Name: Konference pro zdravotníky
Start: 2026-10-26
End: 2026-10-26
Location: Poděbradská 538/46

Stodská nemocnice léčí chronické rány studenou plazmou, má ojedinělý…

5 listopadu, 2026
by Redakce

Stodská nemocnice před rokem otevřela poradnu pro pacienty s chronickými ranami. Léčba studenou plazmou je inovativní medicínská technologie, která využívá nízkoteplotní plazmu, což je ionizovaný plyn o teplotě 38 až 40 stupňů Celsia, který působí přímo na povrch rány, řekl lékař Jakub Tolar. „Při této teplotě nepoškozuje zdravou tkáň, aplikace je bezbolestná. Ovšem částice plynu mají silný antimikrobiální účinek,“ vysvětlil. Se speciálním přístrojem i s léčbou studenou plazmou má zkušenosti z předchozí praxe v Německu. Plazma dokáže podle něj velmi účinně ničit bakterie a viry, včetně kmenů rezistentních vůči antibiotikům. Podporuje také hojení a regeneraci tkání stimulací buněčné aktivity a zmírněním zánětlivé reakce.

Studená plazma pomáhá řešit téměř všechny akutní i chronické infekce včetně pooperačních. „Lze ji aplikovat při léčbě popálenin, bércových vředů, při syndromu diabetické nohy, při léčbě kožních onemocnění a defektů,“ vyjmenoval Tolar. Studenou plazmu ale lze využít i třeba ve stomatologii při prevenci vzniku zánětů a při chronických zánětech. V některých zemích se experimentálně používá i při onkologických onemocněních. Speciální přístroj kINPen MED, který Stodská nemocnice pořídila i díky dárcům, mají v Česku jen dvě další nemocnice, v Praze a Brně.

Tento způsob léčby není zatím v ČR příliš rozšířen. Nehojící se rány přitom postihují tisíce lidí. „V souvislosti se stárnoucí populací a s častějším výskytem onemocnění, která doprovázejí chronické rány, bude tento problém stále aktuálnější. Nehojící se rány představují jednu z největších zdravotních výzev naší doby,“ poznamenal lékař.

První pacienti už ve Stodu léčbou prošli. Při terapii lékař sleduje pomocí speciálních brýlí s autofluorescencí bakteriální zatížení v ošetřované ráně, které viditelně mizí už během ošetření. Terapie se opakuje podle rozsahu a charakteru rány třikrát až sedmkrát. „Výsledky léčby u prvních indikovaných pacientů jsou velmi dobré. Rány se zmenšují a pacientům se ulevilo hlavně od bolestí,“ dodal Tolar. Výhodou je, že po indikaci a první terapii za účasti lékaře může další sezení provádět kvalifikovaná sestra.

Aktualita

SZÚ: Nejvíce nemocných s respiračními infekcemi je mezi dětmi do…

2 listopadu, 2026
by Redakce

„V České republice se vyskytuje řada nechřipkových respiračních virů, dominantní jsou rhinoviry, tedy původce rýmy, a ve větší míře cirkulují také viry parainfluenzy. Viry chřipky se v ČR zatím objevují jen ojediněle,“ uvedl vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl.

Podle týdenní zprávy tvoří rhinoviry v současné době zhruba 45 procent z podrobněji testovaných případů, necelá pětina je covid a desetina viry parainfluenzy, které způsobují laryngitidu nebo bronchitidu. „Aktivita viru chřipky je na základní nebo nízké úrovni. Detekce v sekundární péči se týkají převážně osob nad 65 let věku,“ uvádí SZÚ. Mezi jednotlivými kraji nejsou významné rozdíly.

Vývoj nemocnosti podle odborníků ukazuje start sezony respiračních infekcí. „Pokud mám příznaky infekce, zůstanu doma, nedávám nemocné děti na hlídání prarodičům, myju si ruce také vždy po cestě hromadnou dopravou a po příchodu domů nebo do kanceláře,“ připomněl zástupce hlavního hygienika Matyáš Fošum základní pravidla prevence nákazy okolí.

