Více než polovina maminek je zaskočena finanční náročností mateřství. Zapomínají na nejdůležitější výdaje

Autor: Redakce | Zpravodaj | 11. 3. 2019

Praha, 12. března 2019 (GSK)

Oblečení, výživa, pleny a kočárek. To jsou nejčastěji uváděné položky, do kterých ženy považují za nutné investovat v souvislosti s narozením dítěte. Přestože se bez základní výbavy žádná maminka neobejde a je přirozené, že ženy na její součásti myslí v první řadě, na předních příčkách žebříčku priorit se překvapivě neobjevují investice do péče o zdraví a zdravotní prevenci. Ukázal to průzkum zadaný společností GSK.1

Investicím do zdraví patří v hodnotovém žebříčku podle výsledků šetření až 8. místo a myslí na ně pouze 33 % oslovených žen. S výdaji spojenými s očkováním, které není plně hrazeno ze zdravotního pojištění, pak počítá dokonce jen 14 % respondentek a tyto investice nefigurují ani v první desítce položek, na které oslovené matky nejčastěji myslí. Výsledky průzkumu, který pro farmaceutickou společnost GSK provedla agentura STEM/MARK, tak naznačují, že stále častěji zmiňovaná klesající proočkovanost a s ní související vyšší výskyt závažných onemocnění mohou být způsobeny nepřipraveností rodičů na náklady spojené s očkováním.

Bez kočárku, postýlky, oblečení nebo plen se žádná maminka malého dítěte neobejde. Jejich pořízení ale není levnou záležitostí a rodiny se nákupem těchto základních položek výbavy často finančně vyčerpají. Následně jim pak chybí finanční prostředky na další důležité výdaje, které by měly mít minimálně stejnou, ne-li vyšší prioritu. Jde přitom právě o investice spojené se zdravím a prevencí. „Jsme přesvědčeni, že zdraví dětí je pro rodiče tím nejdůležitějším. Proto nás překvapilo, že je investice do očkování na žebříčku priorit tak nízko. Rodiče nemají dost informací a řada z nich si myslí, že všechna důležitá očkování jsou hrazená, i když tomu tak není,“ uvádí mluvčí GSK Miriam Kejzlarová.

Základem je správný žebříček hodnot

Ne všichni, kteří mají zájem své děti před zákeřnými viry a bakteriemi chránit právě vakcínami, si je ve vhodný okamžik mohou dovolit. Důvodem jsou zpravidla finance, se kterými rodiny často dopředu nepočítají, protože nemají dostatek informací o možnostech prevence, a tudíž ani povědomí o finanční náročnosti vakcín. To je často příčinou odkládání očkování, které zvyšuje riziko nákazy. Řešením je racionální plánování na základě relevantních informací a správný žebříček hodnot.

Více než polovina oslovených žen (55 %) uvedla, že finanční náročnost rodičovství předčila jejich očekávání. Třetina žen (32 %) si před narozením dítěte nemůže tvořit finanční rezervy, protože jim na to nezbývají peníze, a čtvrtinu budoucích matek (24 %) spořit vůbec nenapadne. Tato zjištění ukazují, že právě finance mohou být příčinou odkládání nepovinného nehrazeného očkování. Ženy, které nepovinná a ze zdravotního pojištění nehrazená očkování řadí mezi top 10 priorit a zajímají se o ně dostatečně dlouho dopředu, označují náklady na ně jako nečekaně vysoké. Takových je 72 %.

Typickou ukázkou může být očkování proti meningokokům. 20 % respondentek potvrzuje, že s očkováním proti nim (bez ohledu na séroskupinu) aktuálně váhá, protože je příliš nákladné. Stejný podíl žen čeká, až dosáhne na příspěvek zdravotní pojišťovny a 12 % matek uvádí, že na toto očkování aktuálně šetří. Polovina matek, které ještě s tímto očkováním váhají, se tedy nějakým způsobem odkazuje na finance. Přitom v porovnání s dalšími investicemi, které doprovází narození miminka, se nejedná o výjimečnou položku. Rodiče se o výši ceny za očkování ale často dozvídají až v době, kdy k němu má dojít, a v rozpočtu s ním nepočítají.

