Skip to content
pharmnews.cz
  • Úvod
  • Aktuality
  • Kalendář
  • Kontakt
Aktualita

Senát patrně schválí novelu, jež má pomoci k omezení výpadků…

  • 13 prosince, 2023
  • by Redakce

Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek ještě až dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv. Ministerstvo dostane novelou oprávnění k úpravě podmínek pro distribuci, předepisování a výdej léků s omezenou dostupností tak, “aby v případech významné potřeby mohlo aktivně zasáhnout do cesty léčivého přípravku od výroby až k pacientovi”.

Výrobci, distributoři a lékárny budou podle předlohy hlásit ke stanovenému dni Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv stav zásob léčivého přípravku, jehož dostupnost je ohrožena. Zabránit se má vytváření neúměrných zásob v některých lékárnách. Distributoři navíc nebudou moci podle novely zvýhodňovat vybrané partnerské lékárny.

Zákon upravuje po sněmovních úpravách také dovoz cizojazyčných šarží léků. Přímo ze zákona by například mohly dostat povolení v Česku i cizojazyčné šarže těch léků, které jsou volně prodejné.

V případě léků s omezenou dostupností bude mít podle novely předepisující lékař prostřednictvím systému eRecept informaci o tom, v jakých lékárnách je k dispozici. Mohl by tak vydat recept na náhradní lék, pokud by to bylo nutné. Údaje o dostupnosti léku v konkrétních lékárnách by mohl získat webovou nebo mobilní aplikací také pacient.

Ministerstvo zdravotnictví podle důvodové zprávy zaznamenává každoročně v průměru 2000 přerušení dodávek léčivých přípravků, od krátkodobých, řádově několikatýdenních, po dlouhodobé, řádově mnohaměsíční. Ukončení dodávek léků do Česka je každý rok podle zdůvodnění téměř 700.

Aktuality

Evropská komise zveřejnila seznam kriticky důležitých léků

  • 12 prosince, 2023
  • by Redakce

“Zařazení na tento seznam není známkou toho, že daného léku bude pravděpodobně v blízké budoucnosti nedostatek. Spíše to znamená, že je velmi důležité nedopustit nedostatek právě tohoto konkrétního léčiva,” uvedla Evropská komise.

Seznam, který zveřejnila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), obsahuje širokou škálu základních léků od antibiotik, jako je amoxicilin, přes léky proti bolesti jako paracetamol a morfin či inzulín používaný při léčbě cukrovky. Na seznamu jsou rovněž i některé vakcíny proti spalničkám, žloutence typu B a tetanu.

“Návrh unijního seznamu se děje ve fázích a zveřejněním první verze končí první fáze. V průběhu roku 2024 bude přezkum pokračovat a rozšíří se na další registrované léčivé přípravky v EU, které nebyly zařazeny do první verze,” dodala EK ve svém prohlášení.

Podle již dříve předloženého návrhu Evropské komise by měl rovněž vzniknout dobrovolný mechanismus solidarity mezi státy, který umožní vyměňovat si zásoby léků. Jak uvedl nedávno na jednání v Bruselu náměstek českého ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, Česká republika je připravena se na systému sdílení léčiv podílet.

S výpadky léků mívá problém totiž i Česko. Důvody jsou různé: u některých v posledních měsících chyběly účinné látky, jiným obaly, vliv měl i zvýšený výskyt respiračních onemocnění.

Zpravodaj

Krevní test na určení stáří orgánů by mohl pomoci…

  • 11 prosince, 2023
  • by Redakce

Vědci vyzkoušeli krevní test na tisících dospělých, většinou středního a vyššího věku. Z výsledků studie vyplývá, že každý pátý přiměřeně zdravý jedinec ve věku nad 50 let může mít alespoň jeden rychle stárnoucí orgán. A jeden až dva ze sta mohou mít několik orgánů, které jsou biologicky o několik let starší než jejich majitel.

I když představa kontrolního vyšetření může být děsivá, může to být příležitost k zásahu a změně kurzu, říkají vědci. Znalost toho, které orgány rychleji selhávají, by mohla pomoci odhalit, jaké zdravotní problémy mohou hrozit. Například “na svou dobu staré” srdce zvyšuje riziko srdečního selhání, zatímco rychle stárnoucí mozek může být náchylnější k demenci.