Předškoláků bylo minulý týden nemocných více než 3200 na 100.000 obyvatel této věkové kategorie. „K základnímu ohleduplnému chování k ostatním patří také to, že děti se zelenou nudlí u nosu zůstávají doma a nejdou do školky nebo do školy,“ dodal Fošum.

Lidé by podle ředitelky SZÚ Barbory Mackové měli myslet na hygienu rukou, mohou používat i roušky nebo respirátory. „Samozřejmostí by měl respirátor být v případě návštěv zdravotnických zařízení nebo zařízení sociálních služeb, kde chráníme před nákazou nejen sebe, ale i zdravotnický personál a klienty pobytových zařízení,“ doplnila.

Mezi akutní respirační infekce (ARI) odborníci počítají chřipku, covid-19, respirační syncitiální virus a další původce nachlazení či rýmy. Kvůli různým respiračním chorobám bylo na konci října podle dat ministerstva zdravotnictví v nemocnicích aktuálně zhruba tisíc lidí.

Očkovat proti covidu se nechalo od začátku září do konce října asi 81.000 lidí a proti chřipce 429.000 lidí. Zhruba tři čtvrtiny z nich tvořili senioři, kteří mají vakcínu hrazenou zdravotní pojišťovnou. „Ochrana vakcínou nastupuje až za deset až 14 dnů od podání, je proto vhodné být očkován dříve, než se chřipka začne masivně šířit mezi lidmi,“ doplnil Kynčl.

Chřipková sezona 2026/2027:

Týden	Pondělí	Počet případů na 100.000 obyvatel	Stejný týden sezony 2025/26
44. týden	26. října	828	762
43. týden	19. října	1053	1069
42. týden	12. října	697	984
41. týden	5. října	789	1081

Zdroj: Státní zdravotní ústav

Aktuality

Pojišťovny: Spotřeba léků na duševní potíže se za pět…

30 října, 2026
by Redakce

S nějakým duševním onemocněním se setkal každý pátý Čech, počet akutních psychiatrických hospitalizací dětí a mladých do 19 let se za posledních deset let více než zdvojnásobil.

Nejvýrazněji přibývalo podle pojišťoven předepisovaných léků na poruchy pozornosti spojené s hyperaktivitou (ADHD), poruchy paměti, soustředění a bdělosti. Jejich spotřeba se zvýšila o čtvrtinu.

„Růst spotřeby s růstem výskytu duševních onemocnění logicky koreluje, ale není to jedna ku jedné, svou roli hraje i častější předepisování moderních nákladnějších léčiv,“ uvedl prezident svazu Martin Balada.

Duševní poruchy a poruchy chování jsou v současné době nejčastější skupinou diagnóz, kvůli nimž lidé pobírají invalidní důchod. Od roku 2015 se jejich počet zvýšil o více než pětinu, překonaly tak dříve nejčastější nemoci pohybového aparátu.

Podle statistiky České správy sociálního zabezpečení bylo v prvním pololetí roku 2026 ukončeno 35.838 pracovních neschopností kvůli duševním nemocem, meziročně o 11,4 procenta víc. Průměrně trvaly 79 dní, zatímco průměr za všechny diagnózy vedoucí k pracovním neschopnostem byl necelých 34 dní. Obecně pracovních neschopností ubývá, meziročně o necelých 12 procent.

„Dlouhá pracovní neschopnost zasahuje do příjmu domácnosti, běžného života i vztahů. Pro zaměstnavatele znamená výpadek člověka, kterého musí zastoupit kolegové. Jinak řečeno, duševní zdraví má nejen zdravotní, ale i sociální a ekonomické dopady,“ dodal Balada.

