Počet obětí pančovaného alkoholu v Indii vzrostl na nejméně 150

Dillí 24. února (ČTK) – Počet mrtvých po otravě pančovaným alkoholem na severovýchodě Indie vzrostl na nejméně 150, oznámily dnes podle agentury AP místní úřady. Asi 200 lidí zůstává v nemocnici. Oběťmi jednoho z nejhorších neštěstí tohoto druhu v Indii byli převážně dělníci z čajových plantáží ve státě Ásám.

Dělníci pili nelegálně vyrobený alkohol ve čtvrtek, když dostali týdenní mzdu. Nápoj obsahoval metanol, tedy látku, která poškozuje centrální nervový systém. Dělníci začali upadat do bezvědomí a byli převezeni do blízkých nemocnic. Nejméně 150 jich zemřelo, z toho 50 v uplynulých 24 hodinách. Ze 200 hospitalizovaných je několik v kritickém stavu.

Podle oblastní policie bylo kvůli rozsáhlé otravě alkoholem dosud zatčeno 14 lidí. Je mezi nimi majitel místní palírny a osoby zapojené do výroby a distribuce pančované pálenky. Místní obyvatelé podle AP vyplenili dům jednoho ze zadržených.

Hromadná úmrtí po vypití jedovatých alkoholických nápojů jsou v Indii častá. Oficiální statistiky uvádějí, že ročně takto přijde o život asi 1000 lidí. Tragédie se stala necelé dva týdny poté, co jinde v Indii otravě metanolem z pančovaného alkoholu podlehlo 100 lidí.

mka šeb

V areálu berounské nemocnice se staví psychiatrická klinika

Beroun 23. února (ČTK) – V Berouně vznikají základy nové psychiatrické kliniky, která se stane součástí tamní nemocnice. Celkové náklady na vybudování Centra duševní rehabilitace dosáhnou jedné miliardy korun, uvedl pro ČTK majitel zdravotnických zařízení AKESO Holding Sotirios Zavalianis.

„Náš záměr vychází z faktu, že úroveň současné psychiatrické péče pokulhává v důsledku dlouhodobého podfinancování. Česká republika má skvělé odborníky, ale prostory, ve kterých léčba probíhá, jsou často na úrovni 18. století,“ míní Zavalianis. Nové zařízení má být podle něj na špičkové úrovni, jak z hlediska vybavení, tak poskytované péče.

„Vnímáme trend deinstitucionalizace psychiatrické péče v Česku i ve světě, přesto si ale myslíme, že bude nadále potřeba velký počet lůžek pro psychiatrické pacienty, jejichž stav bude vyžadovat hospitalizaci. A ta by měla probíhat v odpovídajícím zařízení,“ dodal Zavalianis. Berounská klinika by podle něj měla být centrem a doplňkem komunitních středisek, která vznikají ve spádové oblasti.

Zavalianis ČTK už dříve řekl, že výstavba potrvá déle, než se původně počítalo, protože skupina na projekt nedostala dotaci. Loni odhadoval, že klinika by mohla být hotová do pěti let.

Budova má mít podle dřívějších informací kapacitu 150 lůžek a počítá se s velkým prostorem pro specializované ambulantní služby, denní stacionář a další doprovodné služby. Součástí by měly být multifunkční kinosál, bazén, restaurace a kavárna pro pacienty či kryté parkoviště zajišťující pacientům diskrétnost.

AKESO Holding provozuje kromě Rehabilitační nemocnice Beroun například Onkologické a radiologické centrum Multiscan Pardubice či Nemocnici Hořovice. Podle Zavalianise je dvojkou v soukromé zdravotní péči v Česku. Zavalianis je stoprocentním vlastníkem holdingu, narodil se v Řecku a do tehdejšího Československa přijel studovat v roce 1984. V únoru získal titul podnikatele roku ve středních Čechách.