Výzkum se zaměřil na 11 orgánů, orgánových systémů nebo tkání, včetně mozku, srdce, plic, ledvin, jater, slinivky břišní a střev, jakož i imunitního systému, svalů, tuku a cév.

Krevní test zjišťuje hladiny tisíců bílkovin, které napovědí, jak rychle stárnou různé orgány. Výzkumníci vycvičili algoritmus strojového učení, aby mohl předpovídat na základě mnoha výsledků krevních testů a údajů o pacientech.

“Zjistili jsme, že u 18,4 procenta osob ve věku 50 let a více stárne alespoň jeden orgán výrazně rychleji, než je průměr,” řekl jeden z autorů studie Tony Wyss-Coray. “A zjistili jsme, že tito jedinci jsou vystaveni zvýšenému riziku onemocnění daného orgánu v následujících 15 letech,” dodal.

Univerzita nyní předložila dokumentaci k patentování testu pro případ, že by mohl být v budoucnu používán a prodáván. Ještě předtím je však třeba provést další studie, aby se ověřilo, jak dobře skutečně dokáže předpovědět stáří a zdraví orgánů.

Některé z dřívějších prací Wysse-Coraye naznačují, že proces biologického stárnutí není stálý, ale odehrává se v nárazových intervalech, v polovině 30. roku života, na začátku 60. roku života a na konci 70. roku života se prudce zrychluje.

Podle odborníka na nemoci související s věkem z Univerzity královny Marie v Londýně Jamese Timmonse jsou nejnovější zjištění jsou působivá, ale je třeba je ověřit u většího počtu lidí, zejména mladších z různých etnických skupin.

“Pokud se nám podaří tento nález zopakovat u 50.000 nebo 100.000 jedinců, bude to znamenat, že sledováním stavu jednotlivých orgánů u zdánlivě zdravých lidí bychom mohli být schopni najít orgány, které v těle lidí procházejí zrychleným stárnutím, a mohli bychom tak být schopni léčit lidi dříve, než onemocní,” řekl.

Aktuality

Jako nákladnou a rizikovou hodnotí dohodu s lékaři Svaz zdravotních pojišťoven

  • 8 prosince, 2023
  • by Redakce

“Věřím tomu, že dnešním podpisem dohody můžu uklidnit naše klienty, že nebude omezená dostupnost zdravotní péče,” řekl dopoledne Kabátek. Systém veřejného zdravotního pojištění má příští rok hospodařit se zhruba 500 miliardami korun. VZP jako pojišťovna, která pokrývá asi 60 procent populace v ČR, obhospodařuje z celkové částky zhruba 300 miliard korun.

Dalších šest menších pojišťoven, které se na financování bonifikací nemocnic nad rámec úhradové vyhlášky nepodílejí, sdružuje SZP. “Dohoda sice pravděpodobně odvrátí riziko omezení zdravotní péče v některých nemocnicích pro nejbližší týdny, ale ve všech ostatních aspektech je pro systém veřejného zdravotního pojištění a hlavně pro občany nákladná a riziková,” uvedl její prezident Ladislav Friedrich.

Upozornil, že již před touto dohodou bylo hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění nastaveno na příští rok schodkově. “Plánovaný deficit se touto dohodou navýší nejméně o další tři miliardy korun a současně trvale zvýší celkové náklady pro další roky. Takto navýšené náklady prakticky znemožní jakoukoliv cenovou dohodu pro rok 2025,” dodal.

Požadavky lékařů se měly podle Friedricha uspokojovat z kapitoly nemocnic, které mají pro příští rok naplánováno 280 miliard korun. “Řešení nespokojenosti mladých lékařů se ale mělo primárně hledat v každé jednotlivé nemocnici podle konkrétních vnitřních podmínek a možností,” uvedl.

