Revmatici a lupénkáři žádají časnější přístup k moderní léčbě

Praha, 4. září 2018 (Revma Liga ČR) – Nemocní s revmatoidní artritidou nebo lupénkou se u nás k moderním biologickým lékům dostávají pozdě. Česko v počtu léčených pacientů zaostává deset let za zbytkem Evropy. Na situaci upozornily společně pacientské organizace Revma Liga ČR a Spolek psoriatiků a atopických ekzematiků (SPAE). V červnu o tomto stavu informovali otevřeným dopisem ministra zdravotnictví, odborné lékařské společnosti, pojišťovny a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). V pondělí 3. září o tom diskutovali všichni aktéři u kulatého stolu na Ministerstvu zdravotnictví.

Cílem pacientských organizací je zajistit, aby se moderní biologická léčba dostala k většímu počtu pacientů už v časnějších stádiích onemocnění. Je také potřeba zabezpečit dostatečné rozpočty pro specializovaná centra, která mohou tyto léky předepisovat. Současná situace má za následek dlouhodobé snížení kvality života tisíců nemocných.

„Je nutné rozšířit indikační kritéria úhrady pro revmatické a dermatologické diagnózy, která jsou už deset let zastaralá a umožňují biologickou léčbu jen pacientům v nejtěžším stupni onemocnění. A to i přes to, že léky jsou pro časnější stádia registrované, jejich cena zároveň dlouhodobě klesá. Lékaři dnes nemohou léčit podle mezinárodních doporučených postupů. Konkrétně u revmatoidní artritidy máme dnes nastavená nejpřísnější kritéria v celé Evropě,“ vysvětlila předsedkyně Revma Ligy ČR Edita Müllerová.

Česko v léčbě biologickými léky zaostává za zbytkem Evropy

V České republice žije kolem 265 tisíc pacientů s lupénkou, z toho zhruba 61 tisíc lidí se potýká s těžkou formou nemoci. Biologickými léky bylo v roce 2017 léčeno zhruba 1680 pacientů. To jsou méně než tři procenta ze všech, kterým by léčba mohla pomoci. „Ze statistik vyplývá, že pacienti u nás dostanou biologickou léčbu až po více než dvaceti letech trvání nemoci nebo po deseti letech nezhojené psoriázy,“ uvedl prezident SPAE Josef Pohůnek.

Podobně je tomu i v případě revmatoidní artritidy, se kterou se u nás potýká kolem 69 tisíc nemocných. Biologickými léky je léčeno zhruba 3500 pacientů s vysokou závažností nemoci, to je pět procent nemocných. V jiných zemích Evropské unie je to deset až třicet procent. Například v Německu je to u revmatoidní artritidy 19 procent pacientů, ve Španělsku 15 procent a ve Velké Británii dokonce 34 procent nemocných.

Závěry kulatého stolu

Z kulatého stolu vyplynulo, že Všeobecná zdravotní pojišťovna záležitosti související s léčbou pacientů s revmatoidní artritidou ve střední aktivitě onemocnění řeší. V současné době probíhají jednání mezi zdravotními pojišťovnami a držiteli rozhodnutí o registraci o stanovení úhrady v této indikaci. „Vnímáme medicínskou potřebu zvýšit dostupnost biologické léčby pro pacienty v dřívějších stádiích nemoci. Prioritou pojišťovny je zajistit komplexní léčbu a její dostupnost pro všechny pacienty indikované k léčbě,“ uvedla ředitelka Odboru léčiv a zdravotnických prostředků VZP MUDr. Alena Miková.

„Pokud budou jednání úspěšná, můžeme očekávat vydání hodnotící zprávy SÚKL o stanovení cen a úhrad pro střední závažnost revmatoidní artritidy do konce tohoto roku. V současné době probíhají tři řízení, z čehož jedno je k rozhodnutí nejblíže,“ shrnula Müllerová. Podle hodnotící zprávy SÚKL by mohlo být do pěti let se středně těžkou RA léčeno biologickými léky zhruba 1500 pacientů.

„V případě psoriázy jsme teprve na začátku. SÚKL nyní vede řízení o stanovení úhrady ve střední závažnosti u jednoho z biologických léků. To by mohlo znamenat průlom v indikaci, ale budou potřeba ještě další jednání,“ doplnil Pohůnek.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch k tomu dodal: „Jsem rád, že mohlo dojít k diskuzi zúčastněných stran a že jsou v této věci pacientské organizace aktivní. Obě organizace jsou zároveň členy Pacientské rady, která působí jako poradní orgán ministra zdravotnictví, to potvrzuje, že zpětná vazba od pacientů je pro nás velmi důležitá. Ministerstvo sleduje aktivity v této oblasti průběžně a problematiku inovativní léčby řeší především ve skupině cen a úhrad, která se intenzivně zabývá systémovým řešením vstupu léčivých prostředků do úhrady z veřejného zdravotního pojištění.“