Problémy s dýcháním mohou podle lékařů ukazovat na srdeční onemocnění

„Srdeční selhání je závažné onemocnění, při kterém srdce nezvládá dostávat do těla dostatečné množství krve, a ta se hromadí na nesprávných místech. Nejnápadnějším projevem nemoci je dušnost, při níž krev městná v plicním řečišti a znemožňuje plicím správné fungování,“ uvedl Krejčí, jenž je i předsedou České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti. Dušnost se při srdečním selhání často objevuje v noci. „Když pacient ulehne do postele, třeba po hodině se mu najednou zhorší dýchání. Musí se posadit, a poté se mu uleví,“ dodal. Kromě zadýchávání jsou typickým příznakem srdečního selhání také otoky dolních končetin, přibírání na váze nebo únava.

V Jihomoravském kraji žije asi 42.000 lidí se srdečním selháním. V celém Česku jich je více než 400.000. Do budoucna očekávají odborníci strmý růst počtu pacientů, a to s ohledem na nezdravý životní styl i stárnutí populace. Věk je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů. Ohroženi jsou také lidé, kteří jsou obézní, mají cukrovku, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, prodělali infarkt myokardu nebo trpí onemocněním ledvin.

Navzdory tomu, že senioři patří do rizikové skupiny, není u nich srdeční selhání vždy správně diagnostikováno. „Pacienti nebo jejich lékaři mnohdy svádí zdravotní problémy na to, že jde o potíže spojené s pokročilým věkem, takže jim dále nevěnují pozornost,“ míní kardiolog. Praktický lékař by měl u člověka s dušností udělat test natriuretických peptidů, což je velmi senzitivní ukazatel pro odhalení příčiny. „Pokud bude jejich hladina nízká, problémy s dýcháním mají pravděpodobně jinou příčinu, například plicní onemocnění. Vysoká hladina naopak svědčí pro možné srdeční selhání. V těchto případech by praktický lékař měl pacienta poslat ke kardiologovi,“ doplnil. Včasná diagnostika je klíčová pro omezení množství hospitalizací. Po nich je zásadní následná péče specialisty.