Ministerstvo chce řešit doručování léků domů,třeba handicapovaným

Praha 19. března (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví chce řešit možnosti doručování léků pacientům domů, což by pomohlo například handicapovaným nebo seniorům. Mezi předloženými návrhy je zásilková služba nebo návštěvní služba lékárníka. Oboje má svá rizika, je o nich třeba diskutovat, řekl dnes na tiskové konferenci k odborné konferenci Trendy v evropském lékárenství ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Návrh na změnu zákona, která by umožnila dopravu léků zásilkovou službou, předložila sněmovně Národní rada osob se zdravotním postižením. “Předkládáme ho tak, aby ho mohl využít každý. Poslanci ho ale mohou omezit jen na vybrané skupiny,” řekl novinářům předseda rady Václav Krása. Sám v lékárně nebyl deset let, léky mu vyzvedává manželka nebo asistent. “Je to takový zásilkový výdej, tak ho pojďme legalizovat,” dodal.

Podle ministra Vojtěcha je zásadní zohlednit bezpečnost při dopravě i při užívání léků. V současné době lékárník pacienta při výdeji instruuje, jak má lék užívat. Podle Krásy je ale lék již nyní doplněný příbalovým letákem, lékárník by proto mohl komunikovat s pacientem i elektronicky. Podle ministra by také mohl být problém se zachováním teploty, protože některé léky musí být skladované v chladu.

Česká lékárnická komora (ČLK) podle jejího prezidenta Lubomíra Chudoby navrhuje možnost návštěvní služby lékárníků, která by byla hrazená zdravotními pojišťovnami. “Je třeba ovšem zvážit i personální možnosti lékárníků,” dodal ministr.

Konference se zabývala také odměňováním lékáren a problematikou dostupnosti léčiv. Ministerstvo připravilo novelu zákona o léčivech, která omezí nežádoucí vývoz léků z Česka, usnadní dovoz léků ze zahraničí a pomocí takzvaného emergentního systému má zajistit dodání léku do kterékoliv lékárny v Česku. Podle Vojtěch by měla být brzy předložena vládě.

Na Slovensku emergentní model funguje už téměř dva roky. Počty hlášení nedostupnosti léků se tam snížily z původních 80 procent na současných 15 procent. “Na Slovensku se model osvědčil. Na měsíční bázi dostáváme hlášení až na úroveň konkrétního balení léku a lékárny, která emergentní systém aktivovala. Takto detailní informace nám umožňují efektivně řešit výpadky léků,” uvedl generální ředitel sekce farmacie a lékové politiky slovenského ministerstva zdravotnictví Petr Musil.

Nejčastějším důvodem výpadku léků jsou podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) problémy související s výrobou a dodavatelským procesem. Problém se surovinami podle jeho ředitelky Ireny Storové často postihne celou Evropu, protože některé se vyrábějí jen na jednom či dvou místech.

V debatě o odměňování lékáren náměstek ministra Filip Vrubel deklaroval, že výsledkem nesmí být zvyšování doplatků za léky pro pacienty a dopad na veřejné zdravotní pojištění. V současné době je podle něj 50 až 80 procent tržeb za léky na recept. Lékárníci spolu s distributory léčiv se dělí o marži, jejíž maximální výše je stanovená zákonem. Lékárna má navíc 14 korun za vydání jedné položky na receptu. Další příjmy jsou z volně prodejných léků, zdravotnických prostředků a prodeje dalších produktů.

Podle Chudoby by ale lékárníci měli být placeni za své odborné služby, nikoliv z marže. “Připravujeme výkon pro posouzení léků, které pacient dostává, a za případnou digitalizaci papírového receptu,” řekl Chudoba. Komora žádá také kompenzovat nově na lékárníky uložené povinnosti jako je ověřování pravosti léků, které si vyžádala EU.

van mha

Vědci: Kmenové buňky se obnovují i v kostech jako v krvi a kůži

Praha 19. března (ČTK) – Kmenové buňky se obnovují v růstových zónách kostí stejně jako v krvi či kůži. Objev této jejich funkce může do budoucna zlepšit léčebné postupy nebo snížit růstové poruchy u dětí. O výzkumu publikovaném v odborném časopise Nature informovala Akademie věd ČR, jejíž členka Mária Hovořáková se na něm podílela.

“Tento výzkum prokázal, že i v kostech existují buňky, které po určitou dobu umožňují zachování růstových zón potřebných pro prodlužování dlouhých kostí a zabezpečují růst kostí do délky až do dosažení dospělosti,” uvedla Hovořáková, která působí v Ústavu experimentální medicíny.

