Ve většině krajů za pět let ubylo lékáren, komora…

„Naším cílem je, aby lékárny byly odměňovány spravedlivě, ne podle toho, jak levné nebo drahé léky vydávají. Systém by měl být nastavený tak, aby lékárny dokázaly udržitelně financovat svůj provoz,“ řekl Krebs.

V současné době mají lékárníci úhradu ze zdravotního pojištění za každou vydanou položku na receptu, takzvaný signální výkon, a mají podíl na ceně léků. Z částky, kterou stojí lék, je podle zástupců komory asi dvě třetiny cena výrobce, čtvrtina jde lékárně a distributorovi léčiv a necelá desetina je odvedená státu jako DPH. Společná přirážka lékáren a distributorů tvoří nižší podíl u dražších léků, vyšší u levnějších.

Celkové náklady systému veřejného zdravotního pojištění se mezi roky 2012 a 2021 téměř zdvojnásobily, předloni byli přes 404 miliard korun. Částka vydaná na léky na předpis se ve stejném období zvýšila z 36,1 miliardy korun na 38,5 miliardy, tedy o 6,7 procenta. Podle prezidenta komory se tak snížil reálný příjem lékáren ze zdravotního pojištění o více než 20 procent, vliv hrála i inflace nebo vyšší náklady na provoz lékáren včetně nájmů nebo mezd.

Stát ani zdravotní pojišťovny podle zástupců komory nezohledňují další úkony, které kromě samotného výdeje léků lékárny provádějí, například kontrolu balení léků k odhalení padělků, kterou zavedla EU, nebo zpětný odběr prošlých léčiv, které stát požaduje z ekologických důvodů.

V roce 2010 bylo v Česku podle údajů ve výroční zprávě komory asi 2400 lékáren, jejich počet rostl do roku 2014, kdy se zastavil na 2601. Do roku 2021 jich pak ubylo více než sto, poslední tři roky jich vždy zhruba stovka zanikla a vznikalo méně nových. Zavedeno by podle komory mělo být pravidlo, že průměrně by měla být lékárna na 3000 obyvatel, druhá by měla být povolená jen v obcích nad 6000 obyvatel a ne blíž než 500 metrů od první.

V posledních pěti letech, ze kterých jsou dostupná data, ubývaly lékárny ve všech krajích kromě Prahy a Středočeského kraje. Nejvíc mizely v Moravskoslezském kraji (26) a pak v krajích Ústeckém, Libereckém a Olomouckém (11). Největší úbytek v okrese bylo 14 lékáren na Ostravsku, sedm na Karvinsku a Olomoucku nebo šest na Liberecku. Naopak nejvíc přibylo šest lékáren v okrese Praha-východ a pět v okresech Benešov, Vsetín a v Praze.

Podle komory vznikají hlavně lékárny ze sítí velkých řetězců, soukromníci nové otevírají méně. Na zavírání lékáren má podle ní kromě ekonomických potíží vliv také věk lékárníků, do důchodu odchází silné ročníky, které lékárny privatizovaly v 90. letech.

Počty lékáren v ČR:

Počty lékáren v krajích:

zdroj: Výroční zpráva ČLnK za rok 2021