Lékařka: Alergiky už trápí líska a olše, brzy se přidá…

Praha 2. března (ČTK) – Alergiky začaly trápit první kvetoucí stromy – líska a olše, loni to bylo ještě dřív. Pokud se neochladí, přidá se podle alergoložky Moniky Čermákové brzy topol a bříza. Od poloviny února začal alergeny měřit jako každý rok také Státní zdravotní ústav (SZÚ). V Česku trpí alergií nebo astmatem asi třetina populace. Podle odhadů bude za šest let mít tyto potíže polovina obyvatel Evropské unie.

“Od poloviny února kvete líska a o pár dnů později se přidala olše,” uvedla Čermáková. Loni bylo tepleji už v lednu, mnozí pacienti tak podle ní měli obtíže už dříve. Březnové mrazy pak pro ně znamenaly dočasnou úlevu. “Plná pylová sezóna propukla od Velikonoc, tedy od počátku dubna, kdy se dostavilo výrazně teplé počasí,” dodala.

Příznaky jsou alergická rýma, zarudnutí či svědění očí, zúžení průdušek a dušnost nebo různé druhy ekzémů či vyrážek kůže. Největší obtíže podle lékařky musí nemocní očekávat v suchých a větrných dnech, kdy je koncentrace pylů největší. “Velmi důležitá jsou ‘obyčejná’ preventivní opatření, kdy se snažíme omezit množství alergenu na sliznicích. Venku je vhodné nosit brýle,po příchodu domů opláchnout obličej a vlasy vodou, vyměnit tričko,” řekla. Nedoporučuje větrat v ranních hodinách, kdy je koncentrace pylů největší.

Většina alergiků používá antihistaminika, z nichž mnohé jsou volně prodejné v lékárnách, stejně jako kapky do očí a nosu. Možné je také oplachovat nosní sliznice například sprejem v mořskou vodou.

Nejčastějšími alergeny jsou pyly trav (35 procent), roztoči (27 procent) a pyl břízy (23 procent). Roztoči jsou hmyz žijící v bytovém prachu, ale i na oblečení nebo ve vlasech lidí.

Otestovat, na jaký alergen pacient reaguje, je podle Čermákové možné i v pylové sezóně, vhodnější je ale podzim. “Velkou pomocí v ordinaci je takzvaný kalendář obtíží, kdy si pacient zaznamená, ve kterém období měl jaké obtíže a jaké léky mu přinesly úlevu,” doplnila.

Léčba stojí systém veřejného zdravotního pojištění stovky milionů korun ročně. Podle propočtů odborníků se v lékárnách vydá tolik balení léků na alergie, že by je podle doporučeného dávkování by je mělo denně užívat asi 1,1 milionu lidí.

van jw

La Repubblica: Můžeme se ve spánku učit?

Řím 2. března (ČTK/La Repubblica) – Podle studie zveřejněné na stránkách časopisu Nature Human Development dokážeme ve spánku rozeznávat významné diskuse vedené v naší blízkosti, ale nedokážeme si na ně pak vzpomenout, nebo se je naučit. Píše o tom italský deník La Repubblica.

Položit si hlavu na polštář, zavřít oči a začít se učit. Učení ve spánku je snem každého studenta. Mnozí se o to pokusili, ale jak se zdá, poslouchání nahrávky lekce za spánku nám neumožňuje něco podstatnějšího pochytit. Nicméně se už mnohým z nás stalo, že jsme se probudili z hlubokého spánku, protože někdo vyslovil naše jméno, nebo že jsme se probudili v dopravním prostředku, když byla ohlášena naše stanice.

Nasloucháme tedy ve spánku, aniž bychom si vyslovené informace pamatovali? Takovou otázku si položili vědci z École normale supérieure (ENS) v Paříži a Monash University v australském Melbourne, kteří výsledky publikovali na stránkách časopisu Nature Human Development. Experti zjistili, že i ve spánku je náš mozek schopen registrovat vnější podněty, vybírat z nich významnější stimuly a případně na ně reagovat.

Přestože spíme, není náš mozek vůbec nečinný. “Mozek je schopen registrovat podstatné signály i během spánku. Zvláště umožňuje uvědomovat si podněty, které vyžadují rychlou reakci, a tedy se dokážeme okamžitě probudit,” uvedli autoři výzkumu. Proto je také vhodné zavolat na spáče jeho jménem, aby se rychle probudil. Během spánku zůstává mozek “na příjmu”, ale vytvoří bariéru proti zvukům v pozadí, který ho nezajímá, informace filtruje a přikládá význam jen těm, které jsou významné.

“Spící osoby se dostávají do režimu jakéhosi stand by mode, v němž registrují významné signály, ale udržují rovnováhu mezi nezbytností spánku za účelem posílení paměti a schopností v případě nezbytnosti okamžitě se probudit,” zdůraznili vědci.