Růst dlouhých kostí u dětí umožňují takzvané růstové ploténky, které tvoří chrupavčitá tkáň a které oddělují oba konce dlouhých kostí od jejich střední již kostěné části. Ploténky obsahují tři typy buněk, takzvané chondrocyty, které se musí v růstové zóně neustále obnovovat, aby ploténka zůstala dlouhodobě funkční.

Výzkum zaštiťoval Institut Karolinska ve Švédsku, který patří k nejvýznamnějším lékařských univerzitám v Evropě. Vědci při zkoumání myší potvrdili schopnost vlastního obnovování kmenových buněk v růstových zónách. Ukázalo se, že kosti rostou jinak před narozením a po narození. “Vědci využili specifické myší kmeny, které jim umožnily sledovat buněčné populace, a prokázali, že krátce po narození plodu získávají některé embryonální chondrocyty charakter kmenových buněk. Asymetrickým dělením dávají vzniknout jednak dalším kmenovým buňkám, které doplňují jejich zásobu, a jednak buňkám připraveným k vlastní diferenciaci a tvorbě kosti,” uvedla akademie.

Podobně se chovají tkáně, které mají vysokou schopnost regenerace jako například kůže nebo krev. Společné jsou jim takzvané progenitorové buňky umístěné na specifických místech.

“Jsem přesvědčená, že objev schopnosti sebeobnovy progenitorových buněk myší růstové chrupavky může znamenat výrazný posun v oblasti pochopení vzniku růstových poruch u dětí. S tím potom logicky souvisí možnosti přehodnocení či inovace terapeutických přístupů,” dodala Hovořáková. Bude podle ní ale nejprve třeba potvrdit platnost výzkumu i u lidí.

Pomoci pak může pacientům s různými onemocněními. Mezi nimi je například achondroplázie, známá pod názvem disproporcionální trpaslictví, nebo neomezený růst u pacientů s některými mutacemi.

van rot

Chřipka – očkovaní ušetří tisíce z rodinného rozpočtu

Praha, 19. března 2019 (STOP chřipce!) – Chřipka je závažné onemocnění, kterým se v České republice každoročně nakazí statisíce obyvatel. Souvisí s ní nejen řada zdravotních komplikací, ale i výrazné ekonomické ztráty. Ty dokáže významně snížit pravidelné očkování proti chřipce. Navzdory doporučení Světové zdravotnické organizace je však u nás očkováno pouze 5–6 % populace. Vyšší zájem Čechů o očkování proti chřipce by přinesl výraznou úsporu. Návštěvy praktických lékařů by se totiž snížily o desítky tisíc, potřeba hospitalizace by klesla o tisíce případů, a především by se zabránilo tisícům zbytečných úmrtí.

Chřipka se vyskytuje celosvětově a ročně jí onemocní přibližně 10–15 % populace. Její závažnost spočívá především v dalších zdravotních komplikacích, jež zhoršují průběh nemoci a mohou končit i fatálně. „V České republice na chřipku a její následky umírá až 2 000 osob ročně. Nejde však pouze o zdravotní rizika, chřipka je spojena i s velkými finančními ztrátami. Chřipkové onemocnění vede k pracovním neschopnostem či nutnosti ošetřovat nemocné členy rodiny, čímž dochází k výrobním ztrátám a v případě epidemie i k negativnímu vlivu na celou ekonomiku,“ říká MUDr. Jan Kynčl, PhD., vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.

Výdaje za návštěvy lékařů, hospitalizace v nemocnicích či samotné léky, to vše jde na vrub chřipky. Například zdravotní pojišťovny na její léčbu za průměrnou sezónu zaplatí 400 milionů korun. Výraznou pozitivní změnu by přinesla vyšší proočkovanost mezi českou populací. V současné době se pohybuje na úrovni 5 až 6 %, přitom Světová zdravotnická organizace doporučuje minimálně 30 %, u rizikových skupin obyvatel pak 75 %.3b Z analýzy společnosti Value Outcomes vyplývá, že v případě dosažení 75% proočkovanosti mezi chronicky nemocnými pacienty a osobami staršími 65 let, by úspora zdravotních pojišťoven činila až sto milionů korun. Předešlo by se desítkám tisíc návštěv praktických lékařů, až dvaceti tisícům návštěv pohotovosti, několika tisícům hospitalizací v nemocnicích a jednotkám tisíců úmrtí.