Jan Kholl kš

Trumpova vláda zakázala financovat potratová vyšetření

Washington 23. února (ČTK) – Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek omezila federální financování klinik, které provádějí předpotratová vyšetření žen a vydávají doporučení do jiných zdravotnických zařízení. Nařízení, které je dalším krokem prezidenta Donalda Trumpa usilujícího o co největší omezení potratů, se podle amerických médií týká federálního programu zdravotní péče využívaného zhruba čtyřmi miliony Američanů. Kliniky provozované neziskovou společností Planned Parenthood označují nové pravidlo za neetické a některé americké státy se proti němu chtějí bránit u soudů.

Americké ministerstvo zdravotnictví vydalo nařízení „zakazující vydávat potratová doporučení jako součást plánovaného rodičovství“. Kliniky, které využívají federální program Title X nebudou moci služby spojené s interrupcemi poskytovat, jinak o státní peníze přijdou. Přímé vykonávání potratů jim podle agentury Reuters již dříve zakázal zákon.

Konzervativní organizace novou aktivitu Trumpova úřadu ocenily. Podle předsedkyně jedné z protipotratových aktivistických skupin Marjorie Dannenfelserové je to „rozhodný krok, který zbaví daňové poplatníky zátěže velkého potratového průmyslu vedeného organizací Planned Parenthood“.

Tato společnost poskytuje zdravotní péči více než 40 procentům lidí využívajících zmíněný federální program a ročně v jeho rámci dostává až 60 milionů dolarů (1,35 miliardy Kč).

„Toto nařízení je v rozporu s přísahou, v níž jsem slibovala sloužit pacientům a pomoci jim rozhodovat se v nejlepším zájmu jejich zdraví,“ uvedla v prohlášení šéfka společnosti Leana Wenová.

Prokuratury států New York a Kalifornie začaly chystat proti nařízení právní kroky. Newyorská generální prokurátorka Letitia Jamesová označila pravidla za „nebezpečná a zbytečná“, neboť podle ní „připraví miliony Američanů o zdravotní péči, kterou si zaslouží a potřebují“.

Trump se rozhodně staví na stranu odpůrců potratů a krátce po předloňském složení přísahy například zablokoval federální financování mezinárodních organizací, které vykonávají potraty nebo o nich poskytují informace.

kpc spr

Prognóza ČLnK ohledně problémů se zavedením protipadělkové směrnice do…

Praha, 22. února 2019 (ČLnK)

V sobotu 9. února vstoupilo v platnost nařízení EU, které lékárníkům nově ukládá povinnost ověřovat pravost každého jednotlivého balení u vybraných léčivých přípravků (převážně léčivých přípravků na předpis). Česká lékárnická komora (ČLnK) dlouhodobě upozorňovala na úskalí, která nedotažená implementace protipadělkové směrnice přináší. I po téměř 14 dnech od jejího spuštění se potvrzuje, že je systém zatím nevyužitelný, což uznal i ministr zdravotnictví. Neopodstatněná chybová hlášení (tzv. alerty) jsou v lékárnách na denním pořádku. Jen v prvním týdnu ověřování by při striktním dodržení nařízení nemohli lékárníci svým pacientům vydat statisíce balení léčivých přípravků.

Průběžná upozornění ČLnK, že systém nebude při svém startu zcela funkční, se bohužel stala realitou. „Lékárníci v celé ČR jsou při své práci zdržováni nefunkčním systémem a musí svým pacientům trpělivě vysvětlovat, že i když od nich obdrží v danou chvíli neověřitelný lék, mohou si být stejně jako dosud 100% jisti jeho pravostí,“ uvádí ke spuštění protipadělkové směrnice PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK a dodává: „Zbytečná administrativa a s ní spojené vysoké náklady jsou z pohledu současného přetížení lékárníků dlouhodoběji neúnosné. Budeme proto pokračovat ve vyjednávání s ministerstvem zdravotnictví o úhradě nákladů nových povinností. Podporu nám vyjádřila i část poslanců.“