Výskyt duševních onemocnění v české populaci výrazně vzrostl během pandemie covid-19 a od té doby neklesl. V roce 2022 podle vyjádření předsedy Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Tomáše Kašpárka ze začátku října odborníci zjistili výskyt úzkostných poruch u zhruba 12 procent dospělé populace, poruch nálady u asi devíti procent, poruch souvisejících s užíváním alkoholu u přibližně 11,5 procenta a rizika sebevražednosti u 11 procent dospělé populace.

Výrazný nárůst odborníci sledují hlavně u dětí a dospívajících do 20 let. „Počet léčených na psychiatrických ambulancích stoupl od roku 2010 do roku 2024 o více než 60 procent, počet akutních psychiatrických hospitalizací dětí a mladých do 19 let se za posledních deset let více než zdvojnásobil,“ dodal.

Aktuality

Vědci studují komunikací mikrobů, využili salmonelu i zámecké parky

27 října, 2026
by Redakce

„Bakterií v lidském těle je o čtvrtinu víc než buněk v lidském těle. Jenom na kůži jich je několik desítek miliard,“ řekla Zuzana Jirásková Zákostelská z MBÚ AV ČR. Vědci se proto zaměřují na to, jakým způsobem bakterie a další mikroorganismy komunikují. „Projekt je o interakcích mezi mikroby navzájem a interakcích mezi mikroby a hostiteli,“ uvedl vedoucí vědeckého týmu Jan Jansa z MBÚ AV ČR.

Ondřej Černý v projektu zkoumá, jak bakterie „mluví“ s lidskou buňkou během nemoci. Bílkovinové nástroje, takzvané efektory, které bakterie vysílají do lidských buněk přirovnal k citoslovcím. „Vydávají je bakterie ze vzteku při infekci lidského hostitele,“ řekl.

Pomocí efektorových proteinů podle něj bakterie vypínají lidské ochranné mechanismy a přeprogramovávají buněčné pochody. „Jsou to malé molekulární nástroje, které ovlivňují v první řadě tu napadenou lidskou buňku, ale následně mohou ovlivnit i všechno ostatní,“ dodal.

Kvůli větší odolnosti bakterií vůči léčbě dostupnými antibiotiky ročně zemře na světě 4,7 milionů lidí, v Česku kolem 500. „V roce 2050 zemře podle WHO na infekce způsobené jejich kmeny rezistentními na antibiotika více lidí než na rakovinu,“ uvedla Jitka Viktorová z VŠCHT.

Účinnost léků se snaží vědci zlepšovat kombinováním antibiotika s další látkou, která jim znesnadní obranu proti léku. Na tomto principu už nyní některá kombinovaná antibiotika fungují, v projektu výzkumníci hledají další možnosti. S pomocí vzorků z nemocnic připravili databázi vlastních kmenů odolných proti konkrétnímu léku. „Nalezli jsme sedm nových adjuvans, které zvyšují účinnost různých antibiotik,“ dodala.

Bakterií na lidské kůži jsou desítky miliard. „Komunikují i se vzdálenými orgány, jako je střevo nebo mozek,“ uvedla Jirásková Zákostelská. U pacientů s psoriázou neboli lupénkou se snaží zjistit, zda mohou mít mikroorganismy vliv na rozdílnou odpověď pacientů na moderní léčbu. Sledují také jejich změnu po podání léčby.

„Konkrétní střevní bakteriální konsorcium dokáže tlumit nebo aktivovat zánět,“ uvedla. Právě zánět je součástí onemocnění, při němž imunitní systém útočí na vlastní tkáně. Nemocní s lupénkou tak nemají problémy jen s kůží, ale také například se srdcem, mají metabolický syndrom nebo duševní obtíže.

Výzkum Petra Kohouta z MBÚ AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK se zaměřil na interakci rostlin a mikroorganismů na úrovni celého ekosystému. Jeho tým hledal rozdíly mezi původními a přivezenými dřevinami. „V ČR máme stovky parků asociovaných s hrady a zámky, které jsou plné nepůvodních dřevin,“ uvedl.

