Nová léčba virové hepatitidy C: účinnost je téměř 100%

Praha, 21. 11. 2017 (Medica Healthworld) – Záludné a velice vážné onemocnění, které může i desítky let probíhat s minimálními příznaky. To je virová hepatitida typu C (HCV). Svým nositelům téměř ve všech případech přivodí fibrózu a mnohým i cirhózu jater, v nejhorším případě selhání jater nebo hepatocelulární karcinom, které mohou bez transplantace vést až ke smrti.

Léčba tohoto virového onemocnění, jehož původce byl objeven teprve v r. 1989, byla ještě nedávno náročná a zdlouhavá. Při terapii založené na podávání interferonů pacienti trpěli nesnesitelnou únavou, bolestmi i psychickými problémy. Často proto raději terapii sami předčasně opustili nebo jim musela být ukončena třeba pro závažné bakteriální infekce nebo poruchy krvetvorby. A ani ti, kteří ji dokončili, neměli zdaleka vyhráno. Vždyť před deseti lety se z HCV uzdravilo jen něco přes 40 procent léčených a ještě před pěti lety max. 60 procent. Tomu je ale konec!

Uplynulo něco málo přes čtvrt století od objevu viru a hepatitida C se stala téměř ve 100 procentech případů vyléčitelnou. Takového pokroku v tak krátkém čase dosud žádná jiná oblast medicíny nedosáhla! A co víc – k úplnému vyléčení stačí po dobu 12 týdnů polykat jednu tabletu jednou denně, to vše bez závažných nežádoucích účinků, které pro mnohé pacienty v minulosti měnily léčbu v peklo. Nejmodernější kombinace dvou účinných látek v jedné tabletě totiž umožňuje velmi cíleně zasáhnout uvnitř viru v přesných okamžicích jeho životního cyklu. Zabrání tak jeho dalšímu množení.

„Úspěšnost moderní léčby HCV je konzistentně vysoká u všech skupin pacientů ať už se v minulosti neúspěšně léčili, nebo jsou léčeni poprvé, navíc bez ohledu na to, s jakým množstvím viru v těle do terapie vstupují, zda jsou po transplantaci jater a podobně,“ říká MUDr. Jan ŠPERL, CSc., koordinátor programu léčby virových hepatitid Kliniky hepatogastroenterologie, IKEM, Praha, a dodává: „Bohužel, po celé republice žije dnes velké množství nemocných s HCV, kteří v důsledku předchozí náročné, ale neúspěšné léčby rezignovali a se svým onemocněním se již jen v tichosti trápí obavami z dalšího osudu a z komplikací. Mnozí po předchozích negativních zážitcích ve strachu z další léčby raději přestali docházet do ambulancí a vypadli tak ze sledování.“

Jeho kolegyně z Kliniky hepatogastroenterologie, IKEM, Praha MUDr. Soňa FRAŇKOVÁ, Ph.D., v této souvislosti zdůrazňuje, že všichni tito nemocní by se měli – i díky sdělovacím prostředkům – dozvědět, že pro ně medicína má nové, účinné a přitom dobře snášené řešení. „Aby byla zachována vysoká kvalita i bezpečnost péče, mohou tyto nejmodernější přípravky léčby HCV podávat pouze vybraná specializovaná centra. Každý nemocný s HCV by měl vědět, že se na ně může obrátit i sám od sebe. Pokud se, dostane do jejich péče, dostane s moderní léčbou i šanci na nový život.“

Věděli jste, že:

• v ČR žije asi 40 000 osob infikovaných HCV a ročně je nově diagnostikováno přibližně 1 000 nových případů

• po celém světě postihuje více než 170 mil. osob, z toho 15 mil. osob žijících v Evropě

• je to nejčastější příčina cirhózy jater (tzv. „tvrdnutí jater“) v Evropě

• cirhóza jater se do 20 let rozvine až u 30 procent osob trpících chronickou HCV

• v důsledku cirhózy jater je v Evropě každoročně zaznamenáno až 170 000 úmrtí

• Evropská unie i Světová zdravotnická organizace považují HCV za jednu z největších zdravotních hrozeb v současné Evropě

• v červenci letošního roku přijal Evropský parlament usnesení, kterým vyzval Evropskou komisi a členské státy EU, aby vypracovaly komplexní plán boje proti HCV, cílem je eliminace infekce v evropské populaci do roku 2030