Očkování je vysoce účinným preventivním opatřením proti chřipce, které pomáhá snižovat počty nemocných i zemřelých. U zdravých dospělých zabrání onemocnění v 70–90 % případů a sníží počet pracovních neschopností až o 78 %. Onemocnění zasahuje nejen do chodu firmy, ale i do rozpočtu samotných domácností. Představme si zaměstnance s průměrnou hrubou mzdou 25 tisíc Kč, který na 14 dní díky chřipce vypadne z pracovního procesu. První tři dny nedostane nic, náhrada mzdy se totiž ze zákona počítá až od 4. pracovního dne na neschopence. Od zaměstnavatele tedy dostane zaplaceno celkem 4 368 Kč. Ztráta na výdělku pak činí 5 279 Kč, protože v případě, že by normálně pracoval, vydělal by si za půlku měsíce zhruba 9 647 Kč čistého.

Na rozdíl od seniorů či chronicky nemocných si zbytek dospělé populace hradí očkování sám. Jeho cena se však pohybuje v řádech stovek korun, což je v porovnání s celkovými ztrátami zanedbatelná položka. Většina zdravotních pojišťoven na něj navíc přispívá v rámci svých preventivních programů. Řada zaměstnanců se rovněž může obrátit na své zaměstnavatele, protože očkování proti chřipce je v posledních letech často součástí nabídky firemních benefitů.

Kampaň STOP chřipce! chce zvýšit informovanost o nebezpečí chřipky a zabránit tak dalším zbytečným úmrtím. Připojte se i Vy k petici za zvýšení proočkovanosti proti chřipce v ČR na http://www.stop-chripce.cz/pripojuji-se

Více na www.stop-chripce.cz nebo na www.ockovaniprotichripce.cz

Centrum v Brně spolupracuje s Mayo Clinic, navrhly už dva patenty

Brno 19. března (ČTK) – Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (ICRC) má šest výzkumných týmů s americkou Mayo Clinic. ČTK to dnes řekl ředitel nemocnice Martin Pavlík při příležitosti návštěvy amerického velvyslance Stephena Kinga v centru. Spolupráce v minulosti vynesla dvě přihlášky na patent v oblasti srdečních arytmií a také epileptických záchvatů. Sedmý společný tým bude pracovat na využití kmenových buněk. Cílem centra je pracovat na výzkumu a vývoji nových metod pro léčbu kardiovaskulárních, neurologických a onkologických nemocí.

King navštívil Brno už potřetí. Nyní se setkal s vedením výzkumného centra i nemocnice. Ředitel nemocnice Pavlík uvedl, že centrum vzniklo při spolupráci s americkou Mayo Clinic. “Pokračujeme ve spolupráci, která se rozvíjí pozitivním směrem. Máme šest výzkumných týmů,” uvedl Pavlík.

Týmy pracují například na programu pro zlepšení zdraví Brňanů. Další program se zabývá diagnostikou epilepsie a jiný zase léčbou Alzheimerovy nemoci.

Ze spolupráce vzešlo 150 společných publikací a dvě společné přihlášky u Amerického patentového úřadu. “Jedna je na zařízení na léčbu srdeční arytmie. Je přesnější a také menší, takže je šetrnější k pacientovi. Druhá přihláška je na zařízení pro přesnější diagnózu toho, kde v mozku vzniká epileptický záchvat,” řekl ředitel pro vnější vztahy ICRC René Samek.

Výsledkem spolupráce nemusí vždy být přihláška o patent. “Vznikají vědecké články, publikace, něco sdělíme na konferencích. Obecně se dá říct, že v každé oblasti vzniká diagnostický přístroj, nová léčebná nebo diagnostická metoda a týká se to třeba Alzheimerovy choroby, srdečních chorob a arytmií, epilepsií, ale také rakoviny a podobně,” vyjmenoval Samek. Vzniká i sedmý tým složený z odborníků brněnského centra a americké kliniky. “Bude zaměřený na kmenové buňky. Při léčbě některých chorob totiž současná léčiva u 20 až 30 procent pacientů nezabírají. Proto se zkouší postup, kdy se člověku odeberou jeho buňky, upravené se mu potom vrátí, a tím se mu vyléčí choroba,” uvedl Samek. Dodal, že prospěšné to může být třeba u rakoviny, neurodegenerativních chorob nebo u nemocí srdce.

ICRC vzniklo v roce 2011. S celkovým rozpočtem přes čtyři miliardy korun na období do roku 2015 bylo financované převážně z fondů Evropské unie a z rozpočtu státu, nemocnice a kraje. Na léta 2016 až 2020 centrum dostalo miliardovou podporu z Národního programu udržitelnosti. Peníze pokrývají téměř 60 procent, zbytek centrum shání samo, ať už z grantů EU, národního rozpočtu nebo od průmyslových partnerů. Podle Samka se rozpočet vždy daří naplnit. Centrum má přes 400 pracovníků, ne všichni ale pracují na plný úvazek. V přepočtu na plné úvazky má centrum 230 lidí. Centrum spolupracuje se stovkou výzkumných organizací z celého světa.

