Neplodnost jako civilizační nemoc

Autor: Redakce | Zpravodaj | 29. 8. 2017

Ke snížené fertilitě jsme se dopracovali životním stylem — říkají odborníci

Praha, 30. 8. 2017 (Reprofit) — Obezita, syndrom vyhoření, cukrovka, alergie, chronický únavový syndrom, tyto a další nemoci mají společný jmenovatel jsou civilizační. Poslední dobou k nim odborníci přiřazují také neplodnost. Lidé rodičovství kvůli svému životnímu stylu odkládají, a pak se řada z nich potýká s následky vyššího věku. Pokud k tomu přiřadí stres a sedavé zaměstnání, nová civilizační nemoc je na světě.

Civilizace mění způsob našeho života. Určuje, kde pracujeme, co jíme, jak uvažujeme o svém životě, plánech a cílech. Stravujeme se průmyslově vyráběnými potravinami, jsme pod nadměrným, trvalým stresem a nedostatečně se hýbeme. K tomu současná doba nabízí rozptýlení, téměř nekonečné možnosti výběru zábavy a únik do virtuálního světa. Neslyšíme naše biologické hodiny, neřídíme se přirozenými instinkty. Žijeme ve světě, kde máme pocit, že díky pokroku lze vyřešit téměř vše — že poručíme větru dešti,míní MUDr. Vladimír Marek, praktický lékař z ordinace FamilyMed. Ve své ordinaci se potkává s lidmi, u nichž vyšetřuje zdravotní příčiny problémů s početím. Civilizačním chorobám se říká nemoci z blahobytu. Celosvětové zkušenosti ukazují, že paradoxně větší bohatost vede k nižší porodnosti,“ dodává Marek.

S tím souhlasí expert největší české reprodukční kliniky Reprofit International, MUDr. Štěpán Machač. „Jak to vypadá s plodností českých mužů ukazují i čísla zatímco dříve se za normální považoval spermiogram v objemu 40 milionů spermií na mililitr, nyní je to 15 milionů/ml. Za posledních 25 let klesl počet mužských spermií o 60 %,“ říká MUDr. Machač. Podle statistik se spermiogram každý rok zhoršuje o 1,6 %. Co spermiogram negativně ovlivňuje, je například způsob práce. Počet „sedavých zaměstnání“ roste, v kancelářích tráví lidé až 2 000 hodin ročně. „Tlak na výkon a úspěch skloubený s pocitem, že je třeba využít všech možností, co nám život nabízí, vede k odkládání mateřství i u žen. Jejich vajíčka ale nemládnou, a zatímco v pětadvaceti by se jim možná podařilo bez problémů otěhotnět, o deset let později už to tak hladce nejde,“ vysvětluje MUDr. Machač.

Když už lidé rozhodnou, že budou rodiči, chtějí výsledek hned. „Mnoho pokusů a průzkumů ukázalo, jak moc jsme odtrženi od reality. Nevidíme nikoho umírat, uctíváme technologie. Myslíme si, že když ovládáme telefon, ovládneme i to, kdy počneme, říká MUDr. Marek. Podle MUDr. Machače chodí do reprodukčních klinik stále více párů, kterým se nedaří rychle otěhotnět, a nechtějí čekat. „Jsou přesvědčeni, že jejich potíže vyřešíme, ideálně do 3 měsíců. Chtějí výsledky. Hledají informace na internetu, neustále se dozvídají o nových možnostech, střídají kliniky pídí se po zázračné metodě, která jejich problém okamžitě vyřeší,“ doplňuje MUDr. Machač. Podle něj je v prvé řadě důležité znát přesnou příčinu neplodnosti.

V tuzemsku má problémy s plodností až čtvrtina všech párů. Díky zásahu reprodukčních klinik se v České republice ročně rodí přibližně 5 000 dětí. V mezinárodním srovnání se tak ČR řadí po bok zemím, jako je Finsko, Norsko nebo Švédsko, kde jsou více než 3 % všech narozených dětí počata metodami asistované reprodukce. Podle lékařů je z biologického pohledu ideálním věkem k otěhotnění u ženy 18. až 25. rok.