Psychoterapie by mohla být vázanou živností, stát chce kontrolu…

Podnikatelé mohou podle zákona většinu živností provozovat na základě ohlášení živnostenskému úřadu a zaplacení správního poplatku. U živností vázaných, kterých je 35 vyjmenováno v příloze zákona, musí doložit odbornost. Je mezi nimi například provozování oční optiky, autoškoly, zeměměřičské práce, drezúra zvířat nebo psychologické poradenství.

Psychoterapie je v současné době živností volnou, kde není třeba vzdělání nijak prokázat. „V důsledku dosavadní neexistence příslušné legislativní úpravy jsou řádově tisíce lidí nuceny poskytovat tuto péči nejčastěji na živnostenský list Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků,“ popsal předseda pracovní skupiny k zajištění dostupnosti psychoterapie, psychoterapeutických a psychosociálních intervencí ministerstva zdravotnictví Daniel Krejcar.

Stát podle něj nemá nástroje na to, jak odbornost poskytovatele zajistit. Podle odborné společnosti proto nemůže garantovat, že na systému neparazitují „šarlatáni“ bez vzdělání.

Podle předsedkyně Psychiatrické společnosti ČSL JEP Simony Papežové je třeba definovat podmínky psychoterapie poskytované zdravotníky a odlišit ji od psychoterapeutického poradenství poskytovaného jinými profesemi. „Jednou z podmínek bylo zajištění vzdělání pro psychology a psychiatry, které umožní rozšíření sítě poskytovatelů psychoterapie jako léčebné metody poskytované ve zdravotnictví,“ uvedla.

Vázaná živnost by stanovila kritéria, která musí poskytovatel péče splňovat. „Budou například stanoveny obory vysokoškolského studia, které jsou pro tuto živnost relevantní, jako jsou například sociální práce, učitelství nebo teologie a podobně,“ popsal Krejcar. Dalším požadavkem bude absolvované vzdělání ve státem akreditovaném vzdělávacím programu a také potřebná praxe.

Zdravotní pojišťovny platí psychoterapii poskytovanou zdravotníky. Mimo tento systém funguje asi 1200 terapeutů, kteří pečují zhruba o 40.000 lidí. Tito klienti vynaloží ze svých peněz na psychoterapii asi půl miliardy korun ročně.

V posledních letech se s psychickými obtížemi potýká více lidí. Studie Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) ukázala, že proti roku 2017 stoupl výskyt duševních poruch z 20 na více než 30 procent. Počet lidí s depresí a sebevražednými myšlenkami vzrostl třikrát, s úzkostnými poruchami dvakrát. Prokázané potíže přitom významně souvisely s obavami o zdraví či živobytí kvůli pandemii. Další psychické potíže lidem působí válka na Ukrajině, podle průzkumu se s příznaky úzkostí či deprese potýká 45 procent příchozích uprchlíků.