Lenka Horáková kš

Zuzana Jakubová vede v ARBES Technologies nově vzniklou divizi HealthCare…

Praha 18. března 2019 (ARBES Technologies) – ARBES Technologies, dodavatel informačních systémů pro bankovnictví a finanční trhy, má novou divizi HealthCare & FEIS. Jejím vedením byla pověřena Zuzana Jakubová. Divize vznikla spojením oddělení, které se zabývá nemocničními informačními systémy a následnými službami ve zdravotnictví (HealthCare) a původní divize Financial Economic Information Systems (FEIS), kterou Zuzana Jakubová do té doby vedla.

Zuzana Jakubová do ARBES Technologies přišla v roce 2017 zúročit své zkušenosti z oblasti zdravotnické informatiky a dala vzniknout novému oddělení HealthCare. Díky hluboké znalosti v tomto segmentu a souvisejících systémů se následně stala ředitelkou divize ekonomických informačních systémů, kde díky synergiím a univerzálnosti ARBES Technologies navrženého řešení FEIS je možné zajistit komplexní implementaci do celé nemocnice a mít tak jediný přehledný nástroj. Novým úkolem Zuzany Jakubové z pozice ředitelky je kompletní zastřešení obchodních aktivit nově vzniklé divize HealthCare & FEIS a další posílení pozice ARBES Technologies na tomto trhu.

Zuzana Jakubová má dlouholeté zkušenosti ve vedoucích pozicích v oblasti informačních technologií pro zdravotnictví, a to jak v ČR, tak v zahraničí. Pracovala v nejvyšších řídících pozicích několika firem, kde zastávala různé role v oblastech krizového či výkonného managementu společností včetně jejich stabilizace a transformace či rozšíření obchodních aktivit. Svou kariéru začala ve společnosti Ostrasoft. Působila i ve firmě SMS (dnes CompuGroup Medical ČR) a ICZ, kde z pozice ředitelky zahraniční pobočky řešila implementaci AMIIS*H v polských nemocnicích. Dlouhá léta vedla i vlastní společnost, která se zabývala konzultační činností v oblasti informačních systémů ve zdravotnictví.

Zdravotnictví je odvětví, které připomíná živý organismus a má návaznost na mnoho zcela rozdílných oblastí, jako je veřejná zpráva, pojišťovny či dodavatelé z mnoha různých, spolu nesouvisejících oblastí. „Ústředním spojovatelem všech informací je pacient, proto jsou ve zdravotnické informatice požadovány vysoké záruky na bezpečnost informací, a to klade na systém, který musí být z podstaty velmi univerzální, vysoké nároky jak na stabilitu, tak na bezpečnost,“ řekla Zuzana Jakubová, nová ředitelka divize HealthCare & FEIS v ARBES Technologies a dodala: „ARBES Technologies má dlouholeté zkušenosti s realizací a implementací bankovních systémů, má propracovanou metodiku vývoje a nasazení informačních systémů do nejmenších detailů, a to nám dává prostor k realizaci chystaných výzev pro zdravotnická zařízení v ČR.“

I přes zajímavou a náročnou kariéru je Zuzana Jakubová matkou dnes již tří dospělých dětí. Ve volném čase se věnuje chovu a tréninku sportovních koní, kde je majitelkou 1. výkonnostní třídy v drezúře a současně působí jako rozhodčí.

O společnosti ARBES Technologies

Společnost ARBES Technologies byla založena v roce 1991. V průběhu své mnohaleté působnosti získala zkušenosti v oblasti tvorby, vývoje a podpory softwarových řešení. Portfolio informačních systémů skupiny ARBES Technologies zahrnuje komplexní řešení pro retailové a privátní bankovnictví, správu investičního portfolia, obchodování s cennými papíry, správu a distribuci otevřených podílových fondů, finanční leasing a řešení pro enterprise content management a business proces management. Od roku 2011 se ARBES také věnuje rozvoji řešení pro správu obsahu a podporu obchodních procesů na platformách Alfresco a Documentum. Od roku 2014 dodává kompletní řešení pro leasingové společnosti, integruje biometrické podpisy a sleduje nové technologické trendy, které zakomponovává do svých řešení. V roce 2018 akvírovala společnost Finamis, významného poskytovatele IT řešení pro finanční instituce v segmentu investičního bankovnictví a leasingu.

Více informací na www.arbes.com a www.linkedin.com/company/arbestechnologies.

