Asociace: V ČR jsou jen čtyři firmy, které stále vyrábějí účinné látky léčiv

„Je pravdou, že Evropa si uvědomila, že není soběstačná zejména v účinných látkách a snaží se to v tuto chvíli změnit,“ řekl vrchní ředitel sekce průmyslu ministerstva průmyslu a obchodu Eduard Měřický. Vznikla podle něj pracovní skupina, jejímž hlavním cílem je zachovat konkurenceschopnost farmacie do budoucna.

„Účastníme se různých jednání na evropské úrovni, kde se snažíme prosazovat určité pobídky a pozitivní opatření ve vztahu k průmyslu, který vyrábí API nebo konečné lékové formy na území Evropské unie,“ doplnila ředitelka odboru léčiv a zdravotnických prostředků ministerstva zdravotnictví Daniela Rrahmaniová. Důležitá je podle ní hlavně koordinace takových kroků, část chystají i jednotlivé státy. „Aby se nám nestalo, že budeme všichni podporovat totéž a některé věci nám budou naopak chybět,“ dodala.

Podle Dvořáka se problém závislosti na asijských dodavatelích ukázal především v posledních letech. „Zejména za covidu nebo za blokády Suezského průplavu jsme si ověřili na vlastní kůži, jakým způsobem to může ovlivnit dostupnost léků a účinných látek,“ uvedl.

V Česku jsou podle prezidenta České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Filipa Vrubla řádově desítky farmaceutických firem, 95 procent léčiv jich ale vyrábí desítka největších. Odvětví podle něj zaměstnává asi 13.000 lidí a má dvakrát vyšší přidanou hodnotu než například výroba automobilů. Na daních a odvodech odvádí výrobci léků asi 55 miliard korun ročně, dodal.

Podle Měřického bylo v posledním programovacím období podpořeno v oboru asi 200 projektů za 2,3 miliardy korun, z nich několik desítek v oblasti vývoje a výzkumu. „Samotné energie, které nás trápí nejvíc, nejsou žádným způsobem dotovány,“ dodal k tomu Dvořák.

Za posledních sedm let podle něj ceny energií vzrostly dvakrát až třikrát. Firma má proto v areálu i fotovoltaickou elektrárnu. „Ta ale za plného provozu v létě dokáže pokrýt maximálně deset procent naší spotřeby energie,“ řekl. Podle Měřického byla důvodem růstu cen hlavně nutnost přetrhat v dodávkách plynu vazby na Ruskou federaci. „Ceny jsou vyšší, než byly před krizí, ale už se vracejí,“ dodal.

VUAB vyrábí injekční léčiva, například antibiotika pro nemocniční použití, lék pro léčbu kvasinkových plísní, roztroušené sklerózy nebo onkologická léčiva. „Vyrábíme kriticky důležité léky, nemocniční injekce. Kdokoliv z váš, kdo podstoupí anestezii nebo nějaký závažný stav, tak se s nimi dostane do styku. Častokrát jsme v České republice jedinými jejich monopolními dodavateli,“ popsal.

Penicilin se v místě, kterému místní dosud neřeknou jinak než „penicilinka“, vyráběl jen necelých deset let, poté se výroba zaměřila také například na vitamíny, infuzní roztoky, sušenou krevní plazmu nebo efedrin.

V současnosti vyrábí hlavně takzvaná generika, tedy léky se stejným složením jako ty, kterým už skončila patentová ochrana. „Na genericích ale stojí poskytování zdravotní péče v celé Evropě,“ vysvětlil prezident ČAFF Vrubel s tím, že tvoří 70 procent spotřeby léků v EU.

U účinné látky nystatin proti kvasinkám je firma podle Dvořáka jedním ze tří největších výrobců na světě, dodává ji i do veterinárních léčiv. Chystá se požádat o registraci vlastního léku s touto účinnou látkou ve formě gelu a suspenze.

V brněnské pobočce pak firma vyrábí léky na rakovinu. „Látky na bázi platiny jsou součástí celé řady onkologických protokolů. Ale v současné době je lze podávat pouze parenterálně, to znamená do žíly. My pracujeme na tom, aby to pacient mohl polykat v podobě tablety,“ dodal.