Vědci studují komunikací mikrobů, využili salmonelu i zámecké parky

„Bakterií v lidském těle je o čtvrtinu víc než buněk v lidském těle. Jenom na kůži jich je několik desítek miliard,“ řekla Zuzana Jirásková Zákostelská z MBÚ AV ČR. Vědci se proto zaměřují na to, jakým způsobem bakterie a další mikroorganismy komunikují. „Projekt je o interakcích mezi mikroby navzájem a interakcích mezi mikroby a hostiteli,“ uvedl vedoucí vědeckého týmu Jan Jansa z MBÚ AV ČR.

Ondřej Černý v projektu zkoumá, jak bakterie „mluví“ s lidskou buňkou během nemoci. Bílkovinové nástroje, takzvané efektory, které bakterie vysílají do lidských buněk přirovnal k citoslovcím. „Vydávají je bakterie ze vzteku při infekci lidského hostitele,“ řekl.

Pomocí efektorových proteinů podle něj bakterie vypínají lidské ochranné mechanismy a přeprogramovávají buněčné pochody. „Jsou to malé molekulární nástroje, které ovlivňují v první řadě tu napadenou lidskou buňku, ale následně mohou ovlivnit i všechno ostatní,“ dodal.

Kvůli větší odolnosti bakterií vůči léčbě dostupnými antibiotiky ročně zemře na světě 4,7 milionů lidí, v Česku kolem 500. „V roce 2050 zemře podle WHO na infekce způsobené jejich kmeny rezistentními na antibiotika více lidí než na rakovinu,“ uvedla Jitka Viktorová z VŠCHT.

Účinnost léků se snaží vědci zlepšovat kombinováním antibiotika s další látkou, která jim znesnadní obranu proti léku. Na tomto principu už nyní některá kombinovaná antibiotika fungují, v projektu výzkumníci hledají další možnosti. S pomocí vzorků z nemocnic připravili databázi vlastních kmenů odolných proti konkrétnímu léku. „Nalezli jsme sedm nových adjuvans, které zvyšují účinnost různých antibiotik,“ dodala.

Bakterií na lidské kůži jsou desítky miliard. „Komunikují i se vzdálenými orgány, jako je střevo nebo mozek,“ uvedla Jirásková Zákostelská. U pacientů s psoriázou neboli lupénkou se snaží zjistit, zda mohou mít mikroorganismy vliv na rozdílnou odpověď pacientů na moderní léčbu. Sledují také jejich změnu po podání léčby.

„Konkrétní střevní bakteriální konsorcium dokáže tlumit nebo aktivovat zánět,“ uvedla. Právě zánět je součástí onemocnění, při němž imunitní systém útočí na vlastní tkáně. Nemocní s lupénkou tak nemají problémy jen s kůží, ale také například se srdcem, mají metabolický syndrom nebo duševní obtíže.

Výzkum Petra Kohouta z MBÚ AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK se zaměřil na interakci rostlin a mikroorganismů na úrovni celého ekosystému. Jeho tým hledal rozdíly mezi původními a přivezenými dřevinami. „V ČR máme stovky parků asociovaných s hrady a zámky, které jsou plné nepůvodních dřevin,“ uvedl.

Ukázalo se, že stromy různého původu mají různé i složení mikroorganismů. „Zjistili jsme, že nepůvodní stromy mají mnohem větší druhovou diverzitu patogenů ve svých kořenech než původní. Mohou tak fungovat jako zdroj patogenů pro okolní ekosystém,“ dodal. Dřeviny si podle něj na místní patogeny postupně zvykají a přizpůsobují se jim.