Ústecká nemocnice koupila díky IROP přístroje za 100 milionů…

Ústí nad Labem 18. března (ČTK) – Bezmála 100 milionů korun stály přístroje pro 19 oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, které mohla Krajská zdravotní, provozující pět nemocnic v Ústeckém kraji, nakoupit díky evropským dotacím z regionálního operačního programu (IROP). Z vlastních zdrojů zaplatila Krajská zdravotní 15 procent z celkové částky, tedy 14,5 milionu korun. ČTK o tom informoval mluvčí Krajské zdravotní Ivo Chrástecký.

“Přístroje mohla společnost pořídit díky projektu s názvem Zvýšení kvality návazné péče – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem,” uvedl předseda představenstva Krajské zdravotní Jiří Novák. Projekt trval od května 2016 do konce června loňského roku. Nyní už má Krajská zdravotní desítky nových přístrojů proplacených. “Náklady dosáhly bezmála 96,750.000 Kč včetně DPH, z toho asi 82,200.000 Kč činí dotace,” shrnul Novák.

Nemocnice podle Chrásteckého obměnila příslušenství a technologie, které zastaraly. “Jejich pořízením nevznikají požadavky na nové prostory či nový personál,” uvedl mluvčí Krajské zdravotní. Nové vybavení přispěje podle ředitele zdravotní péče Josefa Liehneho ke zvýšení kvality zdravotní péče v Krajské zdravotní. “Jsem opravdu rád, že se tento projekt realizoval,” řekl Liehne. Cílem projektu bylo zlepšení kvality návazné péče. “Kvalita zdravotních služeb poskytovaných v rámci návazné péče určuje, zda se pacient vůbec a jak rychle, dostane do další vysoce specializované péče, a jak rychle se po péči vysoce specializované vrátí do svého přirozeného prostředí,” uzavřel Chrástecký.

Barbora Silná sd

Olomoučtí vědci vyvinuli protinádorové sloučeniny s tantalem

Olomouc 18. března (ČTK) – Výrazně zlepšit léčbu nádorových onemocnění by v budoucnu mohly látky s obsahem tantalu, které vyvinuli vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Sloučeniny s tímto přechodným kovem vykazují výraznou protinádorovou účinnost a zároveň nízkou toxicitu vůči zdravým buňkám. Vynález olomouckých vědců již chrání národní patent.

Vedoucí výzkumné skupiny RCPTM Zdeněk Trávníček dnes ČTK sdělil, že tantal je ve zdravotnictví používán jako součást speciálních slitin například pro výrobu chirurgických implantátů či nástrojů. Vědci z jeho výzkumné skupiny ale tantal využili při vývoji tzv. organokovových sloučenin, které mají výraznou protinádorovou účinnost vůči skupině čtyř lidských nádorových linií.

“Výsledky těchto studií na buněčných modelech podpořily následné testy toxicity na laboratorních zvířatech. Potvrzují vysokou protinádorovou aktivitu těchto látek a jejich zanedbatelnou toxicitu vůči zdravým buňkám, což představuje v praxi často nevídaný potenciál pro praktickou aplikaci,” uvedl Trávníček.

Protinádorovou aktivitu komplexů tantalu výzkumníci ověřili na nádorových liniích lidského osteosarkomu, což je nádorového onemocnění kostí, i na rakovině tlustého střeva a konečníku, karcinomu vaječníků a karcinomu vaječníků. “Je však třeba zdůraznit, že i přes velmi pozitivní prvotní výsledky zkoumání ještě povede poměrně časově dlouhá cesta k případnému reálnému využití těchto látek jako léčiv. Látky musejí projít náročnou procedurou preklinického i klinického hodnocení,” upozornil Zdeněk Dvořák, který se na výzkumu podílel.

Po tantalu sáhli olomoučtí vědci při přípravě organokovových sloučenin s protinádorovým účinkem poprvé. V minulosti vyvíjeli látky například na bázi platiny či zlata. Nyní odborníci na celém světě podle Trávníčka upírají velkou pozornost také ke dvěma těžkým platinovým kovům, a to osmiu a iridiu, a dosahují s nimi poměrně dobrých výsledků. “Řekli jsme si, že sloučeniny tantalu by mohly fungovat obdobně, a ono to vyšlo. Štěstí přeje připraveným,” podotkl Trávníček.

Nově vyvinuté látky chrání národní patent. “Národní patentový úřad při rozhodování posuzoval nejen novost a originalitu vynálezu, ale i možnou průmyslovou aplikovatelnost navržených sloučenin. Na udělený patent navazuje publikace stejného výzkumného týmu zveřejněná v prestižním chemickém časopise Chemical Communications, ve kterém byla publikována pilotní studie řešící tuto problematiku,” řekl člen výzkumného týmu Pavel Štarha.

