Odborník: Oplocení dálnice proti šíření afrického moru má smysl

Brno 26. června (ČTK) – Oplocení dálnice D1 a D2 na Moravě, které má zabránit migraci divokých prasat na západ, má podle Jiřího Kamlera z Ústavu ochrany lesů a myslivosti na Mendelově univerzitě v Brně smysl. Zabránilo by se tak přirozenému šíření afrického moru prasat, který se objevil na Zlínsku. Podle experta je však při šíření nemoci největší problém člověk, což je poznat z toho, že se ohniska objevují desítky i stovky kilometrů od sebe, řekl ČTK.

O oplocení dálnice usiluje Státní veterinární správa ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic, sdělil dnes na tiskové konferenci v Jihlavě její ústřední ředitel Zbyněk Semerád. Plot primárně zabrání nakaženým prasatům průnik do oblastí, kde nákaza zatím není. Virus je přenosný pouze mezi prasaty, nikoliv mezi jinými zvířaty či člověkem.

Člověk je riziko kvůli tomu, že nákaza se může objevit v domácích malochovech. “Velkochovy jsou zabezpečené tak, že je prakticky nemožné, aby se do nich nákaza dostala. Ale lidé, kteří mají jedno dvě prasata, je nechávají pást třeba v lese, kde se mohou dostat k masu uhynulého nakaženého prasete. Virus velmi dobře a dlouho přežívá v mršinách, obzvláště vysušených,” vysvětlil Kamler.

Jelikož nemoc se na praseti nemusí hned projevit, mohou být produkty ze zabijačky s virem, případně podle Kamlera někteří prase s prvními příznaky rychle zabijí a zpracují. “Potom stačí vzít si něco s sebou na cestu a když se to zkazí, tak to vyhodit někde do příkopu i do koše, kde se k tomu dostanou divoká prasata a nákaza se šíří,” popsal Kamler.

Veterináři dnes také zhodnotili, že soubor opatření, který zvolili k eliminaci nákazy, byl úspěšný. Nákaza se potvrdila u 230 kusů, z čehož byla většina mrtvých, jen 18 bylo uloveno. “Těžko říct, jaké mělo které opatření váhu, ale výsledek hovoří za vše. Zatím je však na vyhodnocení brzy. Myslím, že pokud se neobjeví do podzimu nová nákaza, tak lze říct, že se ji podařilo aktuálně vymýtit. Na podzim už by měla všechna uhynulá zvířata shnít a nebude se z čeho nakazit,” míní Kamler. Poslední nakažené zvíře se našlo v dubnu.

Zdůraznil však, že nelze předpokládat, že by se nákaza nemohla do Česka vrátit. Nedaří se podle něj snížit stavy divočáků, i když se v části republiky za ulovený kus platilo zástřelné. Musely by se také pravděpodobně zlikvidovat malochovy prasat. A aby nemohl nákazu převážet člověk, musela by existovat ‘železná opona’, tedy taková kontrola na hranicích, která by nedovolila lidem převážet nic, co by mohlo nákazu obsahovat. “To je ale nereálné,” uvedl Kamler.

V Česku se však podařilo nákazu zvládnout nejlépe ve střední a východní Evropě. Podle Semeráda je nyní rozšířená v Maďarsku, na pomezí Ukrajiny a Rumunska. V Polsku se podle něj řeší až na pětině území.

mei sd