V rámci studie vědci simulovali typickou situaci z reálného života, scénář nazvaný coctail party. Když se nacházíme v přeplněné místnosti, kde je mnoho lidí, kteří mluví jeden přes druhého, jak se to stává při nějaké oslavě, jsme schopni neslyšet konverzaci, která nás nezajímá, a soustředit se pouze na tu, kterou vedeme s člověkem stojícím před námi.

Při experimentu se vědci snažili vytvořit tytéž podmínky tak, že pokusným spáčům zároveň přehrávali smysluplné úryvky z filmů, zprávy nebo vyprávění, a zároveň nesmyslné věty složené z vymyšlených slov znějících podobně jako jazyk dobrovolníků, v tomto případě Francouzů.

Vědci tak mohli pozorovat, že se pokusné osoby během spánku dokázaly soustředit na signály mající smysl s téměř takovou intenzitou jako za bdělého stavu. Na základě hlubší analýzy byli vědci schopni rozlišovat různé úrovně pozornosti ve dvou hlavních fázích spánku. Ve fázi hlubokého spánku REM nevykazovaly pokusné osoby téměř žádnou schopnost odlišit zajímavý stimul od jiných. Naopak za fáze lehkého spánku, která tvoří hlavní dobu spánku, byl zajímavý signál mimořádně registrován.

Přesto zůstává možnost učit se za spánku jen fantazií. Tato schopnost byla mnohokrát vyloučena jak u zvířat, tak u lidí. V jiné studii se zjistilo, že za spánku nejsme schopni poznat podobnost zvuků v sekvenci a neumíme je seskupovat v kategorie. Vědci konstatovali, že jsme sice schopni signál zachytit, ale nejsme schopni ho pochopit. Další pokusy prokázaly, že ten, kdo tvrdil, že si zapamatoval úryvek z audiozáznamu, zůstal ve skutečnosti vzhůru.

V nedávné studii zveřejněné v časopise Nature vědci zkoumali, jak dlouho se spící objekt dokáže soustředit na obsah toho, co poslouchá. Soustředění podle nich může trvat jen několik sekund. Pozornost upřená ve spánku na obsah považovaný za významný je jen dočasná.

pel hej

Hygienička:Nemocných ubylo, epidemie chřipky je už jen regionální

Praha 1. března (ČTK) – Nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest včetně chřipky dál ubývá. Nemocných je podle hlášení lékařů 1316 na 100.000 obyvatel, nových případů ubylo o téměř deset procent. Podle Hlavní hygieničky ČR Evy Gottvaldové je epidemie chřipky už jen regionální. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo zdravotnictví.

“Nejnovější údaje potvrzují, že chřipková epidemie v ČR výrazně ustupuje a má již jen regionální charakter. Nadále cirkuluje převážně virus chřipky typu A,” uvedla Gottvaldová. Do 22. února bylo podle Státního zdravotního ústavu hlášeno 369 závažných případů chřipky, které si vyžádaly hospitalizaci na jednotce intenzivní péče. Z nich 94 lidí infekci podlehlo.

Každoročně dávají lékaři do souvislosti s chřipkou zhruba 1500 až 2000 úmrtí. “Ve vyspělé zemi je chřipka jediným infekčním onemocněním, které se projeví na datech celkové úmrtnosti. Jde rozhodně o předčasná úmrtí,” řekl k tomu před začátkem letošní chřipkové sezony vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.

Nemocných je podle hygieniků méně ve všech věkových skupinách. Nejvyšší podíl nemocných mají stále Liberecký, Jihomoravský a Jihočeský kraj. Plošnou epidemii chřipky i nadále hlásí ze sousedních zemí Německo, Rakousko a Polsko. Nemocnice, které omezily návštěvy, v posledních dnech zákazy postupně ruší.

Počet nemocných na 100.000 obyvatel ČR:

zdroj: SZÚ a krajské hygienické stanice

van snm

Drůbežího z Polska ze salmonelové šarže do ČR doputovalo 4515 kg

Praha 1. března (ČTK) – Polského kuřecího masa ze stejné šarže jako maso, v němž veterináři zjistili salmonelu, se do České republiky dostalo celkem 4515 kg. Z toho dvě tuny mířily do Olomouckého kraje, sdělil dnes ČTK mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Maso následně zamířilo i do škol nebo restaurací. Veterináři ve čtvrtek oznámili, že našli salmonelu v mase v lounském velkoobchodním skladu Petr Novotný – Gastroplus v zásilce 1200 kilogramů mražených kuřecích stehen z Polska. Producentem zboží je polská společnost Inter-Natural 2000. Jednotlivé krajské veterinární správy nyní řeší, kolik se ho snědlo.

Kromě 1200 kilogramů, které byly podle Vorlíčka z Loun přeposlány 22 odběratelům, šla další zásilka do Královéhradeckého kraje, kde problematickou šarži odebrala firma Negocio. Ta má ale sklad ve středních Čechách. Do středočeského Kostelce nad Černými lesy tak šlo o 670 kilogramů. Ve skladu se podařilo zadržet 370 kilogramů, 300 kilogramů šlo dvěma odběratelům.