Univerzita Palackého získala díky vědeckým výsledkům Trávníčkova týmu v uplynulých deseti letech 15 národních patentů a dva evropské patenty, které poskytují právní ochranu pro případné využití biologicky aktivních komplexních sloučenin jako možných léčiv závažných nádorových nebo zánětlivých onemocnění.

beh hj

Mám to v genech. Čtyři argumenty, proč už dnes tahle…

Praha, 18. březen 2019 (LESENSKY.cz)

Často s nadsázkou říkáme, že máme něco v genech. Sklon k nemocem, váhu, psychickou odolnost či špatnou paměť. Ve skutečnosti však rozhodně nejsme oběťmi vlastních genů. Právě naopak. Spousta novodobých výzkumů dokládá, že to, co bylo dříve považováno za jasnou a neměnnou genetickou záležitost, už neplatí. Že geny nemají celkovou řídící roli nad našimi znaky, vlastnostmi, chováním ani zdravím, a po celý život se vyvíjí. Jsou totiž ovládány i spínači, které nejsou zakódované přímo v naší DNA, ale jsou „vně“. Řadí se mezi ně různé faktory životního stylu, jako třeba dech, pohyb nebo spánek. Čím tedy můžete správně ovlivnit funkci vlastních genů? Přinášíme čtyři inspirační tipy, jak vykročit k lepšímu zdraví a prevenci.

Uvědomělé a prohloubené dýchání

Dýchaní je vlastně jediná činnosti autonomního systému našeho těla, kterou můžeme vědomě ovlivňovat. Dokážeme třeba zkrátit nebo prohloubit dech. To, jak se nadechneme, však nemá vliv pouze na okysličení buněk, ale také na náš vegetativní systém a funkci genů. Dech a emoce jsou totiž silně provázané. „V dnešní době jsme se odnaučili správně dýchat, naše dýchání je hodně mělké a povrchní. Tím se snižuje kapacita dýchacího systému a výměna plynů a buňky jsou ochuzeny o životadárné látky. Naopak odpadní látky jsou více zadržovány. Existuje však také silné propojení mezi kvalitou dechu a emocemi,“ vysvětluje Taťána Maříková, která se vlivu negenetických faktorů na projevy genů věnuje ve své nové knize Genetika v širších souvislostech. V ní srozumitelným způsobem upozorňuje na faktory, kterými můžeme své genetické nastavení významně ovlivňovat. „Platí například, že s mělkým nadechováním je spojený zejména strach. Zármutek se zase pojí s povrchním, křečovitým dechem a s prázdnotou v břiše. Máme-li nudu, náš dech je mrtvý, mělký, jsme citově prázdní. Naopak zažíváme-li pocity kladné, jako lásku, bezpečí, nadšení či úžas, máme dech klidný a hluboký, prodchnutý pocitem fyzické i psychické pohody. A takový je potřeba si pěstovat,“ doplňuje Maříková.

Kvalitní a dostatečný spánek

Dostatečný a kvalitní spánek je taktéž důležitou součástí péče o naše zdraví. Všichni víme, že bychom měli v dospělosti spát v průměru sedm až osm hodin denně, ale často se tím neřídíme. V průběhu spaní dochází k utužování paměti, odvádění toxinů z mozku nebo k produkci různých důležitých látek, mezi něž patří třeba melatonin, tzv. spánkový hormon. Vybrané geny určují třeba to, jestli jsme tzv. sovy nebo ranní ptáčata. Existuje však také úzký vztah mezi genetickou výbavou a nedostatkem nebo poruchami spánku. Mnohé průzkumy totiž prokázaly, že málo spánku nebo jeho narušení přímo souvisí se zvýšeným rizikem psychických onemocnění, Alzheimerovy choroby, obezity, cukrovky, srdečních chorob, nádorových onemocnění i poruch imunity. Byla také prokázaná jednoznačná souvislost mezi dlouhodobě zkráceným spánkem a stresem. „V poslední době znepokojuje mnoho odborníků trend, kdy zejména mladí lidé a děti chodí spát pozdě a brzy vstávají,“ upozorňuje Maříková, která působila celý svůj profesní život v Ústavu biologie a lékařské genetiky Univerzity Karlovy a ve Fakultní nemocnici v Motole v oblasti klinické genetiky. „Tyto děti a mladí lidé pak vykazují horší výsledky v paměťových testech a učení, ale zhoršuje se jim také imunita,“ dodává Maříková.

