V důsledku přibývajícího věku rodiček roste počet umělých oplodnění

Praha, 11. března 2019 (ISCARE I.V.F.)

V loňském roce bylo provedeno nejvíce umělých oplodnění v historii, celkově přes 39 tisíc. Číslo každoročně narůstá nejen díky enormnímu zájmu cizinek o podstoupení lékařského zákroku v Česku, ale především díky zvyšujícímu se věku pacientek. Průměrný věk zájemkyň o umělé oplodnění přesáhl hranici 36 let. Problémy s přirozeným početím dítěte musí dnes řešit téměř každý čtvrtý pár.

Stárnutí populace a potřeba dosažení kariérních úspěchů u žen způsobují, že ženy s početím dítěte často nikam nespěchají. Dle statistických údajů se průměrný věk rodiček od počátku století zvýšil o čtyři roky na necelých 31 let. Největší podíl na tomto nárůstu mají ženy ve věku 35–39 let, kterých je na porodních sálech téměř čtyřikrát více. A právě ženy blížící se magické hranici čtyřicítky jsou nejčastějšími pacientkami na odděleních center asistované reprodukce. „Kvalita vajíček klesá s přibývajícím věkem ženy, takže kolem věku 40 let je procento vajíček schopných po oplození pokračovat ve vývoji minimální. Kvalita vajíček má řadu složek. U starších žen vznikají častěji defektní embrya, která mají nižší potenciál implantace (uhnízdění) do děložní sliznice,“ vysvětluje MUDr. Jan Lacheta z klinického centra ISCARE.

Řešením nekvalitních vajíček či spermií je jejich dárcovství, které je ale u nás poměrně složité. Dárci musí absolvovat řadu vyšetření včetně genetických testů a docela dlouho proto trvá, než se ze zájemce o dárcovství stane opravdu dárce. Potvrzují to i čísla, kdy většina českých klinik má ve své databázi pouze několik desítek potenciálních dárců a dárkyň. Výjimkou je klinika SpermBank International, která vlastní největší databázi dárců v ČR a navíc o nich jako jediná v Česku poskytuje klíčové detailní informace. Zájemci o umělé oplodnění si tak mohou vybrat konkrétního dárce na základě svých preferencí a také dle vhodnosti zvolené metody léčby.

Co způsobuje problémy s početím?

Problémy s početím u žen může způsobit také dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce. Hormonální antikoncepce, pokud je nasazena v době, kdy žena či dívka ještě nemá stabilní menstruační cyklus může způsobit následnou neplodnost. Je potřeba, aby tělo a hormonální systém se naučilo fungovat přirozeně a hlavně samovolně. Pokud mu to nebylo dopřáno, může se po vysazení antikoncepce stát, že žena nebude nějakou dobu vůbec menstruovat a produkovat vajíčka, její cyklus nepoběží. „Ideální je v mládí včas s antikoncepcí začít, jako prevence před potratem, ale zároveň je důležité i ve vhodnou chvíli přestat, aby nedošlo k narušení plodnosti,“ doporučuje Daniel Struppl, primář pražského GynCentra.

Dnes se díky asistované reprodukci narodí každé desáté české dítě. Pokud se ale tendence umělých oplodnění bude stále zvyšovat, mohla by být za 15 let až polovina narozených dětí počata uměle. Problém je procentuálně stejný na straně žen jako na straně mužů. Zatímco před 5 lety byla spodní hranice plodnosti 20 milionů živých spermií v 1 ml ejakulátu, teď je hranice posunuta o čtvrtinu, tedy na 15 milionů spermií. Na kvalitu spermií má vliv především životní styl, který řada z nás podceňuje. Přestože pracujeme často více než deset hodin denně, nedopřáváme si pravidelný relax. Na nevhodném životním stylu nese svůj díl i kouření, alkohol či nedostatek pohybu. A to vše má samozřejmě vliv na naše zdraví. Předejít možným rizikům plodnosti jako je třeba závažné onemocnění nebo úraz pomůže také social freezing neboli zmrazování zdravých pohlavních buněk. Preventivní zmražení spermií a vajíček je ideální ve věku kolem dvaceti let. V současné době jsou lékaři schopni pomoci až 95 procentům neplodných párům.