Revmatoidní artritida propuká často v mladém věku
Praha, 11. října 2016 – Zákeřná nemoc napadá klouby v těle, způsobuje chronický zánět a může vést až k trvalé invaliditě – s revmatoidní artritidou se potýká přes 85 tisíc Čechů. Ročně si tuto diagnózu vyslechnou až 4 tisíce nových pacientů. Choroba přitom často propuká už v mladém věku. První příznaky se objevují mezi 30. až 50. rokem života. Nadějí pro pacienty je včas zahájená léčba, která dokáže zabránit dalšímu poškození kloubů. Na aktuální výzvy v léčbě nemoci upozorňuje organizace Revma Liga ve spolupráci s Ústavem lékového průvodce u příležitosti Světového dne artritidy 12. října.
„Revmatoidní artritida je zánětlivé autoimunitní onemocnění. To znamená, že imunitní systém člověka napadá klouby vlastního těla a vyvolává chronický zánět, který je trvale poškozuje. Zatím neumíme popsat přesné příčiny, proč se tělo takto zachová. Roli mohou hrát dědičné faktory, spouštěčem může být prodělaná infekce, nebo třeba kouření,“ upřesňuje předseda České revmatologické společnosti ČLS JEP, prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc.
Revmatoidní artritida se projevuje ztuhlostí a bolestivými otoky. Postihuje drobné klouby na rukou a zápěstí, napadá ale také velké klouby – ramena, kolena, kyčle nebo krční páteř. Může zasáhnout i vnitřní orgány nebo oči. Nemoc zatím nelze vyléčit. Pomocí moderní léčby, včetně biologických léků, dnes však lékaři umí výrazně zmírnit její příznaky. „V nejnovějších doporučeních odborné společnosti hovoříme o tzv. principu „léčby k cíli“. V praxi jde o to, že musíme pacienta začít léčit intenzivně už v začátku nemoci a pravidelně sledovat aktivitu choroby. Snažíme se postupně nasadit všechny dostupné prostředky, abychom nemoc co nejrychleji dostali do bezpříznakového období neboli remise. Jen tak můžeme zabránit dalšímu poškození kloubů,“ shrnuje prof. Vencovský.
Předsedkyně pacientské organizace Revma Liga ČR, Edita Müllerová, zároveň upozorňuje, že v tomto modelu léčby je klíčové také aktivní zapojení pacienta. „Rozhodnutí o léčbě by mělo být výsledkem vzájemné diskuze lékaře a pacienta. Lékař by měl pacientovi vysvětlit všechny možnosti a probrat s ním přínosy a rizika léčby. Rozhodnutí by mělo být sdílené a pacient by měl tento přístup vyžadovat,“ říká Müllerová.
Z výsledků dotazníkového šetření Revma Ligy, do kterého se od března letošního roku zapojilo 246 revmatických pacientů, vyplývá, že model sdíleného rozhodování není v tuzemsku příliš zažitý. Například jen ve 46 % případů nabídl lékař pacientovi více možností léčby. Možnosti požádat o názor druhého lékaře někdy využilo jen 41 % pacientů. „Oproti západním zemím u nás stále přežívá přístup, kdy komunikace ze strany lékaře není vždy zcela otevřená a informace úplné. Na druhou stranu mnohdy chybí také vůle ze strany pacientů, aby na sebe převzali odpovědnost za rozhodování o své léčbě. Cesta k vzájemnému partnerskému vztahu tak vyžaduje odlišný přístup na obou stranách,“ dodává Müllerová.
Podle náměstkyně ministra zdravotnictví Lenky Tesky Arnoštové hrají v tomto procesu důležitou roli právě pacientské organizace: „Jedním z hlavních úkolů, kterého jsem se ze své pozice ujala, je nastavení efektivní spolupráce státní správy s pacientskými organizacemi a jejich podpora. Pacientské organizace totiž mají v systému zdravotní a sociální péče nenahraditelnou roli. Poskytují nezbytné informace a podporu pacientům i jejich blízkým, motivují k aktivnímu přístupu k léčbě a vlastnímu zdraví, umožňují sdílení zkušeností a rad mezi pacienty, zvyšují povědomí o jednotlivých onemocněních, životě s nimi i o důležitosti prevence. V současné době se na Ministerstvu zdravotnictví konají pravidelná setkání s pacientskými organizacemi, pro jejich podněty byla zřízena zvláštní e-mailová adresa propacienty@mzcr.cz. Komunikací s pacientskými organizacemi se nyní nově intenzivně zabývá tým vyřizující jednotlivé podněty,“ vysvětlila náměstkyně Lenka Teska Arnoštová.
Pacientská organizace Revma Liga má dnes přes 380 členů a působí v osmi regionálních klubech. „V letošním roce slaví Revma Liga dvacet pět let let od svého vzniku. Za tu dobu se nám podařilo navázat úzkou spolupráci s odbornou společností a lékaři, ale také s dalšími zdravotnickými subjekty v Česku a v zahraničí. Naším cílem je poskytovat pacientům zázemí a podporu, ale také upozorňovat na aktuální témata v léčbě revmatických nemocí. Ve spolupráci s Českou revmatologickou společností jsme v letošním roce vydali průvodce léčbou tzv. White Paper, který poskytuje ucelený a aktuální pohled na léčbu revmatoidní artritidy nejen pro pacienty. Informovaný a aktivní pacient je totiž hlavním klíčem k úspěšné léčbě,“ doplňuje Müllerová
Na nemoc upozorňuje také společná kampaň pacientské organizace Revma Liga a Ústavu lékového průvodce s názvem Revma výzva – druhé podání. Symbolem kampaně se staly speciální rukavice, které umí simulovat postižené ruce revmatika. Jako první si rukavice na kameru vyzkoušela náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová, která tak symbolicky podpořila revmatiky. Více informací o kampani Revma výzva najdete na www.revmavyzva.cz
U příležitosti Světového dne artritidy se dále uskuteční akce Revmaden, která je letos zaměřena na Bechtěrevovu chorobu. Akce proběhne v sobotu 15. října v Praze (OC Chodov) a Ostravě (Avion Shopping Park) od 10 do 18 hodin. Lidé se tady mohou ve speciálním stánku nechat zdarma otestovat a konzultovat svoje potíže s revmatology.
Kontakt pro média: Jana Běhalová, 734 875 400, jana.behalova@mhw.cz
Revma Liga ČR – společnost lidí s revmatismem, jejich rodinných příslušníků a přátel. Cílem společnosti je již více než 25 let zvyšování povědomí o revmatických chorobách. Členové Revma Ligy bojují za plnohodnotný a rovnoprávný život zdravotně postižených a vytvářejí pro ně regionální kluby po celé České republice. Revma Liga spolupracuje s mezinárodními organizacemi stejného zaměření v zahraničí a její činnost podporují lékaři a zdravotníci.
Ústav lékového průvodce – nezávislá nezisková organizace, která vznikla na základě potřeby pacientů, lékařů a dalších aktérů ve zdravotnictví. Hlavním cílem Ústavu lékového průvodce je komunikovat problémy spojené s bezpečným užíváním léků, prosazovat zlepšení lékové politiky a dostupnost léčby pro pacienty.