Vědec: Umíme studovat neurony, ale komplexnost mozku nám uniká

Praha 12. března (ČTK) – Vědci, kteří se zabývají výzkumem mozku a centrální nervové soustavy, dokážou sledovat aktivitu jednotlivých neuronů. Zaznamenat a vyhodnotit komplexní mozkovou aktivitu je však stále nemožné, i když určitý směr se rýsuje díky takzvané optogenetické metodě. ČTK to dnes řekl Jiří Paleček z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, který je zároveň předsedou České společnosti pro neurovědy. Technologický pokrok by umožnil výzkum tak významných jevů, jako jsou myšlení, paměť či bolest, dodal Paleček.

Obtížné zkoumání mozkové aktivity je podle Palečka hlavním důvodem, proč neurologie nezažila v posledních desetiletích tak dynamický vývoj jako třeba kardiologie. “My teprve tušíme, jak mozek funguje. Dokážeme rozpoznat jednotlivé neurony, nicméně komplexnost mozkové aktivity tvoří právě komplexnost neuronových sítí – a tam se nám nedostává technologie,” uvedl.

Jednou z nových metod pro zkoumání sítí neuronů je optogenetika. Paleček uvedl, že je založená na sledování proteinu v neuronech, který fosforeskuje při jejich aktivitě. “Jde to ale jen do určitého počtu neuronů, do hlubokých vrstev se nedostaneme,” řekl vědec.

Paleček se nejvíce věnuje mechanismům a možnostem léčby bolesti. “V léčbě bolesti nebylo za posledních 30 let vynalezeno nové analgetikum. Progres je v této oblasti pomalý, přesto se objevují například neurostimulační metody, které umožňují alespoň malému množství pacientů zlepšit stav. Není to ale léčba, která by zásadně pomohla a odstranila problémy,” uvedl.

Zatímco akutní bolest je podle něj součástí ochranného mechanismu a současnými postupy se dá dobře zvládat, existují i neuropatické bolestivé stavy. Jejich příčinou může být poškození nervů například při diabetu, po pásovém oparu nebo následkem úrazu. “Jsou velmi obtížně léčitelné právě proto, že za jejich rozvojem stojí mechanismy odlišné od těch, které se zapojují při poškození periferních tkání – třeba když se spálíme nebo řízneme. Zde potřebujeme další poznatky, abychom tyto mechanismy objevili a dokázali těmto lidem pomoci,” řekl Paleček.

Výzkum mozku a centrální nervové soustavy je podle něj potřebný i kvůli tomu, jak stárne populace a častěji se vyskytují taková onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. “Pro tu dosud žádný lék neexistuje, i když je celá řada hypotéz a proběhla a probíhá řada klinických zkoušek. Žádná ale dosud nebyla tak úspěšná, aby znamenala zásadní průlom,” uvedl.

Současné přístupy ve výzkumu mozku a k léčbě některých onemocnění centrální nervové soustavy představuje festival Týden mozku, který dnes začal na Akademii věd ČR. Jeho součástí jsou přednášky odborníků, workshopy, výstavy a promítání dokumentů. Festival se koná po dvacáté, jeho zakladatelem je neurovědec Josef Syka.

pak jw