Ředitel královéhradecké krajské veterinární správy Aleš Hantsch řekl odpoledne ČTK, že žádný případ salmonelózy nemají hlášený. “Zásilky byly mražené, to znamená byla dlouhodobější skladovatelnost. Informaci z krajské hygienické stranice, že by bylo nějaké onemocnění salmonelou, nemáme. Tohoto případu se to vůbec netýká,” řekl ČTK Hantsch. Podle něj se nyní mražené maso z trhu stahuje. “Firma Negocio to dodala dvěma dodavatelům, od kterých se to stahuje. Zbytek byl zabezpečen ve skladu,” řekl ČTK Hantsch.

“Ve Zlínském kraji došlo polské kuřecí maso k příjemci zásilky – Michal Martin, Kunovice o celkové váze 620 kg. Šarže je po datu spotřeby a již se nenachází na skladě,” uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Zásilka pak pokračovala na sedm míst.

V Olomouckém kraji byla příjemcem zásilky firma Made Group, ke které dorazily dvě tuny masa. “V Olomouckém kraji byl došetřen ještě jeden příjemce zásilky – Jaromír Jaš, Dolní Újezd 9, ke kterému směřovalo 45 kg kuřecího masa,” uzavřel mluvčí SVS.

Bakterie salmonely vyvolávají průjmové onemocnění. Lze je zničit dostatečným tepelným opracováním potravin. Do organismu pronikají výhradně ústy, vylučují se stolicí, případně močí. Nákaza se přenáší potravinami nebo prostřednictvím nemytých rukou.

Evropská komise vyzvala Česko, aby ukončilo mimořádné kontroly polského hovězího zahájené kvůli nálezu salmonely v jedné zásilce masa, Česko ale podle SVS požadavek odmítlo.

Evropská komise v dopise zaslaném v pondělí českému ministrovi zemědělství Miroslavu Tomanovi (za ČSSD) požádala o ukončení českých opatření ke konci tohoto týdne. Komise došla k závěru, že zavedené kroky se “zdají být nepřiměřené incidentu”, řekla dnes ČTK její mluvčí Anca Paduraduová. Podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda Česko výzvu odmítne. “Pokud Polsko přijme vhodná legislativní opatření, která zabrání pochybení, jako je nelegální porážka nebo kontaminované maso, jsme připraveni mimořádné kontroly zrušit,” řekl ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Podle něj Poláci avizovali, že do konce března přijmou kroky, kterými by se veterinární dozor měl zlepšit.

Dopis komise do Prahy končí upozorněním, že pokud nebudou česká opatření zrušena, předloží komise věc do deseti dnů členským státům na jednání Stálého výboru pro potraviny EU. Ten by následně mohl v hlasování rozhodnout o tom, že Česko musí přijaté kroky zrušit. Podle Semeráda bude až na hlasování členských států, zda česká opatření skončí, zatím výzva komise není právně závazná. Pokud by se veterináři rozhodli opatření nerušit, nejspíš by ze strany Evropy přišly sankce.

Mimořádná veterinární opatření, podle kterých se musí hovězí z Polska před uvedením na český trh na salmonelu testovat v akreditovaných laboratořích, platí od minulého čtvrtka. Vyvolal je nález salmonely ve zhruba 700 kilogramové zásilce hovězího z Polska. Kde závadné maso skončilo, veterináři zjistili do pátku. V pondělí se ale ukázalo, že do Česka bylo ze stejné šarže masa dovezeno dalších 1164 kilogramů hovězího. Toto maso veterináři postupně našli do dneška. Část z něj už byla snědena, tepelná úprava ale bakterie salmonely zničí.

drh ku mal hj

Salt Awareness Week, 4. – 10.3. 2019 – Nemocnice Na…

Praha, 1. března 2019 (Nemocnice Na Bulovce)

V pondělí 4. března startuje Týden povědomí o soli, česká verze celosvětové kampaně Salt Awareness Week. Hlavním cílem je upozornit veřejnost na zdravotní rizika spojená s příliš vysokou spotřebou soli. Nemocnice Na Bulovce se k této aktivitě připojuje a poukazuje především na vznik hypertenze (vysokého krevního tlaku) v důsledku nadměrného příjmu sodíku.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) by celkový denní příjem soli u dospělého člověka neměl přesáhnout 5 gramů, což je pro lepší představu jedna čajová lžička. U rizikových pacientů (diabetici, hypertonici) je optimální dávka dokonce jen 3 gramy soli za den. Spotřeba soli v České republice však doporučené hodnoty překračuje více než trojnásobně – na osobu a den v průměru připadá alarmujících 16,5 gramů soli. Přitom je zřejmé, že nadměrné množství soli ve stravě dlouhodobě škodí našemu zdraví, a to významně.

