám své léky (www.znamsveleky.cz), kterou provozuje Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Lidé, kteří užívají více léků, se po vyplnění potřebných dat bezplatně dozvědí, zda mohou být ohroženi. Od okamžiku svého vzniku před pěti lety specialisté v poradně vyhodnotili 50 000 dotazů a jejich údaje tedy mají statistickou váhu.

„V roce 2018 dosáhl podíl dotazů s alespoň jednou potenciální lékovou interakcí skoro 41 procent. Když jsme dotazy sčítali na jaře 2017, vycházelo to na 35,5 procenta, ale do konce roku podíl vystoupal na 37 procent,“ uvádí výkonný ředitel AIFP Mgr. Jakub Dvořáček, MHA. Řada odhalených možných interakcí není závažná a vyžaduje nanejvýš poradu s lékařem. „Jsou však i takové, které představují přímé ohrožení zdraví a života. Takových jsme u tazatelů loni odhalili 65. V medikaci 22 tazatelů se vyskytovalo dokonce víc než deset potenciálních lékových interakcí najednou. Rekordní počet byl 18 interakcí u jediného uživatele,“ popisuje odborný garant poradny, farmaceut Mgr. Petr Průša.

Podle MUDr. Jiřího Slívy, Ph.D., farmakologa ze 3. lékařské fakulty UK, spočívá problém s nežádoucími interakcemi a duplicitami (to jsou případy užívání léků se stejnou účinnou látkou) mimo jiné v tom, že si lidé opatřují více volně prodejných léků či doplňků stravy. „Chtějí pro své zdraví udělat maximum, neváhají do něj investovat. U léků bez receptu nebo u doplňků stravy málokdo čeká riziko. Přemírou užívaných přípravků si však můžeme snadno uškodit,“ dodává vědec a vysokoškolský pedagog.

Riziko podle jeho slov zvyšuje také nedodržování režimu léčby. „Někteří pacienti příliš nedbají na stanovené dávkování. Berou si léky, jak uznají za vhodné. Například vysadí jednu nebo více dávek, a aby to vyrovnali, vezmou si potom větší množství léku najednou. To všechno zvyšuje riziko nežádoucích účinků včetně interakcí,“ upozorňuje MUDr. Slíva. Problémem může být také kombinace určitých léčiv a potravin. „Klasickým příkladem je kombinace warfarinu proti srážení krve a potravin s vysokým obsahem vitaminu K,“ uvedl Slíva. K těmto potravinám se řadí zejména listová a košťálová zelenina.

Elektronická preskripce může interakce pohlídat

V České republice prozatím nefunguje jednotný systém evidence léků, které má pacient předepsány. Přitom by to byl užitečný pomocník v boji proti nežádoucím interakcím. Až na výjimky se už všude používá elektronický recept, který umožnuje preskripci evidovat a tím pádem na hrozící nežádoucí lékové interakce lékaře upozorňovat. Dosud ale chybí klíčová funkcionalita – lékový záznam pacienta – bez které elektronický recept zatím postrádá hlavní zamýšlený účel. „Už abychom lékový záznam měli! Lékař stále nemá šanci dovědět se o léku předepsaném jiným lékařem, pokud mu o něm pacient sám neřekne. Nežádoucí interakce pak nemůže pohlídat,“ komentoval situaci MUDr. Slíva. „Nám v poradně Znám své léky by v případě zavedení lékového záznamu asi výrazně ubylo práce,“ říká s úsměvem garant poradny Petr Průša.

Podoba lékového záznamu se aktuálně projednává ve sněmovním zdravotním výboru. Ministerstvo zdravotnictví si představuje, aby do záznamu mohli nahlížet zdravotníci s prokazatelným vztahem k danému pacientovi (ne tedy kterýkoli lékař v zemi), a že by fungoval v takzvaném „opt-out“ režimu. Díky němu by každý v případě pochybností o bezpečnosti svých dat mohl vyjádřit nesouhlas s nahlížením do svého záznamu a tím jej znepřístupnit.

„Opt-out je ideální, neboť díky němu bude zapojena většina populace a systém začne přinášet reálné výsledky. Zároveň ale ponechá možnost volby těm, kdo si nahlížení do záznamu z nějakého důvodu nepřejí,“ uvedl Jakub Dvořáček z AIFP. Naproti tomu opt-in, tedy nutnost výslovného souhlasu k nahlížení do záznamu, který má ve sněmovně také své zastánce, by podle Dvořáčka vedl k zapojení mizivé části populace, a tudíž minimalizoval jakékoli přínosy.

 

Doporučení lékaře-farmakologa

„Rád bych apeloval na to, aby lidé četli příbalové letáky léčiv. Obsahují důležité informace včetně varování před možnými interakcemi.“

„Velkou část informací sdělených lékařem hned za dveřmi ordinace z hlavy vypustíme, to je přirozené. Není na škodu dělat si při rozhovoru s lékařem písemné poznámky.“

MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.