„Podle interních informací ČLnK se reálná chybovost v lékárnách pohybuje od 30 do 50 %. To potvrzuje i analýza v jedné z pražských nemocničních lékáren, kdy během prvního týdne ověřování proběhlo celkem 1519 komunikací (ověřování, zneplatňování a občasná reaktivace) mezi lékárnou a vnitrostátním systémem NSOL. Komunikace se týkala 153 různých druhů léků a aktivitou bylo vyvoláno celkem 456 alertů,“ přibližuje realitu ověřování v praxi viceprezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

Hromadění neověřitelných léčivých přípravků v lékárnách by mohlo ohrozit i zdraví pacientů. Po pár dnech to uznali i samotní distributoři

Představenstvo ČLnK již koncem ledna doporučilo svým členům a provozovatelům lékáren, aby v případě, že po 9. únoru bude neověřitelné takové množství léčivých přípravků, že bude ohrožen přístup pacientů k léčbě, upřednostnili zájem pacientů před povinnostmi vyplývajícími z nařízení FMD. „ČLnK doporučila lékárníkům, aby pacientům byla vydána i balení, která se nepodaří ověřit. Krátce před 9. 2. se k doporučení ČLnK a MZd přiklonily i distribuční firmy a odvolaly své původní prohlášení o nepropouštění neověřitelných šarží, protože takový krok by znamenal nedodání mnoha léčivých přípravků do lékáren. Mezi takovými léčivými přípravky by se totiž vyskytl například i léčivý přípravek Digoxin, který v úložišti není dosud řádně nahraný,“ popisuje vývoj situace Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

S nepoužitelností systému se potýkají i jinde v Evropě

Komplikace s ověřováním léků mají lékárníci ve všech zemích EU. „Problémy přiznává i Evropská organizace pro ověřování léčiv (EMVO), která v dopise určeném pro národní organizace pro ověřování nazývá období několika následujících měsíců obdobím přechodným. Místo testovacího roku 2019 se začalo hovořit o krizovém období,“ přibližuje situaci ohledně FMD v dalších evropských zemích Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK.

V rámci EU jsou země, kde je k systému připojena většina lékáren (např. Dánsko, Nizozemí, Německo, Irsko a další), protipólem je pak Polsko, které současně zavádí e-recept a FMD, nebo Francie, kde je pak připojeno méně než 20 % lékáren. „Za nejzásadnější problém považují lékárníci v zemích EU, identicky jako ČLnK, to, že výrobci nenahráli včas data do systému, což působí problémy při výdeji léků. Mnohá data jsou nahrána nesprávně nebo nekompletně. I samotný systém hlásí mnohé technické problémy s generování nadbytečných poplachů (alertů) nebo s potvrzováním správnosti nahraných dat od výrobců. Například španělští lékárníci zaznamenali za první 3 dny fungování přes 15 000 alertů,“ dodává Mgr. Michaela Bažantová, tisková mluvčí ČLnK.

Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. – 29. září 1991.

Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové vznikl tým, který má…

Hradec Králové, 22. února 2019 (FN HK)

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové byla od 1. ledna 2019 zahájena činnost Paliativního týmu, který má rozšířit návaznost poskytování paliativní péče do všech klinických oborů. Paliativní tým bude provádět specializovanou paliativní nadstavbu nad základní péčí napříč celou nemocnicí. Novinkou je také zřízení funkce koordinátora paliativní péče ve FN HK, na kterého se mohou obracet zaměstnanci nemocnice i pacienti.

Ve FN HK již několik let fungují Ambulance pro léčbu bolesti a Ambulance paliativní onkologické péče, jejich služeb každoročně využívají stovky pacientů s pokročilým nevyléčitelným onemocněním. Zřízení Paliativní týmu má péči ještě zlepšit. Fakultní nemocnice Hradec Králové díky prostředkům získaným v rámci programu Spolu až do konce Nadačního fondu Avast připravuje sérii seminářů o paliativní péči pro lékaře a sestry, na kterých budou vybraní lékaři a sestra z jednotlivých klinických pracovišť proškoleni v základní paliativní péči a jejich prostřednictvím bude tato nová erudice přenesena do praxe jednotlivých pracovišť.