Nejzávažnějším důsledkem dlouhodobě zvýšeného příjmu sodíku je vznik hypertenze. Při vysokém krevním tlaku je srdce přetížené a dochází k jeho poškození. Souvislost mezi příjmem sodíku a výší krevního tlaku je vědecky prokázána. U populací s denním příjmem soli do 3 gramů je průměrný tlak velmi nízký a nestoupá s věkem. Naproti tomu u populací s příjmem soli nad 6 gramů je vzestup tlaku přímo závislý na množství soli. U pacientů s vysokým krevním tlakem vede snížení soli o 3 gramy denně ke snížení systolického tlaku o 5 až 7 torrů a mozkových příhod o 13 %.

Vysoká spotřeba soli, respektive vysoký krevní tlak, poškozuje zdraví dospělých, ale i dětí. „Už jsme si skoro zvykli považovat hypertenzi za nezbytnou součást stárnutí, jakoby se s tím nedalo nic dělat. Problém vyššího krevního tlaku je ale založený již v dětství, v období dospívání. I dospívající již mají problémy s vyšším tlakem a musí užívat tablety. A to není situace, kterou bychom si přáli,“ upozorňuje MUDr. Ivan Peychl, primář Pediatrického oddělení Nemocnice Na Bulovce.

Ukazuje se, že za rostoucí výskyt hypertenze může náš životní styl. Jedno z nevyvratitelných hledisek je nadměrná konzumace sloučeniny s názvem chlorid sodný, tedy kuchyňské soli. Odborné vědecké práce jednoznačně dokazují, že čím více soli organismu dodáváme, tím více se nám zvyšuje krevní tlak. Přemíra soli má na svědomí i další zdravotní komplikace, například zadržuje vodu a zvyšuje se tak objem tekutiny v organismu. Tím dochází k nadměrnému zatížení a poškozování ledvin. Sůl může stát i za obezitou, osteoporózou, ledvinovými kameny, rakovinou žaludku atd.

„Někdo může namítnout, že chlorid sodný je nezbytný pro naši výživu, což je pravda. Jenže množství soli, které konzumujeme, je nesrovnatelně vyšší než to, které opravdu potřebujeme. Proč tomu tak je, to je otázka. Na jazyku máme takové buňky, chuťové pohárky, které rozeznávají základní chutě, a mezi nimi je i slaná chuť. Pravděpodobně to tak příroda zařídila, abychom věděli, že v potravě je něco, co je pro náš život nezbytné. My jsme se ale naučili přidávat sůl do potravin v nadměrném množství, které nás poškozuje,“ dodává MUDr. Ivan Peychl.

10 doporučení, jak omezit sůl

1. Ze všeho nejdřív se zamyslete a zrekapitulujte si, kdy a jak solíte. Často totiž používáme sůl nevědomky, jen ze zvyku. Příjem soli snižujte postupně, chuťové buňky změnu lépe přijmou.
2. Odstraňte ze stolu slánky, jídlo na talíři už nepřisolujte a totéž vyžadujte i od ostatních členů rodiny. Dětem vysvětlete rizika spojená s nadměrnou konzumací soli.
3. Vařte co nejvíc domácích jídel, používejte čerstvé suroviny, omezte polotovary. Jezte doma nebo si vlastní jídlo připravte do krabičky. Vyhýbejte se fast food občerstvení a dováženým obědům.
4. V kuchyni nahraďte sůl cibulí, česnekem, kořením a bylinkami, nepoužívejte bujóny, ochucovadla ani kořenící směsi. Nesolte ani vodu na vaření například těstovin nebo brambor.
5. Zařaďte do svého jídelníčku více čerstvého ovoce a zeleniny (tím zvýšíte příjem draslíku, který působí proti negativním účinkům sodíku). Syrovou zeleninu nikdy nesolte.
6. Při nákupu potravin čtěte etikety, porovnávejte obsah soli/sodíku a kupujte nejméně slané produkty. Uvědomte si, že až 80 % soli přijímáme z kupovaných potravin.
7. Nekupujte a nekonzumujte potraviny s tzv. skrytou solí: uzeniny a paštiky, tavené a uzené sýry, instantní omáčky a nudlové polévky asijského typu, kečup, solené oříšky a brambůrky atd.
8. Věnujte pozornost pitnému režimu. Minerální vody vždy kombinujte s přírodní pramenitou vodou.
9. U pečiva se vyhýbejte kusům se solí na povrchu (krystaly spolkneme dříve, než se rozpustí a přinesou kýžený požitek, ale zátěž pro tělo je obrovská).
10. V restauracích požádejte o méně slané jídlo. Změnu postoje k solení zkuste prosazovat také ve školních a závodních jídelnách a obecně ve svém okolí.