Současné řešení je podle Friedricha politické a roli pojišťoven oslabilo. “Zdravotní pojišťovny mají zákonem určenou svoji roli v tom, aby nakupovaly zdravotní péči. Nemohou a nemají přímo určovat navyšování platů zaměstnanců ve zdravotnictví,” napsal.

“Řešení jsme volili s ohledem na to, že tady hrozilo, že naši klienti budou počínaje lednem opožďováni v elektivních výkonech, bude opožďována péče nebo hrozilo uzavřené některých oddělení, to my nemůžeme připustit,” vysvětlil rozhodnutí pojišťovny Kabátek.

SZP v posledních měsících kritizoval, že VZP po příchodu ukrajinských uprchlíků, za které platil pojištění stát, zůstávaly peníze, protože Ukrajinci málo čerpali zdravotní péči. Jen za rok 2022 to mělo být podle dřívějších informací 2,6 miliardy korun. Navíc v úhradové vyhlášce pro příští rok je podle svazu nerovnoměrně rozdělený i schodek, větší část má jít za šesti malými pojišťovnami. SZP už před několika měsíci varoval, že některé pojišťovny mohou brzy vyčerpat rezervy, které mají navíc nad ty, které jim určuje zákon.

van mha

Doporučené příspěvky

Studie: Lidé s celiakií mohou mít narušený vývoj zubů

  • 7 prosince, 2023
  • by Redakce

Za tvorbu zubní skloviny jsou zodpovědné buňky nazývané ameloblasty. Ty jsou závislé na několika proteinech. Pokud imunitní systém těla tyto proteiny napadne, vývoj zubů se poruší a to vede ke stavu, kdy má člověk oslabené, odbarvené a snadno se poškozující zuby. Tato skutečnost byla podle vědců pro lékařskou obec dlouho záhadou.

Studie se zaměřila na pacienty s celiakií a s takzvaným autoimunitním polyglandulárním syndromem typu 1. Vědci odhalili, že u většiny z nich se vyvíjejí autoprotilátky proti proteinům specifickým pro ameloblasty. Pacienti pak mají narušenou tvorbu skloviny. “U celiakie tento jev zřejmě souvisí se ztrátou tolerance vůči střevním antigenům, které jsou rovněž přítomny ve sklovinné tkáni,” uvedli vědci.

Studii vedl Jakub Abramson z Weizmannova institutu v Izraeli. K výsledkům přispěl i Jan Procházka z Českého centra pro fenogenomiku, který využil pokročilé technologie k analýze fenotypů zubů a objasnil procesy, které narušují mineralizaci skloviny u autoimunitních onemocnění.

Doporučené příspěvky

Zdanění alkoholických nápojů ve světě není dostatečné, upozorňuje WHO

  • 6 prosince, 2023
  • by Redakce

WHO uvedla, že každý rok zemře 2,6 milionu lidí v důsledku konzumace alkoholických nápojů a osm milionů kvůli nezdravé stravě. Šéf zdravotní osvěty při WHO Rüdiger Krech řekl, že vyšší zdanění takových výrobků by vedlo ke zdravějším populacím.

Krech poukázal na pozitivní návazný efekt napříč společností, kdy méně vypitého alkoholu povede k menší nemocnosti a tím ke zvýšení příjmů pro poskytování veřejných služeb. Předejde se také násilným činům a dopravním nehodám, dodal expert.

Veřejné zdravotní organizace jako WHO stále více soustředí svou pozornost na zdravotní dopady alkoholických nápojů a slazených potravin poté, co výrazně uspěly upozorňováním na zvýšenou úmrtnost a nemocnost způsobenou kouřením cigaret, poznamenala agentura Reuters.

WHO rovněž zveřejnila příslušný “manuál ke zdanění alkoholu”. Tvrdí, že většina daní na alkohol je nízká a nikoli optimálně nastavená a že víno není vůbec zdaněno ve 22 zemích, většinou v Evropě. Podle WHO bývá pití alkoholu příčinou více než 200 nemocí a druhů zranění, včetně některých typů rakoviny, cirhózy jater a kardiovaskulárních onemocnění.