V Paliativním týmu jsou kromě lékařů specialistů zastoupeny sestry, sociální pracovník a nemocniční kaplan. Koordinátorem je Bc. Pavlína Paseková, kterou mohou pacienti i zaměstnanci nemocnice kontaktovat na e-mailu pavlina.pasekova@fnhk.cz. „Velmi důležité je poskytnout paliativní péči včas, pro pacienty je například důležité pomoci při zmírnění bolestí nebo provést analýzu užívaných léků a ověřit jejich správné užívání, správně připravit plán podpůrné a symptomatické léčby,“ uvedl vedoucí Paliativního týmu ve FN HK prof. MUDr. Stanislav Filip, Ph.D, DSc.. Paliativní tým také koordinuje spolupráci s poskytovateli paliativní péče v regionu, například domácí pečovatelskou službou, mobilní hospicovou péči či lůžkovými hospici.

Paliativní tým připravuje koncepci multioborového centra pro paliativní medicínu, které by do budoucna mohlo v Hradci Králové vzniknout.

FN HK obhájila statut centra vysoce specializované onkogynekologické péče

Hradec Králové, 22. února 2019 (FN HK)

Fakultní nemocnice Hradec Králové obhájila statut centra vysoce specializované onkogynekologické péče, které zajišťuje komplexní péči o pacientky se zhoubnými nádory reprodukčních orgánů. Ministerstvo zdravotnictví České republiky udělilo FN HK statut centra na dalších pět let a to do konce roku 2023. V průběhu roku 2018 poskytlo Onkogynekologické centrum FN HK péči necelým dvěma stovkám nových případů, především se jednalo o pacientky z Královéhradeckého kraje a z přilehlých oblastí.

„Pečujeme o pacientky se zhoubnými nádory rodidel, zejména se jedná o onemocnění dělohy a vaječníků,“ řekl přednosta Porodnické a gynekologické kliniky FN HK prof. MUDr. Jiří Špaček, Ph.D., IFEPAG. Nejvýznamnější léčebnou modalitou je kvalitní chirurgie, pacientkám však centrum nabízí i další léčebné možnosti, jakými jsou například chemoterapie nebo biologická léčba, případně jejich kombinace. V případě potřeby podstupují tyto ženy na onkologické klinice i léčbu zářením. „Spolupracujeme však i s dalšími odbornostmi napříč různými obory tak, aby byla péče co nejkvalitnější. Po provedené léčbě jsou pacientky dále sledované, lékaři jsou připraveni bojovat i s případnými recidivami nádorových onemocnění,“ dodal přednosta.

Za posledních deset let počet nových případů zhoubných onemocnění reprodukčních orgánů procházejících hradeckým pracovištěm stoupl na dvojnásobek. „Ženy by rozhodně neměly zanedbávat pravidelné preventivní prohlídky, v případě jakýchkoliv obtíží by měly vyhledat lékaře. Každoročně se však setkáváme s řadou případů, kde byla prevence zanedbána, pacientky přicházejí k lékaři až s pokročilým onemocněním, což může následnou léčbu zkomplikovat a léčebné výsledky výrazně zhoršovat,“ upozorňuje profesor Špaček.

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové funguje několik dalších specializovaných center, například kardiovaskulární, cerebrovaskulární či onkologické.