Odborníci: Záměnu léku za levnější musí vždy odsouhlasit pacient

Praha 28. února (ČTK) – Záměnu léku za levnější musí při biologické léčbě podle odborníků vždy odsouhlasit pacient. Zásadní je ji nemocnému správně vysvětlit. Podle pojišťoven celkové náklady na biologickou léčbu dál rostou, kopie léků vyráběné jinými firmami po skončení patentů ale umožnily, že léčbu dostane více lidí. Od roku 2008 do loňska se ušetřilo 1,5 miliardy. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci k odborné konferenci Biosimilars.

V Česku se biologické léky vyrobené z živých buněk objevily kolem roku 2000. Mohou je předepisovat jen vybraná nemocniční centra, která mají se zdravotními pojišťovnami speciální smlouvu. Tyto léky působí na molekuly a na pochody, které jsou typické pro buňky spojené s nádorovým nebo autoimunitním onemocněním a ve zdravých buňkách se buď nevyskytují, nebo jen v malé míře. Biologická léčiva tak zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu. Používají se například pro léčbu autoimunitních chorob, jako jsou lupénka, revmatoidní artritida a roztroušená skleróza, nebo rakoviny.

Pacientům, kterým je lék vyměněn bez správného pochopení, může dojít k takzvanému nocebo efektu, opaku placeba. Lék, o němž je pacient přesvědčený, že je kvůli nižší ceně méně účinný, na pacienta hůře působí. “Velmi důležitým faktorem je vyhradit si na pacienta dostatek času, aby bylo možné podat přesné a srozumitelné informace,” uvedl ředitele Revmatologického ústavu Praha Karel Pavelka.

Podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla mají vliv na přijetí léku pacientem i barva tablety nebo vzhled krabičky. “Někdy může neúčinnost léku či výskyt nežádoucích účinků způsobit i četba příbalového letáku,” dodal.

Při vstupu kopie léku, takzvaného biosimilars, na trh se obvykle snižuje asi o 30 procent i cena originálu. Podle statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) by byly náklady na léky vyšší o 1,5 miliardy korun, pokud by nedocházelo k hloubkovým revizím. Při nich SÚKL znovu posoudí léky v celé skupině a stanoví jejich maximální ceny a úhrady z veřejného zdravotního pojištění.

“V podpůrné léčbě v onkologii se díky tomu stala biologická léčba rutinní záležitostí a u revmatoidní artritidy byla výrazně rozšířená dostupnost,” dodal výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Martin Mátl.

Podle náměstka ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která hradí péči za asi 59 procent Čechů, Davida Šmehlíka umožňují neoriginální biologická léčiva za stejný objem peněz léčit více pacientů. Zatímco v roce 2011 vydala pojišťovna 19,1 miliardy korun na léčbu 5600 pacientů, loni bylo za 38,8 miliardy léčeno přes 10.600 lidí. Pouze u metabolických onemocnění celkové náklady VZP mezi roky 2014 a 2017 klesly, náklady u nádorů a rakoviny krve začaly klesat v roce 2016.

Výrobci originálních léčiv upozorňují, že vyrobit stejnou účinnou molekulu není tak jednoduché jako stejnou chemickou látku. Vadí jim také, že výrobci biosimilars nemusí znovu projít některými fázemi výzkumu a testování, což jim snižuje náklady na výrobu. Sporné je také rozšiřování předepisování léků i na jiné diagnózy nebo záměna jednoho biosimilárního léku za jiný.

Centrová péče – nákllady a počet pacientů VZP

zdroj: VZP

van mal

Sbírka Vánoční hvězda pro nemocné děti vynesla rekordní 3…

Olomouc 28. února (ČTK) – Rekordní více než tři miliony korun vynesla charitativní sbírka Vánoční hvězda na pomoc onkologicky nemocným dětem z olomoucké fakultní nemocnice. Do sbírky lidé na konci roku přispívali nákupem desítek tisíc kusů pryšců nádherných, známých jako vánoční hvězda. Květiny bylo možné koupit nejen v Olomouci, ale také v řadě dalších měst na Moravě i v Čechách. Loňský výtěžek dárci překonali o téměř 700.000 korun. Sbírka má dlouholetou tradici, sdružení Šance ji vyhlásilo v roce 1998, kdy první výtěžek činil 58.700 korun.

Stejně jako v předchozích letech využije Šance výtěžek na různé formy podpory Hemato-onkologického oddělení Dětské kliniky FN Olomouc. “Financujeme z něj například rekondiční pobyty, kterými je sledována integrace těžce nemocných dětí do života, cílené posílení psychické, fyzické i sociální kondice, edukace pacientů a také aktivity, které naplní volný čas hospitalizovaných dětí a podpoří jejich psychickou a duševní relaxaci,” uvedla ředitelka sdružení Herta Mihálová. Peníze slouží třeba i na úpravy oddělení, na němž malí pacienti v průměru stráví osm měsíců.

