Sezóna klíšťové encefalitidy je opět zde

KLINIKA INFEKČNÍCH, PARAZITÁRNÍCH A TROPICKÝCH NEMOCÍ

Praha, 5. března 2019 (Nemocnice Na Bulovce)

Z aktuálních dat Státního zdravotního ústavu vyplývá, že v roce 2018 bylo v České republice zaznamenáno 712 případů klíšťové encefalitidy, což je nejvíce za posledních sedm let. Prevenci formou očkování v České republice využívá pouze 25 % populace, zatímco v sousedním Rakousku je to zhruba 85 % a v Německu 43 %.

„V roce 2018 bylo evidováno 712 případů klíšťové encefalitidy, což je zvýšení o 100 % oproti roku 2015. K meziročnímu nárůstu počtu nakažených klíšťovou encefalitidou došlo zejména v krajích Moravy a Slezska, kde nejvíc případů zaznamenali v Jihomoravském a Olomouckém kraji. Klíšťata jsou aktivní, jakmile průměrná teplota stoupne nad pět stupňů Celsia a skončí přízemní mrazy, je tedy možné klíšťata vzhledem k aktuální předpovědi počasí očekávat již nyní,“ říká MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce v Praze.

Počet případů klíšťové encefalitidy (2015 až 2018)

I když počty případů klíšťové encefalitidy v České republice stoupají, míra proočkovanosti se za poslední období více méně nezměnila. To potvrzuje i MUDr. Roháčová, která uvádí: „Proočkovanost proti tomuto onemocnění u nás zůstává řadu let stejná a dle nejnovějších průzkumů činí 25 %. Počet případů klíšťové encefalitidy ale stále stoupá. V jiných evropských zemích reaguje místní populace na nárůst počtu nemocných logicky zvýšeným zájmem o očkování, což ji chrání před dalším zhoršováním situace a před nárůstem nemocnosti.“ Procento očkovaných je vyšší i v dalších zemích, v nichž se infikovaná klíšťata objevují na velké části území. Předběhlo nás i Německo, Lotyšsko, Estonsko nebo Slovinsko. Dlouhou tradici má očkování také v Rakousku.

Proč je očkována pouze čtvrtina obyvatel?

V naší zemi existuje velký rozdíl mezi informovaností obyvatel o dostupnosti očkování a počtem těch, kteří tuto metodu prevence klíšťové encefalitidy skutečně využívají. Mezinárodní průzkum z loňského roku ukázal, že důvodem nízké proočkovanosti je mimo jiné stále přetrvávající pocit, že se nás klíšťová encefalitida netýká, protože se nenacházíme v rizikové oblasti. Přitom Česká republika patří k zemím s nejvyšším výskytem případů v Evropě. „Klíšťata mají v oblibě vlhké prostředí smíšených lesů, trav apod. Mohou se však vyskytovat také na okrajích měst nebo i v městské zástavbě, obecně tam, kde jsou parky a zeleň,“ vysvětluje MUDr. Hana Roháčová, Ph.D.

Očkování proti klíšťové encefalitidě sice není hrazeno, ale pojišťovny na něj v ČR přispívají v rámci preventivních programů až do výše 1 500 korun ročně (jedna dávka stojí okolo 800 Kč). S očkováním proti klíšťové encefalitidě je možné začít kdykoli v průběhu roku. Zimní měsíce umožňují využít základní očkovací schéma, kdy se druhá dávka aplikuje 1–3 měsíce po první dávce (ochranný efekt se dostavuje 14 dní poté) a třetí za dalších 5–12 měsíců. Na jaře a v letních měsících je možné využít tzv. zkrácené vakcinační schéma. Účinnost vakcíny není celoživotní, doporučuje se přeočkování po třech letech a v dalším období pak po třech až pěti letech podle věku očkovaného a použité vakcíny.

Jak poznat klíšťovou encefalitidu?