V Praze pokračuje zákaz či omezení návštěv ve většině…

Praha 22. února (ČTK) – V Praze pokračuje zákaz či omezení návštěv v osmi z 11 nemocnic. V motolské nemocnici zakázali minulý víkend nově návštěvy na chirurgické klinice. Omezení návštěv se tam tak rozšířilo ze čtyř na pět oddělení. Nemocnice o tom informovala na svém webu. Bez zákazu návštěv zůstávají nemocnice Na Homolce, Bulovka a Nemocnice Karla Boromejského pod Petřínem. V Nemocnici Na Františku se v neděli rozhodnou, zda zákaz návštěv dál prodlouží, nebo zruší.

Fakultní nemocnice v Motole už na konci ledna zakázala návštěvy na lůžkové části pneumologické kliniky. V první polovině ledna pak postupně pro návštěvy uzavřela ještě části kliniky kardiologie a anesteziologie, interní kliniku a léčebnu dlouhodobě nemocných. „Od 16 února do odvolání se pro návštěvy uzavírá III. chirurgická klinika 1. LF UK a FNM z důvodu akutních respiračních a gastrointestinálních virových onemocnění,“ uvedla nemocnice.

Krčská nemocnice v lednu zakázala návštěvy na pneumologické klinice, později zákaz rozšířila na infekční oddělení, geriatrii, revmatologické a rehabilitační oddělení a oddělení hrudní chirurgie. Od minulého týdně platí mimo jiné také zákaz návštěv v Dětském centru s komplexní péčí a podpůrnou rodinnou terapií při Thomayerově nemocnici v Sulické ulici.

Zákaz návštěv na všech odděleních platí v Institutu klinické a experimentální medicíny, Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Nemocnici Na Františku. V posledně jmenovaném zařízení se v neděli rozhodnou, zda s ohledem na aktuální vývoj epidemie zákaz návštěv dál prodlouží, či zruší.

Všeobecná fakultní nemocnice na Karlově náměstí zakázala návštěvy v části kliniky tuberkulózy a na stomatologické klinice, uzavřela lůžková oddělení všech čtyř interních klinik i interní oddělení na Strahově, dále kliniky onkologie, neurologie, chirurgie, urologie, nefrologie, geriatrie, kliniky dětského a dorostového lékařství a kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Nemocnice svaté Alžběty na Albertově uzavřela návštěvníkům oddělení následné péče.

Návštěvy na všech svých odděleních omezila také Ústřední vojenská nemocnice, která pro ně na konci ledna vyhradila čas od 15:00 do 18:00. Nemocnice na svém webu žádá lidi, aby snížili počet návštěv i délku pobytu u pacientů.

Počet nemocných chřipkou a dalšími infekcemi dýchacích cest v Praze v sedmém kalendářním týdnu klesl. Nemocnost se snížila o 15,8 procenta. Přesto bylo v této době nahlášeno 18 dalších případů s těžkým průběhem chřipky, z nichž čtyři lidé zemřeli. Za letošní rok v metropoli zemřelo kvůli chřipce již devět lidí.

Chřipka se od běžné virózy liší rychlým nástupem, bolestí kloubů a tělesnou teplotou nad 38 stupňů Celsia. Nejúčinnější prevencí je vyhnout se kontaktu s nemocnými, také proto většina nemocnic na plicních odděleních a léčebnách dlouhodobě nemocných v době epidemie návštěvy zakazuje. Odborníci doporučují také očkování, které mají nejohroženější skupiny hrazeno ze zdravotního pojištění.

ptd mha

Ministr Vojtěch nařídil očkování zdravotníků proti spalničkám

Praha 22. února (ČTK) – Zdravotníci z urgentních příjmů a dalších nemocničních oddělení dostanou v příštích dnech očkování proti spalničkám. Kvůli přibývání pacientů s touto nemocí to dnes státním nemocnicím nařídil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Vedení zdravotnických zařízení to sdělil v dopise, který zveřejnil na svém twitteru. Stejný postup chce doporučit i krajským nemocnicím.

