Od českého doplňku stravy s bioaktivními fosfolipidy k léku proti rakovině. V USA finišují přípravy pro klinické testování. Vyvíjená látka má potenciál stát se dokonce dvojitým lékem

Praha, 10. října 2018 (Dark Side) – Česko-americký start-up Machavert vědce Jakuba Staszak-Jirkovského vyvíjí z českého doplňku stravy Ovosan lék proti rakovině. Mladý vědec navazuje v prestižních laboratořích v USA na práci svého otce, který se výrobou doplňku stravy s bioaktivními fosfolipidy dlouhá léta zabývá. Dle nejnovějších výsledků výzkumu je stěžejní aktivní látkou v tomto doplňku stravy soubor čtyř fosfolipidů fungujících synergicky. Vývoj vstupuje do fáze, kdy budou účinky vyvíjené látky prověřovány v klinických testech. Dosavadní laboratorní výsledky výzkumu jsou více než slibné: účinná látka nejlépe působila na genovou mutaci, která stojí zhruba za polovinou zhoubných nádorů a má na svědomí nejagresivnější typy rakoviny (např. rakovinu slinivky či plic). Samotná účinná látka má nejen léčivý potenciál, ale v budoucnu může být i dvojitým lékem.

Český nápad zaujal i světové výzkumné kapacity

Doplněk stravy Ovosan je v České republice již dlouhá léta používán jako podpůrný přípravek posilující imunitní systém, který působí regeneračně na poškozené buňky při léčbě rakoviny i v rámci prevence její recidivy. Český vědec Jakub Stazsak-Jirkovský před čtyřmi lety založil společnost Machavert, v níž se snaží z účinných látek Ovosanu vytvořit lék, který by mohl některé typy rakoviny zcela vymýtit. Zakladatel start-upu si pro další vědeckou práci nevybral tento doplněk stravy náhodně. Výrobcem žlutých tobolek je od devadesátých let česká firma Areko, jejímž vlastníkem je Pavel Jirkovský, otec mladého vědce působícího ve Spojených státech.

Vznik nového léku proti rakovině z doplňku stravy s bioaktivními fosfolipidy je na dobré cestě. „Našim vědcům se podařilo ze souboru čtyř bioaktivních fosfolipidů vytvořit nanočástice ve tvaru dutých kapes. Látka nazvaná MP1000 má sama léčivý potenciál, navíc se může stát nositelem další substance a vytvořit tak dvojitý lék. Látka během testování v laboratoři nejúčinněji působila na genovou mutaci KRAS. Ta je strůjcem přibližně poloviny zhoubných nádorů a způsobuje nejagresivnější typy rakoviny, například rakovinu slinivky či plic. Navíc právě na tyto karcinomy zatím mnoho léků není,“ komentuje současný stav výzkumu v USA Jakub Staszak-Jirkovský.

Neobvykle rychlý pokrok ve vývoji potenciálně účinného léku přičítá Jakub Staszak-Jirkovský spolupráci i s hvězdami zabývajícími se onkologií. S jeho společností úzce spolupracuje například Dan Theodorescu, vedoucí medicínského centra Cedars-Sinai v Los Angeles, jednoho z nejprestižnějších v USA. Dále se na výzkumu bioaktivních fosfolipidů podílí také Norman Greenberg, bývalý šéf onkologického vývoje ve společnosti AstraZeneca či Neal Goodwin, který dovedl dvě společnosti působící v tomtéž oboru na americkou burzu Nasdaq.

Zrychlené řízení nebo získání označení přelomové terapie by vstup léku na trh výrazně uspíšilo

Vývoj léku proti rakovině je dlouhodobý proces a přináší svá rizika. Dle dostupných statistik bylo v letech 2011–2015 uvedeno na trh ve Spojených státech 37 nových léčivých prostředků proti rakovině.¹ Jedná se pouze o zlomek vyvíjených onkologických látek, přitom i v neúspěšných případech se jedná o projekty v řádech stovek milionů dolarů. Lék připravovaný ze složek Ovosanu má za sebou velmi úspěšnou fázi testování v laboratořích a vědci mají v plánu ho v brzké době posunout do závěrečné fáze, kterou jsou klinické testy trvající v průměru sedm let. Pokud se to Machavertu podaří, půjde o teprve druhou českou společnost, které se to povedlo.

„Ve druhé polovině roku 2019 si chce Machavert u amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) zažádat o povolení k testování látky s bioaktivními fosfolipidy na lidech. Jde o náročný proces, ale na základě našich dosavadních laboratorních výsledků věřím, že budeme úspěšní a bude to fungovat. Díky tomu, že se jedná o zajímavé terapeutické indikace, můžeme získat i tzv. fast track, tedy zrychlené řízení. Lék by tak teoreticky mohl být na trhu mnohem dříve. Zatímco běžně to trvá zhruba sedm let, při zrychleném řízení by se k prvním pacientům mohl dostat za tři čtyři roky,“ představuje optimistický výhled Jakub Staszak-Jirkovský.

Jak získat potřebných sedm miliard korun? Start-upy je získávají na burze

Zásadní je v tuto chvíli zajistit náročné financování celého projektu. Podle nedávné studie, zabývající se finanční náročností výzkumu a vývoje léků proti rakovině, jsou v polovině případů vyšší než 648 milionů amerických dolarů (14,3 miliardy korun).² Machavert odhaduje, že bude celkem potřebovat sumu v minimální výši 300 milionů dolarů (téměř sedm miliard korun). Aby společnost mohla začít s klinickou studií, musí získat alespoň čtyři miliony amerických dolarů a následné první testy si vyžádají dalších dvacet milionů USD. Právě z důvodu zabezpečení finančních prostředků zvažuje Machavert v horizontu tří let vstup na burzu.