Ukázalo se, že stromy různého původu mají různé i složení mikroorganismů. „Zjistili jsme, že nepůvodní stromy mají mnohem větší druhovou diverzitu patogenů ve svých kořenech než původní. Mohou tak fungovat jako zdroj patogenů pro okolní ekosystém,“ dodal. Dřeviny si podle něj na místní patogeny postupně zvykají a přizpůsobují se jim.

Aktualita

Alza chce dodávat léky na recept do boxů, podle…

26 října, 2026
by Redakce

„Současná legislativa zásilkový výdej léků na předpis neumožňuje a tato pravidla nelze obcházet ani prostřednictvím plné moci nebo označením služby jako asistovaný výdej,“ uvedl k tomu pro ČTK ministr Adam Vojtěch (za ANO). Firma v reakci na stanovisko ministerstva uvedla, že nejde o klasický zásilkový výdej a je připravená s příslušnými institucemi vést odbornou debatu.

Pokud podle ministerstva Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) při kontrole prokáže porušení zákona, může přistoupit i k uložení sankcí. Podle zákona o léčivech mohou být předmětem zásilkového výdeje pouze léky bez lékařského předpisu, za jeho porušení hrozí pokuta až dva miliony korun.

„Asistovaný výdej léků na předpis realizujeme v souladu s platnou legislativou, kdy k výdeji léků dochází přímo v naší lékárně v její provozní době farmaceutem,“ uvedla mluvčí Alzy. Farmaceut podle ní lék vydá stejně jako při běžném výdeji v lékárně konkrétní fyzické osobě a na krabičku uvede doporučené dávkování. Lékárník může pacienta kontaktovat, případně se telefonicky na lékárnu může obrátit zákazník Alzy.

„V první fázi bude služba dostupná pro vybranou skupinu zákazníků. Zákazníci si tak mohou své léky vyzvednout kdykoliv v určené termo-monitorované schránce v jednom z více než 700 AlzaBoxů v Praze a blízkém okolí,“ uvedla Alza v tiskové zprávě. Kdy službu spustí, firma neuvedla.

Zákazník v mobilní aplikaci Alzy zadá identifikátor svého elektronického receptu a udělí firmě plnou moc k vyzvednutí léku v lékárně a jeho doručení do boxu. Vhodnost takového postupu podle ní posoudí lékárník. „Nepůjde automaticky o všechny léky ani o službu, která by byla vhodná pro každý recept,“ doplnila na dotaz ČTK Čeřovská. Podle ní lékárník posoudí vhodnost asistovaného výdeje pro každého pacienta.

MZd chce možnost zasílat léky do výdejních boxů do budoucna umožnit. „Právě proto jsme připravili novelu zákona, která zásilkový výdej léků na předpis za jasně stanovených podmínek umožní,“ podotkl Vojtěch. Novela zákona je v současné době ve vnitřním připomínkovém řízení, které končí 30. října.

Lékárníci zásilkový výdej kritizují, v zahraničí podle České lékárnické komory (ČLnK) vedlo k zavírání lékáren nebo nutnosti jejich finanční podpory od státu. Upozorňují také na vyšší riziko neodhalených lékových chyb.

Aktualita

Lidé mohou propojit aplikaci Záchranka se svým seznamem předepsaných…

16 října, 2026
by Redakce

„Relevantní data o předepsaných léčivech či zdravotnických prostředcích zpřístupněná záchranářům mohou v kritických situacích, kdy jde především o čas a dostatek informací, významně přispět k rychlému rozhodování a podpořit tak bezpečnější a kvalitnější péči o pacienta,“ uvedl ředitel SÚKL Tomáš Boráň.

Výhodou aplikace proti běžnému volání je ukázání přesné polohy volajícího a možnost sdílet informace o zdravotním stavu, které si uživatel do aplikace zadal. „Díky propojení se službou e-recept se nyní významná část profilu může se souhlasem uživatele načíst přímo z důvěryhodného zdroje,“ dodal Maleňák. Aplikace ale podle něj sdílí se zdravotnickou záchrannou službou jen údaje volajícího, nikoliv jiného pacienta.

Propojení obou systémů nevzniká automaticky. Uživatelé ho musí aktivně povolit v aplikaci Záchranka, která se po přihlášení prostřednictvím bankovní či jiné ověřené identity připojí k e-receptu. Sdílená data se pak propíšou do záložky „zdravotní údaje“ v aplikaci Záchranka. Se záchrannou službou se sdílí jen v případě jejího kontaktování, jinak zůstávají údaje jen v telefonu uživatele. Souhlas lze také následně kdykoliv odvolat.

Aplikace Záchranka za deset let fungování pomohla ve 220.000 krizových situacích, uvedli letos v květnu její provozovatelé. Funguje kromě Česka také na Slovensku, v Rakousku, Maďarsku, Bavorsku a Moldavsku. Kromě zásahu záchranářů a hasičů mohou lidé jejím prostřednictvím požádat i o psychosociální pomoc v náročných životních situacích.

Ukáže také mapu nejbližších automatických externích defibrilátorů, přehled lékařských, zubních a lékárenských pohotovostí, varovná upozornění při mimořádných událostech v regionu a postupy první pomoci pro laiky. V oblasti působnosti horské služby rozpozná použití tísňového tlačítka a kontaktuje kromě záchranné služby i horské záchranáře.

Aktuality

Robotická chirurgie v příbramské nemocnici rozšířila možnosti léčby endometriózy

13 října, 2026
by Redakce

Endometrióza se může projevovat výrazně bolestivou menstruací, chronickou pánevní bolestí, bolestí při pohlavním styku nebo obtížemi s otěhotněním. U pokročilejších forem mohou ložiska zasahovat také do střeva, močového měchýře či močovodů. Právě u složitějších případů může hrát významnou roli moderní robotická chirurgie.

„U hluboké a anatomicky složité endometriózy operujeme často v těsné blízkosti močovodů, střeva, močového měchýře, cév nebo nervových struktur. Robotický systém nám poskytuje detailní trojrozměrný obraz a velmi přesné, plně pohyblivé nástroje. Díky tomu můžeme pracovat velmi jemně i v úzkém prostoru malé pánve a snažit se maximálně šetřit zdravé tkáně a funkci postižených orgánů,“ uvedl vedoucí lékař centra endometriózy Richard Sabol z gynekologicko-porodnického oddělení.

Robot neoperuje samostatně, nástroje ovládá chirurg. „Robotická chirurgie pro nás není náhradou kvalitní laparoskopie, ale dalším moderním nástrojem pro vybrané komplexnější případy. Základem je vždy individuální posouzení pacientky a volba takového postupu, který pro ni bude nejvhodnější,“ dodal Sabol.

Ne každá žena s endometriózou však potřebuje operaci. Možnosti léčby zahrnují také hormonální terapii, fyzioterapii pánevního dna a další postupy zaměřené na zvládání bolesti. Rozhodování o léčbě zohledňuje intenzitu obtíží, rozsah onemocnění, věk pacientky i její plány týkající se těhotenství.

U pokročilejších forem onemocnění je důležitá spolupráce různých odborností. Podle konkrétního nálezu se na plánování léčby mohou podílet kromě gynekologů také chirurgové, urologové a radiologové. Součástí péče může být rovněž spolupráce s odborníky na reprodukční medicínu, léčbu bolesti nebo fyzioterapii.

Endometriózní ambulance příbramské nemocnice je určena ženám s již diagnostikovaným onemocněním i pacientkám, u kterých je na endometriózu teprve podezření. Obracet se na ni mohou ženy z celého regionu i mimo něj.

Certifikace, kterou příbramská nemocnice získala, potvrzuje komplexní přístup k endometrióze. Pracoviště muselo doložit mimo jiné odbornou kvalifikaci týmu, zkušenosti s léčbou pacientek, standardizované diagnostické a léčebné postupy, mezioborovou spolupráci a návaznost na další odbornosti. Součástí certifikace byl také audit zdravotnické dokumentace, organizace péče a fungování multidisciplinárního týmu.

Aktualita

Zdravotnímu pojištění v Česku loni klesl schodek na 4,6 miliardy…

12 října, 2026
by Redakce

V systému veřejného zdravotního pojištění působí sedm zdravotních pojišťoven. Loni byly jejich výdaje 536,1 miliardy korun, letos hospodaří s 555,8 miliardy Kč a na příští rok mají naplánované výdaje přesahující 605 miliard korun.

„Všechny zdravotní pojišťovny dosáhly záporného salda hospodaření,“ píše se v materiálu hodnotícím rok 2025. „Na základě výše uvedeného lze pro rok 2025 konstatovat oslabení finanční udržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění,“ uvádí v něm MZd.

Letos vláda hospodaření pojišťoven ovlivnila předsunutím platby z července na duben a převodem 7,9 miliardy korun z rezerv Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) k ostatním zdravotním pojišťovnám. Na příští rok vláda plánuje mimořádnou valorizaci platby za státní pojištěnce, meziročně stát podle návrhu rozpočtu vydá o 16,5 miliardy korun víc.

Loňské příjmy z přerozdělení pojistného, jejichž naprostou většinu tvoří právě příspěvek státu za děti, seniory nebo nezaměstnané, byly 158,6 miliardy korun. Tvořily tak necelých 30 procent, státních pojištěnců bylo v systému 6,03 milionu, tedy téměř 57 procent.

Na zdravotním pojištění pojišťovny od zaměstnanců, zaměstnavatelů, podnikatelů a dalších plátců vybraly 365,2 miliardy korun. Meziročně částka vzrostla o 22,6 miliardy, tedy zhruba o 6,6 procenta. Průměrně pojišťovny na jednoho pojištěnce přijaly 49.016 korun, u státních pojištěnců dal stát 25.524 korun, tedy částku o 48 procent nižší.

Průměrné výdaje na jednoho pojištěnce byly loni 49.442 korun, o 426 korun nižší než průměrné příjmy. Přímo na zdravotní služby pojišťovny vydaly 522,73 miliardy korun, což bylo asi 97,5 procenta všech nákladů. Na svůj provoz čerpaly zhruba deset miliard korun, tedy necelá dvě procenta výdajů.

Meziročně vzrostly náklady na zdravotní služby o 4,7 procenta. Podle materiálu je to důsledek úhrad stanovených ministerstvem zdravotnictví v úhradové vyhlášce, dohodami pojišťoven s poskytovateli péče a zvýšením objemu poskytovaných služeb.

„Další faktory zvyšující dlouhodobě náklady na zdravotní služby jsou především stárnutí populace a postupný nárůst vysoce nákladných zdravotních služeb,“ píše se v materiálu. Podle MZd, které materiál připravilo, přibývá velmi finančně nákladných léků a inovativních léčebných postupů.

Více než polovinu nákladů veřejného zdravotního pojištění dlouhodobě spotřebuje lůžková péče, loni šlo o 55,9 procenta. Náklady ambulantního sektoru byly 28,8 procenta. Jejich poměr se dlouhodobě příliš nemění, za pět let stoupl v obou segmentech o 0,8 procentního bodu a vyplacené částky vzrostly zhruba o polovinu. Náklady lůžkové péče byly loni 294,8 miliardy korun, ambulantní péče 151,9 miliardy Kč.

MZd v dokumentu uvádí, že se nedaří zajistit k plné spokojenosti všech pojištěnců v místě jejich bydliště praktického lékaře pro děti, pro dospělé, stomatology a psychiatry. „A to v důsledku pokračujícího stárnutí lékařů, nižší atraktivity odlehlých regionů a mírného snižování úvazkové kapacity lékařů,“ píše se v materiálu. Problémy podle něj již nejsou jen v příhraničí či periferiích, ale téměř ve všech regionech.