Sbírka, do které se zapojují každoročně lidé z celé republiky, má dlouholetou tradici. V prvním ročníku se podařilo vybrat 58.700 korun, od té doby se částka s drobnými výkyvy rok od roku zvyšuje. “Zatímco v roce 2017 byl výtěžek 2,337.676 korun, loni to bylo už 3,009.988 korun. Tohoto neuvěřitelného výsledku bylo možno dosáhnout jen díky vybudované síti spolupracovníků, kteří takřka za tři týdny trvání prodeje vánočních hvězd rozvezou a předají 56.112 kusů živých květin lidem a organizacím,” uvedl mluvčí olomoucké fakultní nemocnice Adam Fritscher.

Na olomouckém hemato-onkologickém oddělení se léčí děti s nádorovými onemocněními krvetvorby, jako jsou leukémie či lymfomy. Oddělení má nadregionální význam. Je moravským referenčním centrem, které se podílí na léčbě u dětí z Olomouckého a Zlínského kraje a poskytuje diagnostiku dětem z Moravskoslezského kraje. Podle posledních statistik se odborníkům z olomoucké dětské kliniky daří zcela vyléčit v průměru 90 procent dětských pacientů s maligním onemocněním krvetvorby. Jejich výsledky jsou uznávány nejen v České republice, ale také v zahraničí.

ftv hj

Chřipka zabíjí statisíce lidí. Jak se proti ní chránit?…

Praha, 28.2.2019 (EUC)

Chřipková onemocnění stále podceňujeme, i když na chřipku a komplikace, které způsobuje, u nás ročně zemřou zhruba dva tisíce lidí. „Každý si rád počte o ničivých infektech typu Eboly, píší se o nich romány. Ebola ale zabíjí své oběti v počtu desetitisíců, zatímco chřipka v počtech statisíců,“ upozorňuje MUDr. Silvie Knoppová, vedoucí lékařka se specializací pediatrie z kliniky Canadian Medical.

Jak poznáme chřipku?

Chřipku od běžného nachlazení rozeznáte velmi jednoduše „Nachlazení začíná postupně jako rýma, kašel, bolest v krku, může se přidat teplota. Chřipka oproti tomu je typická svým rychlým začátkem, kdy mezi hlavní příznaky patří vysoká teplota, s jejím nástupem může být zimnice či třesavka, dále bolesti hlavy, nevolnost, extrémní únava či malátnost, bolesti svalů, kloubů,“ říká MUDr. Silvie Knoppová, vedoucí lékařka se specializací pediatrie z kliniky Canadian Medical. Chřipku přitom není radno podceňovat, protože především u velmi malých dětí, těhotných žen, seniorů a chronicky nemocných lidí může vyvolat nežádoucí komplikace, nejčastěji zápal plic. „U chronicky nemocných pacientů se obáváme zhoršení základního onemocnění, například u pacientů s chronickými onemocněními dýchacího systému jsou častější tzv. nasedající infekce neboli bakteriální superinfekce. Chroničtí kardiaci nezvládají horečky malým dětem zase hrozí rychleji dehydratace,“ vypočítává hrozící potíže MUDr. Silvie Knoppová z kliniky Canadian Medical.

Na chřipku antibiotika nezabírají

U chřipky se vždy léčí jen příznaky. Antibiotika nepomáhají, protože jsou účinná proti onemocněním vyvolaným bakteriemi, ovšem chřipka je virového původu. Existují i takzvaná antivirotika, která v některých případech pomoci mohou, ale musí být nasazena včas, ideálně první den nemoci, a vždy o tom rozhoduje lékař. „Při chřipce by ho měl vždy vyhledat člověk trpící nějakou chronickou nemocí plic, srdce, ledvin, s metabolickými onemocněními, s neurologickými onemocněními, člověk se sníženou funkcí imunitního systému, rodič s malým dítětem a vůbec každý, jehož celkový stav je při chřipce zásadně změněn,“ zdůrazňuje MUDr. Silvie Knoppová.

Základem léčby je tedy klidový režim, dostatek tekutin, lehčí strava a léčba konkrétních příznaků. Nejdůležitější a věčnou lékařskou i „babskou“ radou je: „vypotit se“. „Bez přísného klidového režimu a dostatečné hydratace nepomůže nic. Netrpí-li člověk žádným chronickým onemocněním a dodržuje-li dostatečný pitný režim, pak mu horečka mezi 38-39 ˚C neuškodí a není vždy nutné ji úzkostlivě srážet. Na druhou stranu u lidí s chronickým onemocněním, u malých dětí či seniorů je třeba zvažovat, zda jejich organismus nezatíží přespříliš,“ říká MUDr. Silvie Knoppová.

