Nejčastější otázky, když žena potratí

V Brně, 10. 10. 2017 (Repromeda) – Spontánní potrat je obrovskou ztrátou pro každou ženu. Ze všech těhotenství jich skončí spontánním potratem asi 12-20 %, a to nejčastěji v prvním trimestru. Mnohdy může žena potratit poškozený plod a nemusí o tom ani vědět. Projeví se to u ní třeba jen opožděním menstruace. Z tohoto důvodu tak mohou být čísla podhodnocená a problém může být daleko častější. A tak i vzniká řada otázek proč se to děje, co za tím může být, kdo za to může anebo jak takovou situaci řešit. Připravili jsme proto okruh nejčastějších dotazů, na které odpovídá MUDr. Kateřina Veselá, ředitelka reprodukční kliniky Repromeda, která se touto problematikou intenzivně zabývá.

Kolem tématu potrácení existuje spousta mýtů. Důležité je vědět, že potrat je chybou v postimplantační fázi početí, v žádném případě ne chybou ženy. Zároveň pamatujte na to, že problém opakovaného potrácení je dobré řešit zavčas s reproduktologem.

1. Jaká je nejčastější příčina potratů?

Drtivá většina potratů zůstává nevysvětlených, a to zejména proto, že se důvod nezjišťuje. Alarm se často spustí až v situaci, kdy má žena za sebou dva, tři nebo i více potratů.

2. Jak je to u potratů, kde se příčina objasní?

Nejčastějším důvodem bývají genetické abnormality. U žen, které prožily potrat, je výskyt nějaké genetické abnormality až 45 %. Pokud se v rodině páru napříč generacemi potraty již vyskytovaly, pravděpodobnost této diagnózy se u páru navíc zvyšuje. Je tedy vhodné vyhledat odbornou péči a provést náležitá genetická vyšetření.

3. Jaké jsou další důvody kromě genetických abnormalit?

Až 15 % žen s anamnézou opakovaných potratů má v krvi zvýšené tzv. antifosfolipidové protilátky. Tento stav je příznačný pro takzvaný Antifosfolipidový syndrom. Jde o autoimunitní onemocnění, kdy protilátky způsobují uzávěry cév v těle. Kromě vzniku trombózy či plicní embolie je syndrom typický pro spojení se vznikem těhotenských komplikací i možným vyšším výskytem potratů. Dalším důvodem může být tzv. Syndrom polycystických ovarií (PCOS), který se objevuje až ve 40 % případů potratů u žen. Syndrom je způsobený endokrinní nerovnováhou.

U pacientek s historií potratu se může vyskytnout také špatná funkce štítné žlázy, abnormalita dělohy, porucha imunitního systému. Riziko infekce kouření, alkohol nebo užívání drog.

4. Můžou být „na vině“ i muži?

Ano, i kvalita spermií může být příčinou potratu u žen. Když se zkoumá kvalita spermatu mužů u párů potýkajících se s opakovanými potraty, tak se dá zjistit vyšší výskyt poškozené DNA spermií. K dalším příčinám patří např. chromozomální abnormality spermií či snížený počet spermií v ejakulátu. Toto vše potvrzuje také důležitost zkoumání kvality spermií muže v páru při hledání důvodů, proč k potratům dochází.

5. Jaká je šance, že při dalším těhotenství opět potratím?

Potrat je obvykle jednorázová záležitost, nicméně 4 % párů zažije dva potraty a 1 % párů dokonce tři a více. Tento stav nazýváme jako opakovaný samovolný potrat. Vyšší věk ženy i předchozí potrat zvyšují pravděpodobnost potratu dalšího. Po dvou potratech je šance, že i ten třetí bude mít stejný osud až 25 %, pro čtvrtý až 46 %.

6. Co dělat, když se mě tento problém týká?

Z předchozího výčtu informací je jasné, že je velmi důležité o problému mluvit. Partneři musí překonat nastalý smutek a vyhledat odbornou pomoc, nejlépe ihned. Je totiž velká šance, že lékaři dokážou překlenout zdravotní překážky a dovést pár k vytouženému miminku. 

7. Dá se opakované potrácení řešit IVF léčbou?

Spousta žen si myslí, že nikoliv, ale opak je pravdou. Ženy, které trpí opakovaným potrácením totiž tvrdí, že nemají problém s otěhotněním a nejsou neplodné, tudíž centra pro léčbu neplodnosti nevyhledávají. Je ale potřeba vědět, že reprodukční centra pomáhají párům s širokým spektrem komplikací a jejich cílem je pomoci páru k vytouženému zdravému miminku.

Platí tedy rozhodně neotálet, nebát se a poradit se s reproduktologem. V současnosti již existuje metoda, která umí zjistit genetický stav embrya a zvolit to nejvhodnější pro transfer do dělohy ženy a minimalizovat riziko dalšího potratu. Touto metodou je preimplantační genetický screening, který pár podstoupí v rámci IVF cyklu.

 

REPROMEDA je klinika reprodukční medicíny a preimplantační genetické diagnostiky. Vznikla v roce 1999 jako nové pracoviště zkušených odborníků v oblasti reprodukční medicíny. Tým vede odborný zástupce centra, primář MUDr. Jan Veselý, CSc., dlouholetý odborník na asistovanou reprodukci, a ředitelka centra, MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., členka mezinárodních organizací zabývajících se výzkumem a organizací léčby neplodnosti s využitím genetické diagnostiky. Na kvalitu postupů a procesů dohlíží Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc., člen týmu podílejícího se na narození již zmíněného prvního středoevropského dítěte po mimotělním oplodnění. V roce 2000, celkem 18 let po narození prvního českého dítěte ze zkumavky, se stala právě klinika REPROMEDA prvním pracovištěm ve střední a východní Evropě, kde došlo k těhotenství po užití preimplantační genetické diagnostiky (PGD). REPROMEDA se zaměřuje především na léčbu neplodnosti, darování a uchován vajíček a spermií, preimplantační genetickou diagnostiku a screening a alternativní medicínu v léčbě neplodnosti.