Ve většině krajů za pět let ubylo lékáren, komora žádá změnu financování

„Naším cílem je, aby lékárny byly odměňovány spravedlivě, ne podle toho, jak levné nebo drahé léky vydávají. Systém by měl být nastavený tak, aby lékárny dokázaly udržitelně financovat svůj provoz,“ řekl Krebs.

V současné době mají lékárníci úhradu ze zdravotního pojištění za každou vydanou položku na receptu, takzvaný signální výkon, a mají podíl na ceně léků. Z částky, kterou stojí lék, je podle zástupců komory asi dvě třetiny cena výrobce, čtvrtina jde lékárně a distributorovi léčiv a necelá desetina je odvedená státu jako DPH. Společná přirážka lékáren a distributorů tvoří nižší podíl u dražších léků, vyšší u levnějších.

Celkové náklady systému veřejného zdravotního pojištění se mezi roky 2012 a 2021 téměř zdvojnásobily, předloni byli přes 404 miliard korun. Částka vydaná na léky na předpis se ve stejném období zvýšila z 36,1 miliardy korun na 38,5 miliardy, tedy o 6,7 procenta. Podle prezidenta komory se tak snížil reálný příjem lékáren ze zdravotního pojištění o více než 20 procent, vliv hrála i inflace nebo vyšší náklady na provoz lékáren včetně nájmů nebo mezd.

Stát ani zdravotní pojišťovny podle zástupců komory nezohledňují další úkony, které kromě samotného výdeje léků lékárny provádějí, například kontrolu balení léků k odhalení padělků, kterou zavedla EU, nebo zpětný odběr prošlých léčiv, které stát požaduje z ekologických důvodů.

V roce 2010 bylo v Česku podle údajů ve výroční zprávě komory asi 2400 lékáren, jejich počet rostl do roku 2014, kdy se zastavil na 2601. Do roku 2021 jich pak ubylo více než sto, poslední tři roky jich vždy zhruba stovka zanikla a vznikalo méně nových. Zavedeno by podle komory mělo být pravidlo, že průměrně by měla být lékárna na 3000 obyvatel, druhá by měla být povolená jen v obcích nad 6000 obyvatel a ne blíž než 500 metrů od první.

V posledních pěti letech, ze kterých jsou dostupná data, ubývaly lékárny ve všech krajích kromě Prahy a Středočeského kraje. Nejvíc mizely v Moravskoslezském kraji (26) a pak v krajích Ústeckém, Libereckém a Olomouckém (11). Největší úbytek v okrese bylo 14 lékáren na Ostravsku, sedm na Karvinsku a Olomoucku nebo šest na Liberecku. Naopak nejvíc přibylo šest lékáren v okrese Praha-východ a pět v okresech Benešov, Vsetín a v Praze.

Podle komory vznikají hlavně lékárny ze sítí velkých řetězců, soukromníci nové otevírají méně. Na zavírání lékáren má podle ní kromě ekonomických potíží vliv také věk lékárníků, do důchodu odchází silné ročníky, které lékárny privatizovaly v 90. letech.

Počty lékáren v ČR:

Rok	Počty lékáren / výdejen léků	Počet nových	Počet zrušených
2010	2406 / 250	71	35
2011	2448 / 243	99	57
2012	2513 / 241	133	68
2013	2568 / 248	67	12
2014	2601 / 253	59	26
2015	2562 / 245	52	91
2016	2559 / 245	59	62
2017	2571 / 244	67	55
2018	2551 / 238	63	83
2019	2547 / 231	115	119
2020	2475 / 222	27	99
2021	2498 / 219	109	109

Počty lékáren v krajích:

 

	2016	2017	2018	2019	2020	2021	změna 2016/2021
Praha	323	322	327	341	319	328	+ 5
Středočeský	255	258	267	272	262	271	+ 16
Jihočeský	144	145	141	138	137	138	– 6
Plzeňský	133	134	135	133	133	132	– 1
Karlovarský	90	87	87	87	86	85	– 5
Ústecký	188	191	185	182	179	177	– 11
Liberecký	101	102	99	98	91	90	– 11
Královéhradecký	156	158	157	155	150	152	– 4
Pardubický	134	136	134	131	130	129	– 5
Vysočina	112	111	105	106	106	109	– 3
Jihomoravský	317	322	319	314	309	314	– 3
Olomoucký	157	154	149	149	144	146	– 11
Moravskoslezský	307	307	297	291	282	281	– 26
Zlínský	142	144	149	150	147	146	– 4

zdroj: Výroční zpráva ČLnK za rok 2021