Horečku pak lze zmírnit buď léky či fyzikálními metodami chlazení (zábaly či sprcha vlažnou vodou). Z léků je běžně dostupný paracetamol či ibuprofen, pro dospělé se nabízí i přípravky na bázi acylpyrinu či aspirinu a další léky. „Zásadní je ale vědět, že každé zvýšení tělesné teploty s sebou nese nutně vyšší nároky organismu na příjem tekutin. Bez dostatečné hydratace budeme s horečkou bojovat marně,“ zdůrazňuje lékařka. Samozřejmě existuje celá řada podpůrných prostředků, které organismu pomáhají. „Zde mívá často každý individuální zkušenost, někdo nedá dopustit na zázvor, jiný na produkty z česneku, med, vitamíny, bylinkové směsi k uvolnění kašle.“

Samotný kašel při chřipce není nemoc, ale příznak. „Je-li suchý, pak kromě dostatečné hydratace si můžeme pomoci léky z řad antitusik, při vlhkém kašli mukolytik. Pokud se s kašlem objevují i potíže s dýcháním, dušnost, bolesti na hrudi, je nezbytné vyšetření u lékaře,“ zdůrazňuje MUDr. Silvie Knoppová. Běžné úlevové léky na kašel nezkracují dobu trvání kašle, mohou však snížit dráždění dýchacích cest a ztlumit kašel během noci. A pokud vás při chřipce bolí klouby, uleví vám běžně dostupná nesteroidních antirevmatika, jako je například ibuprofen.

S chřipkou bychom měli zcela jistě zůstat doma po dobu akutních příznaků. Bezprostředně po chřipce bývá navíc imunitní systém oslaben a člověk je proto náchylný znovu onemocnět. Proto je i po návratu do práce či do školy třeba dodržet rekonvalescentní režim a neskočit rovnýma nohama do plné zátěže. A pokud chřipka neustupuje a váš stav se zhoršuje, případně se přidávají nové příznaky, například bolesti na hrudi, ztížené dýchání, progredující kašel, vyhledejte ihned lékaře. „Může se i stát, že zdravému jedinci v případě nekomplikovaného průběhu nemusí nedoléčení chřipky způsobit nic vážného. Pro jeho okolí to ale může znamenat zásadní rozšíření nákazy,“ podotýká MUDr. Silvie Knoppová z kliniky Canadian Medical.

Chřipkovému viru svědčí nízké teploty a suchý vzduch

A proč se chřipka objevuje převážně v zimě? „Bylo prokázáno, že virus chřipky nejdéle přežívá na kontaminovaných površích při nízkých teplotách, je-li méně než pět stupňů Celsia, přežije virus i 14 dní. A fakt, že se chřipka rychle rozšíří, souvisí s dalšími charakteristikami zimního období: v budovách, domech či bytech se topí, vzduch tedy bývá výrazně sušší než jindy. Suchý vzduch chřipkovým virům obecně svědčí, a navíc vysušuje sliznice respiračního traktu, na kterých se virus snáze uchytí. K tomu se kvůli venkovním nízkým teplotám lidé častěji shlukují v menších prostorách a mají tak mezi sebou užší kontakt, což opět usnadňuje přenos viru. A ke vzniku chřipkové epidemie přispívá i snížená obranyschopnost lidského organismu v zimních měsících, kdy máme nižší příjem vitamínů a minerálů,“ dodává MUDr. Silvie Knoppová.

Očkování je účinnou ochranou, ale musí být aplikováno včas

Očkovat proti chřipce se stále nechává příliš málo lidí. „Rizikové skupiny obyvatel, jako jsou senioři a lidé s chronickým onemocněním, by měli být očkováni pravidelně. Chronická onemocnění svého nositele tak oslabují, že chřipka může být pro jeho organismus přílišnou zátěží. Mnoho seniorů zase pobývá v ústavech, kde se chřipkový vir velmi rychle šíří,“ říká MUDr. Silvie Knoppová, z kliniky Canadian Medical, a dodává: „Protože každý rok „řádí“ jiný typ viru, je každým rokem vyvinuta nová vakcína na základě epidemiologických dat z celého světa. Také proto je třeba se očkovat proti chřipce každý rok znovu, očkování z loňského roku nás nechrání proti novému typu viru.“

Očkování je přitom jedinou opravdu účinnou ochranou proti chřipce, kterou vyvolávají chřipkové neboli influenza viry ze tří samostatných rodů A, B, C z čeledi orthomyxoviry. „Otužování a posilování imunitního systému vůbec je sice dobrou prevencí vůči všem infekcím, chřipku nevyjímaje, na druhou stranu historie se svými epidemiemi chřipky ukazuje, že leckdy virus z nejasného důvodu nejvíce ohrozil na zdraví či životě právě mladé zdravé jedince,“ uvádí MUDr. Silvie Knoppová.

Při chřipkové epidemii už je na očkování pozdě

V době chřipkové epidemie je ovšem na očkování už většinou pozdě. „Tvorba protilátek proti chřipce trvá po očkování 10 až 14 dní. Přesáhne-li počet nemocných určitý počet, pak se vakcína z nabídky lékařských ordinací stahuje, neboť doba na vytvoření protilátek k zábraně infekci je již vyčerpaná,“ vysvětluje MUDr. Silvie Knoppová. Vzhledem k vysoké nakažlivosti chřipkového viru jsou ale stejně důležitá preventivní opatření. Především bychom se měli vyhýbat místům, kde se setkává velké množství lidí, a to především uzavřeným prostorám jako jsou nákupní centra či kulturní instituce. V případě kontaktu s nemocným je pak třeba velmi pečlivě dbát na hygienická pravidla.

