Studie: České zdravotnictví není připraveno na další krize, jako byl covid

Na prvním místě žebříčku se stejně jako loni umístilo Norsko se 73,1 bodu, za ním pak skončily Nizozemsko a Švédsko. Nejhorší bylo se 42,5 bodu Bulharsko. Výsledky studie podle jejích autorů ukazují, že nejlépe jsou připraveny čelit výzvám v oblasti zdravotnictví státy s pozitivním přístupem k inovacím, které investují do zdravotní péče a prevence a vyznačují se stabilním vedením. Hodnotí se například i průměrná délka setrvání ministra zdravotnictví ve funkci. ČR je s 1,4 roku čtvrtá nejhorší v EU.

Studie vychází z 38 ukazatelů, jako jsou například výdaje zemí na prevenci, dostupnost zdravotní péče nebo užívání návykových látek. “Pokud se zaměříme na oblast střední a východní Evropy, nevede si ČR zas tak špatně. Naopak společně se Slovinskem a Chorvatskem jsou na tom tyto státy nejlépe. Ani jedna země ale nedosahuje průměru EU. Bulharsko, Polsko a Lotyšsko se umístily na nejnižších příčkách, což zde ukazuje na přetrvávající problémy,” uvedl v tiskové zprávě Martin Smatana, autor indexu HRI.

Jedním z důvodů nižšího hodnocení ČR je vysoká spotřeba alkoholu. Přestože Češi nejsou již podle statistik největšími pijáky alkoholu v Evropě jako v roce 2022, spolu s Rakouskem a Rumunskem se dělí o třetí příčku za Lotyši a Španěly.

Češi také patří mezi deset nejsilnějších evropských kuřáků a v konzumaci ovoce a zeleniny jsou na devátém nejhorším místě. Zlepšení o jednu příčku zaznamenala Česká republika ve výskytu obezity v populaci, ze 27 evropských zemí je na 11. místě.

“Data jasně ukazují, že ty země, které se nebojí investovat, jsou mnohem lépe připravené na budoucí výzvy,” uvedl v tiskové zprávě Jasper Kunow, generální ředitel pro střední Evropu a Portugalsko společnosti MSD, která byl jedním z účastníků panelu Globsec o zdravotnictví. “Většina zemí střední a východní Evropy vynakládá na prevenci pouze tři procenta svého rozpočtu na zdravotní péči. Na očkování dokonce jen půl procenta,” dodal.

Prevence přitom brání přímo vzniku onemocnění, čímž šetří kapacity a zdroje ve zdravotnictví. Zároveň má dopady na produktivitu trhu práce, zlepšování práceschopnosti lidí starších 50 let, snižování pravděpodobnosti zranění nebo zlepšování duševního zdraví.

“Pokud vezmeme v potaz dosažitelné zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva se současnou úrovní zdravotnických oborů, dvě třetiny tohoto zlepšení můžeme realizovat právě prostřednictvím prevence,” uvedl v diskusním panelu ekonom Aleš Rod, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a pracovní skupiny NERV Zdravotnictví.

Při vytváření indexu Globsec využívá nejnovější mezinárodní statistiky. Posuzuje faktory “připravenosti dnes”, která je obrazem současného stavu systému zdravotní péče, a vychází z ukazatelů jako je infrastruktura zdravotní péče, dostupnost personálu a lékařského vybavení, nemocnost, úmrtnost a také investice do zdravotnictví. Dále pak hodnotí “připravenost na zítřek”, tedy odolnost systému vůči krizím. V této části analyzuje otázky jako demografické změny, potenciální budoucí výskyt konkrétních onemocnění, investice do inovací a lékařského výzkumu, úroveň vzdělávání a preventivní aktivity.