Možné zavedení spotřební daně na tiché víno je aktuálně ožehavým problémem v České republice, zabývá se jím meziresortní skupina. V Evropě mají spotřební daň na tiché víno převážně nevinařské země. Výjimkou je Francie, kde je ovšem tato daň velmi nízká, v přepočtu necelá koruna na litr.

Zpravodaj

Státy EU musí spolupracovat a sdílet nedostatkové léky, míní Česko

  • 30 listopadu, 2023
  • by Redakce

Evropská komise představila nedávno sérii opatření, která mají pomoci členským státům vyhnout se nedostatku klíčových léků. Hlavní součástí balíčku je vytvoření dobrovolného mechanismu solidarity mezi státy, který umožní vyměňovat si zásoby léků. Cílem je nedopustit, aby nastala situace jako loni v zimě, kdy nebyly některé léky dostupné.

“Díky činnosti Evropské lékové agentury už jsme schopni si dát vědět, když nám něco chybí, a naopak jsme schopni zareagovat v momentě, kdy máme určitou rezervu,” popsal Dvořáček. Druhým nejzásadnějším krokem ale podle něj je, jak a v jakém momentě dané léčivo předávat dál. Ideální čas je ve chvíli, kdy je lék vyroben, ale zůstává ještě v majetku farmaceutické společnosti. Když je už totiž přeprodán distributorovi, k léku začínají naskakovat marže a je to složitější, uvedl Dvořáček.

Jednotlivé země by tak měly podle náměstka být schopny pracovat s farmaceutickými společnostmi a zároveň si dát vědět mezi sebou ve chvíli, kdy ještě léčivo nebylo vypuštěno na jednotlivé národní trhy, a vypomoci si tak v momentě, kdy nastane určitý nedostatek. Nedostatky léčiv přitom většinou nenastávají ve všech zemích najednou.

“Farmaceutická výroba je postavena na tom, že vám jedou jednotlivé šarže pro jednotlivé státy. To znamená, že my dostaneme například zásobu na půl roku a víme, že můžeme poskytnout třeba dvouměsíční produkci, která byla vyrobena pro nás, pro jinou zemi, která ještě na svou šarži čeká,” uvedl Dvořáček. Musí tam být ale závazek, že poté zase dostaneme léčivo zpátky z jejich vyrobené šarže. “Je to o přebalení léčiva, je tam spousta technických kroků, které je potřeba dořešit, ale jde to,” dodal s tím, že nejdůležitější je vůle jednotlivých států i regulačních úřadů a rovněž dobrá vůle výrobce, aby státům vyšel vstříc.

“V současné době jsme na tom s těmi nejproblematičtějšími léky, jako jsou antibiotika, výrazně lépe než v minulosti. Kromě některých regionálních výpadků jsme na tom velmi dobře,” uvedl náměstek k situaci v Česku. “Co se týká diabetu, onkologie, kde jsme měli velké problémy v minulosti, opět se to podařilo aktivní lékovou politikou stabilizovat,” dodal. Jak nicméně zdůraznil, je za tím každodenní spolupráce s výrobci. Spolupráce s ostatními státy by podle něj do budoucna určitě pomohla.

Zpravodaj

MZd chce stanovení úhrady antivirotik na covid ze zdravotního…

  • 28 listopadu, 2023
  • by Redakce

“Na základě usnesení vlády bude těmto léčivým přípravkům stanovena úhrada z veřejného zdravotního pojištění, tedy budou hrazeny při jejich výdeji pacientům,” sdělil ČTK mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Lagevrio je v ČR dostupné od konce roku 2021, paxlovid od října 2022. V roce 2020 za léčiva určená přímo na covid-19 největší Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) zaplatila 126 milionů korun. V roce 2021, kdy se objevily i monoklonální protilátky, to bylo už 987 milionů korun a loni, kdy přibyla antivirotika paxlovid a molnupiravir čili lagevrio, to bylo celkem 1,69 miliardy korun. Dalších 987 milionů korun loni zaplatil Svaz zdravotních pojišťoven (SZP), který sdružuje šest menších pojišťoven.