„Aby nedocházelo k neplánovanému uzavírání oddělení, je nezbytné zabezpečit dostatečnou proočkovanost,“ uvedl v dopise Vojtěch. Podle něj není možné „čelit riziku“, že v některé nemocnici přestane urgentní příjem fungovat.

Spalničky patří mezi závažná virová onemocnění. Projeví se průměrně deset dní od nakažení. Člověk je pro ostatní nakažlivý do doby, než se u něj objeví příznaky. Musí být v karanténě. Na počátku nemoc připomíná nachlazení. Pacient má rýmu, kašel, má zanícené spojivky a je světloplachý. V ústech se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím. Později se přidá červená až fialová vyrážka, která začíná za ušima a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny. Po překonání nemoci má člověk doživotní imunitu. Prevencí je očkování.

Státní zdravotní ústav letos do poloviny února evidoval 93 případů spalniček. Loni za celý rok jich bylo 207. Nejvíc pacientů bylo letos v Praze, a to 56. Nákaza se objevila v osmi krajích.

Očkovat by se měl nechat personál urgentních příjmů a dětských, kožních či infekčních oddělení. Podle ministerstva je možné postupovat dvěma způsoby – buď se u zdravotníků vyšetří hladina protilátek a naočkují se lidé s jejich malým množstvím, nebo vakcínu dostanou všichni rovnou. Netýká se to těch, kteří nemoc prodělali a jsou už imunní, nebo se nechali očkovat v posledních deseti letech. O přijatých opatřeních chce mít resort informace do konce dubna.

Podle místopředsedkyně České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Hany Cabrnochové se kvůli možné nákaze v Ústeckém kraji uzavřela téměř celá nemocnice. Zdravotníci skončili v karanténě a nebyl téměř nikdo, kdo by péči poskytoval. Podle předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Aleny Šebkové může nákaza dopadnout nejen na nemocnice, ale bez očkování ochromit může také ordinace pediatrů.

Hygienická stanice Hlavního města Prahy už loni mimořádně nechala proti spalničkám očkovat stovky zdravotníků. Kvůli nakažení jednoho z pracovníků se omezil minulý rok provoz urgentního příjmu v motolské nemocnici.

Podle odborníků jedním z důvodů šíření téměř zapomenuté infekce je to, že rodiče odmítají nechat očkovat své děti. V posledních letech proočkovanost, tedy podíl očkovaných proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím klesá. Dostal se už pod hranici, která zajišťuje kolektivní ochranu před šířením nemoci. Spalničky se nemohou dál šířit, pokud má očkování aspoň 95 procent dětí do tří let. Předloni bylo naočkovaných necelých 84 procent chlapců a děvčat.

ver ktk rot

Nadace Naše dítě a společnost ROSSMANN darovaly 3.000.000 korun rehabilitačním…

Praha, 21.2. 2019 (ROSSMAN, Nadace Naše dítě)

V 9. ročníku dobročinné kampaně společnosti ROSSMANN a Nadace Naše dítě Dejme úsměv dětem, která proběhla na podzim roku 2018, bylo vybráno více než 5 milionů korun na pomoc handicapovaným dětem. Částka 3.000.000 korun byla rozdělena mezi 10 rehabilitačních stacionářů po celé České republice.

„V ročníku 2018 jsme se zaměřili na pomoc rehabilitačním stacionářům na území České republiky, celkem v sedmi krajích. Chodí nám množství žádostí od rodin o rehabilitace pro jejich děti s různým stupněm postižení, a tak jsme se rozhodli přispět také zařízením, kam naši žadatelé na cvičení dojíždějí. Věříme, že jsme tak pomohli zkvalitnit nejen služby v daném zařízení, ale také že jsme naším příspěvkem podpořili samotný personál, který o dětské pacienty pečuje. Jejich práce si nesmírně vážíme,“ říká Zuzana Šafářová z Nadace Naše dítě.