Meditovat, meditovat

Meditaci spojujeme hlavně s východní filozofií a náboženstvím, ale nachází si své místo už i v západním světě. Jejím hlavním efektem je celkové zklidnění, což platí jak pro tělo, tak pro naši mysl. V poslední dekádě je hlavním důvodem rozšíření meditativní techniky hlavně zvládání stresu. Pravidelná meditace má však bezprostřední dopad také na fungování našich genů. Už v roce 2008 bylo prokázáno, že u skupiny dobrovolnic, které pravidelně meditovaly, byla zpozorována zvýšená aktivita enzymu telomerázy. Tohle cizí slovíčko chrání naše tělo před stárnutím. Na výzkumu se podílela nositelka Nobelovy ceny za rok 2009 – Elizabeth Blackburnová, která už předtím zjistila, že na aktivitu telomerázy má negativní vliv zejména stres. A s tím souvisí i další zjištění, která dokládají, že snížení stresu (a tedy meditace a produkce telomerázy) snižuje riziko nebezpečných zánětů v těle i rakoviny a napomáhá posílení imunity.

Sportem ke zdraví. I štěstí

Sportem ku zdraví. To je další poučka, kterou mnohdy slýcháme. A moderní poznatky na poli genetiky jí dávají ještě hlubší smysl. Sport navíc nemá pouze efekt zdravotní, ale také psychický. Zcela zjednodušeně můžeme říci, že cvičení napomáhá tomu, že jsou některé geny zapínány a jiné vypínány. Fyzická aktivita totiž kromě dalších příhodných benefitů reguluje i funkci některých genů, například těch zvyšujících odolnost proti neurodegenerativním chorobám, jakou jsou alzheimer nebo parkinson. Při fyzické aktivitě také dochází ke zvýšené tvorbě zmíněné telomerázy i endorfinů, serotoninu či dopaminu, které navozují pocity blaha a štěstí. „Endorfiny jsou jakýmsi obranným mechanismem. Vyplavují se při fyzické zátěži i při stresu, posilují imunitní systém, urychlují hojení a navozují pocit dobré nálady. Na pravidelné cvičení tak můžeme nahlížet jako na prevenci před mnoha závažnými chorobami i depresemi,“ uzavírá Maříková.

O knize Genetika v širších souvislostech
Geny – Psýché – Prostředí
Kniha rozbíjí vžitou představu o výlučné řídící roli genů nad našimi vlastnostmi, chováním a zdravím. Čtyřicetileté zkušenosti autorky i současná odborná literatura totiž přinášejí poněkud jiné vysvětlení. Autorka proto srozumitelnou a poutavou formou uvádí základní znalosti o dědičnosti, hlavně však vysvětluje, že geny jsou jen jednou ze součástí celého složitého systému dědičnosti. Rozhodně nejsme pasívními oběťmi svých genů. Naopak geny lze ovlivnit i vědomými procesy, například stravou, dýcháním, spánkem, meditací nebo fyzickou aktivitou. Čtenář se seznámí s konkrétními výsledky řady studií a může tak získat inspiraci, jak vědomě zlepšit svoje psychické i fyzické zdraví.

K dostání v běžné síti knihkupců (např. Kosmas, Luxor, Knihy Dobrovský). Cena: 399 Kč

Medailonek autorky

Doc. MUDr. Taťána Maříková, CSc. působila celý svůj profesní život na Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. lékařské fakulty University Karlovy a ve Fakultní nemocnici v Motole v oblasti klinické genetiky se zaměřením na neurogenetiku. Je autorkou úspěšné odborné knihy Neurogenetika (Maxdorf, 2004). V posledních letech – na základě svých znalostí a zkušeností z genetické praxe – se snaží o co nejkomplexnější chápání dědičnosti s důrazem na vliv negenetických faktorů na projevy genů. Přednáškovou činností oslovuje srozumitelným způsobem širokou veřejnost a upozorňuje ji na faktory, kterými můžeme své genetické nastavení významně ovlivnit.

Ve zlínské nemocnici se 29 lidí nakazilo salmonelózou

Zlín 17. března (ČTK) – V Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně se objevila salmonelóza. O případu již dříve informovala média. Mluvčí nemocnice Egon Havrlant dnes ČTK řekl, že nemocnice okamžitě zavedla zvýšený hygienický režim, dekontaminovala se také nemocniční kuchyně před zahájením dnešní přípravy jídel.

“Od pátku jsme zaznamenali zažívací potíže u 17 žen hospitalizovaných na gynekologicko-porodnickém oddělení, dvou pacientů urologie a čtyř pacientů dětského oddělení. Stejné potíže se v pátek projevily také u čtyř našich zaměstnanců, kteří zůstali doma, během soboty přibyli ještě další dva,” uvedl Havrlant.

Pacienti s obtížemi byli izolování od ostatních hospitalizovaných. “Personál i všichni pacienti na dotčených odděleních byli poučeni o nutnosti dodržovat hygienická opatření,” uvedl mluvčí.