Ve více než tuně polského drůbežího masa v Lounech byla…

Praha 28. února (ČTK) – Ve 1200 kilogramů mražených kuřecích stehen z Polska našli veterináři salmonelu. Zásilku objevili ve velkoobchodním skladu Petr Novotný – Gastroplus v Lounech. Veterináři nyní zjišťují, kam maso dále šlo, část zásilky byla distribuovaná do stravovacích služeb. ČTK to dnes sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Kontaminovaného masa může být více, stejná šarže šla i do Královéhradeckého, Zlínského a Olomouckého kraje. Zboží vyrobila polská firma Inter-Natural 2000.

“Dnes už ve firmě nejsme, takže se k situaci nemůžeme vyjádřit. Podrobnosti poskytneme já, nebo majitel firmy v pátek,” řekl ČTK obchodní ředitel lounské firmy Lukáš Vopršel.

České úřady se v poslední době zabývaly problémy s polským hovězím masem, kde se našla salmonelóza. Od čtvrtka kvůli němu platí mimořádná veterinární opatření, podle kterých se musí hovězí z Polska před uvedením na trh na salmonelu testovat v akreditovaných laboratořích. Nyní se objevilo i drůbeží s choroboplodnými zárodky.

“Uvedených 1200 kilogramůkg kuřecího masa bylo součástí zásilky stejné komodity téhož původu o celkové hmotnosti 4800 kilogramů. Veškeré nedistribuované mražené drůbeží maso, celkem 3940 kg, bylo zajištěno a uskladněno odděleně a čeká se na laboratorní výsledky,” dodal mluvčí. V drůbežím mase bývá salmonela častěji než v hovězím.

Bakterie salmonely vyvolávají průjmové onemocnění. Lze je zničit dostatečným tepelným opracováním potravin. Do organismu pronikají výhradně ústy, vylučují se stolicí, případně močí. Nákaza se přenáší potravinami nebo prostřednictvím nemytých rukou.

drh stu rot

Studie vědců z NUDZ se zaměřuje na počátky Parkinsonovy nemoci

Klecany (u Prahy) 27. února (ČTK) – Studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), který sídlí v Klecanech u Prahy, se zaměřuje na počátky Parkinsonovy nemoci. Stanovení diagnózy a zefektivnění léčby mohou urychlit i krevní testy zaměřené na systém regulace spánku. ČTK o tom dnes informoval mluvčí NUDZ Jan Červenka. Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy. Lidé s touto diagnózou postupně nejsou schopni ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb.

Porucha chování vázaná na REM fázi spánku (RBD) se vyskytuje u dvou procent populace. Podle nejnovějších poznatků je provázána s budoucím výskytem Parkinsonovy nemoci u daného pacienta. Studie jako první přímo popisuje stejné narušení biologických rytmů u této spánkové poruchy a Parkinsonovy choroby, propojuje tak současné a nové poznatky o přímé souvislosti těchto dvou onemocnění.

Předchozí studie ukázaly úzké propojení RBD s neurodegenerativními onemocněními, jako třeba Parkinsonovou nemocí. Podle studie, která sledovala pacienty s RBD po dobu 14 let, propuklo neurodegenerativní onemocnění u více než 81 procent z nich.

Vědci z NUDZ se zaměřili na funkční stav takzvaných molekulárních hodin, které ovlivňují prakticky všechny buňky v těle a jsou spoluodpovědné za regulaci spánku. Do aktuální studie byli zařazeni pacienti s RBD starší šedesáti let, kteří nebyli sledováni pro žádné somatické nebo psychické onemocnění. Strávili 24 hodin v kontrolovaných podmínkách spánkové laboratoře, kde jim byly každé tři hodiny odebírány krevní vzorky, ze kterých pak vědci “odečítali” stav molekulárních hodin daného člověka. Výsledky ukázaly u parkinsoniků i u pacientů s RBD určité shodné změny ve fungování molekulárních hodin.

Podle Kamily Weissové z NUDZ byly výsledky dosud popsány pouze u malé skupiny pacientů, studie by se tak měla ještě rozšířit na větší skupinu pacientů a také je sledovat v dlouhodobějším horizontu.

Ke Světovému dni spánku, který připadá na 15. března, odborníci z NUDZ pořádají pro veřejnost cyklus přednášek, který začíná ve 14:00 na děkanátu 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Ve vestibulu lidé mohou probrat svoje potíže se spánkem s lékaři a psychology, mohou vyzkoušet fototerapii a techniku pro monitoring spánku. Vstup na přednášky je zdarma.

sbe kš