Ve zlínské nemocnici přibývá pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí

Nemoc nejčastěji postihuje kuřáky a lidi vystavené intenzivnímu pasivnímu kouření. Týká se převážně pacientů nad 40 let. Při CHOPN dochází k chronickému zúžení průdušek. „Zúžení vzniká postupně, v důsledku chronického zánětu dýchacích cest, způsobeného dlouhodobou inhalací škodlivých částic a plynů. Převážně se jedná o kouření, škodlivý vliv má také znečištění životního prostředí. Onemocnění je léčitelné, můžeme stabilizovat stav pacienta a výrazně zpomalit progresi nemoci, vzniklé změny už však není možné úplně vyléčit,“ uvedl primář plicního oddělení KNTB Gustáv Ondrejka.

Pacienti s CHOPN u sebe mohou pozorovat postupně se zhoršující pocit dušnosti a chronický kašel. Typickým příznakem je i horší tolerance námahy. Pro diagnózu je rozhodující funkční vyšetření plic, spirometrie. „Léčba tohoto onemocnění je komplexní a založená zejména na topické, tedy v plicích působící inhalační léčbě. Využíváme léky, které mají schopnost rozšířit průdušky a zlepšit funkční parametry plic. Významná je i léčba komplikací a přidružených nemocí, například respiračních infekcí nebo kardiovaskulárních onemocnění,“ uvedl Ondrejka.

Důležitá je prevence, přestat kouřit, omezit i pasivní kouření. Záleží také na životosprávě, fyzickém pohybu, udržení optimální tělesné hmotnosti. Preventivně proti zhoršení nemoci funguje i očkování proti chřipce a covidu. „U pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí může mít onemocnění covid-19 výrazně horší průběh, který vede k respiračnímu selhání s nutností podávání kyslíku, někdy až umělé plicní ventilace. Kombinace těchto dvou onemocnění může ohrozit pacienta na životě. A týká se to i chřipky. Proto ten důraz na důsledné očkování,“ uvedl Ondrejka.

V Česku je odhadem 700.000 pacientů s CHOPN. „V péči zdravotníků je však přibližně pouze 250.000 z nich, ostatní se neléčí. Ročně přitom umírá na CHOPN zhruba 3500 lidí,“ uvedla mluvčí.