Každý ze stacionářů obdržel z kampaně částku 300.000 korun, a to na různé účely. V Boskovicích například využijí částku na vybudování a vybavení multisenzorické relaxační místnosti Snoezelen, která slouží k terapii podporující vnímání, rozvoj představivosti a komunikace (nejen) u dětských klientů. V Hodoníně částku použijí na nákup Motomedu, venkovních posilovacích strojů a nového rehabilitačního stol, v Hlučíně pro změnu na pomůcky k neurorehabilitaci, v Centru Hájek v plzeňském kraji na dofinancování nákladné interaktivní pomůcky Nirvana atd.

„Náš dík patří samozřejmě společnosti ROSSMANN a jejím zákazníkům. Naše společná charitativní kampaň se uskutečnila v roce 2018 již podeváté a za tuto dobu bylo vybráno na pomoc handicapovaným dětem více než 50 milionů korun. A moc už se těšíme na letošní ročník, chystáme totiž velké překvapení,“ doplňuje Šafářová.

Zbytek z celkové částky daru byl rozdělen mezi další organizace, například na výcvik asistenčních psů, nebo na motivační pobyty pro handicapované děti a také na pokrytí dalších individuálních žádostí rodin, které Nadace Naše dítě přijímá. Celkem bylo obdarováno 14 organizací, které podporují a pečují o handicapované děti.

Více o dlouhodobém projektu Dejme úsměv dětem se dozvíte zde.

Odmítání očkování představuje novou zdravotní hrozbu

Praha, 21.2.2019 (ČLS JEP)

Očkování je jedním z největších úspěchů medicíny. Infekční nemoci představovaly ještě v první polovině minulého století nejčastější příčinu úmrtí dětí již v nejútlejším věku a společně s válkami byly považovány za největší metly lidstva. Ve dvacátém století se očkování zařadilo mezi nejvýznamnější opatření prevence a šíření infekčních nemocí. Vedlo k vymýcení pravých neštovic, téměř odstranilo dětskou obrnu a zabránilo nesčetným úmrtím na mnoho dalších nemocí, jako jsou spalničky, záškrt či meningitida.

Očkování každoročně na celém světě ochrání 2,7 milionu osob před spalničkami, 2 miliony před novorozeneckým tetanem a 1 milion před černým kašlem. Očkování proti sezonní chřipce pak zamezí onemocnění chřipkou u zhruba 2 milionů osob. „Bohužel se v posledních letech začínáme v každodenní klinické praxi opět setkávat s infekcemi, které byly považovány za zvládnuté či dokonce v našich zeměpisných šířkách za ‚vymýcené‘. Smutným faktem zůstává, že jednou z hlavních příčin je odmítání nejen dobrovolného, ale i povinného očkování. Přestože tento názor je v běžné populaci menšinový, dochází postupně ke snižování proočkovanosti naší populace a zvyšuje se celková náchylnost k očkováním preventabilním infekcím, což lze dokladovat například výskytem spalniček v posledních letech,“ uvádí MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., vedoucí katedry infekčního lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

„Důvodem odmítání očkování je několik skutečností. Jednak je díky dosavadní proočkovanosti šance onemocnět stále relativně nízká. Dále se rodiče domnívají, že pravděpodobnost nákazy klesla se zlepšením životní úrovně a hygienických podmínek, a očkování je proto zbytečné. Mnozí podceňují riziko infekcí preventabilních očkováním a naopak se přehnaně zaměřují na možné nežádoucí účinky vakcinace. Riziko odmítání očkování se týká zejména dětské populace. Sekundárně ale představuje nebezpečí i pro dospělé, mezi které se infekční nemoci od dětí šíří,“ vysvětluje MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.

Nejde o banální infekce

Přestože se laická veřejnost domnívá, že dětské nemoci, proti kterým se očkuje, představují banální a samoúzdravné nemoci, přesný opak bývá pravdou. Většina infekcí, kterým lze úspěšně předejít očkováním, patří mezi závažné, až život ohrožující stavy. Jako příklad lze uvést tetanus, záškrt, dávivý kašel, spalničky, pneumokokové či meningokokové infekce.