Seznam pracovišť pro léčbu HCV bezinterferonovými režimy

IKEM, Klinika hepatogastroenterologie, Vídeňská 1958/9, 14021 Praha 4

ÚVN Praha, Interní klinika 1. LF a ÚVN Praha, U Vojenské Nemocnice 1200, 16902 Praha 2

IV. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha, U nemocnice 2, 128 00 Praha 2

REMEDIS s.r.o., Vladimírova 10, 140 00 Praha 4

FN Plzeň, 1. interní klinika, Alej Svobody 80, 304 60 Plzeň Lochotín

FN Olomouc, 2. interní klinika gastro-enterologická a hepatologická

Hepato-gastroenterologie HK s.r.o., Třída Edvarda Beneše 1549, 500 12 Hradec Králové

CKTCH, Transplantační oddělení, Pekařská 53, 656 91 Brno

Pardubická Krajská nemocnice, Infekční oddělení, Kyjevská 44, 532 03 Pardubice

Masarykova nemocnice, Infekční oddělení, Sociální péče 3316 /12A, 401 13 Ústí nad Labem

Slezská nemocnice v Opavě, Infekční oddělení, Olomoucká 86, Opava

FN Brno-Bohunice, Klinika infekčních chorob, Jihlavská 20, 602 00 Brno

FN Motol Praha, Infekční oddělení, V Úvalu 84, 150 06 Praha

FN Hradec Králové, Klinika infekčních nemocí, Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové

Nemocnice České Budějovice a.s., Infekční oddělení, B. Němcové 585/54, 370 01 České Budějovice

Nemocnice na Bulovce, Infekční klinika, Budínova 2, Praha 8

 

Příběhy pacientů

Pan JAN

Hepatitida C mi léta ničila játra – a já o ní vůbec nevěděl!

Panu Janu byla diagnostikována hepatitida C až v 53 letech. Několik měsíců ho trápily oteklé nohy a břicho, kvůli kterým ho jeho praktický lékař poslal do nemocnice v Chomutově. Tam mu vypustili 11 litrů vody z břicha. Po krevních testech už přišel konečný verdikt, hepatitida C (HCV). „Pamatuji si, že poté, co doktor viděl moje sono, padla otázka, zda piju alkohol,“ vzpomíná pan Jan. „Pil jsem přitom naposledy někdy ve dvaceti letech, pak na to nebylo ani pomyšlení, vychovával jsem sám dva syny,“ dodává.

Z Chomutova byl pacient poslán do Mostu k infektologovi, který diagnózu potvrdil a upřímně mu sdělil, že by ho tipoval na těžkého alkoholika nebo bezdomovce. Jeho cesta dále směřovala do pražského IKEM, kde podstoupil další sérii vyšetření, která ukázala cirhózu jater a dvě nádorová ložiska v játrech. Jediné východisko v tu chvíli byla transplantace jater. „Vyberte si, buď tady budete dva roky nebo dvacet“, vzpomíná pacient na větu paní doktorky. „Seděl jsem doma, držel jsem vnuka v náručí a říkal jsem si: Že bych teď měl odejít? Ani náhodou!“

Kde se mohl pan Jan nakazit neví, jedna z možností jsou stomatologické zákroky, které v minulosti dosti podstupovat. Jasná není ani doba, jak dlouho mu HCV ničila játra. „Jakmile mi doktoři řekli, že se dá virem HCV nakazit z pohlavního styku nebo infikovanou injekční stříkačkou, byl jsem z toho úplně vyřízený. Žil jsem normální spořádaný život.“

Poslední letošní březnový čtvrtek se pan Jan dozvěděl, že může na transplantaci čekat až několik měsíců. Stalo se však něco neuvěřitelného – v sobotu ho už volali, že pro něj mají dárce, a do hodiny byl na cestě do IKEM na transplantaci. „Operovali mě přesně v den, kdy se měnil čas o hodinu dopředu. Ani jsem si tu operaci neužil…,“ vzpomíná s úsměvem

Transplantace dopadla dobře, ale pan Jan byl pořád nakažen virem HCV. Necelé tři měsíce po transplantaci mohl začít s léčbou – jednou tabletou denně po dobu 12 týdnů. „O léčbě virové hepatitidy C a jejích nežádoucích účincích v minulosti kolovaly strašidelné zvěsti. S prášky, které jsem užíval, jsem na sobě vůbec nic nepříjemného nepozoroval. Snad jen to, že jsem měl občas menší chuť k jídlu,“ vzpomíná. A ani se mu věřit nechce, že tak krátká doba stačila – a on je ze své virové hepatitidy C, která jej dlouhá léta tiše a skrytě ničila, vyléčen a může zase kvalitně žít.