Léčiva může lékař předepsat pacientům, u kterých hrozí vyšší riziko komplikací při nákaze koronavirem. Většinou je užívají senioři nebo lidé s jinými chronickými nemocemi. V roce 2021 byl dostupný jen lék lagevrio, užívalo ho 60 lidí. Loni přibyl paxlovid a pacientů s oběma léčivy bylo přes 100.000. Za paxlovid platí pojišťovna 26.600 korun, za lagevrio 18.000 korun.

Pro lepší účinnost léků, které brání množení viru v těle, je důležité jeho včasné nasazení co nejdříve po nákaze nebo po začátku příznaků covidu-19. Lékaři je doporučují zejména lidem na 65 let nebo chronicky nemocným, u kterých hrozí u covidu vážnější průběh. Vláda by měla projednat také další dovoz antibiotik ze zahraničí.

 

Antivirotika předepsaná na covid-19:

Antivirotikum 2021 2022 2023 Celkem
Paxlovid – 3375 (2170*) 5355 (3420*) 8730 (5590*)
Lagevrio 62 (30*) 97.219 (67.588*) 15.616 (11.083*) 112.897 (78.671*)
Celkem 62 100.594 (69.758*) 20.971 (14.503*) 121.565 (84.261*)

zdroj: ÚZIS

*z toho pacientům nad 65 let

Zpravodaj

VZP sestavila pojistný plán na rok 2024 se schodkem…

  • 27 listopadu, 2023
  • by Redakce

Na zdravotní služby chce pojišťovna vydat více než 291 miliard. Do lůžkové zdravotní péče půjde téměř 59 procent této částky, asi čtvrtinu bude stát ambulantní péče a 12,5 procenta léky a zdravotnické prostředky hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Asi 3,9 miliardy pojišťovna plánuje vložit do rezervního fondu a 1,6 miliardy korun do fondu prevence.

“O schodkovém rozpočtu hovoříme spíš jenom účetně. Z hlediska strategického plánování se spíše jedná o vyrovnané hospodaření VZP,” řekl místopředseda správní rady pojišťovny Miroslav Kalousek (TOP 09).

Pro letošní rok VZP počítala podle zdravotněpojistného plánu s příjmy zhruba 275,7 miliard korun a náklady 281,2 miliardy korun, schodek se měl blížit k šesti miliardám. Na konci října byla podle Kalouska pojišťovna 6,9 miliardy korun v přebytku, na konci roku očekává přebytek 0,7 miliardy korun, což označil jako “kladnou nulu”.

Úhradová vyhláška, kterou ministerstvo zdravotnictví určuje rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění pro příští rok, počítá s průměrným nárůstem úhrad v jednotlivých segmentech zdravotní péče meziročně o šest procent. Více podpořit chce například praktické lékaře pro děti a dorost (17,5 procenta), domácí paliativní péči (16 procent) nebo stomatologii (11,5 procenta). Prioritou bude také péče o děti nebo jednodenní chirurgie.

VZP plánuje zdravotnická zařízení bonifikovat za péči o děti do šesti let 208 korunami ke každému vyšetření, u dětí do 12 let 156 korunami a u starších 104 korunami. Vyšší platbu za dítě ve své péči dostanou také stomatologové nebo dětští psychiatři. Ti navíc mohou podle členky správní rady Věry Adámkové (ANO) nově pojišťovně účtovat i konzultace s pomocí videohovoru u dětí, které už v péči mají. Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka si od toho pojišťovna slibuje uvolnění části jejich kapacit i pro nové pacienty.

Veřejné zdravotní pojištění jako celek bude příští rok podle předpokladu ministerstva zdravotnictví ve schodku 9,2 miliardy korun. Příjmy čeká 499,5 miliardy korun a výdaje 508,8 miliardy korun. Meziročně by měly být příjmy veřejného zdravotního pojištění vyšší o 31,7 miliardy korun. Větší část schodku půjde podle dřívějšího vyjádření ministerstva zdravotnictví za šesti menšími zdravotními pojišťovnami, některé mohou vyčerpat i své rezervy nad rámec zákonných.