Očkováním navíc jedinec nechrání pouze sebe, ale i ostatní, kteří by mohli být nakaženi. A to včetně těch, kteří ze závažných důvodů očkováni být nemohou nebo si jejich organismus neumí vytvořit dostatečnou ochranu proti infekci.„Každý by si měl být vědom toho, že nežijeme v izolovaných koloniích, ale jsme součástí vyspělého evropského společenství. Proto bychom měli brát ohled nejen na sebe, ale i na celou společnost. Očkováním sebe či svých blízkých můžeme pomoci ochránit ostatní,“ doplňuje Milan Trojánek.

Odklady očkování nejsou řešením

Stále častějším požadavkem rodičů jsou i žádosti o odložení očkování. Největším negativním dopadem odkladu vakcinace je oddálení ochrany před infekčním onemocněním, a to právě v nejrizikovějším věku dítěte. V některých případech může odklad vakcinace zvýšit i riziko nežádoucích reakcí na vakcínu. Při odložení vakcinace se pak musí používat schémata, pro která není dostatek důkazů. Individuální očkovací schémata mohou vést k nižší imunitní odpovědi, případně až k selhání očkování.

Důležitost proočkovanosti bude jedním z hlavních témat Kongresu primární péče

Odmítání očkování je mezi deseti největšími hrozbami pro naše zdraví pro rok 2019, a to hned vedle takových nemocí, jako je HIV, ebola nebo horečka dengue – uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO). Pokles proočkovanosti s sebou nese riziko šíření a návratu nemocí, které byly donedávna považovány za téměř vymýcené. Čeští lékaři tyto obavy sdílí. Rizika plynoucí z odmítání očkování a možnosti zvýšení proočkovanosti budou řešit stovky praktických lékařů na 13. kongresu primární péče, který proběhne od 22. do 23. února v Praze.

V České republice podstupuje povinné očkování o několik procent méně lidí než před deseti lety. Například u spalniček klesla proočkovanost o 20 %, pokles se však týká i dalších očkování. „Pokles proočkovanosti z důvodu odmítání vakcinace pozorujeme jak u povinného, tak u dobrovolného očkování. Tím se bohužel narušuje ochranná bariéra bránící v mnoha případech šíření závažných infekčních nemocí a snižuje se tím šance ochránit děti, u kterých došlo k oslabení imunity nebo které nemohou být očkované,“ popisuje MUDr. Hana Cabrnochová, členka výboru Odborné společnosti praktických dětských lékařů a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP. U nepovinných očkování byla proočkovanost proti pneumokokovým nákazám u kojenců rok po zavedení úhrady v roce 2011 až 81 %, nyní je to 67,5 %. U očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) je proočkovanost mezi 50 a 60 %, u dalších nepovinných očkování nehrazených ze zdravotního pojištění jsou čísla velmi malá. V případě očkování proti klíšťové meningoencefalitidě tak za Rakouskem nebo Německem zaostáváme o desítky procent.

Lékaři by měli jít příkladem

Podle praktiků je pro zvýšení proočkovanosti důležitá spolupráce Ministerstva zdravotnictví, pojišťoven a lékařů, a to jak na úrovni informovanosti veřejnosti, tak při nastavení odpovědnosti pro rodiče neočkovaných dětí. Důležitým motivačním faktorem je také pozitivní přístup samotných lékařů k očkování. Studie ze zahraničí ukazují, že pokud je očkovaný sám lékař, významně to zvyšuje proočkovanost jeho pacientů. „Jako krok správným směrem vnímáme i uzákonění odškodnění za případnou újmu na zdraví po očkování. Je to signál, že stát na jedné straně vyžaduje dodržování povinnosti očkování, ale současně plně přebírá odpovědnost za případné vážné následky,“ dodává Hana Cabrnochová.