Klíšťová encefalitida probíhá v několika fázích. Onemocnění nejprve připomíná chřipku a po několika dnech zdánlivého klidu nastoupí silné bolesti hlavy, světloplachost, závratě, horečka, třes a zvracení. Na rozdíl od lymeské borreliózy není možné klíšťovou encefalitidu vzhledem k tomu, že se jedná o virové onemocnění, léčit antibiotiky. Možné je pouze tlumení projevů nemoci (horečka, bolest, zvracení, zmírnění otoku mozku apod.). Následkem přitom může být i smrt. Nejvhodnější ochranou před dlouhodobými následky, mezi které patří dlouhotrvající obrna končetin, postižení nervů či porucha sluchu, je očkování. S vážnými následky klíšťové encefalitidy má zkušenost i pacientka Petra, která se od konce léta 2017 až dodnes potýká se zdravotními problémy.

Pacientský příběh paní Petry (30 let):

• Klíště přisáté tři týdny před začátkem potíží.
• Pacientka vyšetřena na jiném pracovišti pro silné bolesti hlavy trvající dva dny, dále zvracení, zimnice, třesavky. Pro podezření na lymskou borreliózu ordinováno antibiotikum.
• 25. 9. 2017 přijetí na Kliniku infekčních, parazitárních a tropických nemocí (KIPTN) Nemocnice Na Bulovce. Pacientka je mírně zmatená, má horečku 39 oC, cítí slabost, má pozitivní známky dráždění mozkových blan.
• Nález nehnisavého zánětu, laboratorně potvrzena klíšťová meningoencefalitida.
• Od 27. 9. 2017 rozvoj levosranné obrny horní končetiny, postupně narůstání slabosti a porucha vědomí.
• Poruchy vědomí, dýchání a polykání, bylo nutno zavést umělou plicní ventilaci.
• 1. 10. 2017 klonické křeče, zhoršuje se neurologické postižení až do obrny všech čtyř končetin. Došlo k poruše polykání s nutností zavedení sondy do oblasti žaludku.
• Postupné obnovování základních životních funkcí.
• 13. 11. 2017 ukončení hospitalizace na KPITN.
• Při propuštění bez pohybu dolních končetin, pacientka přeložena do rehabilitačního ústavu Kladruby.
• Při intenzivní rehabilitaci zlepšena pohyblivost horních končetin, postupně obnovována i na dolních končetinách, nicméně stále je pohyb možný pouze na invalidním vozíku.

Nejčastější mýty

Mýtus: „ Na zahradě u domu mi žádn é nebezpečí od klíšťat nehrozí.“

Fakta: Na skutečnost, že klíšťata se běžně vyskytují i v městské zástavbě (zahrady, parky, dětská hřiště), každoročně upozorňují hygienické stanice, které monitorují výskyt těchto roztočů ve městech. Odborníci upozorňují, že klíšťata se mohou vyskytovat i na zahradách, zejména v místech, kde je vyšší tráva nebo nahromaděné listí.

Mýtus: „Vždy, když jdu do lesa, vezmu si vitamí n B, ten m ě př ed kl íšťaty ochrání.“

Fakta: Vliv vitamínu B proti klíšťatům a dalším členovcům nebyl nikdy medicínsky prokázán, rozhodně se nelze na takovou „ochranu“ spoléhat.

Mýtus: „ Jsem v dobr é kondici a nebývám nemocný . Kl íšťová encefalitida by u mě proběhla bez následků.“

Fakta: Klíšťová encefalitida může postihnout každého bez ohledu na věk a mnohdy zanechává doživotní následky. U osob starších 55 let mívá onemocnění závažnější průběh a riziko trvalých následků je u nich větší než u pacientů mladších věkových kategorií.

Mýtus: „ Očkování nen í potřeba – pokud se nakazím klíšť ovou encefalitidou, l éčba je snadná.“

Fakta: Při tomto onemocnění mohou lékaři používat pouze podpůrnou léčbu v závislosti na typu a závažnosti příznaků. Specifická antivirová léčba totiž neexistuje a antibiotika lze užívat pouze na bakteriální infekce. Onemocnění může mít závažný průběh i následky (přibližně u 30–60 % případů mohou být následky dlouhodobé nebo i trvalé). I po vyléčení může pacient trpět bolestmi hlavy nebo dokonce částečnou obrnou. U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci mohou vyvinout obrny nervů, může dojít k selhání životně důležitých center a ke smrti.