Svaz zdravotních pojišťoven (SZP), který menší ústavy sdružuje, na začátku října varoval, že schodek příští rok může být podle jejich propočtů až 20 miliard. Koncem roku 2024 nebo začátkem roku 2025 by se tak podle jeho prezidenta Ladislava Friedricha mohly menší pojišťovny ocitnout ve finanční tísni a postupně prodlužovat lhůty splatnosti faktur.

 

Zdravotněpojistné plány a výsledky hospodaření VZP (v mld Kč):

Rok Příjmy Výdaje Rozdíl
ZPP 2024 297,8 302,6 – 5
Výsledek 10/2023 228 221,1 + 6,9 (+ 0,7 = na konci roku*)
ZPP 2023 275,7 281,2 – 5,5
ZPP 2022 260,5 266,4 – 5,9 (-0,026 = na konci roku*)

*očekávaný výsledek na konci roku 2023

zdroj: VZP

Zpravodaj

Vědci z AV vyvinuli počítačový model ucha, může pomoci vylepšit…

  • 22 listopadu, 2023
  • by Redakce

Konstrukce modelu vychází z nejnovějších znalostí fyziologie a molekulárních principů slyšení a umožňuje modelovat sluch savců, včetně člověka, od vnějšího ucha po sluchový nerv. Model je nyní k dispozici široké vědecké komunitě a může ho použít i každý, kdo má zájem modelovat různé typy sluchových poruch nebo se zabývá otázkou, jak tyto vady kompenzovat sluchadly nebo kochleárními implantáty, uvedli zástupci ústavu.

Jungwirth se do práce na modelu pustil v roce 2011 a podnětem pro něj bylo mimo jiné to, že chtěl porozumět problematice sluchového postižení, které má jeho syn. “Kromě toho jsem si uvědomil, že v lidském uchu je přenos informace zprostředkován iontovými proudy vápníku a draslíku, což je přesně naše výzkumná parketa,” uvedl.

Počítačový model ucha je založený na programovacím jazyku a numerickém výpočetním prostředí MATLAB a lze díky němu získat údaje, které jsou experimentálně jen těžko dostupné. “Fyzické měření na lidském uchu by bylo příliš invazivní a jediné, co se proto dosud nabízelo, bylo využití zvířecích modelů. Znovu se ukazuje, že počítačové modelování poskytuje vhled do konkrétních problémů tam, kde nelze provést experiment a umožňuje porozumět systému jako celku,” doplnili odborníci.

Navigace pro příspěvky

1 … 9 10 11 12 13 … 487

Kalendář akcí

Říjen

Listopad 2025

Prosinec
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SA
NE
1
2
3
4
5
6
7
Události pro Listopad

30

Žádné události
Události pro Prosinec

1

Žádné události
Události pro Prosinec

2

Žádné události
Události pro Prosinec

3

Žádné události
Události pro Prosinec

4

Žádné události
Události pro Prosinec

5

Žádné události
Události pro Prosinec

6

Žádné události
8
9
10
11
12
13
14
Události pro Prosinec

7

Žádné události
Události pro Prosinec

8

Žádné události
Události pro Prosinec

9

Žádné události
Události pro Prosinec

10

Žádné události
Události pro Prosinec

11

Žádné události
Události pro Prosinec

12

Žádné události
Události pro Prosinec

13

Žádné události
15
16
17
18
19
20
21
Události pro Prosinec

14

Žádné události
Události pro Prosinec

15

Žádné události
Události pro Prosinec

16

Žádné události
Události pro Prosinec

17

Žádné události
Události pro Prosinec

18

Žádné události
Události pro Prosinec

19

Žádné události
Události pro Prosinec

20

Žádné události
22
23
24
25
26
27
28
Události pro Prosinec

21

Žádné události
Události pro Prosinec

22

Žádné události
Události pro Prosinec

23

Žádné události
Události pro Prosinec

24

Žádné události
Události pro Prosinec

25

Žádné události
Události pro Prosinec

26

Žádné události
Události pro Prosinec

27

Žádné události
29
30
31
1
2
3
4
Události pro Prosinec

28

Žádné události
Události pro Prosinec

29

Žádné události
Události pro Prosinec

30

Žádné události
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.: +420 604 992 595
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS