Lékový záznam by měl do budoucna obsahovat i léky podané…

„Podle různých zdrojů až pět procent hospitalizací seniorů nad 65 let v Evropské unii je v důsledku lékových interakcí,“ uvedl. Podle informací Českého statistického úřadu bylo předloni hospitalizováno 1,3 milionu lidí. Jejich průměrný věk setrvale roste, v roce 2024 byl téměř 49 let. Na některých odděleních, například interních, tvoří senioři 80 procent hospitalizovaných.

Podle loňského průzkumu České lékárnické komory (ČLnK) lékárny za sledovaných 15 dní v polovině dubna objevily přes 12.000 chyb v předepsaných receptech na léky. Nejčastější bylo předepsání většího množství léku, ve stovkách případů nebylo uvedeno dávkování nebo nebylo správné.

Potenciální nevhodné lékové interakce se v průzkumu objevily v 372 případech, nevhodné lékové formy v 347 případech, jiná síla léku, než kterou pacient užívá, v 317 případech a léky se stejnou účinnou látkou v 306 případech. Za toto období bylo předepsáno 3,1 milionu léků.

Informaci o tom, jaké léky pacientovi lékař předepsal a jaké si v lékárně vyzvedl, obsahuje takzvaný lékový záznam. V systému elektronických receptů eRecept, včetně jeho mobilní aplikace, si ho může prohlédnout pacient nebo do něj mohou nahlížet jeho lékaři či lékárník.

„Naším ideálem bylo do budoucna mít v lékovém záznamu nejen léky vydávané na předpis, ale i léky podávané za hospitalizace,“ řekl Boráň. Na dotaz ČTK uvedl, že další vývoj systému ústav koordinuje s ministerstvem zdravotnictví, které provozuje mobilní aplikaci EZKarta.

„Určitou analýzu v této oblasti už děláme, protože jenom za toho předpokladu potom bude možné napojit na lékový záznam další funkcionality, jako je identifikace lékových interakcí a podobně,“ dodal.

Více spolupracovat chce ústav s organizacemi zastupujícími pacienty. Od roku 2022 jsou součástí správních řízení, v nichž se stanovuje cena a úhrada léků na vzácná onemocnění. Nově bude také v poradním orgánu ředitel SÚKL. Podle Boráně pacientský pohled pomohl například při zajišťování náhradních léků v době omezené dostupnosti tamoxifenu, který užívají pacientky s rakovinou prsu.

Úřad se tak dozví, jak jeho kroky dopadají na každodenní život pacientů a pečujících. „Snažíme se přinášet důležité podněty týkající se dostupnosti léčby i problémů, které pacienti v systému zdravotní péče skutečně zažívají,“ vysvětlil místopředseda České asociace pro vzácná onemocnění (ČAVO) René Břečťan.

Diskutovat s pacienty chce Boráň například o připravované evropské legislativě, kterou v oblasti léčiv čekají největší změny za posledních 20 let. „Povede se například diskuse o tom, u kterých léků bude možné do budoucna odpustit příbalovou informaci,“ řekl ředitel. U některých bude možné uvádět jen odkaz na text na internetu, u léků prodávaných mimo lékárny, například v drogerii či na benzinové pumpě, by zřejmě papírová forma dál zůstala.

Podle výroční zprávy SÚKL bylo loni v Česku distribuováno do lékáren a dalších zdravotnických zařízení 267,6 milionu balení léků, která obsahovala 7,9 miliardy doporučených denních dávek. Jejich hodnota v cenách výrobců byla asi 104 miliard korun.