„Zdravotní pojišťovny se proto u poskytovatelů primární péče snaží aktivně podporovat nejen vznik nových praxí, ale i jejich generační obměnu,“ uvádí dále. Podobně jako ordinace pojišťovny s cílem zachování dostupnosti péče více podporují i provoz některých lékáren.

Příjmy a výdaje systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2025:

Rok	2025 (v mld. Kč)	Podíl na celku (%)	Meziroční změna (%)
Příjmy celkem	531,51	100	+ 5,32
Výběr pojistného	365,24	68,72	+ 6,61
Přerozdělení (většina platba za státní pojištěnce)	158,59	29,84	+ 1,96
Výdaje celkem	536,12	100	+ 4,67
Výdaje na zdrav. služby	522,73	97,50	+ 4,72
Provozní výdaje	10,26	1,91	+ 7,45

Zdroj: Materiál MZd pro jednání vlády

Náklady na zdravotní služby 2020 až 2025 (v mld. Kč)

	2020	2021	2022	2023	2024	2025	2020/2025
Celkové náklady	359,023	404,543	418,126	456,454	504,581	527,174	+ 168,2 mld. Kč (+ 46,8 %)
Ambulantní péče	100,602	109,472	114,193	124,974	143,798	151,876	+ 51,8 mld. Kč (+ 50,97 %)
Podíl ambulantní péče (%)	28	27,1	27,3	27,4	28,5	28,8	+ 0,8 %
Lůžková péče	197,758	229,253	237,060	258,894	283,320	294,774	+ 97,02 mld. Kč (+ 49,06 %)
Podíl lůžkové péče (%)	55,1	56,7	56,7	56,7	56,1	55,9	+ 0,8 %

Zdroj: Materiál MZd pro jednání vlády

Aktuality

Změny leukemických buněk lze využít k účinnější léčbě, zjistili vědci

6 října, 2026
by Redakce

Chronická lymfocytární leukémie (CLL) je nejčastější leukémií starších dospělých. Postihuje bílé krvinky zvané B lymfocyty, které se začnou nekontrolovaně množit a hromadit v krvi, kostní dřeni a uzlinách. Léčba se v posledních letech proměnila. Moderní léky dokáží zablokovat signály, které nádorové buňky potřebují k přežití a množení.

Vědci se nyní zaměřili na to, co se s buňkami při léčbě děje. Analyzovali vzorky pacientů léčených dvěma různými BCR inhibitory, což jsou běžně podávané léky. Přestože každý z nich má pro nádorové buňky jiné důsledky, buňky na oba reagovaly podobnými změnami.

„My jsme se ptali, jestli mezi změnami, které léčba vyvolá, najdeme něco, co bychom mohli využít proti nim. A právě tak jsme se dostali k receptoru CXCR4,“ uvedla výzkumnice Veronika Šandová.

CXCR4 je receptor na povrchu buněk, který leukemickým buňkám mimo jiné pomáhá přesouvat se do prostředí s vhodnými podmínkami pro přežití. Po zahájení léčby jeho množství na povrchu nádorových buněk výrazně vzrůstá. Reakce na léčbu, by se tak zároveň mohla stát jejich slabinou. Molekuly na buněčném povrchu jsou totiž dobře dostupné pro cílenou terapii pomocí specifických protilátek.

Vědci v laboratorních podmínkách k používaným lékům přidali protilátku ulocuplumab, která se váže právě na receptor CXCR4. Výsledek byl výrazný. Zatímco po působení samotných léků přežívalo přibližně sedm z deseti leukemických buněk, při kombinaci s protilátkou jen přibližně tři až čtyři z deseti.