Zdroj nákazy podle něj není známý, podle krajské hygieny šlo pravděpodobně o kuře s rýží, které se podávalo ve čtvrtek na oběd. Hygienici také odebrali vzorky surovin a stěry prostředí v kuchyni i ve skladu. “Zároveň byla nařízena na základě principu předběžné opatrnosti likvidace zmražených kuřecích stehen, ze kterých byl připraven čtvrteční pokrm,” uvedla ředitelka krajské hygienické stanice Eva Sedláčková. Hygienici nařídili i sanitaci a dezinfekci kuchyně a skladových prostor.

Nemocnice postižené pacienty léčí standardně podáváním infuzí. “U závažnějšího průběhu onemocnění nasazujeme antibiotickou léčbu. Věříme, že příznaky u pacientů postupně během několika dnů odezní a jejich zdravotní stav se vrátí do normálu,” uvedl Havrlant.

jmk mal

L´Express: Hormon apelin by mohl pomoci slábnoucím seniorům

Paříž 17. března (ČTK/L´Express) – Hormon přítomný ve svalech by mohl být klíčem v boji proti ochablosti svalů spojené se stářím, která je jednou z hlavních příčin nesoběstačnosti seniorů. Vědci z francouzského Národního výzkumného ústavu INSERM a Toulouské univerzity Paula Sabatiera zjistili, že apelin, což je hormon vylučovaný při cvičení, je schopen obnovit schopnost svalů. Pokusy byly provedeny na starých myších, jimž byl apelin podáván, píše francouzský týdeník L´Express.

Injekce apelinu vedly ke zlepšení stavu svalů a k obnově svalových vláken. Tato pozorování vybízejí k hypotéze, že by apelin mohl být s to stimulovat jak buněčný metabolismus ve svalu, tak i regenerovat svalová vlákna.

Vlastnosti apelinu zajímají vědce, kteří v něm spatřují možnost využití k terapeutickým účelům v boji proti ztrátě svalové síly, hmoty a funkce (sarkopenie), která je spojena s věkem a je jedním z faktorů, proč senioři ztrácejí soběstačnost.

“Tyto výzkumy umožňují uvažovat o apelinu jako o nástroji včasné diagnózy sarkopenie, stejně jako o slibné léčbě v boji proti ztrátě funkcí svalů spojené s věkem,” uvádí na internetových stránkách institutu INSERM Philippe Valet, spoluautor studie a profesor na Toulouské univerzitě Paula Sabatiera.

Je prokázáno, že senioři, kteří pravidelně praktikují umírněnou fyzickou aktivitu, mají nižší riziko úmrtí. A podle studie publikované v časopise Americké neurologické akademie jdou příznivé účinky sportu ještě dál, poněvadž zřejmě umožňují doslova omladit mozek. Vědci prokázali, že fyzická aktivita u starých lidí s kognitivními problémy zlepšuje schopnosti uvažovat. Po šesti měsících cvičení se jejich schopnosti zlepšily tak, jako kdyby omládli téměř o deset let.

Studie zahrnovala 100 osob ve věku kolem pětašedesáti let. Tyto osoby nebyly v pravém slova smyslu dementní, ale měly problémy s koncentrací, s rozhodováním a se zapomnětlivostí, jakož i některé rizikové faktory srdečních onemocnění, jako je vysoký krevní tlak. Na počátku studie vedly všechny osoby sedavý styl života. Vědci je rozdělili do čtyř skupin: první pouze cvičila, druhá jen držela dietu, třetí cvičila i držela dietu a čtvrté se dostávalo školení ohledně výživy.

Senioři, kteří cvičili, chodili, běhali nebo šlapali na rotopedu tři čtvrtě hodiny třikrát týdně, tak u těch vědci po šesti měsících jejich výkonné funkce hodnotili. Tyto funkce zahrnují schopnost osoby ovládat své chování, věnovat něčemu pozornost a dosahovat svých cílů. Na konci studie se u těchto “nových sportovců” zlepšily jejich schopnosti uvažovat ve srovnání s těmi seniory, kteří necvičili.

Autoři studie uvedli, že na počátku měli dobrovolníci výsledky testů výkonných funkcí odpovídající osobě staré třiadevadesát let, tedy o osmadvacet let více než byl jejich skutečný věk. Po šesti měsících jejich výkonné funkce odpovídaly věku čtyřiaosmdesát let, a to u skupiny, která cvičila a držela dietu. Jinak řečeno, jejich mozek omládl o devět let.

Vědci zdůraznili, že je nyní potřeba realizovat hlubší výzkum na větším počtu osob a ve větším časovém úseku, aby se zjistilo, zda jde o trvalé zlepšení schopností a jaký přístup je nejúčinnější.

pel spr