Rozhovor s doc. MUDr. Rastislavem Maďarem: Chřipka není banální viróza, počet úmrtí na ni každoročně převyšuje množství obětí dopravních nehod

Autor: Redakce | Zpravodaj | 4. 11. 2018

Praha, 5.11.2018

Je onemocnění chřipkou vážné a projevuje se u všech stejně? Existuje nějaká spolehlivá forma prevence? To se dozvíte z rozhovoru s doc. MUDr. Rastislavem Maďarem, Ph.D., MBA, FRCPS, který se stal odborným garantem kampaně „Přežil jsem chřipku“ probíhající pod záštitou Rady seniorů ČR. Jejím cílem je informovat ohroženou skupinu seniorů o rizicích této nemoci a důležitosti očkování proti ní.

1. Lze chřipku považovat za vážné onemocnění?

Chřipka rozhodně není jen banální viróza, jak se mnoho lidí mylně domnívá. Vyčerpává organizmus, oslabuje lokálně i celkově imunitní systém, vede k dekompenzaci jiných již předtím existujících nemocí, ale i sama o sobě způsobuje dlouhodobé až doživotní problémy. Počet úmrtí na toto onemocnění je v ČR každoročně násobně vyšší než počet obětí dopravních nehod.

2. Kdy se chřipka vyskytuje nejčastěji?

Chřipková sezóna formálně začíná ve 40. kalendářním týdnu, významný nárůst nakažených však obvykle pozorujeme mezi prosincem a únorem. Po prvním vrcholu epidemie se v některých letech objevuje koncem zimního období ještě druhý.  

3. Projevuje se chřipka u všech stejně?

Základními příznaky jsou horečka, velká únava, bolest hlavy, svalů a kašel, ty jsou podobné u všech. U rizikových skupin populace, hlavně u chronicky nemocných a starších osob, pacientů s oslabenou imunitou, těhotných žen, obézních lidí a nejmenších dětí může dojít k těžkému zápalu plic nebo jiným komplikacím.

4. Existuje v případě tohoto onemocnění nějaká možnost prevence?

Každý z nás by měl dlouhodobě pracovat na posilování své imunity správnou životosprávou s dostatečným příjmem vitamínů, aktivním pohybem, pravidelným cvičením, případně i otužováním. V rizikové sezóně je důležité dbát na hygienu rukou a na vrcholu epidemie se vyhýbat přelidněným prostorům. To všechno jsou však jen nespecifická opatření. Jedinou specifickou ochranu před konkrétním virovým původcem nám poskytne včasné preventivní očkování. Doporučuji využít novou možnost protekce jedním vpichem až proti čtyřem typům viru chřipky, kterou poskytují moderní tetravalentní vakcíny.

5. U koho je očkování proti chřipce zásadní?

Především u již zmíněných rizikových skupin populace. Osoby 65leté a starší, stejně jako pacienti léčení kvůli závažné chronické nemoci srdce a cév, dýchacích cest, ledvin, cukrovce, s odstraněnou slezinou nebo po transplantaci krvetvorných buněk mají nárok na očkování proti chřipce zdarma.

6. Jaká je míra účinnosti očkování proti chřipce?

Míra účinnosti záleží zejména na výkonnosti vlastního imunitního systému. V rámci vakcinace do těla podáme antigeny a tělo si tvoří vlastní protilátky. Pokud je výkonnost imunitního systému nižší, vytvoří se jich méně. I tak to však má velký smysl, očkování totiž zmírní průběh nemoci, sníží pravděpodobnost hospitalizace a významně klesne také riziko úmrtí.  

7. Jaký je váš názor na možnost zařadit očkování proti chřipce mezi ta povinná?

Obecně není princip povinnosti u očkování blízký asi nikomu. Bylo by mnohem lepší, kdyby si všichni přínos specifické ochrany svého zdraví uvědomovali sami a dobrovolně, jako je tomu v mnoha jiných vyspělých zemích. Každoroční epidemie způsobují obrovské finanční škody, nejhorší jsou však zbytečné ztráty na lidských životech. Kde by ale povinnost být mohla, je u zdravotníků, kteří jsou v kontaktu s pacienty. Samozřejmě jen u těch, kteří by neměli zdravotní kontraindikaci. V prestižních zdravotnických institucích ve světě tomu tak je a v našich centrech očkování a cestovní medicíny je očkování proti chřipce rovněž povinné pro všechny lékaře i sestry. Zdravotníci by měli jít ostatním příkladem. Navíc jinak mohou své rizikové pacienty nakazit a ohrozit na životě.

8. Někteří lidé tvrdí, že očkování proti chřipce je kontraproduktivní, protože po vakcinaci zaznamenali vyšší míru onemocnění. Co je na tom pravdy?

To pravda rozhodně není, z medicínské stránky to nemá žádné opodstatnění. Pokud se někdo nechá očkovat pozdě, již v době probíhající epidemie, nemusí se nemoci vyhnout. Vyšší míra onemocnění či zhoršení průběhu po vakcinaci jsou však nonsens. Je tomu přesně naopak.

 

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS

  • specializace v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí, nemocničních nákaz, cestovní a tropické medicíny
  • spolupracovník Královské lékařské akademie Velké Británie a Severního Irska
  • vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty OU v Ostravě
  • člen atestační komise a předseda komise pro státní rigorózní zkoušky
  • předseda lékařské rady center očkování a cestovní medicíny
  • předseda Koalice pro podporu očkování