Výsledky vědci ověřili na myším modelu s leukemickými buňkami pacientů. Výzkum je však stále v preklinické fázi, nejde tedy o novou léčbu, kterou by bylo možné začít používat u pacientů. Ukazuje ale směr, jak hledat účinnější kombinace protinádorových léčiv.

„U nádorových onemocnění často nestačí zasáhnout jediný mechanismus, protože nádorové buňky dokážou na léčbu reagovat a hledat jiné cesty úniku a přežití. Naše výsledky ukazují, že i tyto změny lze využít a zaměřit proti nim další léčbu,“ řekl vedoucí výzkumné laboratoře Marek Mráz.

Studie vznikla ve spolupráci vědců z CEITEC Masarykovy univerzity, Fakultní nemocnice Brno, Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Dana-Farber Cancer Institute v Bostonu. Výsledky publikoval odborný časopis HemaSphere.

Aktuality

V souvislosti s epidemií salmonelózy v Praze evidují hygienici 475 nakažených

5 října, 2026
by Redakce

„Chci veřejnost i rodiče ujistit, že nárůst v evidenci neznamená, že by se infekce v těchto dnech dál šířila. Jde o zpětné dohledání případů z inkriminovaného období, kdy lidé navštívili lékaře nebo odeslali dotazníky se zpožděním,“ uvedla ředitelka protiepidemického odboru HSHMP Martina Marešová.

Doplnila, že sekundární šíření salmonelózy mezi lidmi nebývá příliš časté. Nemoc se šíří pomocí předmětů kontaminovaných stolicí či zvratky nakaženého.

Hygienici získávají informace o počtu nakažených z dotazníků, které obdrželi všichni rodiče strávníků školní jídelny. Podle HSHMP dotazník odevzdalo dosud 58 procent lidí. Obědy od základní školy odebírají také dvě mateřské školy a pečovatelská služba. Nakažení jsou i mezi dětmi ze školek a seniory.

Žáci se do základní školy vrátili po zhruba týdenním ředitelském volnu minulý týden ve středu. Obědy dodává externí firma. Ve škole se častěji uklízí, toalety, kliky či vypínače se dezinfikují i v průběhu dne. Hygienici podle Batók zahájí se školou správní řízení o uložení sankce. „Zároveň jsou nastaveny přísné kontrolní mechanismy a nařízeny opakované státní zdravotní dozory, aby byla při obnovení plného provozu zaručena naprostá bezpečnost stravování,“ uvedla Batók.

Školu navštěvuje asi 1100 dětí. Školní jídelna podávala uhlířské špagety v pondělí 21. září. Zhruba 240 dětí mělo zažívací potíže hned následující den. Nemocní jsou i mezi učiteli a kuchařkami.

Září

Říjen 2026

Listopad

PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SA
NE

26
27
28
29
30
31
1

Události pro Říjen

25

6:00 am - 9:00 pm

Kalendář akcí

Říjen 2026

Události pro Říjen

25

Události pro Říjen

26

Události pro Říjen

27

Události pro Říjen

28

Události pro Říjen

29

Události pro Říjen

30

Události pro Říjen

31

Události pro Listopad

1

Události pro Listopad

2

Události pro Listopad

3

Události pro Listopad

4

Události pro Listopad

5

Události pro Listopad

6

Události pro Listopad

7

Události pro Listopad

8

Události pro Listopad

9

Události pro Listopad

10

Události pro Listopad

11

Události pro Listopad

12

Události pro Listopad

13

Události pro Listopad

14

Události pro Listopad

15

Události pro Listopad

16

Události pro Listopad

17

Události pro Listopad

18

Události pro Listopad

19

Události pro Listopad

20

Události pro Listopad

21

Události pro Listopad

22

Události pro Listopad

23

Události pro Listopad

24

Události pro Listopad

25

Události pro Listopad

26

Události pro Listopad

27

Události pro Listopad

28

Události pro Listopad

29

Události pro Listopad

30

Události pro Prosinec

1

Události pro Prosinec

2