Výsledky průzkumu potvrzují situaci, kterou s řadou svých klientek zažívá i porodní asistentka a pořadatelka kurzů v těhotenství a mateřství Lenka Brunová: „Zvlášť maminky očekávající prvního potomka mají jen velmi obecnou představu o tom, co všechno budou pro dítě potřebovat a kolik co stojí. Mají sice k dispozici řadu informací, ale těch je dnes dostupných tolik a každý zdroj dává důraz na něco jiného, že je to pro ženy až matoucí. Všechny chtějí být dobrými a připravenými matkami, jenže právě proto někdy investují bezhlavě a bez zvážení základních životních priorit.“

Rodiče musí umět posoudit, kdy je jaká investice klíčová. Zrádný a rychle působící meningokok totiž dokáže obrátit život celé rodiny vzhůru nohama. V loňském roce to na vlastní kůži pocítilo 56 rodin.2 Dnes přitom mnohonásobně vyšší procento matek dává přednost investicím do vybavení dětských pokojíčků nebo útratám za hračky než do ochrany zdraví dětí formou očkování.

Riziko informovanosti na poslední chvíli

Nejčastěji ženy uvádějí, že je při mateřství překvapuje cena základní výbavy a výživy. Na tom se shoduje 6 z 10 matek (60, respektive 59 %). Třetinu žen (33, respektive 32 %) pak zaskočí výdaje související právě s investicemi do zdraví a zdravotní prevence, a to včetně výdajů na očkování nehrazená ze zdravotního pojištění. „Pro prvničky je těžké cokoli plánovat. Zjistila jsem si sice ceny, ale nedokázala odhadnout třeba potřebné množství plínek. S přítelem se ale shodujeme na tom, že chceme naší dceři zajistit co možná nejlepší péči, a tak využíváme všech možných příležitostí. Chodíme plavat, do solné jeskyně a samozřejmě jsem Emičku nechala očkovat i nehrazenými vakcínami. Jsme rádi, pokud na to získáme příspěvek od zdravotní pojišťovny, ale do ochrany zdraví a vývinu dcerky bych investovala i bez toho,“ komentuje maminka Eva Malá.

Jako problematické se v souvislosti s nedostatkem financí na důležité výdaje jeví také to, že maminky se detailnější informace o očkování dozvídají až při prvních návštěvách pediatra těsně před porodem nebo po něm, kdy už je vzhledem k napjatým rozpočtům mladých rodin na odkládání peněz potřebných na nehrazené vakcíny většinou pozdě. Výsledky průzkumu ukazují, že o invazivních meningokokových onemocněních a možnostech, jak jim předcházet, slyšela před těhotenstvím necelá polovina dotázaných (43 %). Toto téma zůstalo v téměř polovině případů nepovšimnuto dokonce i u 15 % žen, které se na mateřství připravují velmi zodpovědně a pečlivě plánují i nutné výdaje související s příchodem nového člena rodiny.

Očkování obecně tedy není vnímáno jako prioritní investice do dítěte. Dotázané ženy ho řadí na úroveň pojištění a finančního zajištění, což jsou položky, které nelze považovat za ty, které hrají v prvních měsících a letech života dítěte nejdůležitější roli. Výsledky průzkumu ukazují, že matky by si měly mnohem více uvědomovat, že jediné, na čem opravdu záleží, je zdraví.

 

1. Průzkumu společnosti STEM/MARK pro GSK se ve dnech 22.–25. 2. 2019 zúčastnilo 502 respondentek s dětmi od 2 měsíců do 5 let věku.

2. Předběžná data Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy. Počet případů onemocnění (včetně úmrtí) na invazivní meningokokové onemocnění v ČR.

 

Více informací o meningokokových onemocněních a možnostech očkování naleznete také na stránkách www.meningokoky.cz nebo na Facebooku Nedám šanci meningokokům