 

Paní VĚRA

Po dvou marných pokusech o vyléčení dostala k narozeninám ten nejhezčí dárek

Paní Věra (61) žila mnoho let s hepatitidou C, aniž o tom měla tušení. Kvůli zvýšeným hodnotám jaterních testů jí sice nebylo doporučeno užívání antikoncepce, ale jinak kromě občasné únavy žádné podezřelé symptomy nepociťovala. Teprve v roce 2005, kdy po náhlém kolapsu navštívila obvodního lékaře, jí byla v souvislosti s vyšší hodnotou jaterních testů položena otázka, zda v minulosti nedostala transfuzi krve či nepodstoupila operaci. Tehdy si paní Věra vzpomněla, že po porodu druhé dcery v roce 1982 dostala několik transfuzí krve hned od čtyř dárců. Od jednoho z nich dostala také hepatitidu C – připomeňme si, že před rokem 1992 se testování krve neprovádělo, jednoduše proto, že virus, který nemoc způsobuje, byl objeven až v roce 1989 a teprve od roku 1992 se dárci krve na jeho přítomnost začali testovat.

Paní Věra začala docházet do jaterní poradny, kde jí byla po biopsii jater odhalena cirhóza. V roce 2006 podstoupila první interferonovou léčbu hepatitidy C. Celý rok si musela každý týden píchat injekci a denně jíst léky. Léčba naštěstí neměla výraznější nežádoucí účinky, přesto si raději injekce píchala v pátek, aby jí bylo špatně o víkendu a aby s novým týdnem mohla zase fungovat. Když konečně léčbu dokončila, ukázalo se, že množství viru kolujícího v krvi nadějně kleslo. „Paní doktorka říkala, že teď už by se s tím tělo mohlo poprat samo. Ale nepopralo… Virus se v těle zase začal množit a přibývat“

Paní Věra v roce 2008 absolvovala další léčbu. Opět brala celý rok denně léky a píchala si injekce. „Říkala jsem si, že když viru napoprvé v těle ubylo, teď už se to povede úplně. Pořád jsem tomu věřila. Ale ani tentokrát to nevyšlo. Chodila jsem pak co půl roku na kontrolu, a i když bylo prima, že se testy nezhoršují, ani se nezlepšovaly: ‚Pořád tam je, potvora,‘ říkala jsem si. Smířila jsem se s tím, že lepší už to nebude,“ vzpomíná.

V roce 2016 byl paní Věře diagnostikován karcinom prsu. „Po operaci jsem v rámci preventivní onkologické léčby dostala k užívání hormonální léky. Ty jsem měla brát pět let. Bála jsem se, že to má játra nevydrží, a skutečně se po krátké době hodnoty jaterních testů začaly prudce zhoršovat. V poradně jsem se proto zeptala, zda by nebylo lepší nejprve vyléčit játra, a až pak pokračovat s léčbou karcinomu.“ Lékařka jí vysvětlila, že tak jednoduché to přece jen není – ale pak se daly věci díky spolupráci mé onkoložky s infektoložkou do pohybu. „Zavolali mi z IKEM, abych přijela na vyšetření, že by pro mne mohli mít zcela novou léčbu mé hepatitidy C. Zdravá játra že mi po ní sice jako Prométeovi už nedorostou, ale že bych se poté, co by virus z těla zmizel, mohla dostat na relativně normální jaterní hodnoty.“

A tak se paní Věra pustila do boje i potřetí – tentokrát už bez injekcí, jen s jednou tabletou jednou denně. „Už když jsem si po prvním měsíci jela pro další krabičku tablet, mi paní doktorka k mému obrovskému překvapení prozradila, že mám krevní testy úplně čisté. Že tam není nic, žádný virus! Přišlo mi to jako zázrak. Měla jsem ten den narozeniny a byl to ten nejkrásnější dárek, jaký jsem kdy dostala,“ vzpomíná paní Věra a v očích se jí ještě dnes při té vzpomínce lesknou slzy. „Zdálo se mi to neuvěřitelné. Celých 35 let ve mně ta nemoc kouše, a za 4 týdny zmizí…“ Dnes, po ukončení celé 12týdenní léčby, už je jasné, že se z virové hepatitidy C definitivně vyléčila.